obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Naděje je sen bdícího."
Aristoteles
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Poctivé řemeslo je dřina! ::

Příspěvek je součásti workshopu: Řemeslo jako umění
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky z okurkové lahve
 redaktor Šíma publikováno: 10.11.2013, 22:39  
Zdravím všechny workshopáky a přidávám svůj příspěvek. Snad se bude líbit, tímto také zdravím nejen své múzy, ale i šotky Překlepníčky, mé věrné společníky na mé cestě psaním. (Není i psaní řemeslem?)
 

      Stmívalo se.
      Slunce zapadlo za zubatý obzor zalesněného svahu nevysokého kopce, na kterém stála retranslační stanice pro televizní a rozhlasové vysílání. Ulice města zvolna utichaly. Alespoň některé... Soumrak padl na město rychle, jakoby leželo někde u rovníku v tropech a ne v mírném pásu. Smogem naplněné ovzduší propustilo k povrchu první hvězdy, pokřivený půlměsíc našeho vesmírného souputníka a stopy po tryskových letounech letících ve velkých výškách. Chybělo mu už jen vřískání koček toulajících se kolem odpadkových košů a štěkot opuštěných psů, které majitelé najednou nechtěli znát.
      Tiše proklouzl jednou z ještě rušných ulic, na které troubila auta s rozsvícenými světly. Lidé bloumali bezmyšlenkovitě kolem svítících výloh obchodů ověšených svítícími girlandami, případně spěchali z práce domů, nejen aby narychlo něco snědli k večeři, a alespoň na chvíli si odpočinuli u tuctových a stále se opakujících televizních pořadů, ale dali odpočinout svým rukou, jež měli ověšené taškami plnými dárků a přísad do pečení vánočního cukroví.
      Jeho cesta pokračovala po nábřeží nevelké, o to více však páchnoucí, říčky, jakoby do ní spadlo nákladní auto s močůvkou, popřípadě se otevřel nedaleké čističce ten nesprávný ventil a namísto do nádrží pro úpravu vody se do řeky rovnou vylil všechen ten vyprodukovaný lidský odpad a sajrajt. Nehledě na to, že ještě nebyl takový mráz, aby i tato špinavá a páchnoucí strouha zamrzla. Jak poetické! Popotáhl nosem a odplivl si na zem.
      Vybral si jeden z panelových domů, který svítil méně než ostatní. Připadal mu jako takový osiřelý vánoční stromek, na jehož světelném řetězu chybělo několik žároviček. Na chvíli se skrčil do stínu nevysokého smrčku, protože z nejbližšího vchodu dotyčného domu kdosi vyšel, zapálil si cigaretu a přitáhl si ke krku huňatý kožíšek zimní bundy. Vánoce...
      Do vánoc chyběl ještě nějaký ten den, ale ono nákupní šílenství se v lidech pomalu, ale jistě, probouzelo, živené neustálými reklamami velkých obchodních řetězců. Kašlal na to. Neměl komu kupovat dárky. Měl na práci plno jiných věcí. Byl umělcem. Nejlepším ve svém oboru, i když trochu neuznalým, ale to jej příliš netrápilo. Všiml si, že dotyčný muž za sebou nedovřel vchodové dveře a tak potichu vešel do prostoru schodiště, které vedlo jak do suterénu s kójemi jednotlivých nájemníků, tak do vyšších pater. Výtah tu neměli a na schodišti nikdo nebyl. Zůstal stát u zábradlí a zaposlouchal se do tichého života domu. Až k němu doléhal ruch jednotlivých nájemníků, ale ani to jej nezajímalo, namísto toho si na oči nasadil speciální brýle s nočním viděním, aby se vydal do suterénu. Ze zad si sundal batoh a za nejbližším rohem začal vytahovat své nádobíčko.
      Ještě na okamžik se pozastavil, aby se přesvědčil, že je schodiště bez života a že všichni obyvatelé domu jsou buďto v práci, ve městě nebo v bytech... Spokojeně se pousmál, pustil noční vidění na brýlích, které koupil kdysi od kamaráda pracujícího v obchodě s armádními přebytky – mimochodem, byla to sice drahá investice, ale vyplatila se. Uličku s kójemi táhnoucími se oběma směry od schodišťové šachty se ozvalo tiché syčení...
      Po několika minutách sbalil svá fidlátka, aby se s uspokojením sobě vlastním zase tiše z paneláku vytratil. Jako kočka našlapoval na schodišti a rozhlížel se na všechny strany. U vchodu vyndal malinkou zarážku, která bránila dokonalému zavření vchodových dveří. Strčil si ji do kapsy u bundy a zmizel ve stále houstnoucí tmě.
      Měsíc tiše zářil do nadcházející noci. Občas bylo možné na nebi spatřit padající hvězdu, ovšem nebyl tu nikdo, kdo by si cokoliv přál, protože ulice, které si muž vybíral byly tiché a opuštěné s velmi úsporným osvětlením. Odněkud se ozývaly koledy a vřískot natěšených dětí. Otřásl se podruhé a hlasitě si povzdechl.
      Na chvíli jej sledoval nějaký špinavý a zanedbaný pes. Když však zjistil, že od dotyčného muže nic dobrého čekat nemůže, zase se ztratil ve tmě. Ani nezaštěkal, ale jeho tiché dýchání a občasné zakňučení muži ještě nějaký čas znělo v uších. Jsem jako ten pes, řekl si v duchu. Sám a opuštěný.
      Nakonec, vlastně byl i rád, že na něj doma nikdo nečeká, protože si vybral další objekt svého zájmu. Nemusel péct cukroví, rybu na sváteční večeři a starat se, aby ona sváteční atmosféra nevyprchala kamsi do prázdna. Nebyla jím však žena neurčitého věku přiopile se opírající o jednu ze špinavých laviček, kterou pokáleli holubi, ale další panelový dům, jež stál kus od ostatních, blíže k řídkému lesu, skrze který tekla ona špinavá říčka.
      Na okamžik s ním zalomcoval chlad. Otřásl se a přitáhl si límec bundy blíže k tělu. Batoh mu na zádech hlasitě zachrastil, čím více se toulal večerním městem, tím byl těžším. Umění se pronese! Ve vzduchu byla cítit zima, ale sněžit ještě nějaký ten den nemělo. Co že náš muž dělal v suterénu onoho nájemního domu? Stříkal na zeď pomoci šablony obrázky s texty, které pak ručně domaloval takřka až k dokonalosti.
      Ono to není jen tak, být sprejerem a vytvářet svá umělecká díla. Poctiví a pravdiví umělci už dávno vymřeli. Zbyla jen cháska ničitelů zdí, oken a dveří. On k nim však nepatřil. Jeho práce spočívala v tiché psychologické válce, kterou doplňovala až detailní grafika, jež tvořil za pomoci slabého světla, dokonalých barev a brýlí pro noční vidění.
      Stal se poslem nových věků, nové filosofie i náhledu na věc. Co že kreslil a psal na domy ve svém okolí? Proč jej policie už dávno nezatkla? Nebo jej nevyštvali, či neukamenovali, nájemníci postižených domů? Za každou jeho návštěvou stálo: „Smrt Ježíškovi, Santovi a dědu Mrázovi, Vánoce jsou jen výmysl a blábol!“ Celé to doprovázel výjev vánočního stromku, okolo kterého křepčily všechny zmiňované vánoční postavičky, vyhýbající se rozházeným dárečkům v podobě koulí s doutnáky do starých děl a náloží dynamitu. Chyběly snad už jen jesličky a tři králové s atomovkou.
      Ano, i toto je umění a ne každý jej zvládne! Řemeslo se prostě nezapře...


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 10 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 34 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 40 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Charlotte Cole 27.09.2014, 1:53:56 Odpovědět 
   Paráda! Supr nápad, Šímo. Moc líbilo. :)
---
„páchnoucí, říčky, jakoby do ní spadlo“ – jako kdyby? „jako by“?
 ze dne 27.09.2014, 11:47:07  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík. Jakoby vs. jako by... Jj... ;-)
 Kondrakar 13.08.2014, 21:57:17 Odpovědět 
   Čekal jsem nějakého zloděje (i zlodějna je umění, když se dobře dělá) a ono ejhle-sprejer.
 ze dne 13.08.2014, 23:19:37  
   Šíma: Dík za reakci, doufám, že se líbilo! ;-)
 Dandy518 01.08.2014, 2:38:50 Odpovědět 
   31. 07. 2014

Nesmím se zdržovat komentářem, musím rychle na další dílo, už mi nezbývá moc času.
 ze dne 01.08.2014, 12:27:16  
   Šíma: Dandy, todle není běh o závod! ;-)))) Nakonec, snad se líbilo a když ne, nevadí...
 Ellien 27.11.2013, 20:23:51 Odpovědět 
   Ahoj Hříbku,
sice se zpožděním, ale přece. Pěkně napsané. Tohle "řemeslo" by mě tedy fakt nenapadlo. Čekala jsem opět nějaké zvířátko.
Hezký večer.
 ze dne 27.11.2013, 21:36:04  
   Šíma: Děkuji za zastavení a komentík. Zvířátko? Ufff... O.O Uvidíííí se! Příště...
 Pajo Zopo Zopka 23.11.2013, 23:48:28 Odpovědět 
   Pobavio mně to a moc zaujalo... myslím si, že to je profesionální a mistrovské dílo i když nejsem odborník... Fakt moc dobrý... piš dál... :)
 ze dne 23.11.2013, 23:56:24  
   Šíma: Děkuji za zastavení a milý komentík. ;-)
 Dědek 20.11.2013, 15:57:05 Odpovědět 
   Doháním resty, plotýnky mi dávají zabrat.
 ze dne 20.11.2013, 20:32:08  
   Šíma: Ahoj, Dědku.

Plotýnky jsou "swině", vidím to u mamky... Namísto, aby si člověk užíval důchodu, ozývá se zdraví a sedřené tělo... O.O

Dík za zastavení a komentík.
 salvator 17.11.2013, 0:28:01 Odpovědět 
   Ahoj Šímo, nejdřív jsem si myslel, že chce ten panelák vyhodit do vzduchu, pak, že ne jen ten, no a nakonec, že se chce zviditelnit neviditelným... teda, dostal jsi mě na lopatky, vážně.
Dost sugestivní.
Přeji ti.. vlastně všechno, co bys rád. D.
 ze dne 17.11.2013, 12:50:31  
   Šíma: Díky moc, doufám, že se mi čtenáře podařilo "dostatečně vodit za čumáčky". ;-) Jsem rád, že líbilo.
 Veo Ochmanek 13.11.2013, 22:32:37 Odpovědět 
   Nazdar Šímo :)

Mno... Detaily jistě nešetříš, na člověka hned dýchne sichravá a studená atmosféra předvánoční... :)

Ale mluvíme-li o detailech (já jsem minimalista, víš?) ten začátek mi přijde až moc zhuštěný... Což dává volný prostor šotkům, kteří ti (mrchy jedny) v jedné větě ukradli předložku V.

Závěr s grafiťákem a jeho dílem je úsměvný, ale spíš smutný. Bojkot vánoc mně už dneska zkrátka nepřijde tak super, jako ještě před pár lety... :(

Bylo to fajn, ale celkově jsem trochu zklamaný, čekal jsem zas nějakou "šímovskou-zvířecinu" a vona tentokráte nepřišla :(
 ze dne 17.11.2013, 12:51:49  
   Šíma: Zdravím.

Hrátky se zvířátky? Pokusím se polepšit!!! A co se šotků týče, víme oba svoje, jsou to lumpíci a basta. Přeji príma neděli a děkuji moc za zastavení a komentík. ;-)
 Apolenka 13.11.2013, 9:32:50 Odpovědět 
   Perfektní příspěvek do WS.
Ne každé řemeslo má zlaté dno.
 ze dne 13.11.2013, 13:14:15  
   Šíma: Děkuji za zastavení a komentík! ;-)
 kulička 12.11.2013, 22:07:12 Odpovědět 
   Napínavé jako kšandy a kus pravdy v tom je taky. Graffity mi nevadí, třeba na vlaku :) dobré čtení.
 ze dne 12.11.2013, 22:29:20  
   Šíma: Děkuji, jsem rád, že se líbilo.
 Tomik00 11.11.2013, 23:07:37 Odpovědět 
   Vy jste mistr ve svém oboru. Taky bych se chtěl naučit takhle parádně psát. Pane, musím před vámi smeknout! Jste asi můj vzor...
 ze dne 11.11.2013, 23:23:47  
   Šíma: Jsem rád, že se textík líbil.
 Lyrie 11.11.2013, 21:43:47 Odpovědět 
   Hmm, páni, klobouk dolů, vodit za nos umíš dokonale. Zprvnu jsem myslela, že je to bezdomovec a chce se jen vyspat. Když si začal nasazovat speciální brýle, pomyslela jsem na Mlčení jehňátek. Když si začal vytahovat své nádobíčko, myslela jsem na věci, co se ději po 22. hodině :-D
Že je to sprejer - vánoční cynik - mě na jednu stranu pobavilo, ale na druhou rozesmutnilo. Ke konci mi ho bylo vysloveně líto.
Hezká povídka! :-)
 ze dne 11.11.2013, 22:14:06  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík.
 javavia 11.11.2013, 21:43:28 Odpovědět 
   Tak mě nejdřív taky napadl zloděj, a pak překvapení, šup a je z něj sprejer - frajer. Pěkně jsi povídku napsal.
 ze dne 11.11.2013, 22:13:31  
   Šíma: Děkuji, jsem rád, že se líbilo. ;-)
 Maruška 11.11.2013, 19:54:27 Odpovědět 
   Jak to tam zasyčelo, napadl mě sprejer. Ale, že to bude takovej machr... klobouk dolů :-)) Hezké popisy.
 ze dne 11.11.2013, 20:40:50  
   Šíma: Dík. ;-)
 Jarda 11.11.2013, 17:25:18 Odpovědět 
   Dzravím!

No, konečně! Už jsem se bál, že Šíma do WS nedorazí. Vždy se těším, jakou metodu použije, aby nás vypekl. Podařilo se ti to dokonale. Že to není zloděj, jsem si myslel od začátku a přemýšlel, kdo to jen může být. Ani ta indicie "syčení" mi nepadla do oka, aby napověděla.
Krásně se to čte. Přidávám se k Čukovi. Detaily vylíčeny skvěle. Dokážeš čtenáři stručně a jasně naservírovat autentické prostředí. Jak jinak než PALEC NAHORU!
Opravdu moc hezké čtení.
 ze dne 11.11.2013, 18:35:33  
   Šíma: Děkuji! ;-)
 MichaelaKrálová 11.11.2013, 12:30:12 Odpovědět 
   Celou dobu jsem si říkala, nojo, Šíma má pravdu, zlodějina je vlastně taky řemeslo, šikovné zlodějské ručičky...A on to nakonec sprejer umělec.:-)))))) Nejvíc se mi líbil ten nápis, Vánoce jsou blábol.:-))))))) Vtipná povídka, líbila moc.:-))
 ze dne 11.11.2013, 12:35:24  
   Šíma: Jo, jo. Když jsem tuto povídečku psal, myslel jsem furt na to, jak čtenáře krapet "vodit za noc", snad se to povedlo! Dík za zastavení a komentík.
 čuk 11.11.2013, 12:17:22 Odpovědět 
   Dovedeš psát se zařazením spousty detailů, které nenudí. Umění může být krásné, a přitom nenávistné a pomstychtivé. Umělec vyšinut bídou a opuštěním. A přitom řemeslo slouží dobru i zlu. Spíš jsem očekával zloděje. Vysvětlení je zajímavé. Text (tak trochu nerudovský) lze brát jako určitou alegorii.
 ze dne 11.11.2013, 12:34:35  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík, jsem rád, že se líbilo. ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Zorie ze Střeko...
Zirvith Snicket
Ve znamení kord...
Zirvith Snicket
Návštěva
Baworg
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr