obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Bojíš-li se smrti, kde nalézáš odvahu žít?"
estel
obr
obr počet přístupů: 2915777 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39711 příspěvků, 5825 autorů a 392904 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Joža ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Letem světem
 autor Majrenka publikováno: 13.09.2014, 0:24  
Hlavní hrdinka se konečně potkává se svým strýcem. Jaké bude jejich první setkání? bude s ním vůbec mluvit?
 

„Josef?“ vykulila jsem oči, „jako Joža?“
„Přesně tak,“ usmál se na mě od ucha k uchu

Byla jsem úplně zmatená. Na tuto chvíli jsem dlouho čekala a hodně se připravovala. Měla jsem naučené formulky nadávek od široké škály nižšího stupně inteligence po velikosti mužského pohlaví ve všech synonymech, které mu vsolím do obličeje. Představovala si, jak mu za pomocí dlaně masíruji obličej či zvětšuji pozadí špičkou mé nově vyleštěné boty. Jenže teď stál přede mnou a nic. V hlavně smíšené pocity a pusa dokořán. Navíc ten jeho zjev!

Nevím, kdy jej máma viděla naposledy, ale dnes se Jožo podobal elegánovi, jako motorka tříkolce. Byl velký, téměř dva metry, mohutný a přes tmavé vlasy a fousy mu nešel vidět krk. Starší generace by jej jistě přirovnala k Runcajsovi, dle mladších to byl brácha Hagrida. Co mu z elegance zůstalo, byla péče o svůj chlupatý obličej a příjemně voněl. V lese bych jej ale potkat nechtěla.

„Aha.. a…a..ahoj..,“ vykoktala jsem
„Tak pojď holka, obejmi mě!“ nadšeně zvolal, vytáhl mě za ruku k sobě a začal se mnou lomcovat, „Nepůjdeme někam do klidu?“ rozhlédl se po verandě.
Všichni sousedé najednou utichli a pozorovali nás.
„Jo, to bychom mohli,“ souhlasila jsem.
„Are you ready? Is everything OK?“ prolomil okolní ticho Jeremy.
„Yes,“ usmála jsem se na něj a konečně se vymanila z Jožova sevření.
„It is my uncle. Chose.“
Jeremy chápavě pokýval a tím navrátil předešlou sousedskou diskusi do původního stavu.

„Tak pojď,“ popošla jsem ke dveřím a vytáhla klíče. V zádveří jsem si ale uvědomila, že jsem tam sama. Otočila se a přes skleněné dveře jsem viděla Joža až pod verandou.
Panenko skákavá, ještě to mi dneska chybělo. Jsem unavená jako kůň, totálně vystreslá a on se chce jít někde bavit?!
„Tak co je? Kam jdeš?“ zavolala jsem na něj od dveří.
Pokud si chce vykládat, tak pěkně u mě v bytě na tvrdé podlaze. Ať si hezky uvědomí, do čeho mě to dostal.
„Pojedeme ke mně domů, mám tu auto,“ volal na mě stále v dobrém rozmaru.
„Nezlob se, ale nikam dneska už nejdu. Mám za sebou opravdu náročný den. Pojď tady, nahoru.“
„Čeká nás tam teplá večeře.“ lákal mě.
„Já už jedla,“ nedala jsem se.
Něco ještě povolával, jenže já nechala samospádem zavřít dveře a prostě se ani nehnula. Pomalu se tedy vracel.
Teď něco uvidíš, kamaráde, pomyslela jsem si a během mžiku vyběhla schody hned, jakmile stál v zádveří verandy. Přála jsem mu, ať má z mého bydlení alespoň špatné svědomí. Celkem se mi z toho pomyšlení vrátila i dobrá nálada. Se slastně škodolibým úšklebkem jsem otevřela dveře a tadááááá … vešla dovnitř.
„AAAA!“ porval mě šok.
Můj byt byl úplně prázdný!
„Kde mám krosnu? Věci? Chleba? Rýži?“ začala jsem splašeně pobíhat po tom malém pustém prostoru. „Vykradli mě!!! Maminko moje, vidíš to???!“ zhroutila jsem se.
Srdce mi bušilo o sto šest a dělalo se mi mdlo. Nejdříve ten kretén Azi, pak Joža a teď tohle.
Co je to za den?
„Copak?“ houkl na mě Jožo ode dveří.
„Vykradli mě!“
„Neboj. Nic se neděje.“
„Jak nic se neděje??“ nevěřícně jsem na něj hleděla, „Copak nevidíš? Nic tu není!“ rozhodila jsem rukama, jako bych chtěla nějaké ty věci nahmatat.
„Dneska odpoledne jsem tě s Betty přestěhoval. Budeš už u mě,“ spokojeně mi oznámil.
„Cože? To si ze mě děláš srandu? Jak přestěhoval?“ v obličeji mi přelétl malý tik.

Tak a dost! Tohle už byla poslední kapka. Teď si teda už něco vyslechneš, kamaráde.
Po prvotním šoku se mi začaly vracet základní funkce do normálu, ale na infarkt to bylo stále.
Nevědomky jsem dala ruky v bok a už ze sebe chtěla chrlit veškeré myšlenkové pochody, jenže Joža popošel ke mně, smutně řekl: „Promiň.“
To krátké slovo mě dostalo.
Když mě pak vzápětí objal, vzalo mi vítr z plachet definitivně. Bojovná energie byla ta tam, a já se v té velké chlupaté náruči podvolila a rozbrečela se.
„Neboj, všechno bude už fajn,“ pohladil mě po vlasech.
Jenže to mě nijak neuklidnilo. Za tu dobu zdejšího pobytu a těch nervů okolo se to ve mně nějak nastřádalo a očividně to chtělo všechno ven.
Bohužel naráz.
Nebyla jsem schopná nic říct. Vycházely ze mě jen nějaké neurčité vzlyky.
Bože, taková potupa! Já tu bulím v náruči téměř neznámého chlapa!
„Jenže ty nic nevíš…,“ popotáhla jsem.
„Nemysli si. Já byl hodně rozzuřený, když jsem zjistil, jak jsi tu celou dobu bydlela,“ začal se pomalu ospravedlňovat, „vidět to tvůj táta, tak mě zabije!“
Trochu mi ho připomínal. Holt geny se přece jen nezapřou.
„V tom vzteku jsem tě musel sbalit. Nemohl jsem jinak,“ nešťastně vydechl, „klíče dáme Betty zítra.“
„Já mám ale zaplacený nájem do konce týdne,“ škytla jsem.
„Vím, Betty rozdíl vrátí. Alespoň to slíbila. Půjdeme?“ chytl mě za ramena.
„Hm,“ kývla jsem, pustila jej a rozhlédla se okolo.

To se už vážně zde nevrátím?
Najednou jsem měla potřebu se s tímto místem rozloučit. Přeci jen to byl můj první byt v životě. Očima jsem přelétla všechny zdi i kuchyňský koutek, popošla ke dveřím, naposledy se ohlédla a s melancholickým úsměvem je za sebou konečně zabouchla.


 celkové hodnocení autora: 90.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 8 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 20 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 vanísek 15.09.2014, 20:49:54 Odpovědět 
   Na tvorbu starších, nejsem zde na Saspi zvyklá. Nevím čím to je, ale tvoje tvorba, mě zaujala a nemohla jsem se odtrhnout. Budu se těšit na pokračování. :)
 ze dne 22.09.2014, 10:56:41  
   Majrenka: tak to mě těší, že tě má tvorba zaujala.. zaujmout někoho není jednoduché... obzvláště dnes!.. proto děkuji ..
 SiLK 15.09.2014, 11:16:46 Odpovědět 
   Ahoj,

nejprve bych ti chtěl doporučit, abys svá díla označila jako součást většího celku, slouží k tomu v nastavení profilu funkce "knihy a sbírky". Bude to přehlednější jak pro tebe, tak pro čtenáře.

Styl je rozháraný, většina je psána spisovně, ale pak se objevují slova, která to popírají...jako např. fousy v kontrastu s "jej". V textu je hodně překlepů, rozhodně nevěřím, že to po sobě hodněkrát čteš. Kde si nejsi jistá, měla by sis správnou podobu slova najít a netipovat. Interpunkce je rovněž často náhodná, pokud chceš nějakou situaci zdůraznit, používají se znaménka buď v partě tří - !!!,???. ... - nebo !?, ?!. Vzhledem k tomu, že jde o klasické vyprávění, nejde odpustit některé věci, které jsou při alternativnějším podání odpouštěny.

Hlavní postava je mi bohužel nesympatická, nevím, jestli je to účel, ale člověk, který si pořád na všechny stěžuje a vlastně se do bryndy svým neopatrným chováním dostává sám, není můj šálek...

Tím pádem je i komplikované dostat se emočně do děje, protože nám hl. postava ještě snad neukázala jedinou přívětivou tvář. Pocity jí i můžu věřit, ale nijak to se mnou nehne.

Uvedu ještě pár příkladů kostrbatostí, překlepů atp..

--V hlavně smíšené pocity

„It is my uncle. Chose.“ -- Joseph, Joe, Josh, José, Joshua, Pepé, Josef...ale nikdy ne "Čous" :)

Jeremy chápavě pokýval - čím? Stejné by to bylo : Jeremy nechápavě zakroutil. Domyslíme si, ale je to chybné řešení.

„Nezlob se, ale nikam dneska už nejdu. // nebylo by lepší - , ale dneska už nikam nejdu?

Přála jsem mu, ať má z mého bydlení alespoň špatné svědomí. Celkem se mi z toho pomyšlení vrátila i dobrá nálada. // Jeden z důvodů, proč je mi postava nesympatická. Neumí jednat narovinu, z cizího neštěstí má radost a ještě ji má čtenář litovat...

„AAAA!“ porval mě šok. // porval mě šok? Co má znamenat to "porval"?

- Zatímco čtenář zbystřil hned jak viděl prázdný byt, naše hlavní postava je natvrdlá i po strýcově klidné reakci "Neboj. Nic se neděje."- chápu, stresová situace, ale proč mi připadá tak hloupá i z minulých dílů?

Když mě pak vzápětí objal, vzalo mi vítr z plachet definitivně. // vzal mi, vzalo mi to

Neboj, všechno bude už fajn, / opět nepřirozený slovosled

To se už vážně zde nevrátím? // To už se sem vážně nevrátím?

Těch nesrovnalostí je docela dost, text vyšel už v květnu na Pište Povídky, od té doby neprošel žádným vylepšením, žádným druhým čtením. Překlepy zůstaly tam, kde byly. Hodnotit budu i za ostatní díly, které jsem přečetl, ale nerozebral tak dopodrobna.

3 T.
 ze dne 15.09.2014, 20:19:09  
   Majrenka: SiLKu,



Jméno Chose, jsem zvolila schválně. Hrdinka anglicky dobře nemluví, proto je komoleno i jméno, i když psanou formou. Výtku ale beru, zapřemýšlím ;-)

Jak je z textu vidno, nejsem češtinář, takže některé pravidla mě ani nenapadnou, že existují.. např. "znaménka v partě", proto se po nich nemůžu ani pídit... Jsem tedy velmi ráda za tvá upozornění, výtky či rady.

Ano, hlavní hrdina je dost naivní a z jistého pohledu se může jevit jako hloupá. A proč ne? ;-)

Že je ti nesympatická, je mi líto, ale beru to už jako čistě subjektivní pohled. Každému se líbí nebo ho osloví prostě něco jiného.

Ano, text už vyšel na konci května na serveru Pište povídky(a ne jen tam). Jak sis ale všiml, v hodnocení není toho moc, co by mě mohlo posunout dále. Proto to dávám i zde, kde očekávám trošku konstruktivnější přístup ;-)

Díky za tvé zhodnocení a čas, který si nad mými "spiskami" strávil.

M.
 Jarda 13.09.2014, 17:51:43 Odpovědět 
   Dzravím.

Začal jsem číst s vědomím, že to pro mne nebude nic moc, poněvadž to je jedna z kapitol z díla na pokračování a já žádnou před tím nečetl. Zaujalo mne to hned z počátku, že jsem si otevřel dva předcházející díly a hezky si vyprávění užil. Dokonce, jsem si vzpomenul, že jeden díl znám.
Pěkně se to čte, někde mi trkla do oka slova jenž uvádí Nancy.
Dobrý čtení. Palec nahoru.
 ze dne 13.09.2014, 18:04:20  
   Majrenka: Jardo,
Fakt mě moc těší, že tě to dokázalo naladit na předchozí díly!! Zrovna u tohoto dílu bych to nečekala. I tak celkem povzbuzující k dalšímu dílu ;-)

.. narazit jsi na to mohl určitě. Čím víc lidí si to přečte, tím více zpětné vazby a případné kritiky... pak to dle toho dolaďuju, opravuju... mažu ;-)

Díky!
 Nancy Lottinger 13.09.2014, 0:19:51 Odpovědět 
   Zdravím po delší odmlce,

tak se naše hrdinka setkává s tím bídákem, který ji v tom nechal pěkně vymáchat.

Hned mi padají do oka chyby v interpunkci. Ty ale překonává moje oblíbená postava RuMcajse! Také se divím, proč najednou používáš až knižní zájmena "jej", k mluvené řeči mi vůbec nesedí. Nevybavuju si, že bych je dříve zaznamenala.

Ruky, které je to nářečí, nebo jen chyba? Odkud vlastně jsi?

To se už vážně zde nevrátím? - Tahle věta už je hodně příznaková. Co "To už se sem vážně nevrátím?"

Dnešní kapitola byla, i přes ten velký zrat, poměrně klidná. Moc jí nevěřím ty pocity: vztek ani lítost. Ocenila bych detailnější popis, abych se jako čtenářka mohla do postavy vžít. Její šok na mě působí uměle a nepřesvědčivě.

Ale jsem zvědavá, co stěhování a Joža přinesou.

Nancy
 ze dne 13.09.2014, 17:55:10  
   Majrenka: Nancy,
ten RuMcajs mě pobavil.. já to v životě takhle neřekla, proto mi nepřišlo to N divné..

"jej" ... toto používám i normálně v běžné mluvě,
no a nářečí - to je těžké, původem jsem ze severu Moravy, teď už nějaký ten pátek z jižní.. asi mají na mě vliv oba kraje .. podle toho to pak vypadá

ale jo... všechno beru ;-)

Dík.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
Radost
Betwithell
O vzniku jednoh...
ciko
HOR/ŘK&#192...
Lucy Oven
obr
obr obr obr
obr

[nevybr?no]
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr