obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Slova jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy."
K. Čapek
obr
obr počet přístupů: 2915661 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39760 příspěvků, 5802 autorů a 392280 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Říkej mi Barone I. část ::

 autor Brujo616 publikováno: 19.06.2014, 14:05  
Trochu jsem se na tomhle zasekl, tak uvítám konstruktivní kritiku.
 

„Nefunguje to,“ zařval a hodil skleněnou baňkou s roztokem. Ta se rozbila o stěnu a všechna tekutina se rozstříkla kolem. „Další krysa je mrtvá, proč to, kurva, nejde?“ Vztek doktora Burela byl bezmezný. Tolik této sloučenině věřil, ale krysa, na které látku vyzkoušel, zemřela po třech letech úplně stejně jako ostatní krysy. Vždyť měla žít věčně a teď si klidně zhebne? Proč to nefungovalo? Možná by to chtělo ještě více proteinů.
Doktor Isidor Burel byl zoufalý. Tolik let se snažil přijít na látku, která by způsobila neustálé obnovování buněk a tím nesmrtelnost. Ale nedařilo se mu a on byl stále starší a starší. Ve chvíli, kdy objevil první bílé vlasy, začal panikařit a své úsilí zdvojnásobil. Přesto stále nenašel, co hledal.
Pomalu si začínal uvědomovat, že vědeckou cestou svého cíle nedosáhne. Rozhodl se hledat jinde. Zkoumal spisy alchymistů, mágů i mystiků a jednoho dne objevil přesně to, co potřeboval v knihách zabývajících se Vúdú. Nemohl uvěřit, že to měl celou dobu přímo před sebou.
Byla dubnová noc roku 1951 v New Orleans, když se doktor Burel vydal na to správné místo. Došel za město, našel křižovatku cest, co nejdále od lidí. Z brašny vytáhl černou a červenou svíci, sklenici, rum a doutník. Umístil propriety na zem a začal rituál. Když skončil, stál před ním muž. Byl to mohutný černoch s cylindrem na hlavě a tmavými brýlemi na očích. Na sobě měl černý frak a v ruce vycházkovou hůl zakončenou lebkou. Beze slova se napil rumu, vzal doutník, zapálil a s rozkošnickým výrazem potáhl.
„To by ušlo,“ řekl muž, „co po mně chceš?“
„Já nechci umřít,“ řekl doktor Burel.
„ A co já s tím?“ odvětil černoch.
„Máš na starosti záležitosti smrti, můžeš mi pomoci, Samedhi.“
„ Jsem Baron Samedhi a to tykání si odpusť,“ řekl Baron Samedhi, „ale ano, smrt je mojí doménou, jenže ty jsi živý.“
„Copak se nemůžeme nějak dohodnout?“ zeptal se doktor Burel. Baron Samedhi se zlověstně usmál a řekl, „když o to tak stojíš, tak můžeme. Nemůžu ti slíbit, že nikdy neumřeš, ale vím, jak to odložit až do konce dnů tohoto světa. Pak už se tomu nevyhneš a budeš patřit mně.“ „Tak tedy do toho,“ prohlásil doktor.
„Nebuď tak hr. Ještě nevíš všechno. Jednou za rok budu chtít život někoho jiného, život, který určím já.“
„Beru to,“ řekl doktor Burel bez přemýšlení.
„Ani jsi nezaváhal,“ řekl na to Baron Samedhi, „ale vlastně, co jiného bych od tebe mohl čekat. Řekni, proč tolik nechceš zemřít? A nelži, vidím do tebe.“
„Mám strach,“ odpověděl doktor Burel.
Baron Samedhi se hlasitě zasmál, „ jestli jsem si to nemyslel. Na tvém místě bych se taky bál, Isidore. Nebo mám radši říkat Hansi? Kdeže jsi to byl? V Sobibóru nebo Treblince?“
„Ani jedno, byl jsem v Neuengamme.“
„Kolik životů jsi asi tak zmařil svými pokusy? Ani nevíš. Ale dost řečí, můj doutník je již dokouřený. Takhle zní dohoda: dám ti nesmrtelnost, ty mi za to každý rok dáš život člověka, kterého ti určím, “ řekl Baron Samedhi a natáhl ruku.
„ Platí,“ odpověděl doktor Burel a stiskl baronovu ruku.
„Teď jsi můj,“ prohlásil Baron a zmizel.
Když se doktor Burel vrátil do svého bytu, našel na pracovním stole dopis. Otevřel ho a četl: Marie Annais, 31. Ulice, 23. Chci její duši do týdne. Až ji uvidíš, tak ji poznáš, o to se postarám. A neboj, i kdybys ji zabil na ulici za bílého dne, tak tě nechytí. P. S. Abych ukázal dobrou vůli, budeš nejen nesmrtelný, ale i bohatý. Tak si pořádně užívej. Baron Samedhi.
Konečně jsem dosáhl svého cíle, pomyslel si doktor Burel.


 celkové hodnocení autora: 60.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Jenny 23.06.2014, 18:05:41 Odpovědět 
   já nevím, přijde mi trochu jako všehochuť
až překombinováno
to, jak píšeš v anotaci, že si se zasekl, já mám naopak dojem, žes začal psát, napsal to až sem, a dál v podstatě...o čem?...
tak jestli myslíš tohle zaseknutí?

jinak, pokud máš v plánu psát něco delšího, rozsáhlejšího a přitom koncepčně jednotného, je dobrý si alespoň načrtnout nějakou osu, ne to všechno nacpat do prvního dílu
protože o čem pak budou ty další?
kromě toho, buď chceš vycházet ze skutečných událostí, nebo ne, to je narážka na genocidu
nestačí starý bezohledný vědec, který stůj co stůj nechce zemřít a tak se propůjčí k čemukoliv, k jakémukoliv náboženství a rituálům, jen aby dosáhl nesmrtelnosti?
 čuk 19.06.2014, 14:04:53 Odpovědět 
   Trochu připomíná Goethova Fausta v opačném gardu. Doktor Burel je přeživší nacistický doktor z koncentračního tábora v roce 1951 v New Orleansu. Místo ďábla je zde Baron Samedhi, vládce smrti. Jde pouze o úvodní část, kdy doktor není vyprofilován (nevíme, jak se choval v koncentráku (Neuengamme), je však sobec připravený obětovat lidský život. Něco podobného platí pro Barona: chce duši a neznamená to, že chce i tělo (?). Předpokládám, že doktor bude vystaven konfliktu, otazné je jak vyvinuté bude u něho svědomí. Baron je vykreslen příliš teatrálně, třeba použití rumu při rituálu (pokud nebudou tyto detaily dále použity) Příliš se mi nezdá, aby to byl černoch (celočernost se dá vyjádřit efektněji, tohle je téměř rasová kategorizace).Text je poněkud patetický a přitom dost plochý. Hrůza z něj nevane, nejsilnější je tichá, bez velkých slov. Líčení obsahuje i trochu humoru. Uvidíme, zda autorovi půjde o zcivilnění a zůstane na povrchu nebo půjde do hloubky s přidáním hororovitosti, která bude skryta pod povrchem reality.Detaily mohly být vynalézavější, plasičtější a překvapivější. Řeč víc odstíněna, třeba i přerušováním. Lépe by bylo užít větší odsazení odstavců a vůbec pro zvěrohodnění používat zajímavé střihy nebo krátké vsuvky. Atmosféra by se dala lépe vystihnout.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
APV
(18.9.2020, 13:40)
xcvx
(9.9.2020, 11:54)
Alexandr Heartless
(7.9.2020, 14:47)
houseofcandy
(7.9.2020, 12:01)
obr
obr obr obr
obr
Západ slunce
pilot Dodo
KOČKA
Tilda
Červená propisk...
Ann
obr
obr obr obr
obr

..příběh nového začátku
Mája
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr