obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Mír je jen nemocná válka, čekající na své uzdravení."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915657 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39753 příspěvků, 5802 autorů a 392262 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Tajemství pouště - Prolog ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: TAJEMSTVÍ POUŠTĚ
 autor Romana Wanieck publikováno: 28.01.2015, 9:10  
Už od doby, kdy byla Mína ještě dítě, snila o hledání Ztraceného města, které je prý pohřbeno kdesi hluboko v poušti Rub' al Khali. Jednoho dne se jí podaří připojit k vykopávkám v naději, že se dozví více o svém milovaném městě. Nicméně, neplodná půda se ukáže být nebezpečným místem a obzvláště pak pro někoho jako je ona.
Sledujte dobrodružství mladé dívky, když se zaplete s jistým vůdcem divokého klanu Seldia a společně s ním odemyká... Tajemství pouště.

Předem musím upozornit, že se jedná o fiktivní dílo, které má s historickými událostmi pouze minimální vazby...
 

PROLOG

19. století,
sídlo rodu Marcadianů

Malá dívenka s dlouhými vlasy barvy těch nejsvětlejších slunečních paprsků učesaných do dvou culíčků seděla u ručně vyřezávaného dřevěného stolku a v ruce držela staře vypadající knihu. Ve tváři měla dosti soustředěný výraz, když četla písmenka obsažená uvnitř pro ni velmi napínavého a hlavně zajímavého příběhu. Každou chvíli potřepala hlavou, kde jí ve vlasech spočívaly blankytně modré mašle ladící s barvou jejích šatů. Vypolstrovaná, smaragdově zelená pohovka, na níž se nacházela, byla pro ni na první pohled příliš vysoká, tudíž nedosáhla na podlahu a kmitala nohama, obutých v černých střevíčkách, ve vzduchu neúnavně sem a tam.

Podle množství knih, které ji obklopovalo, se dalo usoudit, že se nacházela v knihovně, jež byla laděná převážně do zelených odstínů. Velké hodiny, visící na stěně vedle jednoho z regálu s knihami sahajícího téměř až ke stropu, právě začaly odbíjet pátou hodinu. Nastal čas na dnešní odpolední čaj a také na lekci z historie, kterou ona tolik milovala.

„Slečno Míno,“ oslovil ji o pár minut později poměrně mladý muž se světle hnědými vlasy, oděný v černém obleku, jenž vstoupil do místnosti se stříbrným tácem v rukou. „Už znovu čtete tu knihu?“ prohodil směrem k dívence, když si povšiml názvu, jenž zněl ''Legenda o Ztraceném městě'' a položil na stůl před ní tác, na němž spočívala konvice, dva šálky, dóza s cukrem a čajové lžičky.

„Ano,“ odpověděla mu, aniž by zvedla zrak od knihy. Muž se pousmál, uchopil konvici a do obou šálků nalil šípkový čaj, jehož vůně se začala linout knihovnou a oba šálky osladil jednou lžičkou cukru.

„Hm, Adame?“ protrhla ticho po chvíli Mína a konečně zvedla hlavu od knihy, aby mohla pohlédnout do tváře svého domácího učitele. Její modré oči, té nejhlubší studánky, se zadívaly do těch jeho, jež měly zase na oplátku barvu té nejzelenější trávy.

Oslovený pozvedl zvědavě jedno obočí. „Ano, slečno?“

„Myslíš si, že "Roswanda", o níž se píše v této knize, opravdu existovala?“ zeptala se s neskrývanou nadějí v hlase až jí v očích zaplály jiskřičky.

„Máte na mysli ono legendární město, které bylo pohřbeno v poušti před tisíci lety?“ ujišťoval se brunet a posadil se vedle ní na pohovku. Mína ihned přitakala a čekala, co jí odpoví.

Adam si dal se zodpovězením otázky na čas. Nejprve uchopil jeden ze šálků, ze kterého se stále lehce kouřilo, a lžičkou zamíchal jeho obsah, poté z něj lehce usrkl čaj, aby si nespálil jazyk. Teprve potom dívce podal odpověď na její otázku: „Legenda o Ztraceném městě se vypráví mezi kočovnými kmeny na Arabském poloostrově, pro něž je to místo velice posvátné. Ale bez ohledu na to si stejně myslím, že je to jen pouhá legenda,“ řekl jí popravdě a znovu se napil čaje.

„Opravdu si to myslíš?“ podivila se dívka a zakroutila hlavou, potom se podívala na knihu, která jí spočívala otevřená v klíně. „Já si totiž myslím, že by to bylo opravdu úžasné, kdyby skutečně to město existovalo...“ Mína se zadívala zpět do knihy a začala z ní číst úryvek: „V bohatě zelené metropoli, kde vládl bůh vody, bylo město Roswanda potopeno na dno pouště jedné noci, protože bůh vody prohrál souboj s bohem měsíce... " odmlčela se a přejela bříšky prstů po stránce, na níž se nacházelo vyobrazení onoho boha vody a zasnila se.

S myšlenkami stále se toulajícími kdesi v hluboké poušti, prohodila směrem ke svému učiteli popíjícímu čaj: „Jednoho dne, až vyrostu, chci zkusit to město hledat. Zřícenina Roswandy může stále dřímat kdesi v té zemi... A jestli je to tak, tak to město najdu!“

Adam se usmál a pohladil Mínu po hlavě. „Ano, slečno, ale jak jste sama řekla, nejdříve musíte vyrůst.“


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 17 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 28.01.2015, 9:09:51 Odpovědět 
   Buď vítána na saspi.
Text je opravdu prologem, expozicí. Je psán expresivně, košatě a barevně, s detaily a současně s význačným používání adjektiv a poetizací (tak trochu zidiličtěním). Uvidíme, jestli tento styl nebude pro budoucí příběh poněkud brzdící. Možná, že je to můj osobní předsudek: slovo brunet mi poněkud vybočuje z nálady textu. Jelikož budu i příště tvůj snadno zapomínající redaktor, neposílej sem, prosím, nadměrně dlouhé texty a pokud možno dej do perexu několik slov o předchozím ději.
 ze dne 30.01.2015, 13:11:43  
   čuk: To záleží na dohodě. Navrhuji tak 3x delší než byl prolog-ale kapitola by měla být dokončena.
 ze dne 30.01.2015, 11:47:07  
   Romana Wanieck: Mockrát děkuji za přivítání i za publikování a zanechaný komentář. :)
Ano, možná by se tam více hodilo sluha namísto brunet... Ale já nechtěla, aby se tam pořád opakovali slovíčka.:D
Jen pro upřesnění, jak dlouhé texty sem tedy mám vkládat?:)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
APV
(18.9.2020, 13:40)
xcvx
(9.9.2020, 11:54)
Alexandr Heartless
(7.9.2020, 14:47)
houseofcandy
(7.9.2020, 12:01)
obr
obr obr obr
obr
Game Book - Int...
James Tony
Anička má ráda ...
Suneatress
Kapitola trinás...
Copacabana
obr
obr obr obr
obr

SMS k narozeninám
Jeňýk
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr