obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915176 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39177 příspěvků, 5711 autorů a 388647 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Gi 2 ::

 autor Liesko_vec publikováno: 20.07.2014, 12:05  
Pokračování Ghi, ale změnila jsem jí jméno.
 

O květen později …

(Dále se schválně podíváme do kraje pod stopkami pampelišek, řebříčků a trav, abychom se dověděli, co se děje v tragédií bytosti jménem Gi. )

Znovu byl příjemný slunečný den. Přes listy a květy problikávalo světlo planety a kolem to bzučelo rutinně spomaleným rytmem. Včelka bzuš. Kobylka všump. Mravenci driditi.
Nebyla to její planeta, a přece Gi v křeči seděla před svým papírovým domečkem s očima kolem a kolem. Drolila zubami plíseň štverající se ji po rtech do úst.
Co je tohle za planetu? , trápila se. Vystrašená, samotná, opuštěná.
Počkat, ne, není sama, vždyť má společnost - dravou Tefir. I když - samotná Gi to sice ví, ale ostatní neznalí jejího jazyka a její historie by teď obě spatřili jako jednu. Plíseň již obrostla naprosto všechno - domeček i Gi, a stali se jedním organismem.
Kde je Helix? , smutkem zvraštila víčka.

Tak v jahodovém sadu pod vůní pomerančovníků stonala v černé noci cizí věc, cizí cosi, cizí zlo, ustrašená mimozemšťanka - malá Gi.
“Nic nové pod sluncem, co? Strašlivá tragédie, de-pre-se neopouštějí tvou strašlivě nešťatnou existenci,  viď, milá Gi?”, najednou se z trav vynořil Helix.  “Gi.”
Nenadechla se a vystřelila radostí k němu.
“Moje malá… Mám tě tolik rád.”, přivinul si ji jak to šlo. Gi jakby se bála, dotkla se jen palcem jeho palce a tisla vytrvalou sílou. Zamlžilo se ji před očima a strnula. Palce, palce, palce a nic víc. V tom horizontu vin a za zemí, sunulo se vědomí. V dolech a norách tmy razilo sebe - nízké sebevědomí. Za hranicí sadu jahodího, kde ti dva snili labutí písně, shorem nad prales za nimi, zvedl se z hlíny velký stín a žhavými nohami mařil kořeny pařezů. Mluvil mutivními citoslovci, jako Gi, a byl stejné rasy - Zlý.

Teď to jen začíná. Cirkulární vesmíry a opakování. Náběh ohně a šťav, bílá zář, stavějí stabilitu na nestabilním chaosu; z dálky ne - z dálky neexistuje náhoda. Tak zlo vyraší z pravidelného chaosu v místech, kde nejsou rovnice. Poslyšte … ššš …
Trvám na tom, že Gi i její spanilá plíseň jsou zvuky, ne věci, nejsou hmatatelné, a že Helix, blázen, objímá ve své starobylé samotě holé vize. Jeho úsměv, jeho tykadla - vše ztraceno v pravdě.
Gi není, Helixi. Je mrtvá, hlemýždi. Mrtvá jako to co ti odpadává z nehtů, jako padlý vlas.
Malá Gi, malá Simindze. Jedna planeta na to vše nestačí a stín dál a dál bere.
Viď.


 celkové hodnocení autora: 93.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 20.07.2014, 12:04:20 Odpovědět 
   Zdravím.

Musel jsem se mrknout na předchozí část, abych byl alespoň malinko v obraze, jen jedním očkem. Toto povídání by si zasloužilo zanimovat nějakým výborným týmem (kupříkladu z Japonska nebo Francie). Na první pohled je to vyprávění milé a hravé, avšak při druhém pohledu se oním krásnem prolíná i zlo (stejně jako je zlo součástí i našeho světa, není ani ten tvůj neposkvrněný).

Celkově se mi text (i v rámci pokračování) zdá být takovým náčrtem a určitě (kupříkladu i v detailech) by se z něj dalo vytřískat více, ale toto je již v rámci tvého autorského záměru... Po stránce gramatické a typografické: pozor na nadbytečné mezery v textu (nevypadá to dobře) a také nadbytečné čárky (ať už jde o přímou či nepřímou řeč). Našla by se i práce šotků překlepníčků, ale koho ti prevíti netrápí - snad pomůže kontrola pravopisu.

Co mi padlo do oka:
============

-- Co je tohle za planetu? , trápila se. -- Co je tohle za planetu? trápila se.

-- Kde je Helix? , smutkem zvraštila víčka. -- Kde je Helix? Smutkem svraštila víčka.

-- “Nic nové pod sluncem, co? Strašlivá tragédie, de-pre-se neopouštějí tvou strašlivě nešťatnou existenci, viď, milá Gi?”, najednou se z trav vynořil Helix. -- “Nic nové pod sluncem, co? Strašlivá tragédie, de-pre-se neopouštějí tvou strašlivě nešťastnou existenci, viď, milá Gi?” najednou se z trav vynořil Helix.

Hezký den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Andělské příběhy
(24.5.2019, 21:10)
kukuřice Tichý Kopec
(24.5.2019, 14:10)
Nikorost Niedermayer
(19.5.2019, 12:02)
SANDRA51
(16.5.2019, 02:59)
obr
obr obr obr
obr
Tábor - Tábor
Rebejah
Tak jde čas
helen
Zabití Lártena ...
Vlčka
obr
obr obr obr
obr

Kocour
Tobi
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr