| Napsáno v brzských hodinách chmurného rána, kdy zdi klubu Gejzeer pomalu chladly, postrádajíc můj klasicko-suchý řád, "tvořil" jsem pouze ve snaze vypsat se z toho chomáče citů, který mě pomalu dusil v krku... |
| |
|
|
Byl jsem lodí-
ty mým proudem.
Byl jsem ohněm-
ty mým troudem.
O soucit se neprosím-
o lásku nezápasím.
Večer byl jsi tolik silný
a i přez můj dotek smilný,
než se slzou promočí-
řekl's pravdu do očí.
Nekladu já v tebe viny-
tvoje srdce vlastní jiný,
zůstanu však velmi rád,
budeš-li můj kamarád.
Splň mi prosím toto přání,
když už nejsi pro mě k mání,
já zas na oplatu tobě
udusím ty city v sobě...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
92.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.4 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 16 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
