obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Naděje je paměť, která touží."
Honoré de Balzac
obr
obr počet přístupů: 2915693 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5809 autorů a 392469 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Máme se my Kujebáci v Mejtě Otakarově ::

 autor Wheelies Devotee publikováno: 01.10.2014, 12:33  
Pokusil jsem se o takový průlet historií a místy mého domovského města. Vím, že se to možná bude hůře hodnotit, protože Vysoké Mýto neznáte... Možná ale vás to přiláká k návštěvě tohoto malebného města a třeba se někdy na našem krásném náměstí ve stínu šestadvaceti věží potkáme.
 

Máme se v Mejtě,
mějte se i vy

V podmáčené krajině plné říčních ramen, rybníčků a rybníků ve stínu šestadvaceti věží a věžiček, jež té podmáčené krajině vévodí, rozkládá se královské věnné město.
Vzniklo tehdy, když se král železný a zlatý Přemysl Otakar před dávnými časy činil a zakládal jedno město a jeden hrad za druhým po celé střední Evropě. I přikázal tehdy vymýtit les vysoko nad řekou. Vzniklo tak zhruba v půli Trstěnické stezky vznešené Vysoké Mýto.
Slovo ''vysoké'' v názvu je poněkud nadsazené, protože to návrší, na kterém se město nachází, vyčnívá nad vodami řeky jen zanedbatelně. Ale i přesto majestátně vystupují střechy domů, věže a věžičky nad domy především Choceňského předměstí, jehož největší část zabírá jeden ze dvou místních závodů na výrobu autobusů, které dal základ Josef Sodomka, jenž zde otevřel za první republiky jednu z předních českých karosáren. Karosoval české i zahraniční značky automobilů. Bylo mu snad inspirací při navrhování geniálních karoserií zdejší krásné město? Určitě! Proto se Sodomka dočkal pravé pocty v podobě muzea karosářství.
To je zkrátka Kujebina, řekl by místní Kujebák, chcete-li Mejťák, pražsky řečeno Vysokomýťan. Údolí Loučné - řeky, jež byla od pradávna vyhlášená znamenitými pstruhy. Vysokomýťané jimi chtěli uctít i Josefa II. Císař se však zpozdil a všechny čerstvě napečené pstruhy Mejťáci snědli. I dorazil nakonec císař pán na druhý den do města a pochutnal si na zbytku pstruhů. Jeden z radních jménem Kujeba, známý to šťoura a mluvka neodpustil si uštěpačnou poznámku a řka, že ta včerejší porce pstruhů byla přece jen lepší, vysloužil od císaře městu onu přezdívku. Nebo snad přezdívka pochází od hašteřivého ševce Kujeby, který na mejtských trzích nejhlasitěji vyvolával a byl tím široko daleko znám?
Co si o tom asi tehdy myslel zelený drak obývající zdejší podzemní prostory pod obrovským čtvercovým náměstím? Nebral to asi tak vážně, nijak ho to nerozhodilo. Zůstal tedy dál v poklidu dřímat ve sklepení. Nebo ho snad udržel na uzdě patron veleslavného města svatý Jirka z městského erbu? Kdo ví.
Po staletí proudily po Trstěnické stezce karavany a zástupy obchodníků z Čech na Moravu a z Moravy do Čech. To městu přineslo lahodné ovoce. Střetávali se tu obchodníci z celého království a město tak rostlo, vzkvétalo, bohatlo. Stalo se přirozeným centrem oblasti. Zdejší rozměrné náměstí hostilo široko daleko vyhlášené trhy. Měšťané si mohli v 15. století dovolit bohatě zdobené kamenné domy. Město to povzneslo na přední příčky hitparády ekonomiky Království českého. Vysoké Mýto patřilo mezi deset největších měst v Českých zemích. Společně s dalšími osmi městy Mýto přinášelo obživu českým královnám. Vysoké Mýto je tedy městem královským věnným. A na to je patřičně hrdé.
Porozhlédněme se po okolí. Že je Litomyšl lákavější? Ještě aby ne, když celá staletí dělala štětku církvi. Pardubice jsou možná větší, ale v jádru to není nic než poddanské městečko a velké zapáchající sídliště s továrnami, jehož nejvýraznější dominantou je komunistická televizní věž. Nelze snad ani zmiňovat sousední ''takyměsto'' Choceň. Nebo Holice… Nepochybuji o tom, že pro někoho můžou i Choceň a Holice mít skrytý půvab.
A co Budějovice? Co k nim dodat? Snad jen popřát jim hodně štěstí v malicherném dohánění toho, co na rozdíl od Mýta nemají a nedokázali. Už je jasné, že mýtské čtvercové náměstí dlážděné pěti miliony dlažebních kostek a s lipami okolo morového sloupu uprostřed, pojmenované po zakladateli je prostě větší a zápis v české Guinessovce už Mejtu nic neodpáře. Ale o tom, že se nejedná o přesný čtverec, o tom psst! (Ani v Budějovicích nemají přesný čtverec, mají ale zase podloubí.)
Už je jasné, že dva metry vysoká Otakarova socha u Pražské brány je první Otakarovou sochou v Evropě a skrývajíc v podstavci relikvie zajišťuje městu nebeskou ochranu. Zajímavé je, že po odhalení zdejší sochy, u něhož asistovali významní politici, kteří na ní přispěli, usmysleli si Budějičáci, že odhalí také svou sochu Přemysla. Najednou! Maníci!
Ano, možná král u brány, tam kde se vinula stezka Trstěnická, vystupuje v roli vrátného a i autor si přál, aby panovník shlížel na náměstí, nicméně, umístění u brány je určitě dominantnější. V obrovské ploše rynku by se socha ztratila.
Ano, možná je zlé, že pohromy v novověku město sesadily z předních příček, ale je fajn, že dávnou slávu dodnes připomínají starobylé věže a brány, domy a hradby a rovné, pravoúhle na sebe navazující ulice.
Město stihla řada požárů. Největší červený kohout zakokrhal nad střechami města za třicetileté války, kdy bylo město dobyto a vypáleno švédským generálem Torstensonem. Město postihla i morová epidemie. Pět desítek Kujebáků bylo vystěhováno do karantény za město Pod Hájky poblíž poutního kostela v Knířově a pohřbeni zde odpočívají dodnes. Na znamení vděku za poměrně málo obětí byl vztyčen uprostřed náměstí morový sloup.
Po té, co po druhé světové válce zabednění Češi zvolili do čela obnoveného státu Československého komunistickou stranu, jež zastavila vývoj státu na dlouhých čtyřicet let, zdejší posádka československé armády, jež zde vystřídala hulánský pluk a pluk knížete Schwarzenberga, byla velice rychle odsunuta a Mýto se stalo posádkovým městem sovětské armády stejně jako středočeské Milovice.
Ve zdejších kasárnách a na místních sídlištích sídlilo šest tisíc Rusáků a tvořili tak víc než jednu třetinu místního obyvatelstva.
Každé ráno za každého počasí běhali do půlky těla svlečení ruští bohatýři kolečko přes Vanice a Knířov, aby nevyšli z formy. Na ulicích byly k potkání silně navoněné Rusandy v kožiších.
Co se asi ve skutečnosti dělo v lese za letištěm, kde prý měli Rusové sklady a provozní budovy? Skutečně se tam popravovali nepohodlní a vzpurní bohatýři?
Na co by se asi ještě narazilo, kdyby v lese kopali archeologové? Dnes ony provozní budovy a sklady připomínají torzovité kusy zdí zarostlé vegetací a les je do dnešních dnů zamořen chemikáliemi.
Na podzim léta Páně 1989 konečně dostali lidé v československém státě rozum. Vzbouřili se a sovětští vojáci odtáhli v průběhu několika málo let ze země a z Mejta. A že se jim odsud nechtělo!
Němým svědkem odchodu Sovětů budiž cihelná zeď na nádraží, která může sloužit jako zpovědnice a kronika. Z jejích cihel, na které vojáci vydrápali názvy ruských měst a drobné kresbičky, lze vyčíst, do jakých dálav a do jakých koutů velké sovětské země se jednotliví vojáci vraceli. Projev ruského lidového umění? Možná.
Který z přívlastků nejlépe město Vysoké Mýto vystihuje? Město starobylých věží? Město zeleného draka? Město Otakarovo? Město motorů? Každý!
Každý návštěvník musí být potěšen, když se toulá uličkami starého města dlážděného žulovými kostkami a pak se vydrápe na Bučkův kopec, kde se mu dostane odměny v podobě výhledu na celou Kujebinu, jemuž vévodí vysoké špičaté Mockerovy věže mýtského svatovavřineckého chrámu, které působí jako dva majáky, hlídající a schraňující ve svém stínu střechy a štíty měšťanských domů. Celé to jistí i věže bran a hradební bašty. Karaska s ladnými barokními křivkami, puristicky upravené věže Pražské a Litomyšlské brány. V dálce na kopci nad městem bdí nad celým tím malebným panoramatem bělostnou fasádou skvoucí velkokapacitní teletník, němý to svědek dob socialistických kolektivních kolchozů.
Každému motoristovi jedoucímu po pětatřicítce se vyplatí přibrzdit a alespoň pohlédnout směrem k věžím svatého Vavřince. Snad jen pozor na pohled od Hradce Králové, kde panorama ohyzdně narušuje betonová výšková administrativní budova – vzpomínka na dobu nedávno minulou, ve které pracují kancelářští zdejšího strojírenského závodu, jehož brány opouští den co den několik nových autobusů s delfínem ve znaku.
A tak nějak si tu Kujebáci žijí. Ve Vysokém Mýtě, městě, z jehož zdí a ulic dýchá na procházejícího historie na každém kroku. Pravda – předměstí s několika panelovými sídlišti tak historicky nevypadají, ale i ta okrašlují historizující vilky v čele s hrázděnou vilkou s věží na předměstí Choceňském. To Litomyšlské zas zdobí secesní vila architekta Kotěry poblíž vlakové zastávky Vysoké Mýto – město. Den co den projíždí téměř krokem přímo mezi domky Jiráskovy ulice žluté vláčky Regionova, zastaví na zastávce, jež je také opatřena věžičkou a pokračují do Litomyšle nebo do Chocně. Den co den parkují zákazníci jednoho ze supermarketů svá auta na bývalém buzerplacu ve stínu kaštanů uprostřed kasárenského komplexu, jehož objekty dnes slouží nejrůznějším civilním potřebám. Copak si asi myslí o svém bývalém a současném využití při ruském odsunu vybrakované ruské divadlo s růžovou fasádou – dominanta buzerplacu? Divadlo nebo diskotéka? Kdyby tak mohlo promluvit.
Stařičký zubem času ohlodaný pivovar na Pražském předměstí s břízkami vyrůstajícími ze střechy, zarostlý náletovými dřevinami si pomalu chátrá. Stále však svou věží s vysokým cihelným komínem dotváří rozmanitou siluetu města. Kde jsou ty doby, kdy zdejší pivo Kujebák hrálo nenahraditelnou roli v prostých životech obyčejných lidí, obyčejných Kujebáků?
Mladí randí v Jungmanových sadech, místě jako stvořeném pro relaxaci. Zvídavější se procházejí a pročítají si pamětní desky vsazené ve vnější hradební zdi, jež celý park lemuje. Volným krokem, zamyšlení pak dojdou až k Trojičnímu kostelíku s ohyzdně posprejovanými zdmi do prostor někdejšího krchova. Archeologové by se tu ještě vyřádili!
Lipová alej, která vede z Choceňského předměstí na Vinice, do místa, kde se ve středověku pěstovala réva vinná, je jako oáza klidu. Mezi větvemi prosvítající sluneční paprsky působí jako dobíječe energie. Stoleté lípy s rozložitými korunami a mohutnými kmeny přímo vybízejí k objetí a nasátí pozitivních sil.
Třpytící se hladina rybníka Chobot se zátokou nabízí v parných dnech smočení a osvěžení. Dnes už však bývá jeho travnatá hráz přes léto prázdná. Pryč jsou ty doby, kdy byla v obležení. Tyršovu plovárnu na okraji města si plavci oblíbili.
A tak si v Mýtě Kujebáci víceméně v poklidu žijí. I já jsem Kujebák. Miluju své město. Mám se v něm. Mějte se v Mejtě i vy.

© Vojtěch Barcal, 2014


 celkové hodnocení autora: 74.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 10 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 22 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 phaint 21.10.2014, 15:07:18 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: phaint ze dne 20.10.2014, 12:18:23

   Tak až ty ve Zlíně dorazíš do Baťova muzea, tak za provedu já ;) I když Zlín té krásy moc nepobral...
 ze dne 22.10.2014, 8:19:13  
   Wheelies Devotee: Batvovo muzeum, to je na zámku? Každě město má pro někoho skrytý puvab. Zlín je zvláštní pro svou moderní architekturu. Které jiné město tvoří ze dvou třetin všechny stejné cihlové domky.
 phaint 20.10.2014, 12:18:23 Odpovědět 
   Hlásím svou včerejší "návštěvu" v Mejtě! Sice jsme jen projížděli, ale díky tomuhle dílku jsem si uvědomila, o kolik pozoruhodností přicházím, když nezastavím a neprojdu se kolem. Tak snad příště...
 ze dne 21.10.2014, 11:45:10  
   Wheelies Devotee: Jo, příště se určitě zastavte. Udělejte si krátkou odbočku do centra a prohlédněte si naše historické jádro. Stavte se v IC na náměstí v Muzeu českého karosářství. Osobně vás provedu.
 Nat Danielová 02.10.2014, 9:22:29 Odpovědět 
   Ahoj Vojto, musím Ti pogratulovat. Přesně toto je ten žánr, který Ti sedí, ve kterém jsi jako ryba ve vodě.

Jsi velký patriot, víš, o čem píšeš. Kdyby se vynechaly pasáže o jiných městěch, dalo by se Tvé psaní jistě použít do nějakého výročního almanachu Vysokého Mýta nebo do zpravodaje, pokud vám obyvatelům nějaký pravidelně vychází.

Mám radost, a velkou. Nat
 ze dne 02.10.2014, 20:49:50  
   Wheelies Devotee: Oooh, díky, takovou chválu si snad ani nezasloužím. :) Začínám se červenat. :D
 Tonyend 01.10.2014, 13:57:00 Odpovědět 
   Takto si představuji článek v informačním časopise města Vysoké Mýto.
Pěkně napsáno, dobře se to čte, odsýpá to tak říkajíc, ale chybí mi v tom to "cosi", aby to mělo navíc, než novinový článek spokojeného Kujebáka, zvoucího tímto k návštěvě jeho rodného města.
Cestuji rád, objevuji nová a nová místa v naší nádherné zemi. Za pozvánku dám na oplátku i známku, ne turistickou, ale saspíkovou.
 ze dne 01.10.2014, 17:13:14  
   Wheelies Devotee: Díky. Ano, asi by se to hodilo jako novinový článek. Vysoké Mýto by si svým významem totiž opravdu zasloužilo více pozornosti, než takovýto článek.
 Šíma 01.10.2014, 12:32:35 Odpovědět 
   Zdravím.

Obrátím-li se k Perexu, musím přikývnout, hodnotit se tento text bude hůře, protože... Nikdy jsem ve Tvém městě nebyl, neznám jej ani z pohlednicí, natož z televize, ale i tak bych si měl díky fantazie a vnitřní představivosti (viz můj vnitřní zrak - co čtu, to "vidím") udělat nějaký obrázek... Mezi jaký žánr Tvou práci zařadit? Fejeton? Cestopis?

Takže, město je to určitě zajímavé, s bohatou historií, město, na které mohou být jeho obyvatelé pyšní. Když jsme u obsahové stránky, text je docela krátký a určitě takto nedokáže barvitě a plasticky vystihnout všechny důležité momenty (tohoto města v toku času), na to bys musel napsat celou knihu a ještě ji obdařit množstvím barevných fotografií (což takhle o tom napsat knihu?). Teď otočme list...

Stylistika a vlastní forma - vadilo mi opakování slůvek, stejně tak jisté točení se (netvrdím, že dokola), prostě obcházíš jednotlivé scenérie a píšeš o nich (tak jak je vidíš Ty sám svým vnitřním zrakem, díváš se na nějaké fotky, nebo koukáš z okna). Chtělo by to však nějaký ucelený směr, třeba i nějaké "kolečko", které by odněkud vyšlo a zase se někam vrátilo, ať už píšeš o historii či současnosti. Nepřecházet (jen tak) od tématu k tématu, ale vše promyslet, řádně pospojovat, aby vše mělo svou "jednotnou" formu (viz přechody mezi popisovanými událostmi a reáliemi, aby vyprávění plynulo jako řeka a čtenáři se po ní hezky svezli). Co se práce šotků Překlepníčků týče, není viditelná na první (ani na druhý) pohled.

Hezký den a múzám zdar.

P.S. Mezi řádky je vidět, že máš čtivý styl, jen by to chtělo textík ještě dopilovat... Na začátku se textík krásně rozjíždí a vytváří nějakou tu atmosféru, aby se pak s postupujícím textem rozmělnila a vytratila do prázdna (v rámci historických informací a popisů jednotlivých lokací). Ovšem, láska k popisovanému městu je zřejmá na první pohled...
 ze dne 01.10.2014, 17:10:20  
   Wheelies Devotee: Ano. Máte pravdu. Bohatá historie, půvab a charakter Vysokého Mýta se nedají nacpat do jednoho krátkého článku, ale i přesto jsem se o to pokusil. Šlo mi o to, nalákat čtenáře k návštěvě města, což se podařilo. (Tedy, bylo to tak pochopeno.) Účel splněn.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
obr
obr obr obr
obr
Že stačí chtít ...
Miládka
Nekropotence28
kilgoretraut
Ve znamení kord...
Zirvith Snicket
obr
obr obr obr
obr

Slečny
Jeroným Večer
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr