obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."
E. A. Poe
obr
obr počet přístupů: 2915724 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39858 příspěvků, 5812 autorů a 392639 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Nový život ::

 autor walac publikováno: 12.11.2013, 0:09  
Tento příběh je inspirován japonskou písničkou Headphone Actor.
 

Něco jsem zaslechla. Jako kdyby mi někdo šeptal: „Utíkej.“ Podívám se kolem sebe a nikdo nikde. Nasadím si sluchátka a pustím si do nich hudbu, když v tom znovu slyším: „Utíkej nebo zemřeš!“ Už trochu důrazněji.
Podívám se na nebe a z dáli přichází temnota. Mám rozehranou hru na počítači, rozečetla jsem si knihu. Musím toho ještě spoustu udělat. Dívám se okolo sebe a nikdo nic nedělá.
Zase se ozve: „Utíkej, máš jenom pár minut!“ Jako kdybych před sebou viděla časomíru. Zbývala mi už jenom minuta. Rozhodla jsem se utíkat.
„Běž ke křižovatce, odtud uvidíš kopec, tam spočívá tvoje záchrana.“ Ozvalo se mi v hlavě.
Za minutu jsem doběhla ke křižovatce, a jako kdyby mi naběhl další čas. Do toho kopce už mi zbývá jenom deset minut.
Běžím, co mi síly stačí. Snažím se lidi okolo přesvědčit, aby běželi se mnou, ale nevěří mi. Oni to nevidí. Není jim pomoci, musím běžet dál.
Řítím se ulicemi města na ten vzdálený kopec. Nevím, jestli to stihnu. Zbývá mi už jenom minuta. Kopec je daleko. Už to nestihnu, ale stejně se pokusím přežít. Podívám se za sebe – temnota je už tak blízko.
Běžím dál, vidím, jak si lidé konečně všímají, co je na nebi, ale už je pozdě. Sbírám poslední síly na ten konečný sprint. Na poslední okamžik mého života.
Myslela jsem si: „Je konec,“ že jsem to nestihla, ale v poslední vteřině jsem se tam dostala. Jako kdyby ze mě spadla nesmírná zátěž. Bylo to něco neskutečného. Sotva jsem popadala dech.
Na kopci stáli divní lidé v bílých pláštích. Nechápala jsem, o co jde. Bylo to pro mě nepochopitelné.
Přišel ke mně jeden z nich s tím, že jsem uspěla. Nechápala jsem v čem. Prý to byl jenom test a já jediná jsem se sem dostala včas.
Myslela jsem, kdo ví, co mu udělám, ale byla jsem tak šťastná, že nebudu jediná, kdo přežije. Všechny ty děti, které si hráli, když jsem běžela kolem a ti lidé, co si užívali krásný slunečný den. Musela jsem se rozesmát, jak jsem byla šťastná.
Zeptala jsem se: „Ale jak?“
Muž si ukázal na uši. Ihned jsem si to uvědomila. Sluchátka. Proto jsem to nejdřív slyšela jako šepot.
Takový nevšední test už si doufám nikdy nezopakuji. Je hrozné vědět, že můžete do 11 minut zemřít. Odebrala jsem se domů pod přísahou, že o tom nikomu neřeknu. Přece jenom je to tajný test.


 celkové hodnocení autora: 86.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 12.11.2013, 0:09:24 Odpovědět 
   Zdravím.

Jako cvičení ve psaní není tento text špatný. Vlastně je obdivuhodné, že si dokážeš poslechnout nějakou skladbu, popřípadě shlédnout videoklip a hnedle napsat ten či onen text na daný námět... Povídka je vlastně docela čtivou rychlovkou, která se také patřičně (co se vlastního děje týče) žene vpřed - stejně jako naše hrdinka. Bez vysvětlení - což ani není možné, protože právě ono vysvětlení je i pointou celé zápletky. Test. (právě teď jsem zapomněl, co jsem chtěl) Vykecám se z toho... Na práci šotků jsem příliš nekoukal, styl máš čtivý, jen by to nechtělo jít na věc příliš hrr, ale jak už je i v Perexu uvedeno (viz námět), ani samotný textík si na nic nehraje a je takový, jaký je.

Hezký večer a múzám zdar.

P.S. Pozor na číslovky, je lepší je opsat - slovy (11 - jedenáct, apod.).
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
mapato
(17.11.2020, 14:39)
Franta Baďura
(15.11.2020, 17:36)
marker.publishers
(27.10.2020, 20:24)
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
obr
obr obr obr
obr
Utopení pod vod...
Dívka za zrcadlem
Zrada - část 9.
ivanka.suhinka
Dva životy - Ka...
Trenz
obr
obr obr obr
obr

Antihrdina
RastoO
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr