obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Mír je jen nemocná válka, čekající na své uzdravení."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915540 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39802 příspěvků, 5772 autorů a 391726 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Holubička ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Životabudič
 autor Miro Sparkus publikováno: 22.03.2014, 20:08  
Napsáno v roce 2007, velmi stará věc. Jednalo se o dopis (povídku) směřovaný k určité osobě. Pojal jsem to jako experiment a pokusil jsem se děj sestavit pomocí přímé řeči. I po zpětném přečtení jsem usoudil, že dám této "povídce" ještě šanci, než jí smažu ze svého archívu, a proto jí vkládám k nahlédnutí sem.
 

Holubička



Létá si světem. Chce se vznášet k nebesům, ale stále padá k zemi se zlomenými perutěmi, se zlomeným srdíčkem. Toulá se sama, nenachází lásku. Zažívá zklamání a bol. Slzy jí smáčejí bělostné peří lásky a přátelství. Přijde si osamocená a přitom neví, kolik přátel kolem sebe má. Přátel, kterým na ní záleží. Kteří ji mají rádi a v úctě. Pro které znamená místo v srdci. Kteří by jí chtěli pomoci.

Zanevřela nad nimi. Zapomněla létat. Vzdala boj se životem. Propadla depresím a smutku. Pomalu se svým přátelům ztrácela z dohledu, ale v srdcích zůstávala. Odešla do krajiny zatracenců. Odešla na místo, kam se dostane každý, kdo se vzdá.

***

„Kam pak se poděla? Kde je naše malá holubička?“
„Odešla pryč, uzavřela své srdce před světem. Poddala se smutku.“
„Cožpak jsme zmizeli i my z jejího srdce? Cožpak pro ni už nic neznamenáme?“
„Znamenáme, a proto odešla.“
„Proto?“
„Aby neubližovala svým zklamáním i nám, aby nám nekazila iluzi o krásném životě.“
„Iluzi?“
„O životě plný lásky a štěstí. O životě bez zklamání a problémů.“
„Proč si myslí, že žijeme v iluzi?“
„Každý žije v iluzi.“
„Vtom případě je součástí mé iluze.“
„Kdo vše je součástí?“
„Všichni, kteří pro mě něco znamenají, jsou součástí mé iluze.“

***

„Jste šťastni?“
„Proč bychom neměli být?“
„Neschází Vám něco ve Vaší iluzi?“
„V iluzi?“
„V iluzi o životě. O životě, který žijete.“
„Proč by nám mělo něco scházet?
„Odešla nám přítelkyně.“
„Odešla dobrovolně.“
„My ji nechali odejít bez boje!“
„Proč o někoho bojovat?“
„Protože je to přítel.“
„Staří lidé odcházejí, noví přicházejí.“
„Lidé ano, přátelé ne.“
„Kdo je to přítel?“
„Člověk, který vám schází ve Vaší iluzi.“
„Vtom případě ona není přítelkyní.“
„Já také nejsem přítelem?“
„Staří lidé odcházejí, noví přicházejí.“
„Lidé ano, přátelé ne!“
„Pak nejsi přítelem. Jsme my tvými přáteli?“
„O přátelích se nepochybuje, o Vás pochybuji.“
„Tedy mezi námi není rozdíl.“
„Vy nevíte, co je to mít přítele.“
„Co je to mít přítele?“
„Štěstí.“
„A kde je ten tvůj přítel, přítelkyně?“

***

„Kdysi jsi mi pravila, že odešla, poněvadž pro ni něco znamenáme. Co pro ni znamenáme?“
„Přátele.“
„Jak to víš?“
„Jak ses cítil, když jsi s ní hovořil?“
„Spokojeně…?“
„Jak ses cítil, když jsi s ní trávil chvíle?“
„Šťastně.“
„Jak se cítíš nyní, když tu není?“
„Prázdný…?“
„Kolikrát ti projevila náklonnost a přátelství?“
„Pokaždé.“
„Když bylo ticho, jak ses cítil?“
„Jako bychom řekli tisíce slov…?“
„Cos cítil, když tě objala?“
„Přátelství.“
„Praví přátelé sdílejí pocity druhých. Pravého přítele nepoznáš očima, ale srdcem. Co cítí tvé srdce?“
„Smutek.“
„Považuješ se za přítele?“
„Ano, ale považuje ona mne za přítele?“
„Pochybuješ?“
„Ne.“
„Pak je tvá otázka zbytečná.“
„Jsi ty její přítelkyně?“
„Ano.“
„Jsi má přítelkyně?“
„Pochybuješ?“
„Ne. Je ona tvá přítelkyně?“
„Nepochybuji. Už chápeš?“
„Chápu, ale jak se pak můžeš smířit s její ztrátou?“
„Já ji neztratila, je v mém srdci. V tvém snad ne?“
„Samozřejmě. Jsme my v jejím srdci?“
„Pochybuješ?“
„Ne.“
„Pak v něm jsme.“
„Tak proč odešla?“
„Aby nás chránila.“
„Nestojím o tuto ochranu!“
„Nestojíš?“
„Ne. Přátelé mají držet při sobě. V dobrém i ve zlém. A my ji nechali odejít.“
„Tak ji přivedeme zpět.“
„Jde to?“
„To ví jen ona.“
„Co když nebude chtít?“
„Pak se budeme muset smířit s její ztrátou, ale nikdy ji neztratíme úplně. Vždy bude v našem srdci.“
„A kde je?“
„Nevím, hlas srdce nás k ní zavede. Pokud nepřestaneme věřit.“
„Já nepřestanu! A ty?“
„Pochybuješ?“
„Nikdy jsem nepochyboval.“
„Pak ji musíme najít!“
„Najdeme ji!“

***

„Co je s Tebou?“
„Jsem unavená, slabá.“
„Létáme už osmnáct let. Přestala jsi věřit?“
„Pochybuješ?“
„O tobě? Ne.“
„Vidíš, co mi je?“
„Ano, ale musíš s tím bojovat.“
„Čas se nedá zastavit, už nemohu dále.“
„Musíš! Já ji sám nenajdu.“
„Nalezneš ji a až ji najdeš, řekni jí prosím Tě, prosím.“
„Co?“
„Že jsem ji nepřestala nikdy hledat, že byla v mém srdci až do konce.“
„Ona to ví.“
„Neplakej.“
„Odchází mi přítel, nemohu neplakat.“
„Slib mi, že ji najdeš.“
„Slibuji. Neusínej, prosím.“
„Nemohu.“
„Odpočívej v pokoji.“

„Ty?“
„Holubičko!“
„Kde jste se tu…to je…ne!“
„Hledali jsme Tě. Dlouhá léta. Našli jsme Tě.“
„Ale proč?“
„Pochybovala jsi o nás?“
„Nikdy.“
„Přišlo Ti někdy, že pochybujeme my?“
„Nikdy.“
„Pak máš odpověď na svou otázku.“


 celkové hodnocení autora: 89.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 14 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Nemesis 23.03.2014, 21:54:52 Odpovědět 
   Zajímavé, uprimne mi trochu trvalo než jsem zjistla kolik je tam postav. Chvílemi mi to přišlo nepříliš srozumitelne. A slova jako srdicko a zatracenci, mi nesedeli. Nicméně zajímavé.
 Šíma 22.03.2014, 20:07:58 Odpovědět 
   Zdravím.

Řekněme, že je celý text určitým podobenstvím o hledání "lásky" a přátelství. Znamenat něco pro druhé a zároveň být něčím v jejich očích. Napsal jsem to dobře? Jaká je cena opravdového přátelství? Krapet na mne mrkla určitá klišátkovitost a přeslazenost. Ony dialogy jsou v celku zajímavé ale také v ničem překvapivé (spíš bych sázel na určitý filosofický pohled). Nerozuměli si oni diskutující až příliš? Jakoby se navzájem doplňovali... Text bych nezatracoval, něco do sebe má, přestože nenadchne ani neurazí. Na práci šotků jsem nehleděl.

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 23.03.2014, 11:25:59  
   Miro Sparkus: Zdravím,

děkuju za koment a publikaci. Toho klišé se skoro nedá zbavit, už jen to téma je klišé. Nicméně jak jsem psal v perexu, byl to v podstatě experiment s jinou formou. V té době jsem dával dohromady pár scénářů, a tak je tam ten vliv asi trochu cítit. Ale další povídky už jsou "klasického" rázu :-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Balada o pádu P...
guru
OFF-LIFE: Neděl...
6thSun
Mateřídouška
Jindřiška
obr
obr obr obr
obr

Anděl a ty
Janette
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr