obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2915293 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389843 komentářů :: on-line: 4 ::
obr

:: Velký barevný míč na pláži ::

 redaktor čuk publikováno: 31.12.2014, 18:06  
Rychlovka na téma Zatoulaný velký barevný míč. Vzpomínka na jednoho malíře s myšlenkou, že vše co vypadá jako míč, míčem být nemusí.
 

Letní, časně ranní scenérie u jižního moře. Nebe bylo šmolkové, hladina vod zůstávala v bezvětří nehybná, jako natřená ultramarínovou barvou. V dálce byla vidět tenká linie horizontu, za ní opět nic než moře.

Procházel jsem se po pláži blízko hranice přílivu, s fenkou Reginou po boku. Šoural jsem nohy žlutým pískem, táhnoucím se do daleka, pískem dosud studeným, v noci vyčištěným a pečlivě uhrabaným. Tvořícím dokonalou rovinu. Jen mé boty značkovaly její povrch. Za zády jsem tušil opět nekonečnou pláž, tentokrát s horizontem v podobě světle žluté linky.

Prošel jsem zátočinou a přede mnou se objevila další pouštní písečná prostora.
Její jednotvárnost byla náhle něčím přerušena.
Popošel jsem blíž a uviděl velký barevný míč. Protřel jsem si oči. Takhle podobně vypadal obraz Kamila Lhotáka, v publikaci, kterou jsem si večer prohlížel na pokoji. Není to jen výplod mé představivosti, něco jako plážová fata morgana?
Popošel jsem ještě blíž. Regina popoběhla k míči, ucouvla a začala na něj divoce štěkat. Snad je jí nelíbily jeho barvy. Byly jiné a ne tak vkusné jako u pana malíře Kamila.

Míč však přeludem nebyl, nicméně vypadal jako z jiného světa.
Udivila mě souhra koule a roviny. Současně i jejich kontrast. A za nimi moře jako kulisa. Obrátil jsem tok svých dosud neunavených ranních myšlenek k existencionálnímu i geometrickému smyslu tohoto uspořádání. Můj oblíbený malíř chtěl obrazem vyjádřit osamocenost, opuštěnost, v nostalgické náladě sytých barev. Jako umělec nemusel uvažovat, odkud se tam ten míč vzal.
Já musel. Jsem placen za bystrost.

Zatoulat se do důlku v písku míč nemohl, nebylo kolem žádné návrší, z něhož by měl šanci se skutálet. I kdyby byl vhozen či nakopnut, bylo by to znát na dráze smyku v písku. Také by asi daleko nedoletěl a byl by záhy zabržděn, a také: neusadil by se bez sebemenšího pohybu či odezvy lehkého míče. Bezvětří totiž před chvílí přešlo v docela svižný větřík.

Podíval jsem se doprava. Tam končila pláň pláže, asi dvě stě metrů od moře stály velké budovy a před nimi se táhly k moři lehátka se slunečníky. Rekreační hotelové zařízení nezajímavé architektury. Samozřejmě, věděl jsem o něm, jen jsem se chvíli nechal unést fantazií barev a tvarů. Z oken bylo slyšet začínající a postupně sílící štěbetání. Zde u moře se sešly děti mnoha světadílů, bílé, černé, žluté, hnědé. Snad proto i míč měly barevný. Asi ho včera zapomněly na pláži.

Hned jsem proti této myšlence protestoval. Cožpak by děti mohly tak krásný míč na pláži zapomenout? Alespoň jedno nebo spíš ve dvojici by se pro něj vrátily. Kdyby tady byl pan rytíř Kamil Lhoták ze Lhoty, jistě by scenérii s míčem takhle naaranžoval. A snad i ty děti domaloval. Ale nebyl tady. Nemohl. Zemřel před čtyřiadvaceti léty. Povzdechl jsem si. Nenaaranžoval. Začal jsem si hrát se slovem naaranžovat. Něco mi připomínalo.

Že by míč do důlku dal někdo z personálu hotelu, chtěje pro děti připravit ranní radostné překvapení? Všiml jsem si stop vedoucích k míči: ne, personál to nemohl být, ti do jednoho nosí lehké bělostné tenisky. Podívejme: otisk festovní boty vedoucí k míči je výrazněji hlubší než otisk vracející se boty. Takový rozdíl by neměl být.

Regina začichala, zlostně zaštěkala a chtěla se vydat po stopě. Rozhlédl jsem se. Na sto metrů vzdáleném lehátku seděl muž v černých brýlích, na sobě černé sako. Tvář měl pohlednou, má zkušenost v ní zachytila náznaky nervozity. Vedle něho ležel mobilní telefon, v druhé ruce držel kameru s teleobjektivem.

V následujícím okamžiku se začaly děti hrnout na pláž, halasily, a rovnou k míči. Muž k nim vzhlédl a já jsem spatřil na jeho rtech sotva znatelný úšklebek. Načež zvedl mobil a připravil si kameru.

Střelil jsem ho rovnou doprostřed čela a pro jistotu i do srdce. Jsem placen za schopnost pohotově a dobře střílet.

Pak jsem se postavil k míči jako hráz zabraňující dětem, aby se přiblížily. Nastalý zmatek snad nemusím popisovat. A což teprve, když přijeli pyrotechnici!

Měl jsem pak lehké popotahování s místní policií. Dokud se nespojila s FBI. Zastřelil jsem totiž pakistánského islámského malíře, který měl na pokoji knihu ilustrací Kamila Lhotáka. Zvláštní. Snad jsem v podvědomí tušil určité souvislosti. Že by sloužila jako inspirační zdroj pro uměleckou aranž bomby? Detektivové našli i falešný pas a stopy po výbušnině.

Později jsem se dověděl, že onen mrtvý byl skutečný umělec, který však nevěděl, jak dál se svou malířskou invencí. Začal z toho šílet, tvůrčí muka tohle někdy dovedou. A tak se stal vhodnou půdou pro vpád a uchycení se doktríny džihádu. Ano, to je ono, říkal si: vytvořím nádherný happening, oheň s padajícími kusy dětských těl. To si nafilmuji. Stanu se světově proslulým umělcem a současně splním povinnost, kterou mi ukládají mí vůdcové. Pokud se stanou obětmi i muslimské děti? Tím dřív se dostanou do ráje k Alláhovi.

Věci a lidé nejsou takoví, jak se zdají, to je stará známá pravda. Krása povětšině bývala krásná, že pane Lhotáku? Zbraně jsou přes všechny snahy designérů fádní a stereotypní. Tedy bývaly. Je však smutným rysem dnešní neklidné doby, že i krásné věci a krásní lidé mohou být sežehnuti mámivým plamenem fanatismu a stát se pak zákeřnými a smrtelně nebezpečnými.

Rychle musím přestat filozofovat a na tuhle epizodu co nejdřív zapomenout. K večeru odjíždím. Čeká na mne nový úkol.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 12 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 16 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Apolenka 03.01.2015, 22:14:24 Odpovědět 
   Po poetickém úvodu malá hádanka a pak nářez, který bych opravdu nečekala. Napsané poutavě, ale téma pro mne méně stravitelné. Tobě (hrdinovi) se to řekne - "rychle musím na tuhle epizodu zapomenout", ale co my, čtenáři? Nebylo to příjemné večerní čtení. :(
 ze dne 04.01.2015, 6:28:08  
   čuk: Nebylo příjemným večerním čtením. Ohrožení krouží kolem nás, byť jsou kruhy dosud daleko. Může to být jakýkoliv atak, který nás může zasáhnout, a který nám není signalizován.
V mém textu ataku zabránilo zabití zdroje zla. V povídce bylo nakonec oprávněné. Ale co když se ve vyhodnocení situace zmýlíme? A vše je jinak? K dumání je, jak silná může být prevence. Bylo třeba zabít? Hrdina se říká: co když se v jiném případě zmýlím a ze zabití se stane vražda?Nebo v méně vypjaté situaci: co v obraně před nějakým, ohrožením, třeba malým a přechodným způsobím ohrožení větší a třeba trvalejší, a obé mají následky, s pocity smíšenými. ¨V tomto textu je poetická nadstavba zrušena, snad je malým příkladem, co se pod povrchem může skrývat. Díky za citlivé přečtení.Drsnost života si musíme čas od času připomenout.
 Lišče 03.01.2015, 16:50:02 Odpovědět 
   Pozdrav z nory :)

Zde si dovolím dát, jen můj kratičký komentář z "Rychlovek", snad nevadí. Ono to téma a zpracování je opět takové těžké a nosné s několika prvky, která to přenášejí do dalších rovin.

Takže stručně:
Pěkné. Finále, docela k zamyšlení. Zvrat z té navozené pohody v první půli textu, se to trošku v půli druhé vyhrotí.

Každopádně důkaz, že inspiraci můžeme najít ve všem kolem nás. (malíř, obraz...)
 ze dne 03.01.2015, 19:36:15  
   čuk: Děkuji ti za přečtení a hodnotící glosy. Nejsou věci takové, jak se zdají.
 florian 02.01.2015, 15:21:49 Odpovědět 
   Už podruhé během krátké doby se mi chce napsat: To je teda hustý!
A tak jsem to napsal.

P.S. Když jsi ten příběh psal, nebylo ti chvílemi při jeho domýšlení až nepříjemně? Nenaskakovala ti sem tam husí kůže, jako mně při čtení? Nějak příliš jsem to prožíval :(
 ze dne 03.01.2015, 19:33:44  
   čuk: Máš pravdu s tou husí kůží. Jednak z toho, jak se může logika zvrátit fanatismem. Jednak z chladu, kde z pravděpodobností (i když vysokých) se odvodila nutnost zabít. Nemluvě už o představě ohrožení dětí.
 maja52 01.01.2015, 13:14:49 Odpovědět 
   Trochu smutnější příběh, ale moc dobře napsaný, včetně barvitých popisů. Dnes je nebezpečí na každém rohu, kdyby to pan Lhoták věděl, k čemu dokázalo jeho dílo inspirovat, divil by se. Pevný krok v tomto roce, doufám, že jsi správně vykročil. Ahojky.
 ze dne 01.01.2015, 17:48:07  
   čuk: Děkuji za pozitivní kritiku a přání. Také ti přeji pohodové vykročení. Dnes jsem si přečetl Okamurův článek na fcb a uvědomil jsem si to nebezpečí. Zaujal mě asi pravdivý fakt, že umírnění muslimové vůbec neprotestují proti teroristům kryjícím se stejným náboženstvím. Ahojky
 Adam Javorka 31.12.2014, 21:49:51 Odpovědět 
   Jirko, prajem pekný Silvester a šťastný Nový rok! Aj lopty môžu zabíjať a to nieln góly...
 ze dne 01.01.2015, 9:01:54  
   čuk: Díky za přání. I já ti přeji pohodový Nový rok i rok 2015 (keď Silvester odišiel do kelu). Čím dál stále víc a víc nejsou věci tím, čím se zdají. O to se "přičiňuje" i zrůdný terorizmus (snad mě Oni nenajdou a nenatáhnu brka v klidu).
 Šíma 31.12.2014, 18:38:11 Odpovědět 
   Zdravím.

Agent Kuk 007? ;-))) V co všechno se může zvrtnout na první pohled obyčejný příběh o moři, písečné pláži a velkém barevném míči...

Hříbek Šíma
 ze dne 01.01.2015, 8:54:30  
   čuk: Díky. Mám rád trochu extravagance. Agentem jsem ve svém alter egu (teď jsi prozradil souvislost: Čuk - Kuk - 007)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Normal
Katsushiro
Martínek
Govrid
Třpyt
Raba
obr
obr obr obr
obr

Co se to tu, sakra, děje? III.
Cora
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr