obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"To, co vychází ze srdce, nebývá nikdy směšné."
F. Caballero
obr
obr počet přístupů: 2915693 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5809 autorů a 392469 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Con los Colegas - 8. kapitola ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Con los colegas
 autor Wheelies Devotee publikováno: 14.07.2014, 23:25  
 

VIII. Citový soulad nastává

Takových schůzek a randění jsme měli s Veronikou za těch čtrnáct dnů, co jsme se znali, mnoho. Pokaždé to bylo fajn, dokonce jsem s ní byl dvakrát v posilovně, bylo skvělé pozorovat, jak se Veronika snaží dostat do formy alespoň zdravou část svého dokonalého těla. Opravdu makala. Ve cvičebních strojích měla větší závaží, než já.

Procházeli jsem se zase takhle jednou parkem, lipovou alejí, bylo to v předvečer Filipo-Jakubské noci, třicátého dubna. Bylo docela chladno a větrno. Veronika ráda nosila beanie čepice a pokaždé, když foukal vítr nebo bylo chladno, ráda jimi okrášlovala svůj vždy do puntíku vyladěný outfit. Někdy si jí dokonce vzala, aniž by na to bylo počasí. I když bylo docela teplo, Veronika brala čepici jako slušivý módní doplněk. Měla jich doma několik a ráda je střídala. Jednou si na diskotéku vzala kraťasy, černé tílko a černého kulicha. Byl červenec.
Tentokrát měla na hlavě svítivě zeleného kulicha naraženého přes čelo těsně nad obočím. Vedle kulicha měla na sobě modrý rolák a džínovou bundu, světlé rifle a bílé botasky.
Tlačil jsem vozíček, dělali jsme kraviny, kličkoval jsem, běžel s ním, smáli jsme se, střílel jsem si z Veroniky, že jí dnes upálí. Najednou z ničeho nic v lipové aleji ve východní části parku Verča najednou zabrzdila rukama vozík.
,,Co se děje?" zeptal jsem se.
,,Vezmi mě z vozíku, posaď mě na tu lavičku a sedni si vedle mě," řekla rázně. Vyhověl jsem jí.
Posadili jsme se na lavičku a Verča si sedla ke mně na klín.
,,Musím ti těco říct, Matěji," pravila.
Držel jsem jí a hladil po jejím těle. Veronika se mi podívala do očí, hladila mě po zádech.
,,Teď ti řeknu to, co jsem ti chtěla říct už dávno, ale nebyla jsem o tom přesvědčená. Teď už to vím na sto procent, miluju tě. Jsi na mě tak strašně hodný. Já ani nevím, jestli si mě zasloužíš. Jsem mrzák, mrzí mě, co musíš kvůli mně snášet, ale ano, jsi ten nejlepší chlap pod sluncem. Děláš můj svět krásnější. Děkuju."
Poté jsem Veroniku chytl za líce, prsty mírně stáhl vzadu na hlavě čepici dolů, políbil jí a řekl:
,,Vždyť ty víš, že na tohle jsem celou dobu čekal. Já tě taky miluju a je pro mě pocta, že jsem našel zrovna tebe a tamto, to už nikdy neříkej. Já to pro tebe snáším rád, je to pro mě potěšení, pomáhat ti, miluju tě takovou, jaká jsi. Obdivuju na tobě tvou sílu a chuť do života. Konečně jsem tě dobyl. Byla to fuška, to ti povím. Připoutal jsem tě k sobě, stejně jako ty jsi k sobě připoutala mne. Jsme teď za sebe zodpovědní."
,,Tu deviens responsable pour toujours de ce que tu as apprivoisé," řekla pak Veronika. ,,Máš rád Malého Prince viď?" prokoukla mě Veronika a zasmála se.
,,Nojo, tak dobře no, nemám to ze svý hlavy, ale ztotožňuji se s tím. Vždyť je to pravda, teď se musíme chovat tak, abychom neublížili druhému, nedáváme už pozor jen sami na sebe, ale i na druhého. A máš pravdu, patří to mezi mé nejoblíbenější knihy. Hned po všech možných encyklopeidiích a knihách o historii. Ty umíš francouzsky Verčo?"
,,Jo, od páté třídy jsem chodila na kurz, pak jsem jí měla na střední a teď se zdokonaluju sama. Čtu francouzský knížky. Je to nádherný jazyk."
,,Máš pravdu, taky se mi líbí, ale nikdy jsem s ním nezačal. Naučil jsem se alespoň výslovnost. Jinak mluvím vedle angličtiny taky španělsky. Hablo español mi señora. Od puberty plánuju cestu do Latinské Ameriky, střádám peníze, jde to pomalu, ale jednou tam poletím, je to můj sen a jdu si za ním."
,,A vezmeš mě s sebou?" zeptala se Veronika a já souhlasně přikývl.
,,S tebou to bude ještě lepší. Nakrmíme lamy na Machu Picchu, proletíme se balónem nad planinou Nazca, rozhlédneme se po zálivu z hory Corcovado nebo z Cukrové homole nad Riem a vykoupeme se v jezeře Titicaca, to bude super, ne?"
,,Moc se těším, bude to nádhera. A ve Francii jsi byl?"
,,Byl jsem na jihu, v Provence a na Côte d' Azur. Moc rád na to vzpomínám. Hlavně na Avignon. Krásný město."
,,Já byla na severu a na jihozápadě v Pyrenejích," nezapomenu na Paříž, ráda bych se tam jednou vrátila."
,,Můžeme někdy letět na eurovíkend."
,,To je dobrý nápad, Matěji."
,,Zítra je prvního máje, půjdeme potvrdit naší lásku pod rozkvetlý strom?
,,Jedna jabloň kvete u nás v zahradě, tak můžeme tam. Přijď odpoledne, představím tě rodičům," řekla pak.

Na druhý den, jsme tak učinili, počasí se umoudřilo, bylo krásně a teplo. Verčini rodiče byli velmi sympatičtí. Tehdy jsem u Veroniky i přespal. Strávil jsem s ní první noc. Bylo to krásné. Bylo to jiné, než s těmi dvěma jinými holkami předtím, ale protože jsem tak moc zkušený nebyl, moc jsem to neřešil. Byl to ten nejkrásnější sex, co jsem kdy zažil. Od té doby jsme s Verčou uléhali docela pravidelně.
Ačkoliv můj byt nebyl přizpůsobený pro vozíčkáře, trávili jsme chvíle i u mě. Musel jsem ale pomáhat Verče třeba na toaletu a do koupelny.


 celkové hodnocení autora: 74.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 11 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Nat Danielová 15.07.2014, 22:50:47 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Nat Danielová ze dne 15.07.2014, 9:54:13

   Díky za reakci, je fajn vědět, že si tu nepíšu sama se sebou :-)
Že jsi záměrně ten sex nepopisoval mi přijde jako dost velká chyba, ten druhý, třetí znát nemusíme, ale první je vždy nejdůležitější. Škoda, no... Takže v dalším díle si přeju něco hezkýho :-)
Jinak nechám se překvapit a budu se těšit na drámo. Jsem ráda, jestli Ti mé názory pomáhají, já tedy nejsem extra talent a profík už vůbec ne, jen to beru z pohledu čtenáře. A to, že na mé připomínky dáváš znamená, že na sobě chceš makat a nejsi zahleděný do sebe. To je fajn :-) Nat
 Nat Danielová 15.07.2014, 9:54:13 Odpovědět 
   Psala jsem sem koment už dnes ráno, ale bohužel se mi vymazal, takže začnu znovu a třeba lépe. Tentokrát tedy dobré dopoledne u dalšího dílu!
Malinko jsme se posunuli v čase, což rozhodně není na škodu.
Nepotřebujeme totiž znát dopodrobna každé rande.
Celou dobu jsem si říkala, jaká ta Veronika vlastně je. Přišlo mi, že víc bere než dává, že jí má Matěj raději než ona jeho. Proto jsem - i za něj - ráda za to, že mu už své city vyjádřila. Na druhou stranu mi občas vadí, že on se popisuje jako gentlman. Trocha skryté samochvály, až to smrdí, ale to si asi vůbec neuvědomuješ, což chápu, autor vidí věci jinak než čtenáři. Možná bych ho v nějakém díle nechala udělat něco špatně, aby nebyl tak dokonalý a hodný :-)
Líbí se mi, že začali plánovat cestování a že se posunuli trochu dál.

Jen se cítím strašně ochuzena posledním odstavcem, vlastně pro mne tím nejdůležitějším dějem. Tohle je velký posun v ději. Setkání s rodiči jsi mohl trochu rozvinout, a co hlavně! Co ten sex? Jsme rádi, že se Matějovi líbil, ale co třeba Veronice? Šlo by to tak krásně popsat, a nemusíš z toho dělat zrovna porno. Co třeba nějaké napínání, těšení se? Kdy se dohodli, že u ní Matěj přespí?
Seděli s rodiči na terase, povídali si a Veronika mu v nestřeženém okamžiku pošeptala: "Přespíš dnes u mě?" Rozhodilo ho to? Přemýšlel od té chvíle ještě nad něčím jiným? Dokázal se soustředit na rozhovor? Letmé dotyky pod stolem, propalující pohledy aby rodiče nevěděli... a pak odchod do jejího pokoje. Skočili hned na sebe? Dali si spolu vanu? Cokoliv, cokoliv, cokoliv. Chápu, že když toto píšeš z patra a ne z vlastní zkušenosti tak asi nevíš, jaké je to mít něco s vozíčkářkou a rozhodně tě nenutím tě to zkoušet :-) ale přece jen!
Co znamená věta, že když moc zkušený nebyl, tak to neřešil. Porovnávání? To už ale porovnal, když řekl, že to bylo jiné. Mnohem raději bych měla detailní popis jejich sexuálního života než vědět, že jí pomáhá na toaletu i do koupelny. To mi na konci textu přišlo až rušivé.

A občas nějaká ta čárka - ať chybějící či přibývající, ale musím říct, že je to snad opravdu lepší a lepší.
Líbí se mi, že jsou dialogy na každém řádku zvlášť, je to mnohem přehlednější.
Pro mne text tolik zdlouhavý není, rozhodně už ne tolik jako předtím a chápu, že nějaké popisy okolí tam být také musí.
Určitě bych ještě na něco přišla, ale páč to píšu podruhé, už mám dost :-)
Upřímně, baví mě to čímdál víc, jsem zvědavá, jak to skončí, čekám nějakou zápletku, která by děj trochu zdrsnila, aby to nebyla jen love story s koncem žili šťastně až do smrti.
A víš, co jediné mi vadí? Tvé reakce na komentáře. Koukej, co mi zabere času sem tohle napsat - a ještě dvakrát :-) a ty odpovíš tak stroze. Vysvětli nám tu tvé myšlenkové pochody, braň se, když Ti něco vytýkáme, uváďej to na pravou míru, ale hlavně komunikuj.
Co je pro mne důležité je fakt, že si z mých komentů asi něco bereš, protože jinak si nedovedu vysvětlit rozdíl mezi prvními díly a tímto. Co mi na to řeneš?
Dávám za dvě, protože snaha se cení, ale za to chci vážně odpověď, jinak příště oči přivírat nebudu. Nat
 ze dne 15.07.2014, 17:26:40  
   Wheelies Devotee: Ahoj, dobře rozepíšu se. :) Moc si vážím, že píšeš snad čím dál delší komenty :) A mnohem víc si vážím toho, že se ti to líbí a jak říkáš čím dál víc. Moc jsi mi pomohla co se týká stylizace. Děkuju. Záměrně jsem sex nepopisoval, chci to nechat až na později. Co se týká seznámení se s rodiči, ano možná jsem to mohl trošku rozvinout už zde, každopádně... No zkrátka, nech se překvapit. :) A neboj, už brzy se dočkáš nějakého toho drama. Nebudu však nic prozrazovat. Musím uznat, že to jak teď člením text se mi samotnému líbí víc, než jak jsem to psal předtím. :)
 čuk 14.07.2014, 23:24:48 Odpovědět 
   Pokračování nepřináší příliš nového, je dost červenoknihovní až naivní s mladistvým okouzlením jako z jiného světa - i když chápu, že autor chce prezentovat morální zásadovost a toleranci. Text se vleče, je příliš zdlouhavý.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
obr
obr obr obr
obr
Kapitola první ...
Vitto
Moje ví aj pí
pedvo
Sníh
Vlaštovka
obr
obr obr obr
obr

Slečny
Jeroným Večer
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr