|
|
|
|
před očima jsem spatřil obraz
byl mlhavý a neustále se vzdaloval a přibližoval
znovu znovu a znovu
jevil se jako epileptický záchvat
bez začátku i bez konce
a já v něm spatřil - sebe
a celé lidstvo shrbené pod tíhou vlastního života
ne života ale přežití
nad námi stály monumentální postavy držící v rukou biče
a švihající jimi kohokoliv komu se podlomila kolena
ti pak umírali s první modlitbou na rtech
a poslední vzpomínkou na někdejší život
nebyl to hezký pohled
ranní mlhy byly nahrazeny mlhami vycházejících z továrenských komínů
dětský smích byl nahrazen smíchem strojů
dětský pláč byl nahrazen pláčem umírajících stromů
koketování anglických hebrejských alžírských
australských francouzských i českých žen a mužů bylo nahrazeno znásilňováním
vůně květin už neexistovala
místo toho se čuchalo k toluenu a benzínovým výparům
přišla vláda jednoho muže jednoho stroje
který měl jako jediný srdce
vystavené ve vitríně
a skrze něj ovládal životy jiných
jen ne ten svůj
kdysi jsme nadávali na ministerstvo financí
ministerstvo kultury
ministerstvo školství
ministerstvo...čeho vlastně?
nadávali jsme aniž bychom věděli na co jen aby bylo vidět že máme svůj názor svojí hlavu
ale teď když je to opravdu potřeba se nevzmůžeme ani k tomu chcípnout
kde je ta hrdost? kde je ta nadřazenost?
kde je ta arogance a kde je vůbec něco lidského?
kde to je?
nikdy mi nebylo úzko ale teď mi je
nikdy jsem neměl problémy s dýcháním ale teď je mám
nikdy jsem nic ale teď jsem nic
nebolí mě to?
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
89.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
počet shlédnutí od publikace: 19 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
|
|