obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915293 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389842 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Děsná kráva, děsnější lidé. ::

 redaktor čuk publikováno: 22.12.2014, 12:06  
Text z rychlovky dvě čtenářky pobouřil, prý je tam sado-maso a sex. Je to dosti hnusný text, psaný ve vzteku nad tím, jak pod fanatickou náboženskou tváří se může skrývat demagogie, znesvěcení, úchylka a zloba, která se přenese i na děti. Odehrává se v malé izolované komunitě kdesi mimo nás. Je to reakce na jeden Craisův román, kde je komunita ještě horší. Tentokrá absurdno postrádá humor, a když nějaký je, pak pokřivený. O těch dvou kravách však nelze říci, že jsou to děsné krávy, to jen člověk je pomlouvá.
 

Ve dvoře malé zemědělské usedlosti stála košatá jabloň, pod ni byla lavička, na které seděl mladý chasník Jaroslav a svačil chleba se sýrem. Jen cvičené ucho zachytilo zpoza pevně zavřené stáje decentní pobučování dvou starých kravek, Hnědky a Stračeny.

Sedmiletý Alfi důležitě šeptá do růžového ouška šestileté Leony, obě děti se pomalu a ostýchavě blíží k chasníku Jaroslavovi.
„Určitě jsem je slyšel, Leonko. Včera v deset jsem se probudil a šel se ven podívat, jestli má pes Borda dost vody u boudy a tak jsem je slyšel.“
„Kdoví, co jsi slyšel!“
„Ve stáji si naše kravičky povídaly. Lidskými slovy. Šeptaly. Představ si: o lásce. A kdo si jak lehne. Pak jsem musel zdrhat, táta šel do kadibudky.“

Děti přisedly k panu Jaroslavovi: „Za rybičku chleba vám prozradíme tajemství.“
Chasník již nasycen, ukrojil dětem dva notné kousky chleba, a řekl:
„Nuže.“
„Pane Járo, mohou kravičky mluvit?“
„Ano. Mají svou řeč, které lidí nerozumějí.“
„Ale já jsem včera kravičky slyšel. Mluvily česky a rozuměl jsem jim. Asi v deset hodin večer jsem šel okolo stáje.“
„Milý Alfi, vůle Páně je nevyzpytatelná, On když bude chtít, i zvířátko promluví lidskou řeči. Jen pár vyvolených ji slyší, Tak si toho važ. Třeba je to nějaké poselství jen pro tebe, skrze naše kravičky tobě sdělované.“
Chasník Jaroslav byl šprýmařem s vážnou tváří.

Tento večer v deset hodin se připlížili Alfi a Leona ke vratům stáje, byly pevně zavřené, bez jediné škvírky, kterou by mohli nahlédnout dovnitř. Inu, hospodář si potrpěl na bytelnost.
Děti přiložily na stěnu vrat velké plechové hrníčky a naslouchaly. Uslyšely dva přiškrcené podivné hlasy prokládané zvuky bů a pfrrr.

„Dej mi pokoj, Hnědko.“
„Dřív jsi mi říkala, Hnědičko.“
„Nedělej mi to,“osopila se Stračena.
„Jen tě olizuji. Dřív se ti to líbilo.“
„Dřív jsme byly mladé a háralo v nás libido. Teď mi stačí k ukojení strojní dojička.“
„Tak tam, kam dřív chodíval nebožtík bejk Oldřich?“
„Bylo to hnusné. Nesnášela jsem to. Nepřipomínej mi ony chvíle znásilňování.“
„Ale já nemám ten jeho obří nástroj, můj jazýček je jemný.“
„Dneska ne. Dnes mě bolí hlava.“
„Zase! Ty jsi Stračenka ale vrtkavá, senilní a frigidní. Dvěma slovy: děsná kráva jsi! Kráva! Stračena. Zpitomnělá!“
„Jestli se chceš, Hnědko, ukojit, tak potichu nahlédni do klíčové dírky hospodářovy ložnice. Tam uvidíš.“
„Je to pěkná blbost, otočím se k tobě zády, ani na tě nekouknu a budu přežvykovat seno erotickými pohyby své slintající tlamy.“

Děti poslouchaly s vyplazenými jazyky a vyvalenýma očima. Pak Alfimu došel obsah hovoru. Odskočil od vrat a po něm i Leona.
Alfi zasyčel: „Je tam semeniště hříchu, Stračena a Hnědka jsou ďáblovy vyslankyně. Provozují lesbický sex. Pokřižujme se. Pryč od nich. Nebo nám to Pánbů neodpustí. Tohle slyšet náš pan katecheta!“
„Alfíčku, půjdeme se podívat tou klíčovou dírkou, jak se modlí naši rodičové, pravověrní to křesťané.“

Alfi a Leonka se přemístili a co shlédli, je naplnilo zbožnou úctou:
Jejich maminka klečela na všech čtyřech. Tatínek ji švihal bičíkem po zádech a maminka křičela: „Jsem Ježíš, jsem Ježíš.“ Pak tatínek odhodil bičík, přistoupil k mamince zezadu a začal jí postrkovat jako biřici odsouzence. Čemuž se maminka jen chabě bránila. A vykřikovala už jenom: „Ježíš, Panenko Maria, Bože! Ježíši, je, je, je.“
Tatínek si mumlal pod knírek slova, které děti neslyšely: Je to děsná kráva modloslužebná, ta má ženská.“

Leonka pravila Alfimu: Zde vidíme alegorii biblického výjevu. Proroka, který pod ranami nemůže jít, a proto ho pacholci strkají ke kříži. Nechce se mu, vzdoruje, hrdina. Pacholek tam a hrdina hned vzdorně zpátky. A pořád opakuje své jméno, modlí se a statečně naříká.“
Nějak jim nedošlo, že prorok byl mužského pohlaví – neb otázky pohlaví jim dosud docházely jen málo. Dosud.

Od té doby Alfi s Leonkou poněkud pozměnili své hry: předvádějí v ústraní ten biblický výjev. Poslouchat ke stájím už nechodí. Spíš se dívat ke klíčové dírce ložnice rodičů. A jejich hry jsou stále rozmanitější.

Mohl by to být konec trpké beznabožné povídky. Ale pro ty, kteří nevěří, že by krávy mohly takto promlouvat, pokračujeme žánrovou scénkou.
Vylezeme na půdu nad stáj a podíváme se škvírou mezi prkny. Stračena a Hnědka klidně postávají. V koutě v pelíšku ze sena se objímá chasník Jaroslav se služkou Aničkou
„Pěkně jsi, Jaroušku, zaimitoval fiktivní sexy rozhovor těch našich kravek a udělal z nich lesbičky."
"Ti parchanti už sem ani nepáchnou. Smrdí to tady ďáblovými orgiemi, chacha. A dal jsi těm rozmazlencům dobrý tip na lepší poučení.“
"Máš fantazii, vymýšlíš si dost úchylně."
„Kdysi jsem byl hercem v loutkovém divadle.“
„A hrál jsi i býka, i v zákulísí, viď, co kdyby sis tu roli zopakoval tady se mnou, ty můj bejčíčku Jaroušku?!“
Anička byla rázem nahá.
„Ano, ještě umím bejka a ty jsi ta děsná kráva, co mě inspiruje, co je krásná a umí vášnivě milovat.“
Pak už se ozývalo jen šustění sena a vzdychy.

Hnědka a Stračena klidně pospávaly dál. Jsou to přece decentní dámy povznesené nad pošetilostmi tohoto světa.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 14 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 24 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 maja52 26.12.2014, 0:55:37 Odpovědět 
   Do jakých vod jsi zabrousil ... ale napsáno hezky, člověk se nad textem musí zamyslet a to se mi líbí. Zdravím tě a měj se hezky.
 ze dne 26.12.2014, 7:58:59  
   čuk: Děkuji za přečtení a známku.Navenek svatoušci a pod povrchem podrazáci (třeba na jakoukoliv ideu),těch není málo a dovedou škodit.
 Lišče 23.12.2014, 19:27:05 Odpovědět 
   Pozdrav z nory :)

Ten styl s jakým je to podáno je podmanivý. Podle komentářů a perexu by text měl být vnímán patrně jako kritika.

Ze čtení tohoto dílka, ale takový dojem nemám. Přijde mi to jako vystižení, poukázaní, zaostření na dané scény. Pak už je jen na čtenáři jak to přijme, jak se s tím popere, co si uvědomí a co ne a nebo zda se nechá jen zhnusit, či pobavit, dle vkusu. Protože text sám o sobě nevede čtenáře k autorovu záměru.

Když se člověk odpoutá od dějovosti textu a vzlétne kousek nad něj, je v tom vidět kontrast víry a činů, či slov.

Děti do toho celého vnášejí naivitu, manipulovativnost a je patrné upozornění na nebezpečí zneužití právě těchto prvků vůči dětem samotným.
 ze dne 23.12.2014, 20:54:03  
   čuk: Díky za přečtení a. kladné hodnocení. Potěšilo mne, i to, jak jsi podtext mého textu téměř přesně vystihl.
 Adam Javorka 23.12.2014, 15:43:20 Odpovědět 
   Jirko, máš môj obdiv a naozaj píšeš skvele a bez ostychu!
 ze dne 23.12.2014, 16:57:09  
   čuk: Děkuji Adame. Já píšu jen ve vzácných okamžicích, kdy mě nic nebolí a nejsem unaven. Těší mě, že se tě má lehkovážnost v chápání náboženství nějak zvlášť asi nedotkla.
 aegitalos 23.12.2014, 12:39:06 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: aegitalos ze dne 23.12.2014, 8:04:00

   Pámbičkárom nedokážeme, že sa mýlia - ani keby sme písali sväteným písmom. Len ľudí, ktorí sú mimo, by mohol pobaviť ich bláznivý svet. Smejeme sa na Švejkovi, lebo popisom jeho "vážnych" činov vidíme svet hlupákov.
Chápem, nasierajú ťa tí somári. Aj ja niekedy vypením, vylejem svoju zlosť na papier, potom neskôr takýto vidím v inom svetle - nie je dobrý. Ale aj tak ho potom niekam pošlem. Mám pocit, že to niekomu zavarím. Pámbičkári to isto čítať nebudú. Skúšajú spáliť pohľadom počítač.
 ze dne 23.12.2014, 16:54:44  
   čuk: Děkuji za přečtení a zamyšlení. Tak už to s literaturou bývá, že ji nečtou ti, co by ji potřebovali - my na saspi jsme tady docela dobrou partou lidí tolerantních.
 aegitalos 23.12.2014, 8:04:00 Odpovědět 
   V jednej chvíli, keď máti drží a taťka ju berie zozadu, som sa zasmial, ale nemyslím, že je to dobrý text. Je to od začiatku až po koniec dosť lacný výsmech. Malo to byť presne opačne: Autor mal byť "vážny" a smiať sa mal čitateľ. Ja dokážem svojich čitateľov na túto tému fakt nasrať. Nie len uraziť, ale ich vystreliť do vesmíru. Nechcem radiť, len predkladám svoj pohľad. Parodovať nejaký jav sa musí z inej strany.
 ze dne 23.12.2014, 9:30:40  
   čuk: Ale text jsem bral jako vážný, u lidí posedlých se to může stát a je to považováno za normální, Náboženské pambíčkářské řeči a skutky jsou v rozporu, jsou zcela prazaické až hnusné - je to téměř realismus, nepovažuji text za parodii.
 jaryn 23.12.2014, 6:00:34 Odpovědět 
   Samotný text mi nepřijde "hnusný", jak tvrdí sám autor, takový je spíše hlavní hrdina - Jaroslav. Nejsem si jist, bylo-li to záměrem, ale ten člověk nenávidí (zřejmě) celý svět; nejsou to jenom ty děti (parchanti), ale i jeho milá... jeho poslední replika nebyla už snad ani tolik ošklivá jako spíš nepřirozená, protože opravdu nevím, zda by po ní Anička neutekla uražena.
 ze dne 23.12.2014, 9:24:58  
   čuk: Všichni jsou nábožensky založeni a přotom jim to nabrání v sprostém slově i jednání.DFěkuji za obranu a přečtení
 Šíma 22.12.2014, 12:28:23 Odpovědět 
   Zdravím.

Tento decentně erotický a humorně laděný příběh se mi líbí. Je zajímavě ujetý... Myslím, žes z toho vybruslil se ctí!!! ;-)

šíma (hříbek)
 ze dne 22.12.2014, 14:49:31  
   čuk: Děkuji za koment. Tentokrát byl příspěvek trochu drsnější - ale jsou tací na světě.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Na ceste za sno...
Mon
Tea Caddy under...
Wysch
JEZERNÍ
Janir Killman
obr
obr obr obr
obr

Co se to tu, sakra, děje? III.
Cora
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr