|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 39817 příspěvků, 5843 autorů a 393388 komentářů :: on-line: 0 ::
|
 |
|
:: Jak to všechno vlastně bylo ::
 Alexka |
publikováno: 11.08.2013, 12:30
|
|
| |
|
|
Jamesova maminka pracovala ve výzkumném ústavu v blízkém městě, a když byl ještě malý, občas ho brávala s sebou do laboratoře. Zvláště o víkendech, kdy by se o něj neměl kdo starat.
I když nesměl na nic sahat, chodil sem moc rád. Jednou, to už byl starší, vystihnul okamžik, když máma dlouho telefonovala a sebral aceton a peroxid. Byli v malých lahvičkách na stole. Tenkrát ještě netušil, k čemu by je mohl potřebovat, ale zakázané nejvíc láká. Ale protože byl zvídavý a zkoumavý, zavítal do knihovny, aby přišel na to, k čemu jsou tyto látky dobré a co všechno by s chemikáliemi šlo provádět. Tak se mu v čtrnáctileté hlavě pomalu líhnul nápad, který právě dnes zrealizuje.
Jedním z důvodů, proč vše uskuteční, byla Kate. Byl do ní zamilovaný až po uši a chtěl, aby si ho konečně všimla. To, co chystá, jen tak přehlédnout nepůjde a Kate se do něj zamiluje. Již týden pracoval na výrobě cyklického triperoxid acetonu a včera dospěl k názoru, že bílý prášek je připraven. Taky dálkové ovládání už měl přichystané k prvnímu použití.
Ráno vstal James s vědomím množství práce, kterou měl před sebou, ještě před zazvoněním budíku. Cestou do školy se musí zastavit u tratě a vše pečlivě připravit. Místo v blízkosti cesty, kterou se Kate vracela domů, už měl předběžně vybráno. Čekal na zavolání matky, která mu volala každé ráno ve stejnou dobu, aby ho popohnala. Tentokrát to pro něj byl signál k odchodu.
Našel skvělé místo blízko silnice, kudy půjdou spolu ze školy. Všechno naaranžoval tak, aby byl okamžik překvapení pro jeho lásku, co nejsilnější. Dokonce se mu o tom i zdálo. Ve snu byl tak šťastný! Kéž by se to stalo skutečností.
Ve škole se mu čas neskutečně vlekl. Jen v hodině tělocviku dokázal přestat myslet na to, co bude odpoledne. Šplhal, skákal přes koně, a když přešel na kruhy, všechny holky se zastavily a obdivovaly jeho výkon. I Kate se na něj zálibně usmívala. James věděl, že má skoro vyhráno, po skončení vyučování musí vystihnout ten správný okamžik, oslovit ji a pak ji doprovodí. Co kdyby se jí cestou něco stalo, musí ji přece někdo ochránit.
James svým výkonem neupoutal pouze Kate, i ostatní holky po něm obdivně koukaly. A za chvíli se mezi nimi strhla bitka. Susan, která jej pozorovala na kruzích, vzdychla: „Holky, vidíte to? To je ale borec, že?“
„No jo, na toho zapomeň. Ten si tě ani nevšimne,“ zpražila ji Dana.
„Jak to jako myslíš?!“ nedala se Susan.
„Holky, klídek, zapomeňte obě dvě, protože ten miluje mě!“ vtrhla do hovoru Jane.
„To sis teď vymyslela!“
„Nevymyslela, je to pravda!“
Začaly se pošťuchovat, pak padla první facka a nakonec se mezi nimi strhla mela, jakou nikdo nepamatoval. Nebylo možné rozeznat, kdo koho tahal se za vlasy, škrábaly se, facky lítaly, dokonce i na kopance došlo. Kluci přestali cvičit a sledovali, jak si holky vedou. Ruky a nohy se ve vzduchu stejně rychle ztratily, jako se objevily. Brzy začali kluci mezi sebou uzavírat sázky. Favoritkou byla Jane.
Odtrhnout je musela učitelka a milé slečny zůstaly ten den po škole.
Po vyučování čekal James u vchodu na Kate.
„Kate, počkej!“ rozběhl se za svou tajnou láskou. „Máš to domů daleko, doprovodím tě. Co kdyby se ti něco stalo,“ tvářil se velice vážně a přidal se k ní.
„Proč by se mi mělo něco stát? Chodím tak každý den.“
„No vidíš. Tak budeme chodit spolu každý den,“ uzavřel a díval se jí zpříma do očí. Byly tak tmavé, jako čokoláda.
I Kate se mu dívala očí, ale nakonec tíhu jeho pohledu nevydržela a uhnula. Trochu se při tom začervenala. James bral její rozpaky jako dobré znamení.
„Tak jo, vždyť už jsi se mnou kus cesty ušel,“ řekla nakonec.
Povídali si. James byl trochu nesvůj, a si pohrával v kapse s ovladačem až k místu, které pokládal za nejvhodnější.
Pak zmáčknul vypínač. Ozvala se děsná rána. Země jakoby se pohnula. Všude bylo najednou plno dýmu, ve vzduchu poletovaly trsy trávy, kamení. Malé kamínky a hlína svištěly dokonce kolem jejich uší.
James zůstal v úžasu stát a obdivoval své dílo. Nechal na sebe padat špínu a říkal si, že je to ještě lepší, než jak to viděl ve svých nejsmělejších představách. Kate moc pozornosti v první moment nevěnoval.
„Vidělas to!?“ vzrušeně vykřiknul po nějaké době a málem při tom radostí poskočil. Teprve teď na ni pohlédnul. Krčila se u země a celá se třásla. Nebyla schopna promluvit.
Co teď? Co má dělat? Tohle nepředpokládal. „To nic není, neboj, byli jsme moc daleko. Nemohlo se nám nic stát,“ snažil se ji uklidnit a dřepnul si k ní. Pokusil se ji obejmout. Ale to v takové poloze dost dobře nešlo. Sednul si tedy vedle ní na zem a hladil ji po vlasech. Neprotestovala, nechala se utěšovat a hladit. Pak se k němu dokonce přitulila. A James byl téměř v extázi.
„A co kdybychom šli rychleji a byli o něco blíž? Já cítila, jak se třese zem!“ zavzlykala Kate.
„To ne, já to měl přesně vypočítaný. To bych se musel splést a já se v tomto nepletu. Neboj, já tě ochráním,“ řekl malý James a cítil se tak důležitý. Všechno mu vyšlo, měl to pod kontrolou. Všechno tak dokonale, téměř geniálně vymyslel.
Najednou se Kate zarazila. „Cože? Tys to měl vypočítaný? Chceš říct, žes to udělal ty?“ vytrhla se z jeho objetí. „Víš, jak jsem se bála?! Jsi obyčejný pitomec! Už tě nechci vidět!“ a v slzách od něj utekla.
Pomalu se k místu začali sbíhat zvědaví a vystrašení lidé. Zajímalo je, co se stalo. James řekl, že vlastně neví, že nechápe. Normálně šli spolu a pak to bouchlo a ona nakonec utekla. A nelhal, opravdu nevěděl, co se jí stalo a proč utekla.
James seděl stále ještě na zemi a uvažoval. Co to do ní vjelo? Vždyť se jí nic nestalo. Pak vstal a loudal se domů a kopal do kamínků, kterých teď bylo kolem plno. Tolik vzrušení a radosti vystřídalo takové zklamání. Kde udělal chybu? Kate je pěkná a milá, ale asi vůbec nechápe tu správnou zábavu, ani vzrušení, které s sebou takové nebezpečí přináší. Jestli nebylo lepší vzít na tuto velkolepou událost některou z těch holek, co se kvůli němu porvaly. Jane byla fakt dobrá. Možná není tak hezká a milá, ale určitě je s ní větší sranda. Ani jedna z nich, co ho chtěly, by tak zbaběle neutekla. Možná byla chyba jen to, že se prozradil. Tak blbě se prořeknout! Jako nějaký amatér.
A pomalu na to přicházel. Bude trénovat a holky na něj poletí jako včely na med. On se nebude muset o nic snažit. A o to vzrušení, které dnes zažil a které bylo tak úžasné, taky nemůže přijít. Prostě se nesmí už nikdy prozradit, a proto bude pracovat v utajení. A jeho jméno Bond, James Bond, bude znát jen hrstka zasvěcených.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 5 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
|
| © 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
|
