obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."
George Sandová
obr
obr počet přístupů: 2915728 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39863 příspěvků, 5817 autorů a 392663 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Vzduchem bez křídel 7 ::

 autor micromys publikováno: 13.12.2013, 0:42  
Předposlední díl...
 

Esterka tak nerada chodí do školy, nejen že se jí spolužáci posmívají a lepí jí na záda cedulky, ale ani škola jí nejde. Snaží se učit, ale vůbec jí to nemyslí, nedokáže se soustředit. Pak dostává špatné známky a maminka se zlobí. Esterce je to velmi líto. Tlak ve škole nezvládá, zvlášť teď před maturitou, a často utíká ze třídy. Pak chodí pozdě do hodiny. Učitelé jí to sice tak nějak promíjí, ale už se jim to přestává líbit. Jednou si ji zavolal třídní učitel: Esterko,“ povídá jí, „co se s tebou děje? Chodíš jak tělo bez duše, utíkáš ze třídy, myslím, že bys potřebovala odbornou pomoc. Možná by ses měla nechat hospitalizovat v nemocnici.“ „Do nemocnice? Ani nápad!“ vykřikne Esterka a utíká pryč. Vyběhne ze školy, která leží u smíšeného lesa, co na podzim hýří barvami, zvedne ruce a letí přes školní pozemek. Přeletí plot a letí přes předměstí, kde se nachází domky s malými zahrádkami, směrem k městu. Do očí jí padnou modré budovy nemocnice. Přemůže ji zvědavost a letí se podívat, jak vypadá psychiatrické oddělení. Přilétne k jedné z budov. Psychiatrické oddělení je třípatrové. V přízemí se nachází místnost pro denní stacionář a tělocvična, v prvním patře je oddělení pro muže, ve druhém pro ženy. Ve třetím patře jsou lékařské pokoje. Jak si tak Esterka psychiatrii prohlíží zblízka ze vzduchu, všimne si jí náhle jeden z pacientů. Esterka se lekne a leknutím sletí dolů. Nerada by své létání stavěla na odiv. Snad to pacient nikomu neřekne.
Pak jí hlavou probleskne, že zase přijde pozdě na hodinu. Nerada, ale otočí se a letí zpětdo školy. Zrovna mají biologii a hodnou paní učitelku, která jí to odpustí. Ale je jí jasné, že to takhle dál nejde. Jenže co má dělat, když je to ve škole k nevydržení. Musí doufat, že to nějak přečká, než z gymnázia vypadne a půjde na vysokou.
Po hodině si dal Esterku zavolat třídní učitel. Řekl jí, že mluvil s jejími rodiči a ti s hospitalizací nesouhlasí. Když už nebude Ester blbnout, tak psychiatrii ujde. Esterce se trochu ulevilo. Co by tomu asi řekli spolužáci, že byla v „blázinci?“ I když na druhou stranu cítila, že by pomoc potřebovala a asi i chtěla. Ale rodiče by nadšení nebyli. Ti jsou samozřejmě šokovaní, co Ester ve škole vyvádí. To zase bude „výslech.“ Esterka však nemá chuť něco vysvětlovat, za prvé jí to nějak nejde a za druhé by ji určitě nikdo nepochopil. Třeba se jí jenom zdá, že jí spolužáci ubližují, možná si za to může sama, že je „divná.“ Ještě, že má své létaní. S ním snad „přežije“ všechno.


 celkové hodnocení autora: 95.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 3 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 13.12.2013, 0:42:12 Odpovědět 
   Zdravím.

Snad budu za zlého, když napíšu, že nemá cenu cokoliv nového připisovat, ať už se jedná o scénář či popisy (a vlastně i vývoj děje). Snad možnost pobytu v "blázinci" je posunem vpřed, přestože i toto naši hrdinku (chvála bohu) míjí... Uvidíme, jak (a v co) vyústí poslední díl. Na jedné straně mohou čtenáři naší hrdince závidět její schopnosti, na druhé ji vlastně není co (závidět), protože její život (i jeho vlastní prožívání) není žádný med. Po technické stránce pozor na dialogy, každá nová řeč (pokud je to možné) by měla být vždy odsazena na nový řádek, aby dialogy hrdinů nekončily a nezačínaly (podle toho, kdo zrovna mluví) vždy na stejném řádku. Jukni do nějaké dobré knihy a uvidí se. Jinak jsem dnes na práci šotků příliš nehleděl, přestože pozornějšího čtenáře to či ono i trkne!

Hezký večer a múzám zdar.

P.S. Jako určitý koncept není vyprávění špatné, pokud by mělo dobrodružství "polétavé" studentky být blíže ke čtenářům (a hlavně řádně zaujmout), muselo by být i patřičně opečováno (aby to vše nepůsobilo jako z rychlíku a nalajnováno - hlavně co se děje týče - jako přes kopírák). Ať se daří.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
ab0nd
(28.11.2020, 20:04)
tester42
(28.11.2020, 19:21)
p8aefwimsg
(28.11.2020, 18:36)
jameswick11
(28.11.2020, 18:30)
obr
obr obr obr
obr
In Their Eyes
Elíza
Samota
Doll
Epitaf vůdce Sp...
MC_Kejml
obr
obr obr obr
obr

Lakmé
Filip Vávra
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr