obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915260 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39342 příspěvků, 5725 autorů a 389591 komentářů :: on-line: 5 ::
obr

:: Síla celku zvítězí! ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Úvahy o živote
 autor markus publikováno: 02.04.2014, 12:12  
Kdo podporuje prospěch celku, kdo napomáhá k pozvednutí celku, ten sám je celkem podporován. Za takovým člověkem stojí nesmírnost síly celku, která ho podporuje a urovnává mu všechny jeho životní cesty. Pokud totiž člověk podporuje celek, on sám stojí v síle a podpoře celku a může prostřednictvím ní úspěšně zdolávat i ty nejneuvěřitelnější překážky.
 

Lidé tohoto světa se však z působení pro prospěch celku vyčlenily svým egoismem. Egoismem, hledícím pouze na prospěch sebe samého.

Ano, většina toho, co lidé na této zemi dělají je děláno pouze pro jejich osobní prospěch. Právě takové uvažování je základem všech jejich snah. Pokud totiž jejich snažení i přináší užitek někomu jinému, je to zpravidla pouze vedlejší produkt. Je to jen určitý nezbytný prostředek k dosažení konečného a rozhodujícího cíle a sice, prospěchu sebe samého. Právě taková je skutečná a reálná vnitřní motivace lidí této civilizace.

Lékař tedy neléčí především proto, aby pomáhal trpícím, ale hlavně proto, aby vydělal peníze. Politik nejde do politiky proto, aby sloužil národu, ale aby především obohatil sám sebe. Podnikatel nepodniká proto, aby přinesl užitek společnosti a poskytl zaměstnání a tím i obživu lidem. Podniká především proto, aby hlavně on sám co nejvíce vydělal a co nejrychleji zbohatl. A tak dále a tak dále.

Pokud budeme k sobě opravdu upřímnými musíme uznat, že ne to pozitivní, ne to přinášející dobro celku je základním motivem veškerého našeho jednání ale žel, je jím to méně pozitivní, to zištně egoistické, co hledí především na prospěch sebe samého.

Takovýmto způsobem vnitřního nastavení se však člověk vyčleňuje z jednoty celku. Svým egoismem se staví mimo něj, protože jeho vlastní dobro je pro něj důležitější než dobro obecné. Takový člověk totiž většinou neváhá postavit se proti zájmům celku a poškodit je vždy, když z toho může mít nějaký prospěch a osobní výhody. Přednostním preferováním egoistických zájmů svého osobního "já" se tedy dostává do střetu se zájmy celku a poškozuje je. Jednoduše řečeno, stává se škůdcem!

Člověk při všem tom co dělá totiž nezohledňuje zájmy a prospěch jiných lidí, zájmy a prospěch přírody, zvířat, rostlin a stromů, nezohledňuje prospěch a zájmy vody, vzduchu a země. Člověk nad toto všechno nadřadil pouze své vlastní zájmy a to i za cenu toho, že tím způsobí škodu jiným lidem, zvířatům, stromům, vodě, vzduchu či zemi. Člověk neváhá, a s větší nebo menší mírou bezohlednosti svého egoismu se obrací proti tomuto všemu. Z bezohledností prospěchářství svého egoismu se staví proti celku jako jeho škůdce a nepřítel.

Nicméně, kdyby takto konaly byť všichni lidé na této zemi zemi, síla celku, o jehož velikosti nemají ani jen tušení zůstane vždy nesrovnatelně větší než jeho část, kterou představuje celé lidstvo. A tato ohromná síla, proti níž se lidé ve svém egoistické smýšlení postavili nepřátelsky stojí nyní proti nim. Nepodporuje je a nepomáhá jim, jak by tomu muselo nutně být, kdyby lidé ve všem svém konání vždy zohledňovaly především zájmy celku. Jelikož ale tak nejednají, stojí ohromná síla celku stvoření vůči ním v tichém, nechápavém očekávání, ve kterém pomalu narůstá její nepřátelství vůči člověku. Ve všeobsáhlosti celku stvoření je totiž očekáváno, že lidstvo nakonec přece jen procitne a pozná svůj fatální omyl.

Nicméně, každým nadcházejícím dnem, ve kterém lidé nadále setrvávají ve svém sobectví, roste nepřízeň a odpor celku vůči člověku. Tento celek se totiž nehodlá nechat trvale poškozovat. Je ochoten dlouhodobě, byť i celá staletí čekat na změnu k lepšímu, pokud ale k této změně nedochází, kalich trpělivosti jednou přeteče a nesmírnost síly celku se nakonec obrátí proti těm, kteří ho poškozovaly a stavěli se proti němu.

Bude to něco podobného, jako když v lidském organismu začne hlodat nějaká infekce. Tělo zmobilizuje své ochranné mechanismy, jako například bílé krvinky a vyšle je na postižené místo, aby infekci zlikvidovali.

A tak i ohromný organismus celku tohoto stvoření bude nucen zaktivizovat své obranné mechanismy a vyslat je, aby zlikvidovali zhoubnou infekci egoismu na této zemi. A tak celek v jeho obrovské moci a síle zničí všechno a všechny, kteří ho dlouhodobě poškozovaly, což je nanejvýš logické a naprosto legitimní. Z této očisty organismu celku stvoření mohou vyváznout a vyváznou jen ti, kteří se naučili zohledňovat jeho zájmy. Lidé, kteří při všem co dělají zohledňují i prospěch a zájmy jiných lidí, zájmy zvířat, stromů, přírody, vody, vzduchu a země. Pouze takový lidé mají trvalé místo ve stvoření, protože jsou přínosem pro celek. Jiní v něm místo nemají! A čas, který jim byl dosud darován jim byl poskytnut jen proto, aby pochopili a poznali omyl vlastního egoismu a změnily se k lepšímu. Pokud to nepochopí a nezmění se, budou obrannými mechanismy celku odstranění jako škodlivá infekce.

Ten, jemuž celek stvoření patří a je jeho Tvůrcem vyslal před 2000 lety na zem své poselství prostřednictvím vlastního Syna, aby se lidé naučili milovat svého bližního jako sebe samého. Jinými slovy řečeno, aby se naučili vedle svých vlastních zájmů zohledňovat i zájmy jiných lidí a přihlížet na ně. Právě toto je totiž první a rozhodující krok na cestě zohledňování zájmů celku stvoření, mezi které samozřejmě patří i prospěch a dobro druhých lidí.

Lidstvo však dosud neuskutečnilo ani tento první krok a to, co se na zemi rozmáhalo byl jen jejich egoismus, hledící na prospěch sebe samého a to i na úkor jiných. Kalich trpělivosti však už protéká a každý, kdo takovýmto způsobem smýšlí a jedná bude jako škodlivá infekce odstraněn z celku stvoření. Je už totiž čas, aby v něm konečně zavládlo zdraví a harmonie.


 celkové hodnocení autora: 92.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 13 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 jaryn 02.01.2015, 14:48:14 Odpovědět 
   Tyhlety úvahy (a mám na mysli i další opusy tohoto autora) se mi ze srdce nelíbí a příčí, jelikož jsou jakoby vypadlé z nějakého jehovistického věstníku; jako by je psal člověk - s odpuštěním - s úplně vypláchnutým mozkem, který nemá jediné osobní (a osobité) myšlenky, takový ten "věřící" polorobot...
 Šíma 02.04.2014, 12:12:31 Odpovědět 
   Zdravím.

Podle všeho jsi svou práci pojal jako určitou úvahu, úvahu nad lidstvem a jeho "zkažeností". Onou zkažeností mám na mysli propast mezi chudobou a bohatstvím, jednání lidí, kteří myslí jen ve vlastní prospěch (kdy cokoliv dělají, dělají jen pro sebe). Ano, z části budeš mít pravdu, také si myslím, že menší část lidstva žije na úkor těch, kteří se mají hůře (a ti lépe postavení si žijí v onom reálném blahobytu, třeba i ve jménu sobectví - čili egoismu). Snad se mi podařilo vypsat základní myšlenku... Celá historie lidstva je postavena na moci a vlastnictví. Na druhé straně, vzhledem k tomu, co jsme jako lidé zač, musí nám někdo vládnout a kontrolovat nás, jinak by zde zavládla anarchie!

V textu narážíš na několik oborů, kupříkladu (víru a náboženství, psychologii a podobně). Věc se má nejspíš tak, že co se víry týče, každý člověk věří v něco jiného (jeden v boha a druhý kupříkladu v sebe sama). Stejně tak má každý člověk jiný názor, a jiný úhel pohledu na život (i v rámci naplňování svých potřeb). Souhlasím, že naše "já" má v našem životě hlavní slovo a že vždy jde o nás samotných, ať už žijeme pro druhé nebo jen sami pro sebe. Snažíme se naplnit své sny a přání, třeba i prací pro druhé...

Ovšem. Musíš se také zamyslet nad tím, že my jako lidé (či lidstvo) jsme tvory nedokonalými a věčně se za něčím pachtícími. Že nám vládnou různé city a pocity (včetně oněch zvířecích pudů), jako živé bytosti sice umíme myslet, plánovat, kalkulovat a tvořit, ale i tak jsme stále bytostmi, které spolu s ostatními tvory pobývají na tomto světě, ať už jsme z nich vyšli, nebo jsme byli stvořeni.

Když jsme u jádra věci, nemyslím si, že bychom byli kupříkladu jako mravenci (v rámci Tvé myšlenky, že jedinec, který "bojuje" za potřeby celku je tím celkem také ochraňován a tento celek mu pomáhá, apod.). My lidé bychom se od mravenců mohli i poučit, protože to cos napsal by se hodilo nejlépe do světa hmyzu (lezoucího či polétavého). Problém nás lidí je právě v oné individualitě (onoho vlastního "já", protože každý člověk je nejen originálem, ale i víceméně samostatnou jednotkou). Právě proto se lidé nikdy na ničem nedomluví, nebudou nikdy tahat za jeden provaz, věřit (jako celek) v jednu myšlenku (ideu) či v jednoho Boha (bez ohledu na historii a kulturu té či oné společnosti).

Proto si myslím, že je Tvá úvaha krapet překombinovaná a velmi zidealizovaná (takřka až na hranici utopie). Na základě části posuzuješ celek (bez ohledu na danou společnost, mentalitu lidí a jejich postavení či smýšlení). Nejblíže k oné společnosti, kde všichni drží za jeden provaz by mohly být ony "přírodní národy", které zbytek lidstva ještě nestačil přetvořit k obrazu svému (v rámci naší konzumní a přetechnizované společnosti). Křovákům a bývalým lidojedům je internet, televize, práce v kanceláři, armáda, vědecký výzkum, apod., naprosto šumafuk, protože žijí v souladu s přírodou. To jen naše "moderní" společnost lační nejen po konzumu, ale také po vlastním prospěchu na úkor druhých. Peníze a moc, to je to, oč tu běží. A po nás potopa...

Jenže, řekni (či napiš) to miliónům chudým v Africe, Asii, Americe či jinde. Onen popisovaný egoismus by mohl být přirovnán k těm, kteří se mají relativně dobře, mají práci, rodinu, střechu nad hlavou, mají co jíst a jsou zdraví... Nesmíš však zapomínat na určité "jho" společnosti, ve které žijeme, protože přebíráme jen ty hodnoty, které byly vlastní generacím před námi...

No, asi jsem se také krapet rozpovídal a zafilosofoval si. Máš právo na své vlastní vyjádření. Když jsme u Ježíše, krapet to vyznělo jako agitka. Ovšem připouštím, že (pokud jsou všechny dochované zprávy o něm autentické a pravdivé) šlo o člověka nesobeckého, který rád pomáhal druhým od bídy a nemoci (a ukazoval jim tu správnou cestu, jak žít pro druhé)...

Po stránce technické... Pozor na správnou koncovku u sloves (viz shoda podmětu s přísudkem - tuším to bylo: lidé - vyčlenili) a také na chybějící čárky ve větách a souvětích. Chtělo by to také popřemýšlet nejen nad celkovým konceptem, ale i nad jednotlivými myšlenkami a jejich (více) čtivém přednesu svým čtenářům (třeba i v nějaké té "naučně-populární formě), aby nešlo jen o suchý výčet myšlenek v textu... Klasik by napsal: více se do toho polož a dej do psaní více ze sebe (sama).

Nakonec, uvidíme jak zareagují další čtenáři.

Hezký den a múzám zdar.

P.S. Jdu si svůj komentář po sobě přečíst... Snad mému druhému já nebudou stát "vlasy na hlavě". Ať se daří.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
obr
obr obr obr
obr
Dveře do času X...
sevoo
Hlas srdce
Doležal Petr
Prorok
MC_Kejml
obr
obr obr obr
obr

PRÝ NEZAHRAJU ÉČKO
Odváté zrnko popela
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr