obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud si cestu najde."
Vergilius
obr
obr počet přístupů: 2915291 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39393 příspěvků, 5729 autorů a 389829 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Vždy nevyzpytatelný ::

 autor Bob Cileček publikováno: 22.12.2014, 0:36  
Mít Sherlock Holmes trochu jinou povahu, tak zůstane jen v neůplných vzpomínkách Dr. Johna H. Watsona.
 

Seděl jsem ve své oblíbeném ušáku u hořícího krbu, celým tělem jsem vstřebával to sálající domácí teplo a pročítal ranní Londýnské listy.
Pohoda byla víc než dokonalá.
Paní Hudsonová připravila brzkou snídani.
(Nevím, jak dělá, ale vždy máme připravené občerstvení, vhodné pro danou dobu.)
Za novinami jsem s chutí upíjel silný indický čaj, a přikusoval do zlatova opečenou topinku se sýrem.
Slastně jsem přivřel víčka. K mé spokojenosti nechybělo prakticky vůbec nic, snad jenom…
Přes noviny jsem pozoroval Sherlocka.
S nohama v omšelých papučích, ještě v nočním úboru, přes který jenom na rychlo přehodil župan s vyšitými zlatými draky, seděl naproti mně ve svém křesle a právě dojídal.
Chystal se koncert pro dvě ruce, pytlík tabáku a oblíbenou lulku.
Jako zázrakem mu pod očima zmizely ty včerejší tmavé kruhy a po dlouhé době vypadal dostatečně odpočatě.
Na tyhle chvíle se vždy těším, tyto okamžiky kdy přímo srší přítelův intelekt a já se zatajeným dechem chytám zrníčka případu a v bezmezném úžasu, skládám mozaiku Holmesových dedukcí.
Bylo to jedno z mála pátrání, kterého jsem se nemohl osobně účastnit.
Na vině byla moje vytíženost v lékařské ordinaci a rodinné povinnosti.
Nezbývalo mně nic jiného než se obrnit trpělivostí, vím až moc dobře, že přítel rozváže až při druhé lulce. Zatím nás čekala jenom běžná nezávazná konverzace.
Sherlock přisunul nevelkou hromádku pošty, došlé v minulých dnech na kraj stolu a štítivě se jí prohrábnul.
Byl proslulý svou nechutí k běžným povinnostem, týkající se vedení domácnosti a vyřizování korespondence, já jsem tuto nechuť při přítelova intelektu nechápal, ale toleroval, stejně tak i naše domácí, paní Hudsonová, ač jí to dělalo, obzvlášť velké problémy.
Tak mně ani nepřekvapilo, když na mém bridžovém stolku přistálo několik nevyřízených pohledávek, týkajících se našeho společného bydlení na Barker Street.
Ledabyle jsem otevřel první obálku.
"Holmesi můžete mně říct, co si mám představit pod pohledávkou od dopravní společnosti H&H Transporting, narušení rovnováhy, následná vykalkulovaná škoda jedna libra padesát centů?"
Sherlok jenom pokrčil rameny.
"Taková malá bezvýznamná událost, sám se divím, že to starého pána tak vyvedlo z rovnováhy. Potřeboval jsem jenom pozdržet, samozřejmě ne bezdůvodně, odjezd poštovního auta a ti kluci z přístavu to provedli opravdu s vervou sobě vlastní. Vedoucího kanceláře jsem ale ujistil, že veškerou škodu samozřejmě do posledního centu uhradím."
Ale když se otáčel směrem k oknu, zahlédl jsem na Sherlockově tváři pobavený úsměv.
"Znáte mně Watsone, já přece nejsem vůbec škodolibý, ale ti holomci tentokrát dostali i mně."
Vypadalo to, že Sherlock má jeden ze svých sdílnějších okamžiků a já nedočkavě čekal, jak se jeho vyprávění vyvine.
Ovšem to by nebyl on, kdyby to ještě trochu neprotahoval.
"Watsone Zdá se vám letošní podzim hodně teplý?"
Holmesova otázka mně překvapila.
„Nevím, proč se ptáte? Ale dle mého názoru zažil jsem už i teplejší… abych byl přesný, letošní je za poslední léta možná ten nejchladnější."
"Taky si myslím, tak je víc než pravděpodobné, že naše povídání budeme muset ukončit."
Nakouknul jsem přes rameno na vylidněnou Baker Street.
Na ulici nebylo ani živáčka jenom cár nějakého papíru se točil ve víru před našimi dveřmi.
Byl jsem napnut, a víc než to…, nečekané přerušení za podivných okolností, k tomu ten uzavřený případ a nakonec i samotná epizodka v kanceláři společnosti H&H Transporting, to všechno doslova drásalo mou zvědavost.
Sherlock mlčel a pozoroval ten poletující papír.
Byl jsem opět v pokušení, otestovat si schopnost své dedukce.
I když bylo mně předem jasné, že až přítelova slova vnesou do těchto událostí dostatek světla.
"Marně se snažíte příteli," přerušil moje myšlenkové pochody Sherlockův hlas ode dveří jeho ložnice," na tyto otázky… nikdy odpověď nedostanete."
Pozvedl jsem obočí. "Má to nějaký důvod Holmesi?"
"Samozřejmě Watsone," odvětil, "zase byste o tom napsal…“


 celkové hodnocení autora: 95.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Lišče 26.12.2014, 20:31:22 Odpovědět 
   Pozdrav z nory :)

Ať dumám jak dumám, tak mi ve výsledku nevchází nic moc smysluplného. Je to taková momentka, která vlastně nic neukáže, neoznámí, čtenáři nic nesdělí. Je to taková ukázka spíše vypravěčství autora, nežli text co by bylnějak zábavný, či cokoliv jiného pro čtenáře. Jako by tomu něco chybělo. Asi jako bych někomu chtěl prodát kabát do zimy bez rukávů :)

Stylově se mi to líbí, je to napsané pěkně. Jen ten obsah, neobsah mi není moc po chuti.
 Šíma 22.12.2014, 0:34:25 Odpovědět 
   Zdravím.

Když jsem dočetl, pustil jsem se do pročítání znovu... Příběhy o tomto známém detektivovi mám rád, spolu s Dr. Watsonem jsou "správnou" dvojkou, která vyřeší nejeden zapeklitý případ. Tvůj příběh je spíše taková momentka (než regulérní detektivní povídka), ovšem i tak má svou atmosféru. Navnadil jsi mne jako čtenáře docela (dost), s posledním řádkem se marně tážu (sám sebe), co že má ten chladný podzim společného s vylidněnou ulicí, hromadou pošty a upomínkou od jisté dopravní společnosti. A vůbec, co to byl za případ, který pan Holmes řešil? ;-)

Každý čtenář si jistě všimne nějakého toho nedostatku ve Tvém textu, šotkové jsou věční (a oko není knoflík), ale není jich tolik, aby bily do očí, dovolím si je vypsat níže (čili co mi padlo do oka):

- čárky (jukni na souvětí a na čárky, kam patří a kam ne),
- psaní mne a mě versus mně (když si doktor Watson stěžoval, že to padlo i na něj - z jeho pohledu na koho co - 4. pád?),
- uvozovky u přímé řeči (viz mezera na nesprávném místě a odtržení uvozovek na začátku přímé řeči),
- další jsem zapomněl, čtenáři mne určitě rádi doplní.

Suma sumárum - líbilo. Malá jedňucha s chloupkem je tam. Kdysi jsem četl příběhy o Sherloku Holmesovi a jeho kolegovi (či sledoval adaptace románů A.C.Doyla). Zda ses trefil do autorova stylu, to soudit nechci, ale alespoň mou maličkost jsi chytil na vějičku.

Ať se daří a brou noc přeji.
 ze dne 22.12.2014, 5:28:37  
   Bob Cileček: Dík za přečtení a komentář.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Soutěž
Nikis
03 Objevení neč...
Eliota
Ve znamení kord...
Zirvith Snicket
obr
obr obr obr
obr

Pátek třináctého...
Šíma
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr