|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 39721 příspěvků, 5825 autorů a 392960 komentářů :: on-line: 2 ::
|
 |
|
:: Lakmé ::
Krásný a
pompézní smutek. Ranní kocovina. Kurtovi C. Fousatýmu Fidelovi a fšem
nedostupným intelektuálkám.
Republiku a varlata si rozvracet nedáme! |
| |
|
|
(1)
pan profesor mluvil o rozpomínání se, vůni benzinu, normanské gotice
o Hynkovi, květnu, vyšehradských šeřících, školních akademiích, zrychleném tepu šeptajících
o hledání a znovunalézání
času, krásy a smrti
navštěvoval jsem jej možná jen kvůli tobě, pro erotickou příchuť
a dráždivý pach dálek
nosíval při sobě, mudrc, obojí sub utraque specie
v krabičce od sirek
a říkal si něžně a sametově: „Lakmé! Uprchlá Albertino!“
pak odešel cestou nejosamělejšího
jako Ježíšův Otec
v půl páté ráno
v máji na záchodě chroptěl a zvracel krev
a nikdo
nechtěl rušit
vždyť: Bůh je mrtev
ať žije bůh!
(2)
ani jsi mu nepřišla na pohřeb a to bylo
pořád:
„Pivo, víno, whisky sem!“
plačko nad Finneganem
vzácná, hledal jsem tě kolem Lennonovy zdi
chodil letem světem Dublinem jak Leopold Bloom a tvářil se
jak mladý Adolf, zamilovaný Hitler
ve vídeňském labyrintu
Dagmar tak divně pokorná, hledal jsem pravdu, která vítězí a bude
sražena na kolena
hnal jsem bičem své i jiných vize
až za hranice sebe sama, bolesti a smrti
učila jsi mě, že krása
bolí
asi jako když Hladová zeď tvé lásky popsaná sprejery
co jsme si, to jsme si
a ona se ještě
brání!
jel jsem až do rána – a vážně jsem neměl klid! – jen o básních, rumu
a naději
a ležel nahý a opilý na mořském břehu, když
mě vlny vyplavily na pobřeží dneška
a tys byla můj idol, můj boj
o život
drahá, psala jsi dlouhé filosoficko-teologické traktáty o falu
a ikonoklasmu
já ležel za plotem v Bohnicích
na sedmadvacítce svázaný do kozelce
jak člověk neandrtálský
jsem miloval láskou bez konce, láskou zklamanou
však mou
k tobě chladná hvězdo, siný svite mého žití
Polárko má
svázaný do kozelce a přikurtovaný ke své lásce
jak nějaký Horst Kombajn
snivé srdce ve tvaru heroinu
pole plné vlčích máků, modří motýli poezie v čekárně na smrt
utěšujeme se životem, pravidelnými pohyby
a vzdechy
procházela jsi zákoutí intelektuální Mekky
a já dostal papíry na hlavu
protože jsem tě příliš miloval a chtěl
jsem skočit z Karlova mostu
a tys viděla veliká představení mých skromně
okázalých póz
a měla jsi potřeby
se vyjadřovat
k politické situaci, počasí a pojídání placenty
já ležel
sám na břehu moře, mezi čtyřmi stěnami jitra
a toho dne, jsme se nepotkali
a pak zas
nikdo nechtěl rušit!
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 11 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
|
| © 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
|
