obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je pouze jeden originál lásky, ale na tisíc způsobů."
W. Shakespeare
obr
obr počet přístupů: 2915449 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39666 příspěvků, 5755 autorů a 391119 komentářů :: on-line: 4 ::
obr

:: Televizní pořad Kontrast ::

Příspěvek je součásti workshopu: Výměnný program
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Od ucha k uchu (Humorné příběhy)
 autor Lišče publikováno: 01.02.2015, 4:04  
Vzhledem k tomu, že bych se nevlezl do stanovených normostran zadání tohoto WS, tak jsem pojal příspěvek jako první část většího celku. Druhá část, zatím neexistuje a kdoví zda i bude. Zkuste to brát jako samostatné dílko, které záměrně končí, tam kde končí. Snad se u toho aspoň trochu pobavíte.
 

      Moderátor předstoupil před kamery, pousmál se a prudce rozpažil ruce s výkřikem:
      „Vážení diváci, čerti a čertice, andělé a andělice i vy všichni ostatní. Je to tady! Právě začíná váš oblíbený pořad Kontrast!“
      Celá místnost za moderátorem se zalila ostrým světlem a odhalila dvě naproti sobě sedící postavy. Moderátor se otočil a prošel z leva kolem čerta do čela stolu. Usadil se a pokračoval:
      „Jak již můžete vidět. Je zde to, co jsme vám slíbili a na co se těšili všichni nejen mezi Nebem a Zemí, ale i všichni tam nahoře, stejně jako ti tam dole. Zařídili jsme týdenní výměnný pobyt anděla s čertem u jejich protějšků. A dnes se dovíte vše o tom, jak se jim během toho týdne vedlo, co zažili a co si myslí o Nebi a Pekle. Dovolte abych vám představil naše dnešní hosty pořadu Kontrast!“
      Čert se po celou dobu pobaveně šklebil, zatímco anděl nevěřícně koulel očima, na tolik živelného moderátora.
      „Po mé pravici sedí zástupce Pekla, čert Křup Belzekřup. V pekle má na starosti funkci, která je patrná už z jeho jména a tou je křupání. Jímž týrá hříšníky v temné komoře. Hříšník je umístěn v jejím středu, nemůže se pohnout jakýmkoliv směrem, jen otáčet a do nekonečna naslouchat tajemnému a mnohdy i strašlivému křupání, které se k němu blíží. V mysli hříšníka se odvíjí hrozivé představy, které se stupňují s intenzitou hlasitosti křupání a jeho přibližováním. Vskutku nezávidihodné.“
      „Není to tak strašné,“ navázal čert na své představování, „ve skutečnosti je to nuda. Zkuste si něco dělat chvíli, co chvíli po dobu mnoha desítek let. Někdy mám pocit, že trpím víc jak ti hříšníci, se kterými tam budeme navěky.“ Křup se rozesmál, jakoby řekl skvělý vtip.
      „Dobře, tak to je náš pekelný host. A po mé levici sedí zástupce Nebes, anděl Mátočas. Podle svého vyjádření další přízvisko nemá. Jeho funkce se nevztahuje přímo k Nebesům, on totiž vykonává svou činnost zde na Zemi. Je to anděl takzvané lenosti. Vstupuje do myšlenek lidí a snaží se je přimět k tomu, aby nežili tolik uspěchaně, zbrkle. Aby věci více zvažovali, ale pokud se mu nepovede odhadnout správnou délku našeptávání, občas se stane, že z daného člověka se stane nenapravitelný lenivec.“
      Mátočas se zatvářil zaskočeně a hned na to pohoršeně. Než, ale stihnul něco poznamenat, tak moderátor pořadu pokračoval:
      „Jak už jsem zmínil, Mátočas byl jediný z andělů, který souhlasil s účastí na výměnném pobytu. Kdežto v Pekle se o to místo servalo na milióny čertů a vítězem se nakonec stal, zde přítomný, Křup.“
      Na obrazovce se objevila znělka pořadu Kontrast s logem pořadu a rychlým přehledem hlavních sponzoru. Po chvíli už bylo opět vidět do televizního studia.
      „Vítejte zpět a hned začneme první otázkou. Proč jste souhlasili se svou účastí na tomto neobvyklém výměnném pobytu?“
      „Kdo by se nechtěl podívat mezi ty hovada nahoru a trochu se jim vysmát!“ vyhrkl ze sebe Křup.
      Moderátor pokynul rukou čertovi, aby trochu ubral.       „Prosím, volme méně tvrdá slova.“
      „Pche!“ odfrkl si čert.
      Moderátor se podíval na anděla. Ten vypadal zamyšleně a nakonec pronesl:
      „Víte, svým způsobem jsem neměl jinou možnost. Je pravdou, že na tuto událost by se hodili povolanější jedinci z našich řad, ale byl jsem vlastně přímo vybrán, ačkoliv na mě nikdo neukázal.“ Čert na anděla nechápavě zíral a ten pokračoval: „Nemohu říci, že bych se na to přímo těšil, ale ani jsem se tomu nijak nebránil. Bral jsem to jako možnost shlédnout ty nebohé nešťastníky,“ ukázal prstem přes stůl na čerta, „jejichž osudem je starat se o zbloudilé duše, které selhaly při svém životě zde na Zemi.“
      „No, fuj!“ odfrkl si čert a plivl před sebe na stůl. A moderátor chvatně to místo zalil vodou ze sklenice, kterou měl připravenou k pití. Protože na místě dopadu čertova plivance se hned objevily plamínky a začalo se z toho místa nebezpečně dýmit.
      „Prosím, Křupe, kroťte svůj temperament.“
      „To nejde, když tu mele takové…“
      „Prosím,“ skočil mu chvatně moderátor do řeči, než stihl čert prohlásit zase nějakou peprnost. Mezitím ze zákulisí přiběhl asistent s velkým skleněným džbánem s vodou. Dolil prázdnou moderátorovu sklenici, pak vytáhl z kapsy hadr a setřel mokrý stůl. Hned nato s omluvným pohledem do kamer, zase zmizel ze scény.
      „Dobře, nyní k dalším otázce. Jak jste se cítili, když jste poprvé v kročili do pro vás jinak nepřístupného světa Nebes, potažmo Pekla?“
      „Che,“ čert se opět okamžitě ujal slova, „čekal jsem, že to tam bude špatné, ale mé očekávání to hodně překonalo. Hned po prvním kroku po nebeských planinách, se mi tam z toho zvedal žaludek. Naštěstí jsem před tím pobytem pro jistotu dva týdne nežral, jinak bych se neudržel. A nedivím se, že tam čerti nechodí, vždyť pro čerty je to tam mučením. “ Poškrábal se čert na pravém rohu.
      „Dobře k tomu se, ještě vrátíme. A co vy, Mátočasi?“
      „Víte, jakmile jsem vstoupil do úděsné říše, tak má mysl se pohroužila do velkého smutku. Tušil jsem, že tam dole žijí v nešťastných podmínkách, ale to, co jsem spatřil mnou opravdu otřáslo. Nezbývá, než se modlit, za ty nebohé nešťastníky, jejichž úděl je opravdu velmi útrpný.“
      „Takže Křupe, zmínil jste, že pro čerty je to na Nebesích mučením. Co jste tím myslel?“
      „Tu jejich podělanou svatozář,“ a ukázal na svou hlavu.
      Moderátor se podíval na čertovy rohy, ale nechápal. Tak posuňkem vybídl čerta, aby to vysvětlil.
      „Tam nahoře ji nosí úplně všichni. Jenže to není dělané pro nás čerty. Se koukněte jak mám zjizvené rohy. Jedna popálenina vedle druhé. Tu svatozář mají jen v jedné velikosti a její vzdálenost nad hlavou je taky pro všechny stejná. Naštěstí nepatřím k čertům s největšími rohy, ale i tak mě ten jejich zářivý kroužek neustále pálil.“
      „A to jste se nezkusil, zeptat zda by to nemohli nějak vyřešit? Že by speciálně pro vás, udělali třeba výjimku?“
      „Pche, výjimku. To bych nebyl z Pekla. My se v mučení vyžíváme, jen jsem nečekal, že si toho užiju v plné míře i u nich.“ Pohlédl pohrdavě do smutných očí anděla, který seděl naproti němu.
      „Mátočasi, zmínil jste nešťastné podmínky. Co jste jimi mínil?“
      „Víte, u nás na Nebesích nenarazíte na nepřízeň počasí, kamkoliv vstoupíte tam se cítíte naprosto příjemně.“
      Čert už natahoval další ohnivou slinu, ale moderátor tentokrát včas zareagoval a beze strachu pleskl čerta po ruce na stole. Čert se zašklebil a polkl, co měl na jazyku.
      „Kdežto, když jsem prošel Pekelnou branou vstoupil jsem do prostředí, které bych nazval jako neobyvatelné. Je s podivem, že v něm dokáže někdo žít. Všude obrovská teplota, mezi skalami proudí rozžhavená láva, div že se tam jeden sám neuškvaří. Mé roucho, ve kterém jsem tam přišel bylo během vteřiny, skrz na skrz prolito potem. Bylo to odporné. Já jsem ihned svého tamního průvodce požádal, zda by s tím nešlo něco udělat a zda bych se někde nemohl převléci a dát si sprchu. Jenže on mě odsekl několika nadávkami. Ačkoliv to byl čert, tak i on byl ztracená, nešťastná duše. Ihned jsem za něj vyslal jednu modlitbu k našemu Pánu.“
      Moderátor poplašeně přelétl pohledem po čertovi, ale ten se zrovna na anděla snažil jen co nejodpudivěji šklebit a v jeden okamžik mu z pusy dokonce vylétl dlouhý rozeklaný jazyk.
      „Dobře, takže dostali jsme na místo určení. A jak bylo o vás postaráno, co vaše ubytování?“
      „Pche, ubytování. Zavedli mě do jednoho oblačného domku, kde bylo vše nadýchané a vše zářilo bělostí a čistotou, že jsem snad nic nechutnější nikdy neviděl. A že už jsem toho viděl hodně. Ale toho je tam nahoře plno, takových nepochopitelných zvráceností. V tom oblačném domě nebyl kus pořádné země, nebo skály. Navíc tam pořád profukovalo a bylo chladno. Naštěstí já mám hustý kožich, ale nechápu jak tam mohou ti svatoušci chodit jen tak v chatrných hadrech. Hříšníci, co jsou u nás dole, by tam nahoře museli natotata umrznout. Takže žádná, zem, žádná skála, jen vše obláčkové. Prý, když budu unavený, že mám složit hlavu do jednoho z těch obláčků. Pche, no fuj. Raději jsem byl celý týden vzhůru. To by bylo, abych si do něčeho takového lehnul. Navíc, to tam bylo všechno tak nechutně provoněné. Dodnes mám v Pekle problém, že se mi ostatní posmívají jak jsem tím načichnul a nemůžu to dostat z kožichu.“
      „Zajímavé a co vy v Pekle?“ předal moderátor slovo andělu.
      „Víte, u nás je to hodně odlišné. Jak to vypadá u nás jste již slyšeli od druhého hosta, leč pohled na to máme velmi rozdílný. Když mě uvedli do mé jeskyně. Ano, opravdu to byla pouze malá vyboulená puklina ve skále. Tak jsem se tam rozhlédl a neviděl jsem nic. Tedy v pravém slova smyslu nic použitelného. Jen skála ozářena svitem z lávového kanálku, který byl veden i po obvodu této malé místnosti, chcete-li tomu tak říkat. Zeptal jsem se, kde je toaleta, bylo mi řečeno, že i k tomu slouží lávový kanál, že pojme vše, jeli to třeba. Zeptal jsem se a co koupelna, nebo nějaké vybavení, zařízení. Setkal jsem se jen s nechápavým výrazem svého průvodce. Nakonec jsem se zeptal, kde mám spát a on ukázal na kamennou podlahu. Ohradil jsem se, že jsem jejich host a s jako takovým by se mnou měli zacházet, že mám právo na to spát důstojně jako, kterýkoliv jiný čert. Na to se můj průvodce rozesmál a znovu ukázal na skalnatou podlahu. To je prý jejich lože. Proto si dovede představit, jak jsem po tom týdnu stráveném v takovýchto podmínkách rozbolavělý. A dodnes si nejsem jistý, zda si ze mě můj průvodce jen neudělal nejapný žert, nebo je to opravdu tak, jak mi to bylo sděleno.“
      „Bylo něco pozitivního, co jste při svém pobytu zažili?“
      „Brr, ani náhodou. Ne!“ otřásl se čert.
      „Víte, je pro mě těžké na tuto otázku odpovědět. To slovo se mi příčí, ale pravdou je, že ani já jsem během svého pobytu v Pekle nic pozitivního nezažil. Takže… odpověď zní, ne!“ zakončil anděl povzdechem svou odpověď.
      Tím ovšem zazněla první shoda mezi hosty televizního pořadu Kontrast.


 celkové hodnocení autora: 97.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 12 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 37 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Svetla 08.02.2015, 22:31:55 Odpovědět 
   No počkej, to mi neříkej ani z legrace, jo? Možná bude MTP 2015 a chystá se i další wsko. A rychlovky taky běží...
 Svetla 08.02.2015, 21:46:28 Odpovědět 
   Ahoj, velmi nemile mě překvapilo, žes to nevyhrál. Tohle dílko se mi líbilo ze všech nejvíc.
 ze dne 08.02.2015, 22:27:43  
   Lišče: Díky.

Já nikdy nevyhrávám, nato nejsem v ničem dost dobrý...

Momentálně ani nevím, zda se tu budu ještě ukazovat, jen si nepřihlášený sem tam něco přečtu.
 petulin 07.02.2015, 22:14:02 Odpovědět 
   Zdravím do nory Lišče :)
Tohle je opravdu originální nápad. Klobouk dolu. :) Podle tvého vyprávění mě Mátočas velmi často navštěvuje :D Moc hezká TV show :)
P
 Apolenka 04.02.2015, 6:52:59 Odpovědět 
   Ahoj šelmičko, tvůj text jsem četla už před pátou ranní z telefonu a ráda prozradím, že mi nabudil moc fajnový nový den. Toto úsměvné a živé vyprávění řadím k těm nejlepším v této soutěži. Ať se ti daří.
 čuk 03.02.2015, 21:49:44 Odpovědět 
   Dobrý nápad, dobré vtipy. Konec je trochu rozpačitý, mohl tam být přidán nějaký vtip nebo poučení jako v bajkách. Možná, že to mohlo být trochu víc posunuto z estrádní polohy buď do polohy politických disputací dvou rozdílných stran nebo třeba do polohy soutěže s výraznějším moderátorem (třeba soutěž Chcete být milionářem v přepisu do andělskočertovských reálií). Ale to už si dost vymýšlím.
 phaint 02.02.2015, 18:45:48 Odpovědět 
   Bavila jsem se od začátku do konce. Televizní rozprava je jedinečné řešení, jak dostat ty dva na jedno místo ve stejnou chvíli! Dialogy plynuly přirozeně (s trochou andělské krasomluvy, která mi - kdoví proč? - připomněla některé politiky ;) Z mého pohledu i dobrý konec, vůbec nepůsobí useknutě.
Zarazila jsem se akorát o větu "Zajímavé a co vy v pekle", kterou cítím jako věty dvě, ale to je věc osobního vkusu, že jo.

A k té poznámce o publikování na poslední chvíli: makala jsem tvrdě tři večery, protože mi to tentokrát nešlo "od pera", ale nechtěla jsem to vzdát. Průběžně jsem sice koukala, kolik je tu autorů, ale první příspěvek jsem přečetla až dnes. Takže nepředpokládat zbytečně to nejhorší ;)
 Harpyje 02.02.2015, 11:48:27 Odpovědět 
   Lišče: příběh je vtipně pojatý a do dnešní komerční doby posazený. Líbil se mi, jenom mi vadila trochu ta neučesanost/nemáš odstavce a člověk je našponovaný při četbě/. Jinak nemám absolutně výhrad.
 Svetla 01.02.2015, 19:48:41 Odpovědět 
   Líbí se mi nápad televizní show, to by mě nikdy nenapadlo. Zadání wska je zde splněno, dozvěděli jsme se od každého něco - od čerta i od anděla, jak se jim "líbilo" u protějšků.

Lišče, smutno ti být nemusí, příspěvky se dají číst dopředu i tak, když nejsou ještě publikované, stačí jen vědět - jak.
 Lišče 01.02.2015, 15:58:09 Odpovědět 
   Řekl bych, že byl workshop ukončen s jednodenním předstihem... všichni, co posílají dílka na poslední chvíli v poslední den, uvidí díla ostatních už venku... je mi z toho akorát smutno...

Śíma - díky.

Nat Danielová - díky. Inu psal jsem to včera mezi třetí a pátou ranní. Je fakt, že o delší monology jsem se vyloženě snažil, protože normálně je zase tolik u sebe nemívám. Trošku experiment. Díky za zpětnou vazbu.

Toť z mé strany vše.
 Nat Danielová 01.02.2015, 14:00:31 Odpovědět 
   A já zdravím do nory! :-)

Oceňuji nápad s televizním pořadem, přijde mi to nápadité. Stejně tak jméno pro Anděla - Mátočas. Takového anděla by měl mít nad sebou každý z nás.
Pobavily mě trable čerta se svatozáří!

S čím mám problém je taková rozevlátost příběhu, dlouhé monology bez pauz, kde jsem se musela soustředit, abych nepřeskočila řádek a neztratila nit. Možná kdyby to nebylo tak zdlouhavé, vešlo by se sem více děje z výměny a nemuselo by to být takto otevřené.

Jinak nápad byl dobrý a pobavil mě. Nat
 Šíma 01.02.2015, 12:05:08 Odpovědět 
   Zdravím, Lišče.

Ano, povídání má krapet otevřený konec (viz perex), pokračování může být velmi zajímavé. Televizní show? Tak to mne nenapadlo! ;-) Pěkné a úsměvné.

hříbek (šíma)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Victor Lancel
(24.2.2020, 14:11)
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
obr
obr obr obr
obr
Zakázaná láska ...
Petra Vávrová
Kvapem za vlake...
Majrenka
3. Noví sousedi...
Jujacek
obr
obr obr obr
obr

Gembler
pilniczek
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr