obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Bojíš-li se smrti, kde nalézáš odvahu žít?"
estel
obr
obr počet přístupů: 2915267 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39354 příspěvků, 5725 autorů a 389644 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Smolíček, dítě z neúplné rodiny ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Pohádkové fantasmagorie
 autor Vlaďka publikováno: 18.12.2006, 14:44  
Definitivně poslední Pohádková Fantasmagorie...patnáct je hezké číslo a těch notoricky známých pohádek o moc víc není :o))
 


On si táta myslí, že to nevím. Že mu na ty řeči o pastvě skáču. Že nevidím tu kost, co na něj na pasece dělá laní oči. Přece kdyby chodil každý den na pastvu, jak tvrdí, tak se nevrátí pokaždé o tři kila lehčí a se zlatým parožím nakřivo, ne? No jo, já jsem ještě dítě, já ničemu nerozumím. Byl bych raději, kdyby ji přivedl domů. Chtěl bych mít mámu, jako jiné děti. Ona ta jelení domácnost není nic moc.

Včera jsme s tátou seděli u večeře a já mu povídám:
„Tati a jaké cukroví upečeme na Vánoce? Já bych si tak dal vosí úly.“
A on se na mě tak laskavě zadíval těma svýma oříškovýma očima a povídá:
„Hochu, hochu. Víš jak by tě hnaly? Vony jsou ty potvory žlutý strašně agresivní. Jednou by ses zakousl a měsíc měl pak rty jako kopřivami požahaná ropucha.“
Tak to zkouším jinak:
„A co medvědí pracky?“
„Zbláznil ses? No to už vůbec ne! Buď rád, že stará Brumda v zimě spí! Víš, co se mě letos naproháněla? Od čeho myslíš, že mám na zadku ty škrábance?“
Když jsem chtěl ke štědrovečerní večeři usmažit rybí prsty, vysmál se mi, že takovou blbost v životě neslyšel. Že prý zná ryb jak máku, ale ani jedna nemá prsty.
No a bavte se s ním pak o něčem.

Prý letos upeče kaštany, ale mně je jasné, že nemyslí čokoládové. Viděl jsem v komoře tu zásobu. To snad obral celý strom. Loni si nejvíc pochvaloval mechové placičky se slámovou nádivkou, posypané vánočním jíním ze severní paseky. Říkal tomu „slamlsky“. No, to bylo „žůžo“. On táta si neuvědomuje, že mi se ta potrava k přežvykování nevrací tak jako jemu, takže o nějakém strávení nemůže být ani řeči. Do ledna mi bylo šoufl. Taková smíšená domácnost je o ničem. Já bych i vařil sám, ale nesmím. Jednou jsem totiž připravil jelení na víně a to jsem si to pěkně zavařil. Neměl jsem mu říkat, co jí. Že to je strejda Dvanácterák. Od té domy snídám žaludy, obědvám trávové karbanátky s houbami a večer si kontroluju, jestli mi neraší parohy.

Celý říjen mě učil troubit. Že prý to se na podzim dělá. Že to dělával jeho praděd, děd i táta a že on to předá svému synovi, čili mně. Snažím se mu vysvětlit ten rozdíl, ale nepochopí ani to, že já kličkovat před myslivci nemusím. Učí mě, jak se správně třením o strom shazují parohy. I kdybych jednou někdy parohy měl (jako každý druhý chlap), nebudu je bohužel moct sundat o strom, takže tahle technika je mi platná asi jako Sněhurce další trpaslík. Pak taky, jak se brousí kopyta o kámen, aby správně rozhrnovaly listí pod duby. Kdyby mi raději pořídil boty. Obzvlášť v zimě naboso dost trpím. Na třinácté narozeniny mi slavnostně předal rodinnou pánskou ošetřovací soupravu „Paroh Exclusive“, kde je sada pilníků od desítky až po jedničku, páčidlo na staré parohy, prořezávátko na nové, leštidlo s vůní feromonů a videokazeta Sexy laně bez zábran. To prý mi vysvětli později, k čemu je to dobré.

Ach jo. Kde je takovou dobu? Prej na pastvu…to musí mít pěkný hlad.
Cítím se nějak divně. Kdo to tady pořád brousí? Takové zvláštní stíny za okýnkem, je tady najednou nějaká tma a to škrábání na dveře…Že by divočák?
„Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku, jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme.“
A jé, to jsem blázen…venku je plus patnáct. Nejteplejší podzim za posledních pětačtyřicet let, co to na mě zkouší? Podívám se. Za to nic nedám….

„Ááááááá, pusťte měééé, tatííííííííí…Nesahej na mě ty čůzo, dej ty pracky pryč, ježiš ten hábit, to je smrad. Prala jsi to někdy? Pusť! Ne, pusť mě, néééééééé… Za hory za doly, mé zlaté parohy, kde se pasou? Smolíčka pacholíčka zlé jeskyňky pryč nesoooou…!“

No nazdar, jelen nikde. Co si jenom počnu? Kdoví, kam mě táhnou. Teda, to jsou ale missky… Pařáty, že by se za ně smrtka nestyděla a účesy krepovaté jak po noci na suchém zipu a ten odér…lidi, ten je nejhorší.

„Děvčata, dámy, no tak…přece mě takhle neodvlečete. Vždyť si uvědomte ty problémy, až na to příjdou. Vystěhujou vás z té vaší jeskyně a můžete se jít pást. Třeba zrovna s tím mým jelenem.“
„Zmlkni, spratku…A přestaň nás urážet, my nejsme žádné dámy,“ zaskřehotala ta nejošklivější jezinka. Jak jsem později zjistil, jmenovala se Kostpařáta.
„I kdybyste neskončily v base za únos, stejně si na vás došlápne Bílý kruh bezpečí.“
„Neslyšels?! Kušuj!“ přidala se ta druhá, Paradenta, a vtáhla mě do jeskyně.

No, zrovna útulno tam nebylo. Vlevo kosti z netopýrů, vpravo starý gramec s předpotopní troubou a regál desek. V podstatě starožitnost. Větrání absolutně žádné. Tím by se taky vysvětloval ten puch a na ponku se povalovaly špinavé hrnce se zbytky bůhvíčeho…nebo bůhvíkoho?! Trčely z toho kšandy…
„Víš, co to je, trávit takhle o samotě sto třicátý osmý rok? Les za tu dobu vyrostl potřetí a my furt koukáme na ty naše ksichty. Pořád stejné, jen čím dál sešlejší. Tvého tátu známe ještě z dob, když jeho děda měl parohy stříbrné,“ přidala se Ostroretka. Každej chlap, kterého jsme si ulovily, buď do týdne prchl nebo jsme ho musely sežrat, aby neutekl. Takže, kromě na chvíli plného žaludku, houby potěšení.
„Tak rády tancujeme, ale takhle jenom spolu, to je fakt divné. Hele skoč si s náma. Máme Míšu Davida: „Nonstop, já chci žít nonstop…“
„No, dámy, teda jezinky, vy asi budete žít navěky…ale já to mám za pár, jak vidím.“
„Hele a nedal by sis svíčkovou? My vařit umíme, ale nebaví nás to jíst, když to nikdo neocení,“ nabízely sborově.
„Vy máte svíčkovou? Opravdickou? Z hovězího?“
„ No baže. Kousek od jeskyně se páslo stádo krav sedláka Skrbloně. Stačilo jenom zazpívat a kráva padla jako podťatá. A včera jsme pekly cukroví, vosí úly.“
„Cože? Opravdické? Né ty z lesa?“
„No, snad nebudeme chroustat vosy? Někdy je sušené používáme jako koření do guláše z divočáka. Je pak ostrý jak žihadlo. Ale do cukroví…kdepak.“

Po dvou hodinách se Smolíček cítil jako v ráji. S břichem plným dobrého jídla odpočíval na medvědí kůži a Paradenta zatím pazourkem probíjela větrací otvor ven z jeskyně. Kostpařáta nasazovala jehlu gramofonu na desku s písní „Such a perfect day“ a Ostroretka připravovala koktejl z lesních jahod, malin a griotky.

Najednou se rozrazily dveře a do místnosti vběhl rozzuřený táta jelen. Sotva popadal dech. Rozhlédl se, nabral Smolíčka na své rozložité paroží, hrozivě zatroubil a utíkal s ním k domovu.

Nevadí. Příští týden budou lívance s borůvkami a pečená divoká husa na medu se zelíčkem a bramborovým knedlíkem. Taky má dorazit nová deska Káji Gotta, Zlaté Vánoce. Smolíčka si vyzvednou, jen co jelen odejde na pastvu. Bude mejdlo.


 celkové hodnocení autora: 98.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 15 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 35 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Alasea 04.12.2010, 19:58:02 Odpovědět 
   Skvělé! Pohádky občas některým bytostem upírají, a teď je to všechno uvedeno na pravou míru. :-)
 Svetla 08.10.2007, 22:28:29 Odpovědět 
   Jojo, hodně dobré. Na mě udělal dojen obrat: platný jako Sněhurce další trpaslík.
 sirraell 24.08.2007, 18:53:53 Odpovědět 
   Jeste ti chybi ta o Dlouhem, Sirokem a Bystrozrakem a myslim, ze i Hloupeho Honzu jsi vynechala. 20 je taky hezke cislo...
Perfektni, za svickovou bych se tez nechala unest... Zatim jsem byla unesena jen tvim psanim... za 1
 Yfča 20.12.2006, 8:41:36 Odpovědět 
   Myslím, že Božka Němcovic by ti záviděla... ;o))
 ze dne 20.12.2006, 8:55:46  
   Vlaďka: :o) Nevím, jestli by mě spíš nežalovala za porušení autorských práv...i když... Božka nebo Grimmové?... Díky:o)
 Dědek 19.12.2006, 22:40:34 Odpovědět 
   Moc hezká pohádka. Už se na jezinky budu dívat jinak. Jsou to docela hodné ošklivky. Takových u nás běhá, akorád nežijou v jeskyni.
 ze dne 20.12.2006, 8:15:29  
   Vlaďka: Ano, každá stará paní prostě potřebuje jen trochu lásky a pozornosti...jinak tě sežere. P.S - raději nenos kšandy...:o)
 čuk 19.12.2006, 9:36:52 Odpovědět 
   takže lehce zmutovaný lidojedky? a současně zvířojedky? jsou aspoň hezký? Já je nikdy neviděl!
 ze dne 19.12.2006, 10:09:22  
   Vlaďka: Hezký?! Jesli považuješ kostnaté pařáty, úzké rty, vyviklané zuby a vlasy- kombinaci koudele, větviček a bodláků za hezké, tak by se ti mohly líbit:o)
 čuk 18.12.2006, 16:58:59 Odpovědět 
   moc se mi líbí, akorát ty kšandy trčící z hrnce byly zlověstný, ale nakonec: proč by zvířata nemohla žrát lidi?
Fajn napsaný s fajn pohledem
 ze dne 19.12.2006, 8:15:41  
   Vlaďka: Jezinky přece nejsou zvířata. To jsou lehce zmutovaný ženský...:o))) Díky, Čuku.
 amazonit 18.12.2006, 16:40:59 Odpovědět 
   tak vony to zasejc takový čůzy nebyly- nešťastný ženský:o))
dobrý, zase dobrý:o)
 ze dne 18.12.2006, 16:42:55  
   Vlaďka: V celých Pohádkových Fantasmagoriích se snažím vysvětlit, že není nic kladného na tom, když Jeníček s Mařenkou sežerou staré paní půl střechy a pak ji ještě surově upálí v peci. S jezinkami je to podobné...Díky:o)
 Luciena 18.12.2006, 14:44:05 Odpovědět 
   Je obdivuhodné, co dokážeš s těmi pohádkami udělat :-) Je to zase naprosto originální a člověk se při čtení báječně pobaví a zapomene na všechny běžné starosti. To se musí prostě líbit každému, kdo má jen trochu smysl pro humor.
 ze dne 18.12.2006, 14:56:19  
   Vlaďka: Děkuji za hodnocení. Teď už je budu jenom pilovat a dopisovat :o)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
obr
obr obr obr
obr
Vraždasebe
Ema Májová
Pohled z okna
Lulu
Střípky příběhů...
Jackie Decker
obr
obr obr obr
obr

Koloseum
Chimera
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr