obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kdo žije z naděje, zemře hlady."
Walter Benjamin
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Čumáček ::

Příspěvek je součásti workshopu: Čumáček
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky z okurkové lahve
 redaktor Šíma publikováno: 08.08.2013, 16:31  
K textu není co dodat, jen: "Snad se bude líbit. Šotkům a múzám zdar!"
 

      Venku bylo stále šero, avšak dům se již začal pomalu probírat k životu. Třípatrová bytovka se chvěla pod nohama svých nájemníků, kteří se jen zvolna probírali k životu. Ještě rozespalí bloudili mezi postelí, stolem v kuchyni a koupelnou. Tu se ozval zvuk splachovadla, rychlovarné konvice a cinkání nádobí, tu šumění odtékající vody v umyvadle. Jinde zas tiše vrněl elektrický holící strojek, či křičelo dítě. Čaj s mlékem? Já chci přeci kakao! Kdesi ve vyšších patrech spadl komusi z rukou hrnek a rozbil se na tisíc kousků. Jen hlasité staccato nadávek dávalo znát, že nejspíš nebyl prázdný. Začal nový letní den a vše nasvědčovalo tomu, že bude jak se patří parný.

      „Dobré ráno,“ řekl své přítelkyni, jen co se probudil a protáhl si všechny končetiny.

      „Dobré ráno i tobě,“ zavrněla.

      „Jak ses vyspala?“ usmál se medově. V očích mu zajiskřilo.

      „Po té včerejší únavné noci?“ zamračila se naoko. „Byl jsi jako... Však víš! Moc jsme toho nenaspali...“

      „Víš, že bych tě celou láskou snědl...“ řekl dotčeně.

      „Hlavně v noci!“ políbila jej na tvář. „Nezlobím se, stálo to za to...“

      Kdosi proběhl po schodech do přízemí. Buch, buch, buch, buch, prásk! Podívali se na sebe.

      „Doprdele, já se na to... Proč ta kučeravá krychle z přízemí neutřela po sobě ten bordel? Málem jsem si zlomil nohu!“ neslo se schodišťovou šachtou. „To je bolest, já ji snad zabiju!“

      Zasmáli se tomu. Spěch nebyl pro ně. Měli za sebou už nějaký ten pátek, aby věděli, že není dobré spěchat a stále se za něčím honit. K ničemu to nebylo. S bouchnutím vchodových dveří nastal na schodišti zase klid. Výtah v domě nebyl. To by ještě chybělo. Vrčení motoru, cvakání elektroniky a bouchání výtahových dveří... Noční klid by byl rázem pryč.

      „Co když jsme si zadělali na děti?“ zeptal se jí.

      „Cože?“ nechápala. „Ty chceš mít ještě dítě?“

      „Ani ne, ale znáš to, bůh dává a bere...“ pokrčil rameny.

      „Ty si se snad zbláznil? Myslíš, že máme na to mít dalšího fakana?“

      „Já...“ bránil se naoko a myslel přitom na tu sexy „kočku“ odnaproti.

      „Neříkej mi, že tvá abnormální sexuální aktivita slouží jen k tomu, abys mě zase zbouchl?“

      „Ale...“ Po pravdě ji už měl trochu dost, ale jak jinak zakrýt nevěru než zvýšenou aktivitou v posteli?

      „Jestli budu v tom, seženeš si další práci a bude to!“ řekla rezolutně. „A vůbec, jdu dělat snídani, co si dáš?“

      „Jako obvykle...“ řekl rezignovaně.

      „Ty jsi prostě můj sladký maniak,“ dala mu pusu a zvonivě se zasmála.

      Kdesi v nejvyšším patře vykoukl zpoza stropu v rohu schodiště malý chlupatý čumák a zavětřil. Někteří lidé sice zůstali ve svých domovech, ale na schodišti byl klid. Cesta do suterénu je dlouhá a ona doufala, že se s nikým nepotká. Poslední výlet byl hotovým dobrodružstvím, když ji chtěl někdo v prvním patře umlátit smetákem a v přízemí ji málem sežral pes.

      „A miláčku?“

      „Ano?“ zeptala se jej sladce.

      „Miluji tě a budu tě milovat i tehdy, když už spolu žádné další děti mít nebudeme...“

      „To jsem ráda,“ řekla mu a lehounce seběhla po zdi, aby tiše a hbitě prokličkovala šerem panujícím na schodišti do suterénu. Nikdo ji neviděl. Čekaly na ni zásoby lidí, kteří bydleli v tomto domě a jejichž spíže přetékaly do té míry, že museli nájemníci část svých potravin uchovávat v chladu sklepních kójí.

      „Ty můj malý čumáčku!“ usmál se.

      Kdesi zavřískala kočka a zaštěkal pes. Uaaaaaa, pssssss, buch, buch, třísk. Věčný a každodenní souboj sobě si odporujících existencí. Naneštěstí v tomto domě panovala psí přesila a tak tu až na jednu partaj kočky nebydlely. Nejraději by se zase natáhl na posteli, hlasitě si vzdychl a myslel na to, že si bude muset zařídit nějakou tu bokovku, aby ukojil své choutky.

      Jeho přítelkyně však byla děsně žárlivá. Na chvíli zadoufal, že ji sežere ta kočka z přízemí, ale jeho zvrácené sny se nenaplnily. Kdesi v šeru na něj zasvítily dvě oči. Nečekal, až se jeho polovička vrátí zpět na půdu. Měl už vyhlédnutou jednu príma myšku ze sousedního domu. Fakt kočka, alespoň bude mít důvod vypadnout z domu a vymluvit se na práci navíc. Je velmi těžké improvizovat, když s vámi „hází“ pudy a máte doma jednu postarší a zvolna pelichající fúrii!

      „Kde se ty myši jen berou?“ ozvalo se ze suterénu spolu s vysokým zapištěním a bouchnutím těžkou botou. Hlasitě si vzdychl a myslel na to, jak je ten život těžký. Být myší nikdy nebylo jednoduché...


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 9 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.2 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 26 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 30 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 2:38:17 Odpovědět 
   31. 07. 2014

Asi jsem už ze čtení otupělý, protože jsem se ani jednou nezasmál.
 ze dne 01.08.2014, 12:30:10  
   Šíma: To je ten problém se čtením, buď nás to baví a chceme číst, nebo se do čtení nutíme! Třeba se zase někdy stavíš k těm textům, které se Ti nezdály a když ne, nevadí, pane jo, tomu se říká předsevzetí! Zdar u dalšího komentáře.
 Jujacek 17.11.2013, 10:57:55 Odpovědět 
   Úplně jako tady v cihláku :) Tak do půlky jsem si též myslela, že jde o lidi :D Ale pak už to bylo podezřelé :) Príma počteníčko ;)
 ze dne 17.11.2013, 12:53:45  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík.

P.S. Sííím, bydlíme v rod. domku, ale někteří z naší rodiny i v paneláčku, takže jsem čerpal atmosféru odtamtud, neřkuli si i krapet zavzpomínal, jaké to bylo, když jsme tam naposledy byli na delší dobu na návštěvě... ale to je už let. Uf. ;-)
 Jarda 04.10.2013, 19:53:39 Odpovědět 
   Dzravím!
Sice jsem si to přečetl dávno po vyhodnocení, ale to nebere na tom, že jsem se pobavil. V Dialogu lidí a myší jsem se nijak neztrácel, protože oba živočišné druhy mají po ránu jiné starosti a rituály. Možná jeden rituál mají stejný, a to ... :)) Hehe, to bys chtěl vědět co mám na mysli?
 ze dne 04.10.2013, 23:04:47  
   Šíma: ;-)))

Dík za zastavení a komentík.
 salvator 04.09.2013, 10:55:35 Odpovědět 
   Sic poněkud opožděně, ale přece jen dostávám se ke tvému dílku, jenž přetéká optimismem a dobromyslností. Ať už jsou to lidé, nebo myšky, starostí je pořád dost, ale jak říkáš, spěchat se nevyplácí, spěch s sebou nese jen nepříjemnosti.
Hezký den, Šímo milý. Dalimil
 ze dne 04.09.2013, 11:17:23  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík. ;-)
 Maruška 14.08.2013, 21:00:08 Odpovědět 
   Hezky šímovské! Já jsem si do poloviny textu myslela, že jde o lidi - nelžu! Proto to byla pěkná sranda, když vyšlo na jevo, že jde o hlodavce.
 ze dne 15.08.2013, 13:54:57  
   Šíma: Dík, jsem rád, že líbilo! ;-)
 Dědek 12.08.2013, 11:02:49 Odpovědět 
   Dobře jsem se pobavil. Moc se mi líbí jedna věta, kterou však raději nechám v utajení, abych si doma nepřivodil újmu na zdraví.
 ze dne 12.08.2013, 11:59:16  
   Šíma: Dík za zastavení, jsem rád, že se líbilo. ;-)
 čuk 10.08.2013, 7:04:02 Odpovědět 
   Pěkné vystižení atmosféry starého domu po ránu, autenticita rozhovorů po noci plné sexu. Asi jsem chápal špatně, když jsem první dva dialogy přisuzoval lidem (zde byly polibky na tvář a pokrčení ramen). Že jde o myšky mě napadlo teprve po vykouknutí chlupatého čumáčku. Dialogy jako vždy šímovsky vtipné. Líbilo by se mně, kdyby ty tři dialogy byly postupně: lidský, kočičí, myší, poněkud se lišily typem mluvících a taky čumáčky by byly třikrát jiné. Pobavilo, ale trochu jsem se ztrácel.
 ze dne 10.08.2013, 11:04:12  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík. Pravda, ono je rozdíl mezi mluvou lidskou a "zvířecí", krapet jsem chtěl klamat tělem, snad se to aspoň trošku povedlo! Klaním se, svítím očičkami a ňufám čumáčkem. Kočka je naštěstí venku...
 Apolenka 10.08.2013, 7:03:46 Odpovědět 
   Dobrá ranní četba, i já jsem se slušně pobavila... tím se přidávám k mylencz a než pošupajdím dál, odhazuji jedničku, ať má myšák Šíma co ohlodávat.
 ze dne 10.08.2013, 11:02:11  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík, snad nestrčím svůj čumáček kam nemám, třeba do nějaké pastičky... ;-)))
 mylencz 09.08.2013, 10:11:01 Odpovědět 
   Vcelku nechápu, proč to berou čtenáři tak literárně vážně, dokonce ani nemám pocit, že by tu bylo nutné zachytit myší psychologii nějak precizně, já se docela dobře bavila a o co víc šlo? Typická šímovina, a slušná! ;-).
 ze dne 09.08.2013, 11:01:31  
   Šíma: Díky. Možná někteří čtenáři netuší, co mohou od šímy tu a tam čekat! ;-)))
 Ellien 08.08.2013, 21:30:11 Odpovědět 
   Ahoj,
hned na začátku rozhovoru těch dvou mě napadlo, že se nejedná o lidi. A tak jsem jen čekala do konce, které zvířátko se z toho vyklube. :-) Pěkné myší počtení.
Jen - souhlasím s Kalip. Myšák by asi těžko nazval hezkou myšku kočkou.
Měj se hezky.
 ze dne 08.08.2013, 23:38:40  
   Šíma: Ahoj, díky za zastavení a komentík, je to krapet WS-ková "rychlovka", ale pšt! ;-)
 Loretten 08.08.2013, 20:50:27 Odpovědět 
   Chtěla jsem komentovat příspěvek a omylem si přidala autora k oblíbeným, no - stalo se a snad to ani nevadí. Nicméně, občas jsem se v textu ztrácela, nejprve jsem myslela, že jsou to lidi, pak pár koček a nakonec tedy, že jsou to dvě myšky, ale...i tak jsem občas ztrácela nit. Ale i tak, příspěvek je pěkný a mimo to ztrácení i zábavný. :)
 ze dne 08.08.2013, 23:41:08  
   Šíma: Ahoj, můžeš si mne vymazat, pokud chceš (z oblíbených), stačí se jen proklikat: "Nastavení účtu" - "Správa oblíbených" - "Oblíbení autoři" a odkliknout ono velké písmenko "X" u mého jména či nicku a už tam nebudu! ;-))) Doufám, že jsi se necítila příliš ztracená... Uff. Dík za zastavení a komentík.
 Kalip 08.08.2013, 20:14:00 Odpovědět 
   Sorry, Šímo, ale mě tentokrát Tvoje myší příhoda moc nenadchla. Námět se mi zdá takový okoukaný a celkově to na mě působí jako násilně poskládané, aby byla splněna kritéria. I detaily se mi zdají nějak nedotažené, např. to, že myšák nazve pěknou myšku kočkou, se mi zdá málo uvěřitelné.
Možná mám ale příliš zkreslený myší pohled. Četls knihu V písku času (Michael Hoeye)? Tam se dá lecos z myší "psychologie" pochytit. :-)
 ze dne 08.08.2013, 23:38:08  
   Šíma: Ahoj, nečetl, díky za tip! ;-)
 Veo Ochmanek 08.08.2013, 16:56:22 Odpovědět 
   Už od poloviny jsem tušil, která že to bije. Šíma prostě nezklame. Já mám ten pocit, že ty si ty srandičky trénuješ v naší Asociační hře, není tomu tak? :)

Myšky pobavily -- jak jinak, než za jedna.
 ze dne 08.08.2013, 23:41:42  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík. Souhlasím (v rámci všech komentářů), ano, mohlo to být lepší, ale i tak jsem rád, že se aspoň krapet líbilo! ;-)))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Zločin a trest ...
aegitalos
Večerní rozjímá...
Bel Riose
Lukášův život
AnnaSova
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr