obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kdo nemá peněz, je chudý; kdo nemá přátel, je chudší; ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě."
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
obr
obr počet přístupů: 2915693 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5809 autorů a 392469 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Con los Colegas - 6. kapitola ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Con los colegas
 autor Wheelies Devotee publikováno: 02.07.2014, 8:01  
 

VI. Facebook ví vše

Dorazil jsem domů. Nakrmil jsem ryby a zapnul jsem si hudbu. Byla to dokonalá atmosféra. Z reprobeden se vynuly kabátovské tóny. Dostal jsem hlad. Šel jsem si udělat hemenex. Po kulinářském řádění jsem si zapnul notebook a pochutnávajíc si na večeři jsem se přihlásil na facebook. Vedla několika běžných upozornění jsem tam měl také žádost o přátelství od Veroniky Hamplové. Žádost jsem ihned potvrdil a prohlížel jsem si její profil. Měla tam spoustu luxusních fotek. Na zdi měla status: ,,Skvělý den strávený s pravým gentlemanem." Liboval jsem si.

Dojedl jsem. Zazvnonil mi mobil. Volal Franta.
,,Čau Matěji. Žiješ vůbec? Jdeme s Jindrou na jedno na dvě k Potěmkinovi. Jdeš s náma?"
,,Jo, tak jo, půjdu na chvíli. Sice jsem se teď vrátil a jsem docela utahanej, ale na chvíli půjdu."
,,Tak jo, tak za chvíli U Potěmkina. Zatím."
Došel jsem k Potěmkinovi. Byla to typická česká hospoda. Scházeli se tam lidé z celého města všech různých věkových kategorií, ale hlavně starší. My jsme sem rádi chodili kvůli dobrému černému pivu.
,,Tak co to bude pane?" zeptal se svérázný hostinský."
,,Dám si černýho Bernarda," odpověděl jsem a hostinský odešel.
Za chvíli už mi nesl jeden kousek. Popíjejíc černou dvanáctku jsem sledoval televizi, kde běžely hlavní večerní zprávy. Informovali o vyhrocené situaci na Ukrajině. Dost jsem se tehdy strachoval, zda není třetí světová na spadnutí. Údajně nějaká vědma předpověděla, že bude třetí světová válka a rozpoutá jí Rusko. Přeci jen je to sakra blízko a uvědomoval jsem si onu hrozbu.

Z myšlenek o budoucnosti mě vyrušil Jindra slovy:
,,Nazdar ty kanče."
,,Že ses mi do telefonu nepochlubil ty vole," pokračoval Franta.
Sedli si a já nechápal.
,,Co to melete vy volové?"
,,Ale, tak jen se nestyď, vždyť už bylo na čase ty skoropanici," řekl se smíchem Franta.
,,Je to pěkná kočka Matěji, jen se jí drž," pravil Jindra a oba si objednávali u hostinského černou dvanáctku.
,,Jak jste se o tom dozvěděli?" nedalo mi a zeptal jsem se.
,,Tak už mu to ukaž," řekl Jindra Frantovi a Franta vytáhl z kapsy mobil a na displeji mi ukázal zeď mého profilu, na kterém byla naše fotografie se zámkem. Verča mě na ní označila a dala na facebook.
,,Byl jsem dnes s Veronikou na výletě no. Novej objev."
,,A co je vlastně zač?" vyzvídal Jindra.
Rozvášnil jsem se s jejím popisem. Byl jsem totiž opravdu zamilovaný a celou dobu jsem se u toho červenal.
,,Je to Verča Hamplová. Je odsud. Je o dva roky mladší než já, pracuje v informačním centru na náměstí."
V tom mě Franta přerušil:
,,Počkej, to je ona? Nedávno jsem tam kupoval lístky na jeden koncert a zahlédl jsem jí tam. Jo, ale to je fakt kost! Nicméně, nechtěl bych jí. To ti nevadí, že je chromá?"
Zašklebil jsem se a měl sto chutí Frantovi za jeho předsudky vrazit pěstí.
,,Ne, nevadí. Handicap není překážkou. Vždyť je krásná, hodná, chytrá, ráda sportuje, má ráda památky, výlety, přírodu. Máme si toho tolik, co říct. Je to normální holka, jako každá jiná. Miluju jí od první chvíle, co jsem jí včera v tom Tescu zahlédl. Jen hold nechodí, no a co? Kdyby holka měla brýle, nechtěl bys jí, protože má brýle? Vždyť je to téměř to samý. Nebuď tak povrchní. Líbí se mi taková, jaká je. Myslíš, že kdybys byl v její situaci, netoužil bys po lásce? Uvnitř je stejná jako my. Normální holka."
,,Ani jednou jsi nezapochyboval?" zeptal se Franta.
Touhle otázkou mě dostal. Zamyslel jsem, a řekl:
,,Ano, chvíli jsem o tom přemýšlel, že to asi bude jiné, ale nezalekl jsem se, nijak zvlášť mi to nevadí. A nic mi neulehčuje, není to tak, že by byla chudinka, která je ráda, že o ní někdo zakopl. Musím jí dobývat, jako jinou slečnu. Zpočátku jsem měl taky pochybnosti, ale překonal jsem to."
,,Tak sorry Matěji, asi to hold beru jinak," řekl Franta a Jindra pravil:
Tak hodně štěstí. Ať ti to výjde."
Pozvedl půlitr a pronesl přípitek: ,,Na zdraví a na Veroniku." A přiťukli jsme si.
Dal jsem další jedno pivo. Debatovali jsme o všem možném. Brzy jsem však šel domů. Byl jsem vážně unavený po propařené noci a skvěle stráveném dni na výletě s mou novou láskou. Rozloučil jsem se s klukama a zaplatil.

Franta byl celkem normální kluk. Pohodář, flákač. Měl nabušené tělo. Posilovna byla jeho povoláním a koníčkem. Dělal trenéra v jedné pardubické posilovně. Na hlavě měl krátké vlasy na ježka, měl hnědé oči, nosil brýle, měl rád tvrdou hudbu a bujarou zábavu. Holky po něm šly a on šel po nich.
Jindra byl mírnější povahy. Byl to hubený kluk s krátkými vlasy, měl modré oči, i on nosil brýle. Jeho hlavním koníčkem byla historie dvacátého století a počítačové hry. Oba byli mými spolužáky ze střední. Jindra navíc se mnou pokračoval i na vejšku. Co se týče alkoholu, Jindrovi stačilo málo a válel se pod stolem. Ale žádnou zábavu nezkazil. Nezapomenu, jak jsme při stanování o prázdninách mezi třeťákem a čtvrťákem ve Vranicích posilněni alkoholem chodili bosý přes rozžhavené uhlíky v ohništi. Začal jsem s tím já, protože vím, že to nepálí. Ovšem pokud se tam tedy několik vteřin nestojí, ale normálním krokem se to přejde. Jindra to ihned zkusil taky. Byli jsme tam za exoty. Dokonce ani Franta se neodvážil. Nevím, zda se bál, nebo mu to připadalo trapné.
S Jindrou jsme často vedli dlouhé debaty o politice a často jsme se při tom pohádali. Byla to vždy sranda. Jindra se na střední silně zamiloval do jedné spolužačky. Cožpak o to, hezká byla, ale byla šíleně hubená. Naprosto prkenná. Obrazně řečeno. Žádná ňadra. Žádný zadek. Ovšem byla docela silným charakterem. Ano, možná si rozuměli, nicméně ona jeho nechtěla. Jindra z toho byl několik měsíců naprosto vykolejen. Ve dvaceti však přišla jeho chvíle. S Vilmou je dodnes a stále jim to klape. Vždycky jsme si mysleli, že Jindra bude díky své poněkud stydlivé a nesebevědomé povaze ten poslední, kdo si z nás tří najde slečnu na dlouhodobější vztah. Nakonec byl první.
Franta byl dlouhá léta zcela volný. Na přechodnou dobu, většinou v létě a na jaře býval zadaný, ale jeho vztahy vždy měly velice krátkého trvání. Často spekuloval, kde je chyba. Na začátku každého vztahu tvrdil, že teď už je to opravdu vážné. Mezi jeho objevy se mihla i Maruška. Moc hodná, roztomilá holka, rovněž spolužačka ze střední. Milovala koně, výlety, bujarou zábavu, drum 'n' bass, docela hezky malovala, ráda fotila. Bizarní na ní byl styl jejího líčení. Každý den silná vrstva make-upu, výrazné černé oční linky. Byla to svérázná a jedinečná osobnost. Fajnová holka. Její fyzická podstata průměrná, ale já osobně bych do ní šel taky a Frantovi jsem poměr s ní tiše záviděl.
Jejich vztah začal po té, co zcela opilý po dlouhé bakchálii provozovali tělesné radovánky na místě svatém. Na hřbitově. Poté spolu vydrželi dva měsíce. Ani Maruška nebyla ovšem svatá. Ne, že by to byla přímo pohotová ukojitelka pánských potřeb, ale byla hodně svá.
Už jsem ani nepočítal, kolikrát se Franta spletl. On však tvrdil, že si vede pečlivé zápisy. Byl to blázen, ale já ho měl vždycky rád, vokurka jednoho. Jeho čas přišel až s Aničkou. Potkal jí v posilovně, využil její nezkušenosti a začal jí dělat trenéra. Pak už šlo vše ráz na ráz. Jsou spolu rok, doposud nejdelší Frantův vztah. Výjde jim to? Uvidí se.

Doma jsem jen dal sprchu a lehl jsem do postele. Už jsem spal, když mi přišla zpráva:
,,Dobrou noc Matty. P. S.: Zítra mám volno od pěti. Nevyrazíme si někam na skleničku a na procházku? Mám tě ráda, Veronika."
Napsal jsem rychle odpověď:
,,Dobrou noc a pusu. Miluju tě. P. S.: Jo, zítra by to šlo. S tebou kdykoliv kamkoliv. Počkám na tebe v pět na náměstí před infocentrem."
Odeslal jsem zprávu a spokojeně jsem usnul.


 celkové hodnocení autora: 74.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 12 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Nat Danielová 03.07.2014, 23:43:51 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Nat Danielová ze dne 02.07.2014, 23:08:19

   Tak jo. Tady je pár příkladů. Třeba to vidíš jinak než já a třeba nejen ty. Toto jsou jen postřehy mě, čtenáře, tak to ber s rezervou :-)

- Informovali o vyhrocené situaci na Ukrajině. Dost jsem se tehdy strachoval, zda není třetí světová na spadnutí.
INFORMOVALI O VYHROCENÉ SITUACI NA UKRAJINĚ. DOST JSEM SE TEHDY STRACHOVAL, ZDA NENÍ NA SPADNUTÍ TŘETÍ SVĚTOVÁ
- Přeci jen je to sakra blízko a uvědomoval jsem si onu hrozbu.
PŘECI JEN JE TO SAKRA BLÍZKO A ONU HROZBU JSEM SI UVĚDOMOVAL
- Jindra navíc se mnou pokračoval i na vejšku.
JINDRA SE MNOU NAVÍC POKRAČOVAL I NA VEJŠKU
- ale jeho vztahy vždy měly velice krátkého trvání.
ALE JEHO VZTAHY MĚLY VŽDY VELICE KRÁTKÉ TRVÁNÍ
 Nat Danielová 02.07.2014, 23:08:19 Odpovědět 
   Ahoj u dalšího dílu!
Musím říct, že dnešní pokračování mne mile překvapilo. Četlo se mi mnohem lépe než předchozí kapitoly, přemýšlím, kde nastala změna.
Nikde žádné zbytečné popisy navíc, prostě paráda. Super!
Na druhou stranu mám stejně pár výhrad, to aby sis nemyslel :-)
- Pořád JSEM, JSEM, JSEM. Zkus to někdy vynechat
- Občas mne zarazí slovosled, který používáš, a potom musím dumat nad tím, jak bych to napsala já a kdo z nás to má nakonec správně. Těžko říct.
- Opravdu se znají od včera? Mě se to teď nechce všechno přejíždět znova, ale když uvážím, že jsme už v šesté kapitole, tak se za ty dva dny událo nějak moc věcí. Není to už dýl? Oprav mě, prosím.
- Debatovali o všem možném, avšak brzy šel domů. Rozloučil se s klukama a zaplatil. Nějak mi to nejde po sobě.
- Popis kamarádů je celkem v pohodě, jen popis té spolužačky, do které se zamiloval Jindra. Hezká byla, ale čím, když měla figuru podle popisu totálně na houby? Jen hezkej ksichtík?
- No a tradičně nějaké ty chybky, čárky navíc nebo vůbec
No, já už nebudu víc prudit, protože jak jsem řekla na začátku, je to mnohem lepší, aspoň pro mě. To jsem zvědavá na pokračování, hlavně prosím néééé Verunka sem, Verunka tam. Nat
 ze dne 03.07.2014, 16:26:20  
   Wheelies Devotee: Ahoj díky za pěkné hodnocení. :) Ale ovšem znají se dva dny. Sobota ráno - Matěj se jede projet na kole, sobota odpoledne - jde do supermarketu, potká Veroniku, sobota večer - diskotéka, neděle ráno - výlet, neděle večer - hospoda. Co konkrétně myslíš tím slovosledem? :)
 čuk 02.07.2014, 8:00:57 Odpovědět 
   Příběh pokračuje v popisném stylu, nyní převážně v hospodě. Trochu pubertální kamarádi (ale drží se na uzdě), líčení jejich milostných vztahů je umírněné. Zřejmě autor chce do děje zatáhnout další chlapce a dívky, jejich pohledy na Veroniku, i jiné dívky. Vyprávění vypadá autenticky, stylisticky je dosti jednotvárné, působí nepřekvapivě, bez hlubšího pohledu nebo myšlenek a detailů, které by zanechaly dojem, okouzlily, ozvláštnily pohled na skutečnost. Hrdina je pořád dost plochý.Předpokládám, že další vývoj bude silnější, city jsou pouze proklamativní nebo podle schématu.
Chybky: Vynuly, popíjejíc, hold (správněji je holt)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
obr
obr obr obr
obr
Beštia
Beduín
Skřítci
JR
Miluj jí smrtel...
Ondřej Sedlák Nový
obr
obr obr obr
obr

Slečny
Jeroným Večer
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr