obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu."
Théodore de Banville
obr
obr počet přístupů: 2915261 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39343 příspěvků, 5725 autorů a 389591 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Bůh vs Ďábel (2 díl) ::

 autor LukasLongr publikováno: 08.11.2013, 22:25  
Zdravím všechny čtenáře. Konečně jsem našel čas na pokračující díl. V předchozím díle se Elly setkala s nepříjemným dotekem hlavního vedoucího, ale i příjemného seznámení s novou kamarádkou Syndy. Díl končí v ošetřovacím stanu, kde Elly padla do bezvědomí. Přeji příjemné čtení.
 

-První impulz, který s těží sestavila v hlavě, jí pomohla otevřít těžká víčka. Ležící na zádech pohnula ztuhlými krčními obratli. Naskytl se jí pohled jejího dvoulůžkového stanu, ve kterém se nacházela sama. Nevěřícně vyletěla do sedu a prohlédla si své ruce. K jejímu překvapení na nich neměla ani malou oděrku. Hlavou jí začaly probíhat myšlenky typu, co se to děje? Vůbec si nedovedla sestavit obraz jejích předešlých zážitků, které končili pobytem na ošetřovně. Přece se nemohlo podrápané předloktí tak rychle zotavit. Musela být přece převezená do nemocnice. Ať se snažila sebevíc, nedokázala si rozházené myšlenky seskládat do úplného stavu.
-Neohrabaně se vysoukala ze spacáku a vklouzla do černých tenisek. Pohled na prázdnou postel přinutil Elly, vzpomenout si na novou kamarádku. Prsty si projela rezavé vlasy a zaskočeně se pokoušela rozpomenout na její jméno. Byl to snad jen zlý sen? Ale v tento okamžik si není jistá ničím.
-Naposledy se protáhla a se zahlcenou hlavou různými otázky, zavelela ke zvednutí. Až na malou ztrátu rovnováhy jí tělo poslechlo a ona otevřela s hlasitým skřípotem dvířka. V tom zase ucítila ten ledový dotek vetřelce, sápající se po jejích rukách. Hlavou odkryla šedou plachu a nahlédla mu přímo do duše, bažící po každém nezahaleném prostoru.
-Stojící před stanem se nechybně dívala na hustou mlhu. S otevřenou pusou si nedokázala odpovědět na žádnou otázku. Nechtěla si připustit, že to všechno byl jen sen.
-Odhodlaně, následovat svou vzpomínku, se vydala kolem dvou zapáchajících latrín do zahaleného lesa. Při každém dalším kroku si začala detailně rozpomínat na mlhavou vzpomínku. Teď už věděla, že to nemohl to být jen sen. Ale nedokázala si logicky vysvětlit, co se tu vůbec děje. Obě dlaně položila na studený kmen stromu, za kterým se schovala před vedoucím a poslouchala okolí. Naprosté ticho napadlo její klid jako morová nákaza. Třesoucí se tělo Elly fungovalo pro strach jak pozvánka na super párty. Z naprostého děsu jí dostal až hlas vedoucího:
„Co tu děláš?“ Elly se otočila a uviděla na úplně samém místě vysokou postavu vedoucího. Ztuha polkla a s vystrašeným hláskem odpověděla:
„Musela jsem na záchod.“
„Bylo vám jasně nařízeno, abyste chodili na latrínu. V lese se můžete lehce ztratit.“ Pokračoval už se zvýšeným hlasem. Věděla, že musela pokračovat poslušně. Nechtěla zase cítit tu naprostou bezmoc, působící z jeho obřích dlaní.
„Moc se vám omlouvám. Už se to nestane.“ Naslouchací pohled vedoucího napovídal, že musí ještě něco říct. „Slibuji.“ Vedoucí souhlasně přikývl a pomalu zvednul dlaň k jejímu rameni. Celá roztřesená chtěla ucuknout, ale místo toho raději pokorně počkala na silný stisk. K jejímu překvapení ucítila příjemný dotek ruky, která jí objala kolem krku.
„Nechceme tu žádné ztracené princezny.“ Z jeho hlasu najednou vyzařoval naprostý klid. Elly na něj udiveně pohlédla. Nedokázala uvěřit takové změny povahy. „Koukáš na mě, jako bych byl nějaký vrah. Raději pojď do tepla. Nechceš se přece první den na táboře nachladit.“ Její pohled zvážnil. Takže to byl jen sen. Nebo náhled do budoucnosti? Nuceně se na něj usmála a s rukou kolem krku ho následovala. „Jak se vůbec jmenuješ?“
„Elly.“
„Elly… To je pěkné jméno. Za to jsi určitě ráda.“
„Jsem. Vybral ho otec. Jediná vzpomínka, co mně na něj zůstala?“ Vedoucímu zmizel úsměv z obličeje.
„Tak to mě mrzí…“
„Neumřel. Odešel od nás na vánoce, když mně bylo deset. Matka ho vyhodila při večeři.“
„Tak to chodí. To je život.“
„A co je to za život? Dostat na vánoce takový dárek.“ Na to už nedokázal odpovědět. Nemluvě pokračovali až ke stanu, kde si Elly postavil před sebe a promlouvaje do duše řekl:
„Nesmíš si připomínat špatné zážitky. Raději přemýšlej o radostných. Každý má nějaké zlé vzpomínky… Teď si běž lehnout a už žádné courání.“ Elly vlezla do stanu a pokoušela si vzpomenout na něco šťastného, ze svého života. Musela se pokusit překazit plány pláči, který se dral napovrch.
Až když si zalezla do spacáku, začala přemýšlet nad veškerými událostmi. Byla to snad jen náhoda, že ho tam potkala? Je vůbec možné, nahlédnout do budoucnosti? Nikdy nevěřila na cestování v čase. Teď ale měla v hlavě vloženého brouka, který nenechal její mysl klidnou. Musela se dozvědět více. Schoulila se do klubíčka a zavřela oči.

Pokračování příště...


 celkové hodnocení autora: 64.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 4 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 08.11.2013, 22:24:41 Odpovědět 
   Zdravím.

Začátek - rozjezd - povídky je krapet rozpačitý, ale pak už to jede pěkně z kopce, přestože to i tu a tam zadrncá... (tolik zcela čtenářský komentík). Ale teď vážně.

Mám pocit, že kdyby sis dal více záležet, budou Tvé texty o něčem jiném a tady sis dal záležet - oproti minulé části je tato více dopilovaná, ovšem gramatické chybky a překlepy zůstávají. Chce to více se věnovat textu - pokud Ti to zdraví dovolí - a nebo si sehnat další pár očí navíc. Kamarád, který ovládá gramatiku a také umí psát je k nezaplacení...

Když jsem pročítal tuto část, napadlo mne: že by "dežaví" (napsal jsem tento stav mysli foneticky - čili přepisem jak se čte), tedy jakoby šlo o prožití téhož okamžiku, jenže... Náš pan táborový vedoucí je krapet charakterově jiný, hodnější, než ten v první části. Tak mne napadá, co když se dívka opravdu kamsi přenesla v prostoru a čase? Ale pšt, jde jen o dohad z mé strany. Takže, nakročené máš zajímavě, uvidí se...

Po gramatické stránce... něco jsem Ti vypsal níže:

-- První impulz, který s těží sestavila v hlavě, jí pomohla otevřít těžká víčka. -- (stylistika + překlep) stěží

-- Ležící na zádech pohnula ztuhlými krčními obratli. -- (co takhle to napsat prostě a zbytečně text nekombinovat?) -- Ležela na zádech a snažila se zahýbat ztuhlým krkem. -- (pozor také na přechodníky: Ležíc na zádech... - když už to chceš takto)

-- Vůbec si nedovedla sestavit obraz jejích předešlých zážitků, které končili pobytem na ošetřovně. -- končily (TY zážitky)

-- Až na malou ztrátu rovnováhy jí tělo poslechlo a ona otevřela s hlasitým skřípotem dvířka. -- ji (TU dívku poslechlo její tělo)

-- Z naprostého děsu jí dostal až hlas vedoucího: -- ji (TU dívku probral z transu hlas vedoucího - či vlastně dostal)

Tož tak, snad jsem Ti tu nenasekal více šotků... Hezký večer a múzám zdar.
 ze dne 09.11.2013, 11:19:40  
   LukasLongr: Také zdravím. Tak teď jsem překvapený. Když jsem totiž připravovat tuto část, tušil jsem spíše horší kritiku s porovnáním s předchozím dílem. Abych řekl pravdu, tak jsem tento díl napsal přibližně za hodinu a po opětovném přečtení (nahlas, jak jste radil) jsem poslal část k publikaci.

V tom máte pravdu. Vážně se jedná o opětovné prožití a charakter u vedoucího je jiný. Můžu prozradit, že to úzce spolupracuje s názvem příběhu.

Moc děkuji za vypsání gramatických chyb. Všechny si je musím zdůvodnit a důkladně zapsat za uši.

PS. Včera jsem navštívil vaší stránku, kde máte zajímavé příručky. Až najdu čas, tak si je určitě musím přečíst. Už při prolistování jsem zjistil užitečné pravidla. Hlavně jsem zvědaví, jaký je rozdíl v psaní románu.

S pozdravem LukasLongr.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
obr
obr obr obr
obr
Rypouš vypráví
velkyusi
Býval jsem fraj...
Karel Fialka
3. Noví sousedi...
Jujacek
obr
obr obr obr
obr

10dkg magie
Aenica
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr