obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud si cestu najde."
Vergilius
obr
obr počet přístupů: 2915291 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39397 příspěvků, 5729 autorů a 389839 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Co se nikdy nedovíte ::

 redaktor čuk publikováno: 17.12.2014, 15:16  
Příspěvek do Rychlovky s tématem Led na talíři. Na téma: byli tady ufoni, ale museli jsme to ututlat.
 

Přistávací plocha byla pečlivě zametena a vyhlazena, až se podobala nedotčenému ledu nebo vylízaným psím kulkám. Byla opravdu nedotčena, neboť na ni po této obvyklé ranní úpravě nikdo nevstoupil ani nepřistál. Dlouhé roky čekala. Marně. Snad dneska nastane její velký den. Byla to přistávací plocha určená k přijmutí lodí mimozemských civilizací, v jedné z vysoce utajovaných lokalit agentury pro výzkum Vesmíru zvané VASA.

Personál, obvykle letargický z marné práce, která neměla výsledky nebo naopak byla frenetický až šíleně se vzrušující, že dneska „ano, jsou tady,“ ten personál teď pobíhá jako mravenci v mraveništi, do kterého někdo kopnul. Rychle se oblékaly nažehlené uniformy, boty se leštily do vzhledu zrcadel. Pozorovací přístroje v kopuli observatoře se mohly zbláznit, počítače se zalykaly přemírou dat a údajů. Obranné rakety se naježily, asanační clony karantén byly připraveny do nejvyšší pohotovosti.

„U u už jsou tady,“ zakoktal velící důstojník Stormy.
„To tedy bude průšvih,“ vydechl jeho zástupce Rainy.
„Tohle neu neu tutláme.“
„A copak s nimi uděláme?“ A Rainy začal listovat v bichli s plány a návody.
„Jak je přivítáme?“

Na další řeči nebyl čas. Na přistávací plochu dosedla obrovská bílá koule, která jistě nepocházela z tohoto světa.
Stormy postoupil o pár kroků k přistávací dráze a cítil, že má v khaki kalhotách mokro, jak vpředu, tak vzadu, vzadu v nich bylo i nějak přidáno.
Za ním se tetelili jeho nohsledi a podřízení.

Poklop vesmírné lodi se neslyšně otevřel a z něho se vysoukal obrovský sněhulák. Před ním se vznášel závoj z ledových vloček, pot na horkých čelech pozemšťanů rázem zmrzl.

„Vítejte,“ zakvílel Stormy. Co co co copak jako ...ta tady u nás, a my ja ja jako…“
„Můžeme vás přivítat chlebem a solí,“ pronesl nebojácný Rainy naučenou američtinou, značně otrlý - v tuto chvíli svůj český původ nezapřel, byl přiživovaný četbou děl Aloise Jiráska.

Po dramatické pauze promluvil mimozemský sněhulák: „My k vám přiletěla. My vás dobře znala a dlouhé doby pozorovala.“
„O o o odkud?“
„My žijú v kosmickém prostoru s teplotou absulutné nula. Proto tak my vypadala. Jako váš leda při této teplotě.“
„Jejejeje,“ děl Stormy.
„My nenávitět všechny teplá tělesa. Pro nás nebezpečná. Proto my nemůžeme u vás víc zdržet.“
„Ale nějaké občerstvení vám musíme nabídnout,“ řekl Rainy s odvahou Jana Žižky.
„My vás urazila nechtěla. My něco ochutnala. Slyšela, že u vás mají něco velice kvalitního, označované podivným výrazem „pitná voda.“
„S bublinkami nebo bez bublinek?“
„Voda na talíři jako zmrzlá voda, ta vaše leda, hodně podchlazená.“

Mrazící agregáty základny začaly pracovat na plné obrátky až se z nich kouřilo.
„P p p… proč na talíři ta le leda? Na ta talíři?“
„My lízat a talíř půjde dokola…“
„Jako okolo stola,“ zapěl Rainy bojovou píseň.

Přání mimozemského sněhuláka, pardon, přesněji leduláka, bylo splněno.
Talíř s ledem se vrátil je lehce dotčen.
„Moc tepla,“ znechuceně se ušklíbl ledulák v poklopu.
„Víc mrazit bohužel neuměla, nebyli jsme připraveny,“ pletl gramatiku Rainy, anebo se ten čilý mužík chtěl přizpůsobit jazyku návštěvníků?
„Proč mi přijeli,“ řekl ledulák, už se sám přizpůsobující jazyku pozemšťanů. „Abychom vás pokárali. Vy si děláte z našich bratrů sněhuláků tu pr pr prdel.
Dáváte jim červené nosy.“
A z oka leduláka i jeho černého nosu skápla kapička, což kvitoval mnoha nadávkami v nesrozumitelném jazyce.
„Pozůstatek záliby v červené barvě z dob totality,“ na nic jiného si Rainy nevzpomněl, ani na vysoký obsah karoténu v zdravé mrkvi.
„Na na na napravíme,“ řekl Stormy, který byl podlézavé povahy.
„Tož aby, chalani,“ pronesl ledulák, zmizel v poklopu a bílá ledová koule se vznesla a záhy zmizela v hlubinách Vesmíru.

Samozřejmě že lidé nedostatek nenapravili, červené nosy mají sněhuláci dodnes. Toto setkání s mimozemskými civilizacemi bylo ututláno. Jak požadoval velící důstojník Stormy.
„Není možné, aby se svět do do do zvěděl, že jsem se po po a po po po.“

Ani já nesmím tyto své zápisky pomocného důstojníka VASy zveřejnit. Lidé jsou nepoučitelní, červených nosů sněhuláků by se těžko vzdávali. A celé lidstvo by se třáslo strachy, že se leduláci vrátí a všechny nás zmrazí ke svému obrazu. Br, třesu se zimou, raději na vesmírné ledové prostory nemyslet. A alou ke kamnům.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 10 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 20 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 florian 19.12.2014, 12:41:17 Odpovědět 
   Teď už vím, co je to absurdní humor. :)
 ze dne 19.12.2014, 13:38:57  
   čuk: Díky za přečtení,. Potěšil jsi mě, že můj textík považuješ za humor. Absurdnost je bohužel reakce na tento svět.
 Tonyend 18.12.2014, 13:52:54 Odpovědět 
   Všechno je relativní. A všechno se dá s notnou dávkou nadsázky a humoru i absurdního vnímání uvidět jinak! A to se mi líbí.
Že víme všechno a víme prd (Vím, že nic nevím) a tak nás to směruje vpřed, i k rozpáleným kamnům a u nich... víme, jak je venku a že jsme na to zase sami.
Čuku přeji Ti hezké vánoce a hodně inspirace!
 ze dne 18.12.2014, 18:08:25  
   čuk: Děkuji za koment a přání. Rovněž přeji hezké Vánoce, a inspiraci ty už máš, takže pohodu ve všem co děláš.
 obaleč 18.12.2014, 6:31:10 Odpovědět 
   Je to jako ulítlá pohádka, líbí se mi.
 ze dne 18.12.2014, 6:59:08  
   čuk: Děkuji ta přečtení. Ale co my víme, co se děje s prahmotou při absolutní nule někde ve velkých pustých prostorách dalekého vesmíru.
 Adam Javorka 17.12.2014, 22:40:14 Odpovědět 
   Milý pane, zdravím ťa! Potešil si ma, je to také roztomilé.
 ze dne 17.12.2014, 23:04:53  
   čuk: Děkuji, Adame. Vždyť účelem mého psaní je způsobovat potěšení nejen sobě, ale i čtenářům. Což platí i pro tvá díla.
 Lišče 17.12.2014, 21:46:08 Odpovědět 
   Pozdrav z nory :)

Pokud někdo neví, co to je absurdní humor, tak dílka jako toto bych doporučoval jako ukázkové příklady. Navíc jako obvykle hutně nabité svébytnými informacemi s netradičním použitím. A je to i takové zesměšňování určitých věcí, institucí a postav :)

Těším se na další rychlovky, jelikož koření které do svých dílek používáš, je pro mě velmi návykové.
 ze dne 17.12.2014, 23:02:54  
   čuk: Posílám děkovný list do nory a tvé hodnocení mě potěšilo. Žel má další rychlovka je dost drsně sexistická.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
6. Darl
kadla
Není to málo?
Bira
Panenky - 2.
Amater
obr
obr obr obr
obr

Pátek třináctého...
Šíma
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr