obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915733 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39654 příspěvků, 5807 autorů a 392676 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: O velkém snu Marka Kundery ::

Příspěvek je součásti workshopu: Řemeslo jako umění
 autor Veo Ochmanek publikováno: 10.11.2013, 0:58  
WS je tentokráte věnováno českému a slovenskému řemeslu -- tedy, dovolte mi, abych toto dílko věnoval všem českým lodařům (opravdu se to tak píše?).
 

Kdysi dávno, žil byl jeden malý kluk. Společně se svými rodiči nedávno opustil jednu z posledních výsp českého venkova a přestěhoval se do jedné z moderních výškových budov, přímo uprostřed urbanistické zástavby Nového Mělníka -- města ležícího na soutoku Vltavského a Labského plavebního kanálu, města, které stejně jako Praha, nebo New York, nikdy nespí…


Ten kluk celé dny jen tak postával u kuchyňského okna, obličej přilepený k okenní tabuli, a užasle zíral do dáli a sledoval olbřímí nákladní lodě, elegantně plující po vodách Kanálu.


Tehdy se v jeho mysli zrodil sen; sen o tom, jak jednou dospěje a postaví taky takovou loď; loď, která bude plout Kanálem a bude převážet obrovská množství nákladu přes celou Evropu; loď, která kdyby na to jen na chvíli pomyslela, mohla by klidně vyplout rovnou na širé moře a namířit si to třebas až do New Yorku, nebo do tropického Ria; loď, jež by se nebála ani té nejvyšší z vln a odolala by i té nejstrašnější z bouří -- Jeho loď...


Ten kluk však samozřejmě nechápal, že postavit tak obrovský kolos není jen tak, a že to ani při nejmenším není práce jen pro jednoho jediného člověka, nýbrž rovnou pro celou armádu lidí, odhodlaně bojujících za čestné (a někdy i nečestné) vítězství loděnářské společnosti, na poli světového trhu a honu za firemní prestiží. Nechápal, že postavit skutečnou nákladní loď, není tak jednoduché, jako poskládat skládačku, kterou mu rodiče koupili k Vánocům; nechápal to a nikdo se mu to ani nenamáhal vysvětlit; vždyť sny se přeci malým dětem neberou -- o ty je připraví až puberta a dospívání; avšak ne tak v případě toho kluka...


Pravdou je, že ona skládačka k Vánocům, byla jedinou nákladní lodí, kterou jsem kdy ve svém životě sestavil -- a jako že jsem v branži už nějaký ten pátek; ale svého snu jsem se nikdy doopravdy nevzdal… Možná, že ve své miniauturní loděničce nestavím ony nákladní obry, o kterých jsem kdysi dávno snil; ale dokud mé lodě budou svým majitelům stále přinášet radost a užitek, nebudu toho nikdy litovat…

“Ne, vážně nebudu, Mary Ann…,” pravím, a pohladím své nejmladší děťátko po čerstvě nalakovaném bříšku. Náhle však posmutním; protože ono to už vlastně vůbec není žádné děťátko -- už to není moje malá holčička, kterou jsem nýt po nýtu, plát po plátu, nosník po nosníku pomalu montoval dohromady; už je to dospělá holka, která už všechno ví a všechno zná. Naučil jsem ji, jak se má správně chovat; tedy, pokoušel jsem se o to -- nakolik se mi to podařilo, nechť posoudí můj současný zákazník, pan Nálevka… Naučil jsem ji taky, jak se správně obléci a jak se decentně namalovat, tak aby to vypadalo líbívě, ale zároveň nepůsobilo nevkusně a lacinně.

Zkrátka, naučil jsem ji všechno, co jsem jen mohl a důsledně jsem se snažil, stejně jako každý jiný rodič, aby byla na svůj budoucí samostatný život náležitě připravena. Z malé holčičky, jsem vychoval mladou dámu, ale stejně jako každá mladá dáma, bude i ona jednou muset opustit své rodné hnízdo a najít si svého životního partnera, který ji bude opatrovat v dobrém i zlém a bude s ní spokojen…


Je mi z toho smutno, takřka do breku; jako by to bylo poprvé, co se loučím s právě dokončenou lodí. Pokaždé nějak zapomenu na to, že je to jen obyčejná zakázka, byznys, stejně tak jako dům na klíč, nebo nábytek na míru… Někdo si holt koupí novou kuchyňskou linku a jiný zas jachtu… Jenže, práce na lodi, to není jen tak ledajaká práce. Je v tom spousta emocí, filozofie a taky notná dávka romantiky; postavit loď, to je jako vlastníma rukama splodit a porodit dítě. Porodit jej a pak vychovat, od bezbranného novorozeněte až po dospělého jedince. Jenže zatímco lidské matky k tomuto účelu obvykle mívají něco okolo osmnácti let, já tohle všechno musím stihnout maximalně do osmnácti měsíců…


Tu uslyším vrznutí vrat a na moment mi ztuhne krev v žilách. Můj zákazník už je tady; inkvizice dorazila a právě se chystá vyřknout svůj ortel nad mojí nebohu holčičkou… Kdybych tak naléhavě nepotřeboval peníze na zaplacení účtů za elektřinu a pronájem dílny, byl bych pana Nálevku raději vypoklonkoval zpátky na ulici a nechal si své milované dítko jen a jen pro sebe. Ale nemůžu -- dílna se sama nezaplatí a já se ženou a dětmi, biologickými dětmi, taky něco musíme jíst…


“Zdravám vás, pane Nálevka…,” usměju se a snažím se tak maskovat svou lítost nad svou patrně nastávající ztrátou i ziskem zároveň. “Už tady na vás čekám...”


“Dobrý den, pane Kundera,” přikývne Nálevka hlavou a už se šplhá za mnou, na palubu Mary Ann, doposud visící v sevření kovových podpěr suchého doku.


Třebaže bych jej nejraději shodil přes palubu do té vybetonované propasti dole pod námi, podám mu ruku a pomůžu mu vyškrábat se nahoru. Společně pak obejdeme celé plavidlo a podíváme se i do podpalubí a do motorové šachty. Zákazník je spokojen. “Je nádherná…,” kroutí hlavou Nálevka. “Úplný umělecký skvost. Petr měl úplnou pravdu, když říkal, že těch peněz rozhodně nebudu litovat. Ba naopak… Vždyť mě těch jeden a půl milionu připadá úplně směšná částka, za takovou nádheru.”


Ta slova mně poněkud donutila změnit momentální náhled na mého zákazníka. Z inkvizitora se najednou stal potenciálně slibný zeť. “Kdepak,” ujišťuji ho. “Domluvili jsme se na jednom a půl mega, tak to tak taky zůstane...”


Nálevka jen přikývne.


Cítím se na nic, prodávám své vlastní dítě… Stal se ze mě obchodník s bílým masem; probůh, jsem zrůda, co udělám příště, prodám snad Miriam, nebo Dalibora??? A kdoví, neprodám snad dokonce i sovu vlastní ženu? Ne… Já prodávám jenom lodě; jachty, mám-li být přesný.

“Jak teda myslíte, pane Kundera,” souhlasí Nálevka a víc už o ceně nediskutuje, nejspíš si uvědomí, že by musel být úplný blázen, aby mi vnucoval větší obnos, než-li je ten, o který jsem si původně řekl. “Ale kdybyste kdykoliv potřeboval pomoci s nějakou rekonstrukcí, nebo stavebními úpravami, kdybyste potřeboval půjčit nějaké nářadí, nebo stroje…, není problém, stačí přijít k nám na firmu a říct, že vás posílá pan Nálevka, ano?”


Přikývnu.


“A, pane Kundera, kdy myslíte, že bych si ji mohl odvézt?”


Pokrčím rameny. Z nenadálého bonusu, jakožto i ze spokojenosti zákazníka mám nesmírnou radost, ale ta představa, že budu zbaven svého čtrnácti měsíčního potomka mě děsí a nesmírně skličuje; přijdu o svou lodičku. Možná, že má něco přes třicet metrů na délku a pět metrů na šířku, ale pořád je to moje malá lodička, moje malá Mary Ann, která si právě našla svého životního partnera…


 celkové hodnocení autora: 95.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 17 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 27 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Loretten 14.11.2013, 16:13:14 Odpovědět 
   Příspěvek jsem si musela přečíst dvakrát, abych dokázala vstřebat vše, co jsem měla. Líbilo se mi. :)
 ze dne 14.11.2013, 21:02:24  
   Veo Ochmanek: Takté, moc mě těší, díky za přečtení a komentář :)
 Apolenka 13.11.2013, 9:44:13 Odpovědět 
   Příjemné čtení, milý Veo, pěkně jsem si ten textík užila.
 ze dne 14.11.2013, 21:01:49  
   Veo Ochmanek: To jsem moc rád :) Díky, Apolenko :)
 čuk 11.11.2013, 12:08:00 Odpovědět 
   Nostalgie z loučení s vytvořeným personifikovaným dílem jako paralela k loučení s živou dcerou. Poněkud obsesivní- ale text je pln lásky. Naladěn předchozími horory bych se nedivil, kdyby pan Kundera ve výbuchu emoce pana Nálevku zabil.
 ze dne 14.11.2013, 21:03:11  
   Veo Ochmanek: Ale ne :) Svého zeťě obvykle taky nezabíjíme :) Díky za přečtení a komentář (pane) Čuku
 Šíma 10.11.2013, 23:40:46 Odpovědět 
   Zdravím.

Povídání se hezky četlo. Takže jde i o sci-fi? Já si říkal, že by jeden člověk postavil takovou jachtu (i za osmnáct měsíců). Nový Mělník mne vůbec nekopl, byl jsem při pročítání spíše u nás v Čechách a vůbec mne nenapadlo, že by mohlo jít "o jiný svět"! ;-)))

Hezký večer a múzám zdar.

P.S. Lodě mne také vždycky táhle, bohužel, postavil jsem si jen jeden malý modýlek z umělé hmoty (stavebnice brygantýny z SSSR - tehdy). Je pěkná, ale Tvé jachtě se určitě nevyrovná! ;-)
 ze dne 14.11.2013, 21:01:24  
   Veo Ochmanek: Mojí, snad pana Kundery, ehm... Nálevky, když za ní dal jeden a půl milionu terranských dolarů... :) Díky, Šímo. :)
 Maruška 10.11.2013, 15:43:31 Odpovědět 
   Ahoj :-) tušila jsem, že nebudeme v současnosti. Líbilo. Přečtu si i ostatní díla a pak si to v hlavě srovnám. Zatím.
 ze dne 14.11.2013, 21:03:41  
   Veo Ochmanek: Okej, Maruško ;) Díky za přečtení a komentář :)
 MichaelaKrálová 10.11.2013, 13:31:41 Odpovědět 
   Pěkné čtení. Přirovnání vytvořeného díla /v tvé povídce lodi/ k dítku, které bychom si nejraději nechali pro sebe, protože nám přirostlo k srdci, je výstižné. :-)
 ze dne 14.11.2013, 21:00:33  
   Veo Ochmanek: Děkuju moc ;)
 Kalip 10.11.2013, 11:41:54 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Kalip ze dne 10.11.2013, 8:08:18

   Jj, správně. A taky jde o výšku stěžňů. Třeba v čase Nového Mělníka už nejsou na řece mosty, ale dnes neproplujem ani my s osmimetrovkou. ;-)
 Kalip 10.11.2013, 8:08:18 Odpovědět 
   Dobré ráno! Také jsem otevřela Tvůj příspěvek jako první. Souhlasím s Jardou, nesložité, přesto příjemné čtení. Občas nějaká chybka. Známku zatím rozmýšlím. Moje "kapitánské" srdce je potěšeno.
Ta cena ale asi není v korunách, že? 1 a půl mega za třicetimetrovou krásku, to by byla hodně pod cenou. :-) A chudák, na Labi si ani neškrtne. Pozor na uvěřitelnost detailů.
 ze dne 10.11.2013, 10:08:29  
   Veo Ochmanek: Ahoj, Kalip, díky ti za přečtení a komentář. :)
Máš pravdu, je to v "Terranských Dolarech" =D ale nijak to tam nerozvádím, protože mám v plánu tuhle povídku zařadit do jedné sbírky s MODRÝM DRAKEM a pár dalšími, na které mám nápady, takže všechny reálie by čtenáři pak rázem měly docvaknout...

Omlouvám se, pokud tím tady vznikají nějaké nesrovnalosti; ale i přílišné upozorňování na Labský Kanál mně přišlo moc okaté a spoléhal jsem na to, že když čtenář přečte "Nový Mělník" a labský Plavební Kanál, že už si zkrátka nějak domyslí, že nejsme v současnoti a Labe už není to co bývalo... =D

Ale máš pravdu, Labe není řeka Hudson a když se nad tím tak zamýšlím, nevím jestli by se dalo její dno natolik prohloubit a její hladina natolik zvednout, aby se po ní mohly pohybovat i námořní lodě s velkým ponorem (říkám to správně?)
 Jarda 10.11.2013, 6:47:36 Odpovědět 
   Dzravím.
Prní příspěve do WS jenž čtu. Podařilo se ti krásně vyjádřit pocity vypravěče, jenž s vyrobenou lodí na zakázku prodává i kus sebe. Cítí, že přichází okamžik, kdy mu jeho milované nebiologické dítě vyletí z hnízda a začne žít svůj život.
Není to žádné složité čtení, ve kterým bych se ztrácel. I když zápletka je prozrazena v polovině, je to poutavé až do konce.
 ze dne 10.11.2013, 10:09:06  
   Veo Ochmanek: Ahoj Jardo, díky moc za přečtení a komentář. Jsem rád že se povídka líbí, tzv. "až dokonce". ;)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Wayne
(1.12.2020, 18:26)
jessyjason0321
(1.12.2020, 07:37)
ab0nd
(28.11.2020, 20:04)
p8aefwimsg
(28.11.2020, 18:36)
obr
obr obr obr
obr
Královna krásy
PavelKastl
Ledové peklo - ...
MKN
Tma před zítřke...
Hovnotrn
obr
obr obr obr
obr

Ježeček
Lara
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr