obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915442 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39644 příspěvků, 5754 autorů a 391003 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Pytel hnusu ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Zašlé kroky
 autor Ukos Písmák publikováno: 16.01.2015, 7:19  
Úkolem je navodit jistý pocit.
 

Našel jsem ve sklepě pod domem pytel.
Lněný režný starý.
V patře pod patrem ještě pod všemi dalšími.
Plíseň z něj páchnula čišela proudila.
Stružka z něj vytekla z mastného fleku.
Ze zčernalého prohnilého místa.
A puch tam byl všude okolo.
Na plesnivých stěnách oknech pavučinách.
Na vlákny prorostlých rámech.
Plazili se bledí červi mezi svými mrtvými.
Strašné místo odporné hnusné.

Dotknul jsem se.
A zachvěl.
Všechna špína se rozlila do mě.
Jako inkoust kápnutý na savý papír.
Plíseň hnijící vlákna a to uvnitř.
Och proboha to uvnitř.
Nikdy jsem ho neměl otvírat.
Nikdy jsem tam neměl chodit.

Pohled do temné propasti.
Myšlenka na svět bez paprsků slunce.
Zamotaná hlava a pohaslé oči.
Otrávená mysl se zřítila do hlubin.
Každá buňka zanesená kalem.
Prosakování bez mezí.
A bez mezí je hnus.
Bizarní obrazy perverzně namíchaných barev.
Čvachtající kakofonie skřeků a nářků.
Páchnoucí šlichta ze zvracejících rakovinných žaludků.

Posedlo mě šílenství.
V křečích se občas svalím a cukám.
Přes závity se valí šedý vodopád marnosti.
Vidím výčnělky plísní místo vlasů.
Oči jsou svraskalé a černé.
Bublá ve mně blátíčko rozložených tkání.
Chmury jako cáry mlhy.

Jsem pytel hnusu.
Teď už jsem.
Ten prokletý dům sklep pytel.
Sáhnul jsem si na něj a on mě pohltil.
Já jsem ho pohltil.

Je to můj přítel milenka důvěrník.
Laskám ho slovem dotekem hladím ho.
Teď už ho miluji.
Ten blažený dům sklep pytel.

Já ale nemám sklep.


 celkové hodnocení autora: 97.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 13 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Tonyend 18.01.2015, 18:56:52 Odpovědět 
   Hnus, zhnusení, a vůbec, nějaká silně nepříjemná situace, vzpomínka může být velmi hutná směsice šílených myšlenek z nichž pak vzejde i takové dílo.
Ale s Mršinou od prokletého básníka Baudelaiera srovnat nelze.
 Poustevník 16.01.2015, 15:46:43 Odpovědět 
   Je to příliš rozvleklé. čtvrtina by úplně stačila.
 čuk 16.01.2015, 7:18:48 Odpovědět 
   Rozkládající se mrtvola v pytli ve sklepě a muž, zřejmě ohledavač mrtvol nebo pohřebák Po takovém pohledu a počichu se obvykle zvracívá. Muž má zasaženou už tak slabou psychiku, hnus se v něm usadí a rozežírá ho ho. Zbytněl v něm rozklad člověka. Aniž by se muž snažil spatřit jeho předchozí živou tvář a hledat jeho osud, čímž by mohl být poněkud ochráněn, i společensklou nutnosti se tím zabývat. Nemá navíc rysy profesionála. Muž však zešílel. Možná, že autor chtěl ukázat možný zrod šílenství, možná, že chtěl dovést dekadenci až k znechucení, nakupit fůru hnusu a ukázat jeho šíření. Muži nepatřil dům a sklep. Možná, že je téma symbolické. Autor nemá takový sklep, ale změněný v třináctou komnatu, kde může ležet pytel hnusu jako vzpomínka na něco hnusného z minulého života a dveře té třinácté komnaty otevřel (nebo něco nebo někdo je otevřel).A byl pohlcen tím potlačovaným.
Poslední větou "já ale nemám sklep" se autor nevyvázal, nedistancoval od těchto pocitů (nemá sklep, ale má pytel hnusu), neřekl nám tím, že to byl jen sen a že se ho to netýká (to plyne z předchozího řečeného). Z jiného pohledu je popsán způsob destrukce člověka (fyzický), který jeho připomenutím se mění v destrukci duševní a psychickou. Tedy autor jakoby zobrazil konečnou budoucnost každého z nás, která bude ovšem po smrti humánnější než je popsáno.
Psáno je to obratně, odpovídajícím způsobem. Aby se z textu stal ještě působivější horor, chybí tam víc detailů. Destrukce psychiky je spíš deskriptivní, i tady chybí její vnější projevy. Ač téma nepovažuji za příliš etické, dalo by se rozpracovat do větší účinnosti, naléhavosti. I onen muž mohl být zobrazen plastičtěji a hrůzněji. S větším chrlením hrůzy.Ten text je v podstatě prózou, s alegorickými a někdy trochu metaforickými rysy. Přepsán do prozaické formy mohl být rozšířen zdramatizován, zdynamizován a tím zlepšen (třeba i přidáním poeovské temnoty), bez vázání básnickou formou.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
elizabeth139
(3.2.2020, 06:34)
obr
obr obr obr
obr
Neocortext51
kilgoretraut
Edice Superbůh ...
PavelKastl
NAVŽDY SPOJENI
Danny Jé
obr
obr obr obr
obr

Za zavřeným oknem
sperglovka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr