obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu."
Théodore de Banville
obr
obr počet přístupů: 2915693 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5809 autorů a 392469 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Istrie - Poslední boj: Odhalení ::

 autor Trenz publikováno: 24.09.2013, 22:57  
 

Kapitola devátá
Odhalení

Lily běžela skrz les, přičemž zakopávala o kořeny, ale stále se ji dařilo udržet rovnováhu. Běžela a běžela. Snažila se tím vymazat Andyho bledý obličej ze své mysli, avšak i když ji plíce pálily z nedostatku kyslíku a boky píchaly z namožení, nedokázala se toho obrazu zbavit. Nakonec, když už ji nohy neunesly, klesla do jehličí, nehledě na píchavou bolest v kolenou a rozbrečela se, v duchu si přehrávajíc, co následovalo po Andyho smrti.
Nejprve tomu nemohla uvěřit a jen tupě zírala na meč zaražený v Andyho hrudi. Pak se k němu vrhla a nesmyslně s ním třásla, jako by ho tím mohla přivést k životu. Viděla, jak přiběhli ostatní, a slyšela, jak Meranis obviňuje Aarona, že pracuje pro Universe. A nejhorší bylo, že ten to nepopřel. Sean navrhl ho zabít, ale Rick mu to rozmluvil s tím, že by se to neobešlo bez dalších ztrát. Slyšela sama sebe, jak říká, že ji zachránil život, i když tím ukončil ten Andyho. Nechali ho odejít a pak Meranis vytáhla z Andyho meč a ten zahodila. Zařinčel, když dopadl na zem. Přehodila Andyho přes koně a Sonya pomohla Lily vstát.
Lily cestu vnímala zamlženě, a proto nedokázala říct, jak dlouho jeli k Autumnovi, ale když k němu dorazili, už na ně čekali Adam, Cirkis a Assassin. Když uviděli Andyho tělo, chtěli vědět, co se stalo. Meranis jim stručně vysvětlila, co se přihodilo od chvíle, kdy odjeli od Květinových dětí a Cirkis se poté přivítal se Seanem a projevil upřímnou radost, že je Rick opět naživu. To všechno byla pro Lily jen směs zvuků a po pohřbu se rozeběhla pryč a běžela několik dlouhých minut, než padla vyčerpáním.
Uslyšela, jak někde za ní křupla větev, ale její mysl byla natolik otupělá, že ji to nezajímalo. Ztratila přítele a rádce. Stěží se vyrovnala s Alanovou smrtí a teď se musela rozloučit s dalším. A k tomu zjistila, že Aarona nikdy nezajímala a jen ji chtěl využít, neboť mu to Universe přikázala.
Někdo k ní zezadu přistoupil a pomohl jí na nohy. Lily se otočila a musela zvednout hlavu, aby viděla do tváře příchozího, jak byl vysoký. Hleděla na Autumna.
„Už je to v pořádku. Už je se svou rodinou,“ řekl jí a pohladil ji po tváři, čímž jí utřel slzy.
„Uvidím ho ještě někdy? A Alana?“
„Jednou, až přijde tvůj čas. Teď tě potřebují víc živí, než mrtví.“
„Já nejsem královna a ani nikdy nebudu bez ohledu na to, jak se budete snažit. Když nedokážu bojovat sama za sebe, jak mohu bojovat za ostatní?“
„Ocel a svaly nejsou to, čím by ses měla bránit.“
Lily od něj odstoupila.
„A čím tedy?“ zeptala se nechápavě.
„Tvá matka Elys byla stejně jako její sestra Maky čarodějka a magie je to, co ti předala. Každá královna Istrie byla čarodějka a ty nejsi výjimkou.“
Lily se zasmála, ale znělo to nuceně.
„Já a čarodějka? Nikdy jsem v sobě necítila ani záchvěv magie.“
„Tvá magie spí, Lily. Ukryta hluboko uvnitř tebe.“
„A jak ji dostanu na povrch? Jak se stanu čarodějkou?“
„Nejprve musíš klesnout až na dno.“
„To nezní moc příjemně. Jak to mám udělat?“
Autumn se pousmál.
„To nejde udělat. Až se to stane, musíš se tomu podvolit. Musíš padnout a poté povstat.“
„A poznám to?“ zeptala se nejistě.
„Ano,“ přikývl Autumn.
„Slibuješ?“
Znovu se pousmál.
„Ano, slibuju.“
Lily si uvědomila, že se setmělo.
„Pojď. Vrátíme se k ostatním. Jsem si jist, že mají otázky, na které by rádi dostali odpověď.“

V naprosté tichosti seděli nebo stáli v sálu s krbem. Sean se opíral o rám otevřeného okna a kouřil, zatímco Meranis udržovala oheň tím, že občas nějaké poleno přidala nebo prohrábla ty, co tam byla. Sonye to připomnělo Alana a uvědomila si, že je to už dlouho, co na něj nemyslela. Najednou se cítila provinile, i když velkými přáteli nikdy nebyli.
Rick přemýšlel o slovech Reptilea. Jako by se hrozba Seanovy smrti stala po Andyho zabití ještě skutečnější a děsivější. Věděl, že by to měl Seanovi říct, stejně jako věděl, že se mu Sean vysměje a hodí to za hlavu. V podstatě sám mu několikrát řekl, že do jejich světa se už nevrátí.
Adam cítil lítost. Mrzelo ho, že se k ostatním nedostal včas, aby je mohl varovat, jak ho Mac žádala. Aspoň byli spolu. Nebo šel ke své první rodině? Adam se nikdy žádného ducha nezeptal, jak to vlastně funguje, když měli za života víc milovaných. Pomyslel si, jak je absurdní, že nad tím vůbec přemýšlí.
Assassin toho muže, kterého pohřbili, téměř neznal. Jen věděl, že hrál důležitou roli v životě jeho malé sestry, ale pro něj osobně to byl jen další ztracený život v nikdy nekončícím boji.
Cirkis na tom byl ze všech nejhůř. Andyho smrt si dával za vinu, neboť to byl on, kdo ho podruhé přivedl do Istrie. A Alan taky umřel jen kvůli tomu. Kdyby zůstali doma, nic by se jim nestalo. Alan by vychovával svého syna a Andy by žil šťastně s Mac. Čekalo to samé snad i Sonyu a Seana? Isabel jim řekla, že to oni jsou Istrie. Znamenalo to, že pokud zemřou, zemře i Istrie? Zvítězí Universe a Istrie už nikdy nepozná, co znamená mít laskavou, moudrou a milující královnu?
Jeho černé myšlenky přerušil příchod Autumna s Lily. Pohledy všech, vyjma Seanova, se stočily k Lily a ta se nervózně ošila.
„Dejte jí pokoj,“ ozval se Sean od okna, típl cigaretu a líně se k nim otočil.
„Ta holka to má dost těžké i bez vašeho civění a čekání, jestli se zhroutí nebo udrží,“ řekl, přešel k volnému křeslu vedle Ricka a usadil se do něj.
„Mě by totiž mnohem víc zajímalo, co tu mám vlastně dělat. A chci konkrétní odpovědi. Nic obšírného nebo zaobaleného hádankami. Co se ode mě přesně chce?“
Chce se od tebe, abys umřel, mihlo Rickovi hlavou, ale držel jazyk za zuby. Autumn rukou pokynul Lily, aby se posadila a sám si našel místo, ze kterého na všechny viděl.
„Jistě ti už bylo něco nastíněno v minulých letech,“ začal Autumn a Sean mu to odsouhlasil: „Už jsem slyšel něco o strašně temném místě, kde mám figurovat jako topení a lucerna v jednom.“
Autumn se nad jeho vyjádřením pousmál.
„Ano. Tvá schopnost produkovat teplo a světlo na velmi chladných a temných místech je pro tento úkol velmi důležitá. Chystáte se do země Půlnočního slunce, abyste tam našli korunu, která z Lily učiní královnu.“
„Nic proti zákonům Istrie, ale nezdá se mi, že by Universe trápila absence koruny. Istrii vládne i bez ní,“ podotkl Rick.
„To je vlastně dobrá poznámka,“ chytil se toho Sean a pokračoval: „Co si pamatuju, Argon taky žádnou korunu neměl a nezdálo se mi, že by se mu Istrie nějak vzpírala. Proč se my musíme trmácet na nějaké nehostinné místo, když to padouchům prochází takhle snadno?“
„Protože padouši,“ Autumn použil Seanův výraz, „nepotřebují, aby je jejich poddaní měli rádi. Nepotřebují mít pocit, že vládnou právem a už vůbec jim nezáleží na respektu a úctě, kterou by k nim jejich lid pociťoval, kdyby trůnu dosáhli poctivým způsobem.“
Sean protočil oči.
„Takže zase jenom klaďasové jsou za blbce, co musí nasazovat krk. Chtělo by to změnu. Co kdyby Universe riskovala život v zemi Půlnočního cosi a jakmile by odtamtud vyšla i s tou korunou, my bychom ji chňapli a učinili z Lily královnu?“
„Myšlenka je to hezká, avšak neproveditelná.“
Sean si teatrálně povzdechl.
„Jo, to jsem si myslel.“
„Nejprve ale musíme najít Weisse. Jen ten zná cestu skrz,“ ozval se Cirkis.
Autumn se zamračil.
„Nerad to říká, ale Weiss vám nepomůže.“
Cirkise se zmocnila zlá předtucha.
„Je mrtvý, že?“ otázala se Sonya, i když to tušila. Bylo jí to líto za Cirkise.
„Ano. Universe ho zabila, aby měla jistotu, že vás přes tu zemi neprovede.“
„Co tedy budeme dělat?“ otázal se Rick.
„Je ještě jeden muž, který zná cestu.“
„Kdo?“ zeptal se Cirkis dychtivě.
„Simon.“
„Simon? Myslíš Argona?“ ujišťoval se Sean, že chápe dobře.
„Ano, myslím.“
„Ale ten je přece ve vězení,“ vypadlo ze Cirkise.
Autumn přikývl.
„Ano. A proto ho musíte osvobodit.“
„Cože?!“ zeptali Sean a Sonya unisono.

Aaron zastavil u řeky, aby nechal svého koně odpočinout a sám se osvěžil. Svým způsobem ho překvapilo, že se rozhodli nezkusit ho zabít za to, co udělal. Zřejmě to vyvážil tím, že takto zachránil Lily život. Nebylo to přesně to, co po něm Universe chtěla, ale Lily to ublížilo a to bylo hlavní.
„Nevracej se k ní,“ uslyšel za svými zády.
Otočil se, ruku položenou na jílci meče, který si obstaral cestou zpět k Universe. Ten kupec ho již nebude potřebovat. Když spatřil Leilu, překvapeně povytáhl obočí.
„Co se stalo s tvým prokletím, sestřičko?“
„Nathan zemřel,“ odvětila mu Leila prostě, avšak Aaron v jejím hlase cítil hlubokou bolest.
„To je mi líto,“ řekl a myslel to vážně. Věděl, jaké to je ztratit milující bytost.
„Nevracej se k ní,“ požádala ho znova.
„Musím jí říct o svém splněném úkolu a o tom, že je dluh splacen. Pak odejdu.“
„Nenechá tě.“
Aaron se ušklíbl.
„Nemůže mě zastavit.“
„Možná může. Je silnější než kdokoliv, koho znám. Aarone, prosím. Náš otec je mrtev. Už nemusíš nikomu nic dokazovat.“
„Nedělám to kvůli němu, Leilo. Už dlouho ne.“
Leila položila svou ruku na Aaronovo zápěstí a podívala se mu do očí.
„Oba jsme dělali strašné věci a oba jsme za to krutě zaplatili. Ztratili jsme někoho, koho jsme hluboce milovali. Mohli bychom odejít do jiného světa a začít znova. Aarone. Jsi můj bratr. Poslední člen rodiny, který mi zůstal. Prosím. Pojď se mnou.“
Aaron však pomalu zavrtěl hlavou.
„Musím jí to říct.“
Vyhoupl se na svého koně.
„Později si tě vyhledám, sestřičko,“ řekl jí a pobídl koně. Leila se za ním dívala se slzami v očích.
„Ne, nevyhledáš. Tohle bylo naše poslední shledání. Sbohem,“ zamumlala Leila pro sebe a zmizela.

„Počkej chvilku. Ty po nás opravdu chceš, abychom Argona osvobozovali z nějakého smrdutého vězení?“ otázal se Sean Autumna a jeho hlas zněl nevěřícně.
„Ano,“ přikývl Autumn.
„A jinak to máš v hlavě v pořádku?“
Autumn se pousmál.
„Vím, co si o mém bratrovi myslíte, a pro něj osobně je pobyt ve vězení bezpečnější, ale pokud chcete projít tou pustinou, potřebujete ho.“
„A taky ví, jak zabít Universe. Alespoň mi to tak řekl,“ dodal Cirkis, když se na něj všichni podívali.
„A předpokládám, že ti to prozradí jen tehdy, když ho odtamtud dostaneme, že?“ zapojil se do rozhovoru Assassin.
„Ano, přesně tohle mi řekl.“
„Hádám, že nám nezbývá nic jiného, než ho opravdu zachránit,“ shrnul Rick, co je v nejbližší době čeká.
„A má někdo nějaký dobrý plán, jak to udělat?“ zajímalo Seana.
„Já ho můžu dostat ven z cely,“ nadhodila Sonya.
„A Sean ti na to posvítí,“ doplnil její nápad Cirkis.
„Hele. Zas to s mou pomocí nebudeme přehánět, ano? Napadlo někoho, že vůbec nevím, jak to funguje?“
„V tom případě by ses to měl co nejrychleji naučit, Seaníku,“ doporučila mu Sonya. Sean se zašklebil.
„A nechtěla bys mi říct, jak bych to měl udělat, Sonyinko?“
„Přece praxí. Tak jsem se já naučila své řemeslo.“
„Jo, ale mě chybí učitel, zlato.“
Než na to mohla Sonya reagovat, ozval se Cirkis: „Je to v tobě, Seane. To, co potřebuješ, je soustředit se.“
„Tak to je opravdu nejlepší rada, kterou jsem v životě dostal,“ odvětil Sean kousavě.
Cirkis omluvně pokrčil rameny.
„Ještě než se vydáme na cestu, rád bych něco věděl,“ promluvil Adam a jeho zrak se upínal na Autumna.
„Pokud budu znát odpověď, rád ti ji dám.“
„Mluvil jsem s Veritem a ten mi řekl, že ty jediný znáš odpověď na mou otázku.“
„A co je to za otázku?“
„Proč já? Proč my všichni? Proč zrovna my máme zachraňovat Istrii?“

Universe z knihovny zamířila do své ložnice. Ucítila jeho přítomnost ještě předtím, než vstoupila dovnitř.
„Je nezdvořilé vstupovat do ložnice dámy bez pozvání.“
„Až potkám nějakou dámu, počkám si na to.“
Universe se ušklíbla.
„Byla jsem v knihovně…“
„…a naučila ses číst?“ otázal se ji Reptile naprosto nevinným tónem v hlase, ačkoliv bylo zřejmé, že se jí vysmívá. Tentokrát to však Universe nerozčilovalo.
„Přečetla jsem si tam zajímavý příběh o jednom královském kováři. Neříká ti to něco?“ otázala se a bedlivě sledovala jeho reakci.
Reptile nehnul ani brvou.
„Takže sis o mě něco zjistila. Zdá se, žes po matce přece jen podědila nějakou inteligenci. Avšak nejsi natolik inteligentní, abys věděla, že tohle proti mně použít nemůžeš. Já jsem bez duše, ty hloupá. Má rodina, má minulost… to pro mě nic neznamená.“
Universe se přesto stále tvářila spokojeně.
„Našla jsem ještě něco,“ řekla a zněla pyšně.
Reptile na ni pohlédl, avšak z jeho tváře se nedalo nic vyčíst.
„Jednorožec může být oživen, když se ho dotkne muž, který nese dar života. V okamžiku, kdy by se tak stalo, tvá kletba by byla sejmuta, vrátila by se ti duše a ty ses znova stal smrtelným. A jelikož jsem po matce přece jen něco podědila, jak říkáš, troufám si říct, že tím nositelem je právě Sean. Toho jediného se chceš zbavit.“
Reptile povytáhl obočí a možná v tom Universe zahlédla i trochu uznání.
„Možná to s tebou nebude až tak marné,“ řekl nakonec Reptile.
„Teď, když jsi to uznal, mohl by ses naučit způsobům.“
Reptile se zasmál.
„Zas tak jsi na mě nezapůsobila. Ale k tomu proč jsem přišel. Andy Wilkinson je mrtev.“
„To je ten, který tu holku přivedl do Istrie, a utloukl mého bratrance k smrti poté, co mu Nadran umučil manželku?“
„Ano, to je on.“
„Jak se to stalo?“
„Tvůj milenec ho zabil.“
„Aaron? To jsem mu nenařídila.“
Reptile se uchechtl.
„Nesmíš se na něj zlobit. Trochu jsem tomu pomohl.“
Universe se zamračila.
„Jak?“
„Když někoho trápí smrt milované bytosti, je snadné k němu proniknout a vnuknout mu myšlenku.“
„Cos udělal?“
„Přesvědčil jsem Andyho, že Lily je nepřítel, a když ji šel uškrtit, Aaron ho zabil.“
„Jak se ti to podařilo?“
„Stejným způsobem, jako jsem Armageddona přesvědčil k sebevraždě.“
„Dodnes nevím, jak jsi to udělal.“
„Promluvil jsem mu do duše. Řekl jsem mu, že by se měl stydět za své děti, které konaly dobro. Vysmál jsem se mu, že ho zmlátila Apokalypsa. Dostal jsem jeho sebevědomí na nulu a zlomil ho. Přimět ho k sebevraždě byl poslední krůček.“
„A to jsem myslela, že jako temný mág vydrží víc.“
„Málokdo se umí vypořádat se svými chybami.“
„A Andy?“
„Hodil jsem všechnu vinu na Lily. Bylo to poměrně snadné. Rozhodně lehčí než s Armageddonem.“
„A proč to takhle neuděláš se všemi? Ušetřil bys mi spoustu námahy.“
„A v čem by byla ta zábava?“ opáčil jí a se smíchem zmizel.

Předtím, než se Autumn pustil do vysvětlování, každému věnoval dlouhý pohled. Poté začal: „Bylo by jednoduché říct, že důvod proč jste tady, je proto, kým jste. Pro vaše schopnosti. Ale je to mnohem víc. Jste Istriané. Vaši předci pocházeli z Istrie. Před mnoha generacemi tady žili, nicméně se rozhodli vstoupit do vašeho světa a žít tam. Každý se dostal na jiné území a začal tam vést nový život. Když přišel čas, Istrie vás povolala zpátky. Tohle je váš domov. Váš svět. Místo, kam patříte,“ uzavřel Autumn.
Sean si odfrkl.
„Můj předek se očividně rozhodl opustit Istrii z dobrého důvodu a pak mě sem Istrie přitáhla a chce, abych pro ni riskoval život a případně i umřel. Jo, Lily. Už vím přesně, jak se cítíš, když se po tobě chce, abys vládla zemi, která pro tebe nic dobrého neudělala.“
K jeho překvapení se ho nikdo nesnažil přesvědčovat o něčem jiném. Všichni si byli vědomi, že má pravdu. I když Sonya mohla aspoň říct, že nebýt jejího vstupu do Istrie, nikdy by nepotkala Eris a nikdy by tak nepoznala lásku svého života. Přesto to nemohlo vyvážit to špatné, co se jim stalo.

Aaron dorazil do paláce Universe. Čekala na něj v trůnním sále, oblečená do svých nejlepších a nejdráždivějších šatů, avšak pro Aarona to nic neznamenalo.
„Už se mi donesly zprávy o Andyho smrti. Není to přesně to, co jsem chtěla, ale aspoň tě zase můžu mít jen pro sebe.“
„Splatil jsem svůj dluh, Universe.“
„Ano, splatil. Ale o to přece nejde. Copak tě netěší, že mi můžeš sloužit?“ zeptala se a ladně k němu připlula.
„Ne,“ odvětil jí Aaron chladně a pro Universe to bylo jako rána pěstí do žaludku. Zesinala a zalapala po dechu. Aaron se bez zájmu otočil a odcházel.
„Já jsem ti nedovolila odejít!“ zahřměla Universe a stěny jejího paláce se otřásly. Aaron bez ohlednutí pokračoval v chůzi.
„Nikdo mě nemůže opustit! Nikdo! Slyšíš?!“ křičela za ním Universe, avšak Aaron ji ignoroval. Náhle se zjevila před ním a dřív, než mohl zareagovat, strčila mu ruku do hrudníku a vyrvala mu srdce. Aaron se neslyšně sesunul k zemi.
„Mě nikdo neopouští!“ zasyčela, sevřela ruku v pěst a srdce rozmačkala. Zbylou krev otřela o prvního služebníka, kterého při cestě potkala. Té noci se z mučírny ozýval křik dlouho do noci.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 4 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 24.09.2013, 22:57:17 Odpovědět 
   Zdravím.

Znovu jsi svým čtenářům prozradila něco více o jednotlivých postavách a jejich minulosti i původu. Také jsi krapet zatahala za nitky (viz intriky) a sprovodila ze světa nějaké ty postavy. Když na to přijde, je smrt nelítostná. Lidský život má ve Tvém světě cenu jen tehdy, když k něčemu je, alespoň za vlády hlavních "záporáků" (viz Universe a Reptile). Rochní se nabažení svou mocí a spřádají své plány... Uvidíme, jak se hrdinům dále povede. Co se chybek týče, pozor na psaní ji/jí (pomůže dosadit TU pro krátké "ji" a TÉ pro dlouhé "jí" za zájmeno vzhledem ke kontextu a podobně).

Příklady (nesouvisející s textem):

Viděl ji, jak kráčí po nábřeží. (TU ženu)

Pomohl jí na nohy, když uklouzla. (TÉ ženě)

Chytil ji za vlasy a hodlal ji zatáhnout do křoví. (TU ženu).

Chytil jí psa, který se jí znenadání vytrhl i s vodítkem z ruky. (TÉ ženě).

Zabil ji, otravnou mouchu. (TU mouchu).

Přejel jí mazlíčka, sice nedopatřením, ale udělal z něj na asfaltu doslova placku. (TÉ ženě)

A tak dále...

Hezký den a psaní zdar.

P.S. Těším se na další díl, ten dnešní byl zajímavě nastřihaný (viz více dějových linek).
 ze dne 03.10.2013, 12:24:29  
   Trenz: Cením si, jak se mi snažíš pomoct, ale někdy si říkám, že v tomhle jsem prostě ztracená existence:( Při psaní to ji/jí nevnímám a při kontrole mi vždycky něco uteče:/ Ale snad to aspoň obsah příběhu vynahradí:)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
obr
obr obr obr
obr
NARKÓZA
Tilda
Pohodlnost
Jay
S láskou - Kone...
Nat Danielová
obr
obr obr obr
obr

Slečny
Jeroným Večer
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr