» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Osud má dva způsoby jak nás drtit - odmítáním našich přání a jejich plněním."

Henri Fréderic Amiel

počet přístupů: 2915420

obr

:: Na SASPI.cz je právě 39594 příspěvků, 5749 autorů a 390798 komentářů :: on-line: 0 ::

:: Kam kráčíš? ::

Příspěvek je součásti workshopu: Sportovní

salvator	publikováno: 10.10.2013, 10:50

Ne každý chce a může být nejlepší. Neboť, být nejlepší, znamená přinést velkou oběť sám sobě.


	Ať už padají listy, nebo ne, ať už mráz ti štípe do očí, nebo slunce spaluje myšlenky, vydáváš se vpřed, rychleji než ostatní, v žáru sotva dýcháš, za deště ti bláto stříká do tváře, zápasíš s větrem, s výškou kopců, s žízní na pokraji šílenství, sám se sebou, s rytmem tvého srdce, se svaly, když odmítají poslouchat, jen, aby cíl, který je před tebou, mohl být příště ještě dál, ještě výš, mnohem výš, a ty víš, že jednoho dne, tě všechno tohle překoná, že se budeš kutálet dolů z kopce, sám, zase a znova, jenom, už pomalu, pomaleji než všichni ostatní, snad jen ti, kteří nevyjdou na cestu, budou o něco málo pomalejší, a potom, budeš vzpomínat, tak jako všichni, ale jinak, jinudy, s láskou, která kráčela s tebou, neboť i taková může být, jakkoli se to zdá nepravděpodobné, naplněna tolik, kolik bylo do ní vloženo, snad ani málo, ani příliš, jen, tak akorát.


celkové hodnocení autora: 98.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 11		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.3		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 30		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 66		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Thomas Stogy	22.11.2013, 20:22:13

neotřelé .... dobře odvedená práce


ze dne 25.11.2013, 22:49:04
salvator: To mě těší, že to tak vidíš. Díky. Ale byla to spíš rychlopocitovka. No, ale zdá se, že vyšla.

mylencz	17.10.2013, 10:58:28

...a gratuluji k zaslouženému vítězství :-)).


ze dne 19.10.2013, 0:21:50
salvator: Díky, nečekané je vždy nejlepší, co víc, od tebe mne to těší tak nějak dvojnásob, aniž bych dokázal říct, proč.

Poustevník	13.10.2013, 16:40:44

Kdyby se to seškrtalo na čtvrtinu a posílila obraznost na úkor prozaických pravd, možná by vznikla báseň. Vyplýtval jsi spoustu slov. Poezie je mimo jiné "zhuštění". Tady není žádný rozdíl mezi prózou a poezií. V projevu někde na schůzi by se to řeklo stejně.


ze dne 14.10.2013, 23:33:01
salvator: To máš sice pravdu a já nic nenamítám proti úspornosti projevu. Tentokrát to však opravdu nešlo jinak, jelikož mi moje já, nedalo absolutně žádný prostor pro jakékoliv úpravy. Jednoduše, napsáno a odesláno jest. No a co se schůzí týče, to nemohu posoudit protože jednak je nemám rád a jednak na žádné nechodím a chodit nebudu. Díky za tvůj podnětný komentář, jsem za něj rád. S.

Kalip	12.10.2013, 23:09:41

Trochu moc témat k přemýšlení. Ale asi lepší více než méně. Zajímavé, jak obyčejná slova (někdy až klišé) dávají básni styl.


ze dne 14.10.2013, 23:26:44
salvator: V tomto případě to snad vyznívá tak, jak říkáš, ale je to jen o jediné věci a tou jsme my sami. Nic víc a nic méně. Děkuji za tvé zastavení. Rád ti je oplatím. S.

čuk	12.10.2013, 10:32:19

Omlouvám se, dostal jsem se k hodnocení textů z WS pozdě. Tvůj text pohladil svou moudrostí, alegorií života s přesnou symbolikou a pozitivním duchem. S vystižením smyslu pohybu, jeho závěrečným zpomalováním a konečnou stopkou. Který vždy končí smutkem, v jasnějším pohledu odevzdáním se. Aniž bych tvůj text četl, napsal jsem něco podobného, mimo WS, spíš z cyničtejší stránky, který buu publikovat pod názvem: Proslov k věčnému sportovci.


ze dne 14.10.2013, 23:23:51
salvator: Díky Jiří, neomlouvej se , to není třeba a ve tvém případě dvojnásob. Zdá se tedy, že jsme, co se tohoto zadání týče, na podobné vlně. Tak to se samozřejmě těším na tvoje dílo. A jak říkáš, dokud je člověk pozitivní, je i jeho běh životem o něco veselejší. Přeji ti dostatek síly a nějaké milé políbení od múzy, třeba i jen tak. D.

obaleč	11.10.2013, 19:59:53

Jen mě tak napadlo po přečtení Tvé básně, že i po překonání obrovských překážek si stále můžeme připadat nepatrní..., že to co pokoříme nemůžeme milovat, ale to sem asi nepatří. Zdravím tě Dali moc :-)


ze dne 14.10.2013, 23:17:49
salvator: No, to taky, ale ať už patří, nebo ne, nad tím co říkáš, se nedá nezamyslet a že jsme skutečně nepatrní, to si přizná málokdo z nás. Mimochodem, jak jsi daleko s chaloupkou? Já ji ještě nechal stále takovou, s jakou jsme ji opouštěli. Za to mi už ale schnou dva nové obrazy a i když jsou inspirací dva jiní malíři, jsem spokojen s výsledkem. Taky tě moc zdravím. Brzy na viděnou, Ani. Dalimil

Maruška	11.10.2013, 17:44:44

Smekám!


ze dne 14.10.2013, 23:10:31
salvator: Děkuji Maruško. Poklonu vracím v témže rytmu smekání. D.

Apolenka	11.10.2013, 15:19:29

Báseň je plná hlubokých myšlenek - salvátorsky krásná.


ze dne 14.10.2013, 23:08:29
salvator: Salvator děkuje Apolence. Co dělá zahrádka? Co barvy? Jakou píseň si zpívají tvé stromy, když nejdou ještě spát? A Bivoj? Hezké ráno, Apolenko.

mylencz	11.10.2013, 13:25:08

Pro ten nádherný a moudrý konec si musím báseň uložit do oblíbených... a cítím potřebu poděkovat.


ze dne 14.10.2013, 23:06:01
salvator: Tedy, Lenko, i já děkuji, víš, teprve tady jsem zjistil, že snad konečně nacházím sám sebe v tom, co píšu a teprve tady jsem poznal, přestože většinou jen ve slovech, že mám co dát ostatním. Vše dobré ať zůstane. Dalimil

Jarda	11.10.2013, 9:14:07

Dzravím! Několikrát jsem si tvou básničku přečetl. Z počátku mi dělala problém, jak se orientovat v metaforách. Později se mi otevřel obzor a uvědomil jsem si, že není jen o běhání, ale o celém běhu života, který nám přináší radosti a trable. Je i o tom, že žijeme přítomnými okamžiky, jenž se nedají zachytit a ani zpomalit. Prožijeme je a hned se stávají minulostí, která nás dožene jen ve vzpomínkách. Je jedno jestli na minulost vzpomeneme za minutu či padesát let. Je to už jen minulost. Záleží jen na nás, zda cestování časem ve vzpomínkách, nám přinese potěšení či výčitky. Rozhodně to chce palec nahoru!


ze dne 14.10.2013, 22:56:42
salvator: Ahoj Jardo, vidím, že jsi se pustil hlouběji a to je dobře. Ano, je to i tom našem běhu života, který je víceméně všudypřítomný... v nás samých především. Díky za tvůj komentář, potěšil mě. S.

maja52	11.10.2013, 1:42:43

Báseň hezká a pravdivá. Zdravím tě.


ze dne 14.10.2013, 22:52:18
salvator: To Majko je, to je. Díky.

Šíma	10.10.2013, 22:55:11

Zdravím. Podnětný počin v poetické formě, který zajímavým způsobem doplňuje prozaickou většinu. Škoda, že je zde povídkářů přesila a že nebylo více básníků, kteří by si troufli na sport v básni (a ve verších - třeba i nevázaných). Hezký večer a psaní zdar. P.S. Verše (i obsahově) se mi zdají nadčasové (jakoby hovořily o všem i o ničem zároveň). Zde záleží na pohledu čtenáře, zda se trefí do záměru autora a uvidí (i ucítí) to, co bylo vpleteno do veršů... Napíšu-li, že jsem viděl "běžce", který běží svou cestou (každodenní) bez ohledu na počasí, snad jsem blízko toho, o čem tato báseň je. Běžet můžeme nejen ty skutečné, ale i pomyslné (životní) tratě a vo tom to nejspíše je...


ze dne 10.10.2013, 23:30:47
salvator: Trefa Šímo, trefa!!! Já ti velice děkuji za tvé zamyšlení se a myslím, že jednoho dne se i my dva potkáme, řekl bych. D.

Veo Ochmanek	10.10.2013, 22:23:08

Hluboké, jako vždycky Salvatore. Trochu mě štve, že je to jeden souvislý text bez jakékoli intonační přestávky; avšak má to i jistý zajimavý vedlejší efekt, jakoby vše náhle ztratilo rytmus a jakoby se z celé básně pojednou stal jediný, táhlý tón, nekončící, nevzdávající se, jako pravý sportovec; tudíž, to co mě na básni štve nejvíc je paradoxně i jedním z jejich pozitiv. Jak já si protiřečím, viď? Za 1 ;) Jak jinak?


ze dne 10.10.2013, 23:27:45
salvator: Máš pravdu, je to tak jak říkáš, a taky to tak mělo vyznít. Ono je to samozřejmě o sportu, ovšem hlavně je v tom, v tomto případě především běh a ten takový prostě je, hlavně nezastavit! Díky moc za koment a návštěvu. S.

Adam Javorka	10.10.2013, 20:59:37

Quo vadis Domine? A ty to vieš a mali by sme to vedieť všetci, alebo aspoň približne kam... Zdravo uvažuješ a to je veľmi dobre a pekne.


ze dne 10.10.2013, 23:25:01
salvator: Díky Adame, snad ano, snažím se hlavně v posledních letech, abych se dostal až do míst, kde budu čekat já, sám na sebe a pozdravím se:"Vítám tě, už na tebe čekám."

MichaelaKrálová	10.10.2013, 17:18:12

Přímo filosofický pohled na sport, soutěžení. Zajímavé a přemýšlivé, výstižná slovní spojení. Působivé...


ze dne 10.10.2013, 23:16:21
salvator: Děkuji, já už jiný dozajista nebudu, to je fakt, ale hlavně mě samozřejmě těší to, že se v tom neztrácíte a nalézáte to, co záměrem bylo a za to i tobě ještě jednou, děkuji mnohokrát. S.