obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kdo nemá peněz, je chudý; kdo nemá přátel, je chudší; ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě."
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
obr
obr počet přístupů: 2915546 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39814 příspěvků, 5772 autorů a 391785 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Teplo ::

 autor Gilbert Cunninghamm publikováno: 27.05.2015, 18:49  
Sindibáda potřetí
 

Odcházela z restaurace, když v ní vědomí, že před chvíli dojedla lidské maso bobtnalo jako chuchvalec hnisu v zanícené ráně. Svět se zdál rozplizlý, lidé se nehýbali. Vlastně nic se nehýbalo, jen Sindibáda a její mysl. O své duši tolik nepřemýšlela. Nevěděla jestli i ta se hnula. Prošla zastavenou ulicí, jíž se zrovna vznášela chmýříčka kvetoucích akátů a nasedla na tramvaj směrem na nádraží, která tam na ni nehnutě čekala.

Chuť mrtvého těla na jazyku a slova „jsme také jen maso“ vlekla stále s sebou, když přišla po dlouhé cestě domů a ulehla znavená na postel. Proč se jí dějí takové věci? Co komu udělala? Ležela v přítmí na posteli, jediné co svítilo byl její digitální budík a kandelábr, jehož světlo dopadalo do jejího pokoje v zvláštním úhlu, trhajícím prostor na kubistický obraz. Zavřela oči, aby potlačila pocit závratě, který se dostavil ve chvíli, kdy začala zkoumat světla na stropě. Tentokrát se snažila zahnat i představy smetiště, spolu s představami otce.

Myslela nyní na muže s pokožkou barvy křídy. Titanová běloba. Myslela na to, že nikdy neokusí jak se cítí muž. Myslela na to, že ji činí potěšení být tím, kým je. Myslela na to, že situace, které v jejím životě nastávají se dějí z nějakého důvodu. Zabydlené v minulosti vystřelují stříbřitá vlákna a omotávají si její vědomí, které nemůže žít jinak, než tak jak žije. Nebo ano?

Věděla, že je obětí výchovy a ač se snažila sebevíc, tato myšlenka ji pronásledovala do sprchy, kde si právě omývala vlasy vodou a splachovala z nich šampon s nějakou velmi směšnou vůní. Když se dostala ke svým intimním partiím, všimla si, jak z nich vytéká křídově, titanově bílá tekutina. Jediná věc, která jí přišla na mysl bylo staré a slavné přísloví „post coitum omne animal triste“. Jsme jen maso.

Jsme maso zmítané pudy. Voda dopadající na její nahou pokožku se měnila v déšť podzimního dne, kdy od matky poprvé dostala vánočku s psaním. Bydlela už dlouho mimo domov. S matkou si pouze telefonovala. Řekla někdy matce, co se tehdy přihodilo? Sama nevěděla, ale ze všech těch hovorů pochopila, že to matka odtušila. Ona se přeci jen s otcem ještě stýkala. Možná to poznala z jeho chování. Možná, že dcera a matka jsou propojeny.

Matka často mluvila o prorockých snech, většinou temných, plných lávy přelévající se přes nějaké zahalené postavy. Sama vždy věděla, co její sny znamenají. Jakoby si přála, aby se vyplnily, aby se jejím známým děly špatné věci.

Sindibáda zalezla do postele. Vlasy měla ještě mokré a příjemně ji studily. Světlo z ulice nyní porcovaly zatažené žaluzie, a tak dopadalo na strop jen v tenkých čarách. Zavřela oči a doufala, že zítřejší den bude klidný a mírumilovný.

Pomalu se propadala do slastné Morfeovy náruče. Za víčky viděla tisíce rudých blesků bičujících temnotu. Míhaly se všemi možnými směry, a postupně z nich začala vystupovat jakási postava. Nijak nepřipomínala člověka. Byla to prostě postava. Ani možná neměla ruce. Třeba neměla ani nohy. Ona však věděla, že je to postava.

Nemluvila, jen stála v blíže neurčeném prostoru Sindibádina snu. Tramvaj se ponořila pod vodu. Řidič nakázal zavřít všechna okna a utěsnil dveře. Byla to stará tramvaj, taková se skořepinovými sedačkami. Jeli do školy. Mysleli si, že to půjde přes jezero, ale ve skutečnosti museli projet podvodním tunelem. Byli tam koleje? A proč nikde neviděli vodní faunu? Poslední pohled nad hladinou vypadal, jako od holandských krajinářů, když už se začali sbližovat s programem romantismu.

Hladina jezera skýtala lůžko pro mlhu, od břehů jezera se zvedaly stromy a lesy směřovaly nahoru na kopce. Svítalo, ale Slunce ještě neukázalo ani kousíček svého ohromného disku. A do mlžného jezera se pomalu zanořovala tahle fantaskní tramvaj. Možná bude mít referát o pyrománii – nebo pyromantii? Ve snech se vše stírá.

Skrze uzavřené a utěsněné okna a dveře crčely pramínky vody. Jestli se dostanou do sucha včas, než se všichni utopí. Nevěděla, tiše seděla a čekala. Projížděli zrovna tím tunelem, šinuli se pomalu, a světla, které řidič rozsvítil vrhaly matný jas na jeho zkrabatělé stěny. Je zajímavé, že ve snech člověk nepřemýšlí.

Vystoupili v jeskyni, a vystoupali po dlouhých a úzkých točitých schodech. Dostala se do třídy, v níž seděla spolu se spolužáky, které vůbec neznala. Měla referát. Neví o čem, ale přednášela ho angličtinou s dokonalým britským přízvukem. A vše začalo blednout. Obraz se smazával, byl bičován tisíci rudými blesky a z jeho útrob jako z opony vystupovala jakási nelidská postava.

Cítila příjemné teplo. Přes postavu se přelila láva. Sindibáda spala dál. Oheň z cigarety, kterou nedokouřila zapálil koberec, a ona nyní tiše a neslyšně hořela v pokoji, který již neozařovaly pouze tenké pruhy světla z pouliční lampy.

Bylo to příjemný lidský pocit.


 celkové hodnocení autora: 93.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 9 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Jarda 31.05.2015, 15:01:34 Odpovědět 
   Dzravím.

Při čtení předchozí části, jsem netušil, že děj je na pokračování. Četlo se mi to dobře a plynule.
 čuk 27.05.2015, 18:48:41 Odpovědět 
   Osamělost zatížená nehezkými vzpomínkami vede k nehezkému hodnocení vlastní osoby a vzniku depresí. Povídka rozebírá jemné nuance podobných nálad až k dojemnosti. Psáno dobrým stylem, zájimavě, se střihovými kombinacemi vlastních úvah a miničinů. Uvedené pocitové miniportréty osamělosti jsou dost časté. Otazné je, kam vyústí, tedy, jak pokračovat v psaní, co se stane, aby se postava pohnula k mínusu nebo plusu. Přechod do snu je častým prvkem, zde téměř filmově mnohdy surrealisticky doplňuje předchozí portrét. Postava otce je přízračná a do jisté míry mýtická a symbolická. Střihově je sen převeden ve skutečnost. Model: neopatrnost s cigaretou vede k požáru není nový. Jsem zvědav, zda bude další pokračování Sindibádina portrétu s novým možností rozvoje děje (který se v této fázi poněkud zastavil) nebo zda autor smrtí příběh zakončil. Pokud se cokoli se Sindibádou dělo, nebylo to většinou její vinou, zde si další osud zavinila sama. Přesto je je konec povídky překvapivý, zdá se mi dost laciný a nepřipravený. Na té situaci s usináním s cigaretou se mi něco nezdá (třeba mohlo usínání nastat přes projekci do cigaretového kouře). Je otazné, zda volit velmi střihové překvapení nebo zapojení do kontextu jako určitá symbolika.
 ze dne 28.05.2015, 8:09:51  
   čuk: Mínil jsem "vývoj děje" a postava, "aby se hnula k plusu či mínusu. " Ne-li, pak se musí měnit svět okolo. kvydoluješ další í, bude dobře. Sindibáda už se mi zdá být dost čitelná, i ten komplex daný jejím otcem.
 ze dne 27.05.2015, 21:30:01  
   Gilbert Cunninghamm: Děkuji, čuku, za podnětné připomínky.
Uvidíme, jak se to vyvine. Autor má jisté tendence a několik věcí již má připraveno. Domníváš se, že vývoj postavy je nutně nutný?
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
O srdce ze zlat...
Rebekka
Sex on the Beac...
Racek
Pokoj v duši (I...
Šíma
obr
obr obr obr
obr

Co skýtá
Jiří Ondra JL"
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr