obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915777 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39711 příspěvků, 5825 autorů a 392904 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Řidičák ::

 autor Majrenka publikováno: 28.05.2014, 15:27  
Pozor! Babička startuje...
 

Když se řekne babička, každému se vybaví buď stařenka Boženy Němcové, nebo jeho vlastní pramáti, mnohdy s přáním, aby byla jako její slavná harcovnice z Bělidla… Mně naštěstí přijde na mysl ta má, která se s žádnou jinou, natož nějakou literární předlohou, nedá srovnat. Byla totiž originál. Jak s oblibou sama říkávala: „Jó, děvče, já jsem exemplář, který se rodí jednou za tisíc let, a všichni kolem mají to nehorázné štěstí, že mě zrovna zastihli a mohli se se mnou setkat.“
Její „3T“ ženy naší rodiny dědí z pokolení na pokolení. Temperament, tolerance a tvrdohlavost vyzařuje z každé holčičky už od narození. Je zajímavý úkaz, že to nějak chytnou i dámy do rodiny přivdané. Asi jsou tyto vlastnosti nakažlivé.
Pobývat s ní třeba jen pět minut byla zkušenost k nezaplacení. Pokaždé něco vymyslela. I z banální věci dokázala vykouzlit zážitek na celý život. Hold tohle byla babička Máňa. Vlastně Maňána. Tak si totiž sama říkávala, protože to znělo více umělecky.
Vždy si vzpomenu na dědečka, který si ji po nějaké vylomenině dlouze měřil od hlavy až k patě,a pak s hlubokým výdechem dodal: „Vždyť já si tě bral beztak jen proto, ať se nenudím.“ Taky sám jí v mnoha případech zdárně sekundoval. podporoval, ba ji ještě k nějakému tomu činu, ne-li zločinu, popichoval.
Jako když přišla ve svých 50 letech s tím, že je třeba si udělat řidičský průkaz, jelikož každá dáma by ho měla mít. To, že si sama někdy neporadila ani s kuchyňským robotem, ji vůbec nebrzdilo. Pokud si něco umanula, nadchla se pro svůj nápad a ani sto párů volů, natož děda, jí v tom nezastavilo.
Už se viděla v nějakém kabrioletu, ve slunečních brýlích a hedvábnou vlající šálou. „Však, Tonda, co je na tom tak složitého? Když se to naučila i Žofka….“ Jenže Žofka, její nejlepší kamarádka, měla řidičák jen na traktor, a to už 30 let starý a je nutno říci dosti zaprášený. Co naplat. Bude se dělat řidičák. Ostatně, když Maňána pojede, Tonda raději zůstane doma, nebude se k ní hlásit a tím bude mimo ohrožení. Ó, jak se mýlil.

To si tak jednou v létě vyjeli k vodě. Kousek za městem bylo jezero. Přesněji řečeno zatopený starý důl. Kolem byly vysázené břízky, které dělaly tu „černou pláž“ přijatelnější a taky zajišťovaly alespoň nějaký stín. Když měl člověk štěstí, mohl zaparkovat téměř u vody, protože příjezdová cesta končila mírným svahem až v jezeře. Bylo to celkem romantické místo, kterému místní říkali Balaton. Proč? To netuším. Snad, že černá přitahuje slunce a člověk se tam opálil stejně jako u toho pravého v Maďarsku.
Bylo páteční dopoledne a lidí tam bylo málo. Snad dvě tři rodiny. Oba byli nadšení, že mohou svým trabíkem dojet až ke svému oblíbenému místečku. Stačilo jen poskočit a už jste mohli plavat. Voda byla příjemně teplá a čirá. Navíc tu byl nádherný klid. Člověk tak mohl ležet, vyhřívat se a přemýšlet nad svými sny a představami.
„Tonda?“
„Hmm“
„Nech mě nastartovat..“
„Co to?“ zakuckal se.
„No, jen nastartuju. Toníku…,“ loudila, „chci si to jen trošku ošahat, až budu v té škole, ať jsem připravená.“
„No tak jo.“
Ani to nedořekl a babi už seděla v autě. Připásala se, zamkla se, spravila si zrcátko, i když jen k nastartování to nemělo smysl, ale v tu chvíli jí to přišlo děsně důležité. Rozhlédla se a uvědomila si, jak se balaton před ní díky slunci krásně třpytí.
„Šlápni na levý pedál, to je spojka, a otoč klíčem...“
Poslechla. Trabík naskočil. Parááááááda. Cítila se, jako by zvládla Paříž -Dakar. Úkol splněn. A to je jako všechno? Co na tom všichni tak vidí? Úplně primitivní záležitost! Konstatovala pro sebe a odepla pás. Jakmile se ovšem otočila, aby jej odhodila, sundala nohu ze spojky a auto se rozjelo.
„Panebože, co děláš?“ řval na ní děda zvenku a dobýval se dovnitř. Bylo ovšem zamčeno. „Já?? Jak já?? Já nic, to samo!“ kulila babi oči.
„Sešlápni brzdu!!“
No jo, ale který z těch dvou pedálů to je? Asi ten krajní, má trochu jiný tvar, zřejmě aby to bylo jasné, usoudila a hned ho sešlápla. Plyn! Rozjela se ještě rychleji.
„Kristova noho!! Ruční brzdu, zvedni ruční brzdu!!“ křičel děda a brzdil vůz svým tělem. Samozřejmě, že babička věděla, co je ruční brzda i kde je, ale nějak v tom rozčílení a plná adrenalinu chytla první věc, která jí padla do ruky. Tahala jí a modlila se, ať to brzo skočí. Auto však nebrzdilo, ba naopak. Balaton viděla blíž a blíž. Dá se říct, že přední kola se již koupala ve vodě. Děda se stále držel auta a vehementně ho brzdil, svými patami už dělal za sebou pěknou běžkařskou stopu. Vtom se vyřítil někde z vody chlapík, nejspíš Klárk Kent, skočil do otevřeného okýnka spolujezdce a trabíka zastavil. Tou pravou ruční brzdou. Babička totiž celou dobu rvala za šajtrpáku zpoza volantu.
Všichni si vydechli. Od této chvíle děda nikdy nezapomněl brzdit svůj milovaný vůz na ruční brzdu. A babička? Ačkoliv si řidičák následně udělala a řádila na silnicích ještě 20 let, pokaždé, když sedla za volant, kontrolovala, kde a jestli tam ta ruční brzda vůbec je.


 celkové hodnocení autora: 90.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 13 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 36 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Nancy Lottinger 23.07.2014, 10:39:59 Odpovědět 
   Úsměvné a docela dobře zpracované :)
 Majrenka 22.07.2014, 22:53:54 Odpovědět 
   Bylo to z kopečka ...?... ;-)
 Hogvana 22.07.2014, 21:52:15 Odpovědět 
   Čtivé, akorát mi neustále vrtá hlavou, jak se mohla rozjet, když nejdřív jen nastartovala se spojkou. Pak tedy pustila spojku, ale bez přidání plynu by to chcíplo.. no a vlastně se mi celá povídka smrskává do toho, že takhle to nefunguje a vymýšlím varianty, za kterých by to bylo možné... :D Nevím jak je to u naftového motoru, možná.. nee, vůbec už nad tím nepřemýšlím, jdu o dům dál :)
 Majrenka 16.06.2014, 10:11:03 Odpovědět 
   Taky máte při zobrazení příspěvku takové mravenčení z očekávání, jak Vaše dílo dopadne? Jaká je pak úleva, že se to někomu líbí.... člověk má pak další motivaci, pro své činy a nadšení do psaní ;-) Děkuji ..
 Tonyend 12.06.2014, 7:24:26 Odpovědět 
   V životě jsou někdy takové situace, jako tato, a zaslouží se o ně podělit s těmi, kdo se chtějí pobavit. Kritik nejsem a nebudu, vždy hodnotím jen to a jak na mne díla působí. Líbí.
 lada34 02.06.2014, 19:18:50 Odpovědět 
   Moc hezké a milé čtení.
 Arda 30.05.2014, 23:25:28 Odpovědět 
   Milé a příjemné čtení, taky bych si měla udělat řidičák, ale ještě pár let počkám, ještě nemám ten správný věk...
 Majrenka 30.05.2014, 19:48:58 Odpovědět 
   děkuji za Vaše postřehy, rady a hlavně čas, který jste věnovali přečtení. Tato povídka je moje první z jisté série, které na sebe navazují.. ovšem o babičce to už je jen minimálně. Snad Vás to ale neodradí ;-) .. a mezi námi.. příběh i s babičkou je smyšlený :-))
 Harpyje 30.05.2014, 11:02:58 Odpovědět 
   Zdravím:) Líbí...vtipné...a pravda je, že by to chtělo ještě něco o té tvé babičce přihodit do placu:)
 Thaddeus Colman 29.05.2014, 15:11:58 Odpovědět 
   Nebylo to špatné. Takové pohodové vyprávění ze života, které si nedělá ambice na literární veledílo. Zachytit a zvěčnit milou osobu se svým způsobem povedlo, vtipnou příhodu celkem taky, i když ta vrcholová gradace událostí, ta by si zasloužila malinko lepší zpracování... (z "kulila babi oči" není úplně cítit dramatičnost situace... )

Je dobré jako autor nenechat se vtáhnout natolik do děje, kdy člověk snadno sklouzne k zachycování zbytečností a vyvrcholení ztratí náboj.

Po jazykové stránce to nebylo špatné. Je z toho trochu cítit "nevypsaná ruka", ale to se poddá časem. Občas nějaké kostrbaté spojení, zvláštní slovosled, zbytečně komplikovaná stavba. Zásadnější jsou snad jen ty zmíněné číslovky. Tu a tam by se našla nějaká drobnost, ale to už by zkazilo dojem jen hnidopichům. Čárky se mi zdály celkem v pořádku, naopak správnost v některých souvětích mne mile překvapila. Jo a na ten "hold" si dej příště bacha, neholduj hyperkorektnosti ;)

JK.
 Vanessa Kuzníková 28.05.2014, 16:34:05 Odpovědět 
   Tak jsme se zasmáli.
Škoda, kdyby to bylo kratší mohlo to být dynamičtější, smála bych se víc. A to já ráda - se směju.
Napiš ještě něco o té babičce Maňáně.
 Ekyelka 28.05.2014, 15:26:50 Odpovědět 
   Zdravím a vítám.

Úsměvné historky z rodinného kruhu bývají vděčným objektem literárních prací - tím spíš, že není třeba nic moc vymýšlet. Občas se naopak musí sem tam něco ubrat, protože jak se už stává, "tohle mi lidi neuvěří!" vyskočí na mysl na každou třetí, možná čtvrtou dobu.
Tenhle textík spadá plně do kategorie "ej, tak nejen moje rodina!" a vyvolá nejeden chápavý úsměv a vzpomínku na vlastní rodinu. Potud je vše v pořádku.
Horší to je se zpracováním textu. Číslovky příště prosím vypisovat slovy (jak je daný zvyk) a také pozor na čárky a další drobné breberky, které je vhodné před publikací vychytat (systém saspi neumožňuje následnou editaci, takže je třeba se k textu chovat, jako by šel "do tisku"). Jinak zdařilé čtení, zvedající koutky rtů.
 ze dne 28.05.2014, 21:41:32  
   Majrenka: Děkuji za zpětnou vazbu. Drobné maličkosti se budu snažit vychytat.... inu člověk pro oči nevidí ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
Životní krůčky
Verru
Jedna z milionu
Nel-ly
Země Fakírů
David Kartaš
obr
obr obr obr
obr

[nevybr?no]
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr