obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."
Erich Fromm
obr
obr počet přístupů: 2915787 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39721 příspěvků, 5825 autorů a 392960 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Lakmé ::

 autor Filip Vávra publikováno: 03.11.2013, 9:49  
Krásný a
pompézní smutek. Ranní kocovina. Kurtovi C. Fousatýmu Fidelovi a fšem
nedostupným intelektuálkám.
Republiku a varlata si rozvracet nedáme!
 

(1)

pan profesor mluvil o rozpomínání se, vůni benzinu, normanské gotice
o Hynkovi, květnu, vyšehradských šeřících, školních akademiích, zrychleném tepu šeptajících
o hledání a znovunalézání
času, krásy a smrti
navštěvoval jsem jej možná jen kvůli tobě, pro erotickou příchuť
a dráždivý pach dálek

nosíval při sobě, mudrc, obojí sub utraque specie
v krabičce od sirek
a říkal si něžně a sametově: „Lakmé! Uprchlá Albertino!“

pak odešel cestou nejosamělejšího
jako Ježíšův Otec
v půl páté ráno
v máji na záchodě chroptěl a zvracel krev
a nikdo
nechtěl rušit

vždyť: Bůh je mrtev
ať žije bůh!

(2)

ani jsi mu nepřišla na pohřeb a to bylo
pořád:
„Pivo, víno, whisky sem!“
plačko nad Finneganem

vzácná, hledal jsem tě kolem Lennonovy zdi
chodil letem světem Dublinem jak Leopold Bloom a tvářil se
jak mladý Adolf, zamilovaný Hitler
ve vídeňském labyrintu

Dagmar tak divně pokorná, hledal jsem pravdu, která vítězí a bude
sražena na kolena
hnal jsem bičem své i jiných vize
až za hranice sebe sama, bolesti a smrti

učila jsi mě, že krása
bolí
asi jako když Hladová zeď tvé lásky popsaná sprejery
co jsme si, to jsme si
a ona se ještě
brání!

jel jsem až do rána – a vážně jsem neměl klid! – jen o básních, rumu
a naději
a ležel nahý a opilý na mořském břehu, když
mě vlny vyplavily na pobřeží dneška
a tys byla můj idol, můj boj

o život
drahá, psala jsi dlouhé filosoficko-teologické traktáty o falu
a ikonoklasmu
já ležel za plotem v Bohnicích
na sedmadvacítce svázaný do kozelce
jak člověk neandrtálský
jsem miloval láskou bez konce, láskou zklamanou
však mou
k tobě chladná hvězdo, siný svite mého žití
Polárko má

svázaný do kozelce a přikurtovaný ke své lásce
jak nějaký Horst Kombajn
snivé srdce ve tvaru heroinu
pole plné vlčích máků, modří motýli poezie v čekárně na smrt
utěšujeme se životem, pravidelnými pohyby
a vzdechy

procházela jsi zákoutí intelektuální Mekky
a já dostal papíry na hlavu
protože jsem tě příliš miloval a chtěl
jsem skočit z Karlova mostu

a tys viděla veliká představení mých skromně
okázalých póz
a měla jsi potřeby
se vyjadřovat
k politické situaci, počasí a pojídání placenty

já ležel
sám na břehu moře, mezi čtyřmi stěnami jitra

a toho dne, jsme se nepotkali

a pak zas
nikdo nechtěl rušit!


 celkové hodnocení autora: 99.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 5 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 11 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 mylencz 03.11.2013, 10:29:52 Odpovědět 
   Jaj, to je to krásně a poeticky syrové. Šup s ní do oblíbených. A na příznaky sedmadvacítky bacha ;-).
1
 ze dne 03.11.2013, 11:31:41  
   Filip Vávra: Děkuji!
 čuk 03.11.2013, 9:48:24 Odpovědět 
   Báseň je širokodechá, mísí se v ní kaleidoskop vzpomínek s výčitkou básníka s pocitem opuštěnce, který zaháněl pocit opuštěnosti a dost drasticky (to svázání může být fakt stejně jako papíry na hlavu,nebo metafora) vyznává lásku, s konečným smutkem. Sám mezi čtyřmi stěnami jitra: to je těžká samota a vyvrženost. Kocovina není jen z alkoholu, snad z přemíry toho, co se těžko dá strávit.V básni se mísí bolestnost s rozletem, který dopadá na zem.
 ze dne 03.11.2013, 11:31:07  
   Filip Vávra: Omlouvám se: "s licencí"
 ze dne 03.11.2013, 11:30:12  
   Filip Vávra: Děkuji za publikaci a za komentář. Přikurtování je fakt (do kozelce se už nesvazuje), jinak ovšem třeba brát z licencí.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
Cizinec - 2. dí...
bRezak
Odi et amo 5
Mon
Život a smrt
mm
obr
obr obr obr
obr

Černý jezdec - Ruka spravedlno...
Annún
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr