obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2916108 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: [b]Volgurn[/b] ::

 autor Marks Clarkson publikováno: 04.02.2014, 14:34  
Jedná se o pokus napsat sci-fi povídku. Trochu kratší jelikož jí chci dát do školní soutěže ve psaní. Ta je stránkově omezená.
Prosím o inteligentní kritiku jež mi pomůže se zdokonalit a vychtat případné chyby.
 

Volgurn
Dveře letounu se otevřely a do nákladového prostoru vniklo světlo. Osvítilo skupinku lidí v robotických oblecích. Skrz helmy jež měly zatmavěné sklo nebylo nic vidět. Jejich obleky byly z neznámého kovu jež měl černou matnou barvu a táhnuli se na nich dva modré pruhy.
Ten jenž byl v čele vykročil kupředu pomalou chůzí. Jeho oblek byl lehce rozpoznatelný díky zlatým ozdobám. Když vyšel z nákladního prostoru, vzhlédl vzhůru. Na nebi sledoval úžasné divadlo. Něco podobného meteoru právě vlétlo do atmosféry a díky tření se to doslova rudě rozžhnulo. Následovala exploze ve vzduchu. Od tělesa se začala šířit tlaková vlna jež postupně dolétla i k letounu s lidmi a postupovala dále. Po ohnivém tělesu už zbyl jenom prach.
„Sortus právě prošel atmosférou. Je konec.“ Řekl muž vně letounu do vysílačky. Zbylý 3 vyběhli ven a podívaly se stejným směrem jako první muž.
„O můj bože. To není možné! Kdo to udělal!?“ Zeptal se jeden z mužů ve skupince. První odpověděl „Mimozemšťani. Zastihly nás nepřipravené. Měli jsme štěstí že jsme byli v hangáru.“
Když se najednou skupinka ohlédne po svém okolí zjistí že jim jsou masky a obleky na nic. Stojí uprostřed louky. Na jejím okraji jsou jehličnaté stromy a v dáli jsou vidět hory s bílými čepičkami ze sněhu. Další člověk se zeptá:
„Kde to vůbec jsme?“ Ten s pozlaceným oblekem mu odpoví:
„Podle záznamů planeta P03-S65-G2. Má dýchatelnou atmosféru a podmínky příznivé pro rozvoj života. Nebyla zde zatím zaznamenána žádná městská zástavba.“ Všichni si sundají helmy.
4 muži kteří byli od sebe velice odlišní. Každý vypadal že dělal jinde. Ten jež má pozlacený oblek byl plešatý s jizvou pod levým okem, určitě toho hodně zažil, musel někde dělat velitele. Další byl pihovatý zrzoun jenž měl obličej od oleje, určitě dělal technika. Třetí byl trochu robustnější s hranatým obličejem a černými vlasy, pravděpodobně voják. A čtvrtý měl hnědé vlasy na krátko ostříhané, brýle a byl trochu vyhublý, od ostatních se lišil tím že přes jedno oko měl kovovou destičku jež se od oka najednou odsunula. Jednalo se o implantát jenž zlepšoval zrak a nabízel ještě nějaké funkce k vylepšení vnímání, takové věci měly jenom lodní vědci.
Na muže se zlatým brněním se všichni podívaly a promluvily.
„Kapitáne? Vy jste to přežil?“ Dostali rychlou odpověď.
„Ano, jak vidíte, jinak bych zde nebyl. Byl jsem na neohlášené inspekci hangáru, jelikož se mi donesla stížnost na jednoho pracovníka“
Zdáli se ozve zvuk velkého zvířete jež se blíží. Ale stromy ho kryjí, takže není nic vidět. Po chvíli se zpoza stromů vynoří skutečně velká bestie. Jež následně zamává křídly a vznese se k obloze. Je tmavě červená, na zádech má bodliny a místo předních končetin má křídla. Na hlavě má dva černé rohy a její protáhlá tlama je plná ostrých zubů. Ocas má zakončený věcí ne nepodobnou palcátu. Po chvíli stoupání k obloze začne klesat, a snášet se na letoun. Jediné co skupinka lidí stihne je uskočit o něco dál od letounu, jenž je zapálen ohněm z tlamy té obludy, a následně povalen. Bestie se znovu vznese do vzduchu.
Na skupince můžete vidět úžas přeměňující se v děs. Jeden z mužů se roztěkaným a vylekaným hlasem zeptá co to je.
„Četl jsi někdy knížky? Vypadá to jako drak. Netušil jsem ale že tyhle bestie existují. Měl to být jen něčí výmysl né?“ odpoví mu další s úžasem v hlase i ve tváři.
Bestie se nyní začne snášet na skupinku. Všichni s vyděšeným výrazem uskočí. Je to na poslední chvíli, bestie chňapne zadníma nohama do prázdna. Jen zamává křídly a vznese se. Všichni se ztěžka otočí na záda a jeden vstane. V jeho tváři je vidět výraz odhodlání. Když se bestie obrátí a začne klesat, muž na ruce něco zmáčkne a z obleku na paži se vysune čepel, na druhé laser. Po drakovi vystřelí dávku modrých paprsků, tomu se ale povede uhnout. Nalétává bokem a jsou mu dobře vidět záda. Když se drak už přiblíží, muž uhne a drak zas chytá do prázdna. Jenže tentokrát drakovy hodí malou kotvu ke které je připevněno lano. Drakovi se zachytí do bodlin a drak s kotvou odlétá. Muž se pevně chytne lana a povídá.
„Večer si z té bestie udělám saláááááááááááááám…..“ Lano se napnulo a zvedlo ho do výšky. Bylo vidět jak bestie odlétá pryč a na lanu za ní visí onen člověk. Po chvíli letu mizí bestie za stromy..
„Sakra, musíme za ním!“ řekne technik. Z jeho hlasu je slyšet naděje.
„Ne. On si svojí cestu zvolil. Myslím že ho nějakou dobu neuvidíme. Kvůli jeho „Sebeobětování“ se nenecháme zabít.“ Odsekne rázně kapitán. Vědec se náhle zeptá:
„A co budeme dělat v tomhle šíleném světě? Uvízly jsme zde když ta věc zničila letoun.“ Na vědci jsou vidět známky paniky, kdo ví jak se teď asi cítí.
Kapitán na vědce pohlédne nevrlým pohledem a odpoví.
„V tomhle světě, jenž je asi dost plný podobných fantasmagorií? Přežijeme dokud nás nenajdou...“


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 4.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 7 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 20 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Govrid 05.02.2014, 18:26:39 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Marks Clarkson ze dne 05.02.2014, 15:30:13

   Zde již publikované texty už opravovat nejdou...

P.S. Ten malý “bloček“ u komentářů je kouzelné tlačítko, kterým na daný příspěvek odpovídáš.
 ze dne 05.02.2014, 18:45:19  
   Šíma: Tak...
 Marks Clarkson 05.02.2014, 15:30:13 Odpovědět 
   Je mi 16 let. Musím za kritiku poděkovat, aktuálně vím v čem se zlepšit.
Ano s chybami v češtině jsou zřejmé. Něco jsem si neuvědomil a o něčem ani nevím.
Moc času na to už nemám(přesněji 5 dní). Přesto se pokusím to přepsat, přesněji, rozepsat.
Pochybuji, že zde jde upravovat již zveřejněné příspěvky.
 ze dne 05.02.2014, 19:12:16  
   Marks Clarkson: Škoda. Přemýšlel jsem nad tím, že bych místo tohohle dal ten přepsaný příspěvek.
 ze dne 05.02.2014, 18:44:23  
   Šíma: Ahoj, opravdu nejdou. Musíš to brát tak jak to je, alespoň máš príma zpětnou vazbu! ;-) Když jukneš do OPP (viz ikonka paragrafu), je tam i napsáno, že autoři plně odpovídají za své texty...

P.S. Držím palec, ať tu soutěž dáš.
 Govrid 05.02.2014, 11:02:41 Odpovědět 
   Zdravím a vítám tě na SASPI,

tak jak začít, ja bych začal tvým věkem - v profilu ho neuvádíš, takže je těžší tvoje dílo hodnotit - ano, v perexu uvádíš do “školní soutěže“, ale i to je velký rozsah například od třinácti až do osmnácti let....

Já bych začal hned prvním, co mé oči postřehly a to slůvkem jenž - snažíš se takzvaně o kudrlinkové věty (Popisující něco, aby to lépe vypadalo.), klidně bych uvítal jeho používání na minimum. Nevím jestli ostatním čtenářům časté využívání tohoto slůvka vadí, ale mě ano. (Zde jde asi jenom o čistě subjektivní názor.)

Dále časy. Drasticky přecházíš z minulého na přítomný - dá se to používat, ale třeba když má přijít akce a napětí a ty chceš u čtenářů zvýšit trochu adrenalinu. Doporučil bych zůstat u jednoho času - například klasický minulý čas.

Přímá řeč. Přímou řeč bych nedával do jednoho bloku, je to nepřehledný. Dává se vždy na nový řádek... No, doporučil bych se podívat do pravidel, jak se přímá řeč vlastně píše.

Děj. Takže mimozemšťani zasáhli loď, ta ztroskotala na nějaké planetě s atmosférou, objevila se tam příšera, zničila loď a jednoho člověka z posádky vzala s sebou - nebo on šel s ní. To je celé. Chtělo by to si tím trochu pohrát. Mě to připadá moc přímočaré. Postavy jsou zde vedeny trochu loutkovitě - takzvaně zaplňují příběh, ale to je celé.

Dál bych ti mohl dát univerzální radu, nespěchej. I potom co něco napíšeš, tak si to nech chvíli u ledu, nevšímej se toho a a třeba po dvou dnech se k tomu vrať, uvidíš chyby a věci, které jsi přes eufórii neviděl... Přeji hezký den.

Govrid.
 Šíma 04.02.2014, 14:34:10 Odpovědět 
   Zdravím a vítám na SASPI.

Povídka do školní soutěže...? Odkud začít? Nejspíš od začátku... Tak dobře.

První dojem. Napsáno čistě "polopatisticky": celý děj je veden velmi zběsilým stylem a vše se odehrává velmi "hrrr" (čili až příliš rychlým tempem). Čtenář může vlastní zápletku pozorovat jen prostřednictvím několika užitých obrazů a dohadovat se, oč tu vlastně běží. Pojďme na to krapet od podlahy...

Prostředí - každý příběh se někde odehrává (i v rámci užitého žánru), zde nejprve na palubě letounu (Výsadkového? Bojového? Jde o průzkumnou loď? Nebo záchrannou?), odkud naši hrdinové sledují zkázu jiné lodi (Jde o mateřskou loď?), aby byly vzápětí z paluby tohoto stroje doslova smeteni na povrch planety, nad kterou letěli. I takto by se toto dalo chápat, avšak přechod z jedné "polohy" do druhé je trochu nepřehledný a zmatený (či velmi náhlý), bez použití jakéhokoliv "oslího můstku". Ačkoliv se patrně vše odehrává v tomtéž světě (nad ním a pak na něm), je celek veden hollywoodským stylem: "bum, bac", ono to nějak dopadne. Dopadlo, letoun se náhle ocitl na povrchu, ale... Zřítil se? Nebo přistál? A co posádka? Nesmím zapomenout na popisy, které jsou velmi strohé a Tví čtenáři by se v nich mohli ztrácet, popřípadě řádně "nezakotvit", protože oni Ti do hlavy nevidí (nevidí to, co jsi viděl Ty svým vnitřním zrakem, když jsi svůj text psal).

Postavy - ze začátku se jim příliš nevěnuješ, čtenář je spatří na rampě (?) letounu, jak pozorují zkázu (zřejmě) vlastní lodi. Odění do podobných obleků (skafandrů). Více pozornosti se jim dostane až po přistání na povrchu. Ten je takový, ten zase makový, ano v zásadě proti tomuto není co dodat, avšak v rámci tak krátkého rozsahu by mohli být hrdinové více rozlišitelní, aby se šetřilo popisy (kupříkladu: vyšší - nižší, tlustý - hubený, muž - žena). Ono je dobré rozlišit, co je právě pro příběh důležité a co nikoliv a čemu se raději věnovat, aby bylo samotné vyprávění pro čtenáře co nejpřitažlivější. Třeba i ve způsobu ozřejmění jejich vzhledu v rámci samotného děje (i dialogů), aby nebyl - co do rozsahu - pak věnován popisům hrdinů tak velký prostor (na úkor srozumitelnosti děje i celého příběhu, třeba i v rámci krátkosti textu - co se zadaní týče).

Děj a zápletka - v perexu píšeš, že jde o scifi povídku. Dobře. Pokud jsem vše dobře pochopil, došlo na oběžné dráze k souboji dvou ras (či lodí) - Tví hrdinové vs. mimozemšťané. Vyhráli emzáci a poslali loď hrdinů (i se zbytkem posádky) na povrch planety - ať se tam rozplácnou. Naši hrdinové se nejspíš zachránili ještě před vstupem do atmosféry (či těsně před ním) ve výsadkovém (či jakém) letounu a víceméně přistáli na tomto nehostinném světě, který je hnedle překvapil v podání onoho draka, který zaútočil na posádku (nejspíš jej přilákal havarovaný letoun). Zápletka je jasná - boj, porážka a potřeba zachránit se na cizí a neznámé planetě. Děj samotný je veden velmi zkratkovitě a nepřehledně - přestože jej pochopit lze a nejspíš také pochopí mnozí čtenáři. V čem je problém? Nestalo se toho na tak krátkou povídku až příliš? Pokud to chceš mít podáno takto, nebylo by lepší si s příběhem krapet více pohrát, aby byl přitažlivější a více čtenářům sedl? Nemusíš vysvětlovat vše, mnoho věcí si čtenář muže (a třeba i v rámci své vlastní fantazie a představivosti bude muset) představit. Problém je v samotném podání, musí být čtivé, děj musí plynout "plynule" a neměl by skákat od "střihu ke střihu", pokud použijeme scénáristický pohled v rámci jednotlivých lokací (paluba letounu, povrch planety, apod.).

Stylistika - místy vypadá textík opravdu zajímavě a vyznívá i docela zábavně (mám na mysli jisté odlehčení, přestože situace je vážná a jde o život). O parodii (v rámci žánru sci-fi) zřejmě nepůjde - viz salám z draka. Líbí se mi načrtnuté scény, letoun vznášející se k zemi, zbytek lodi hořící v atmosféře a na přeživší čekající svět... Chce to jen nespěchat a řádně si s textem pohrát. Co nechat, co škrtnout a co přepsat. Ano, pamatuji si, cos psal v perexu: viz rozsah povídky. O to je potom práce těžší. Jak nasoukat do poměrně co nejkratšího díla tolik událostí? Postupně? Po částech? Tak jak přicházejí (i v rámci důležitosti a pochopení celého příběhu?)... Konfrontace - prohra - záchrana - pochopení celé situace.

Gramatika - brrr, zkus jak kontrolu pravopisu (na překlepy a nedoklepy), tak další pár očí na víc (kamarád či kamarádka), kteří znají gramatiku lépe a nebojí se Ti říci, co děláš špatně, popřípadě jukni do pravidel (pokud dřímeš v hodinách českého jazyka). Mnohdy je to nuda, že ano? Je, ale při psaní se znalosti vždy šiknou. Na co tedy dávat hlavně pozor?

a) na shodu podmětu s přísudkem,
b) na přímou řeč,
c) na čárky ve větách a souvětích,
d) na střídání času ve vyprávění (ve smyslu vedení příběhu z určité časové roviny, co se stylu týče, někdo vypráví v minulém čase: viz řekl, a někdo v přítomném čase: viz říká, a jsou autoři, kteří užívají i budoucí čas: viz řekne).

Každý autor má jiný styl vyprávění a vypráví svůj příběh po svém, ale měl by se držet daného stylu po celý čas vyprávění, ať už v minulém čase, nebo přítomném (samozřejmě, že v rámci děje i jednání postav můžeš onen čas měnit podle potřeby - minulý, přítomný i budoucí, ale musí to mít hlavu a patu, ať už hrdinové vzpomínají či myslí na budoucnost a podobně).

Gramatika a stylistika v praxi, co mi padlo do oka:

-- Skrz helmy jež měly zatmavěné sklo nebylo nic vidět. -- (nebylo jim vidět do tváře, proč by neměli vidět oni skrze helmy ven, ochrana před světlem?)

-- Jejich obleky byly z neznámého kovu jež měl černou matnou barvu a táhnuli se na nich dva modré pruhy. -- (pozor na čárky + táhly - TY dva modré pruhy) -- Jejich obleky byly z neznámého kovu, měly černou matnou barvu, a táhly se na nich dva modré pruhy.

-- Ten jenž byl v čele vykročil kupředu pomalou chůzí. -- (čárky?) -- Ten jenž byl v čele, vykročil kupředu pomalou chůzí.

-- „Sortus právě prošel atmosférou. Je konec.“ Řekl muž vně letounu do vysílačky. -- (pokud je na začátku uvozovací věty sloveso, měla by přímá řeč končit čárkou a uvozovací věta začínat malým písmenem) -- „Sortus právě prošel atmosférou. Je konec,“ řekl muž vně letounu do vysílačky.

-- Zbylý 3 vyběhli ven a podívaly se stejným směrem jako první muž. -- (ONI + pozor na číslovky vypsané číslicemi) -- Zbylí tři vyběhli ven a podívali se stejným směrem jako první muž.

-- „O můj bože. To není možné! Kdo to udělal!?“ Zeptal se jeden z mužů ve skupince. -- (jukni do pravidel, nebo zagooogli, jak je to s přímou řečí) -- „O můj bože. To není možné! Kdo to udělal!?“ zeptal se jeden z mužů ve skupince.

-- První odpověděl „Mimozemšťani. Zastihly nás nepřipravené. Měli jsme štěstí že jsme byli v hangáru.“ -- (pokud přímá řeč navazuje na uvozovací větě, měla by začínat po dvojtečce) -- První odpověděl: „Mimozemšťani. Zastihly nás nepřipravené. Měli jsme štěstí že jsme byli v hangáru.“

-- Když se najednou skupinka ohlédne po svém okolí zjistí že jim jsou masky a obleky na nic. -- (čárky?) -- Když se najednou skupinka ohlédne po svém okolí, zjistí, že jim jsou masky a obleky na nic.

-- 4 muži kteří byli od sebe velice odlišní. -- (brrr) -- Čtyři muži, kteří byli od sebe velice odlišní.

-- Každý vypadal že dělal jinde. -- (chybí čárka před "že" - zkus si spočítat slovesa) -- Každý vypadal, že dělal jinde.

-- Na muže se zlatým brněním se všichni podívaly a promluvily. -- (ONI) -- Na muže se zlatým brněním se všichni podívali a promluvili. -- (To všichni mluvili najednou? Překvapení dělá zřejmě divy...)

-- „Ano, jak vidíte, jinak bych zde nebyl. Byl jsem na neohlášené inspekci hangáru, jelikož se mi donesla stížnost na jednoho pracovníka“ -- (schází znaménko na konci přímé řeči + napiš, že byl prostě na inspekci, ovšem, zrovna v době, kdy došlo ke všem událostem, neměl být právě na můstku a řídit celou loď?)

-- Zdáli se ozve zvuk velkého zvířete jež se blíží. -- (pozor na překlepy + stylistika) -- Z dáli se ozval zvuk rychle se blížícího zvířete. Podle všeho nešlo o žádného drobečka.

-- Je tmavě červená, na zádech má bodliny a místo předních končetin má křídla. Na hlavě má dva černé rohy a její protáhlá tlama je plná ostrých zubů. Ocas má zakončený věcí ne nepodobnou palcátu. -- (pozor na opakování slůvek - zde slovesa "mít" - má a má a má, zkus to okecat, a popsat jej co nejpřiléhavěji - nejdřív celek a pak detaily, či jak je libo)

-- Jediné co skupinka lidí stihne je uskočit o něco dál od letounu, jenž je zapálen ohněm z tlamy té obludy, a následně povalen. -- (čárky + nebo to okecej jinak) -- Skupinka lidí sotva stihne uskočit od letounu, který po napadení drakem začíná hořet, aby se po explozi sesunul k zemi. (jen návrh)

-- Jeden z mužů se roztěkaným a vylekaným hlasem zeptá co to je. -- (čárky) -- Jeden z mužů se roztěkaným a vylekaným hlasem zeptá, co to je.

-- Netušil jsem ale že tyhle bestie existují. -- (čárky) -- Netušil jsem ale, že tyhle bestie existují.

-- Drakovi se zachytí do bodlin a drak s kotvou odlétá. Muž se pevně chytne lana a povídá.
„Večer si z té bestie udělám saláááááááááááááám…..“ -- (návaznost přímé řeči na uvozovací větě + interpunkce) -- Drakovi se zachytí do bodlin a drak s kotvou odlétá. Muž se pevně chytne lana a povídá: „Večer si z té bestie udělám saláááááááááááááám…“ (salám z draka - úsměvné)

-- Po chvíli letu mizí bestie za stromy.. -- (jen tři tečky, ani méně, ani více) -- Po chvíli letu mizí bestie za stromy...

-- „Ne. On si svojí cestu zvolil. Myslím že ho nějakou dobu neuvidíme. Kvůli jeho „Sebeobětování“ se nenecháme zabít.“ Odsekne rázně kapitán. -- (pozor na uvozovky v již uvozeném textu, použij raději uvozovky jednoduché + pravidla psaní přímé řeči) -- „Ne. On si svojí cestu zvolil. Myslím že ho nějakou dobu neuvidíme. Kvůli jeho 'sebeobětování' se nenecháme zabít,“ odsekne rázně kapitán.

-- Uvízly jsme zde když ta věc zničila letoun. -- (chce to si text po sobě pozorně pročíst) -- Uvízli jsme zde, když ta věc zničila letoun.

-- Na vědci jsou vidět známky paniky, kdo ví jak se teď asi cítí. -- (čárka před jak?) -- Na vědci jsou vidět známky paniky, kdo ví, jak se teď asi cítí.

-- Kapitán na vědce pohlédne nevrlým pohledem a odpoví.
„V tomhle světě, jenž je asi dost plný podobných fantasmagorií? Přežijeme dokud nás nenajdou...“ -- Kapitán na vědce pohlédne nevrlým pohledem a odpoví: „V tomhle světě, jenž je asi dost plný podobných fantasmagorií? Přežijeme dokud nás nenajdou...“

Tak...

P.S. U nadpisu nemusíš vkládat html tágy, text je "tučně" i tak, stejně jako je v Perexu vedený kurzívou... ;-)

Za případné chyby ve svém komentáři se omlouvám - viz technické problémy s PC a internetem.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Tichý výkřik
Čorny
Eerdna
Barbuch S. D.
Posel smrti VII...
Lukaskon
obr
obr obr obr
obr

Kapitola 8
dark_stuff
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr