» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."

Pavel Sečkář

počet přístupů: 2915775

obr

:: Na SASPI.cz je právě 39710 příspěvků, 5825 autorů a 392902 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Láska bez lásky ::

Julia de Sena	publikováno: 22.06.2015, 10:50


	rudý záblesk oči její barva krve pokleslo víčko mrkla počkej kam jdeš? neodcházej už teď mi scházíš… hledám ji pohledem všimla si mě zrak mi utekl k zemi někdo přišel stojí za mnou ONA! zvedla mi hlavu tam kde kožený proužek objímá krk tak těsně nad ním nůž ostrá čepel chlad se prohání po zádech ještě něco zašeptej Tvůj hlas je sladký jako Ty však s hořkým podtónem odešla jsi opět snad se vrátíš… když už nedoufám najednou jsi zde odcházím s Tebou téměř nedýchám dáš mi polibek? ne biješ mě nádherná bolest pak Tvá ruka hladí laská a opět bič společně se propadáme do hlubin spojené spokojené miluješ mě? ne ani já Tebe ale byly jsme si blízko… odešly jsme spolu a najednou jsi byla pryč už jsem Tě nespatřila byla jsi někým jiným jako já ale v sobě Tě mám navždy a když budeš chtít opět tu budu pro Tebe odešly jsme spolu a pak již jsme se neviděli jen ty dvě schránky zůstaly zde ale ty dvě spojené odešly… jen když jsme se loučily v objetí krátký záblesk vrátily se na okamžik a opět jsou pryč Ty i já mnoho jsme si daly odešly jsme spolu a poté každá zvlášť… sbohem ještě neříkej slib mi potkáme se ať v nás znovu ty dvě spřízněné probudíme je tu ve mně pro Tebe když přijdeš přijde ona budeš-li chtít snad budeš snad se obě vrátí zatím sbohem ještě se potkáme má duše to ví sbohem… a vzpomínka v srdci navždy


celkové hodnocení autora: 91.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 3.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 23		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 36		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Poustevník	25.06.2015, 0:43:15

Odpověď na příspěvek od uživatele: Lord Mordvig* ze dne 24.06.2015, 23:15:26* Měl jsem být přesnější. Dnešní poezii si vyhradili intelektuálové, kteří se domnívají, že mají patent na to vykládat, co poezie vlastně je. Ale zdá se, že to sami tak docela nevědí. Tak to bylo vždycky. Když si přečteš českou poezii 16. století, velmi se svou učeností a neinpirovaností podobá té dnešní. Když zajdeš na nějaké čtení, zjistíš jaká je to hrůza. přitom si každý myslí, jak je skvělý. Co se týká Máchy, vím to už dávno: Mácha nenudí, ale odpuzuje. Jenže na rozdíl od dnešních koryfejů to alespoň uměl. Možná, že to právě dnešní intelektuály nudí, jejich heslem je neumět. Asi na tom něco bude, když se říká, že dnešní mladá generace je první generací, která je blbější, než její rodiče. Poezie je složitá věc, jako hudba, jenomže hudba se vyučuje, poezie je ponechána sama sobě. Naštěstí Bůh nenaděluje talent podle vzdělání. Sprostotu, a to tu nejkýčovitější, dnes potkáš nejspíše ve vysokých kruzích. A také, bohužel mezi intelektuály. Ale na takovou debatu tady není místo.

Lord Mordvig	24.06.2015, 23:15:26

Odpověď na příspěvek od uživatele: Poustevník* ze dne 23.06.2015, 0:09:22* částečně máš pravdu (poezie v poslední době pro intelektuály...) ovšem, najdou se i ty vedlejší proudy (krchovský pro puberťačky aj.) ... ale mám notný dojem, že poezie VŽDY byla pro intelektuály (alespoň od určité chvíle) - to je to, co ji odlišuje od lidové tvorby a písniček a říkadel a rozpočítánek - jenom dřív ono intelektuálství něco znamenalo (a taky se víc týkalo vyšších vrstev, takže do prostoru médií nepronikala masovost a sprostí chudáci (nic proti chudákům, co mi vadí je kýčovitá sprostota (vydávaná za umění (každý si občas nějakou tu kýčovitou sprostotu užije))) ono, sice mácha byl velký básník, ale národ se kouše nudou když ho čte a všichni si pamatují jen tu zborcenou harfu a lásky čas... ale z fidlovačky máme hymnu ... všichni znají fausta, každý slyšel o shakespearových sonetech a někteří tuší, že dantova božská komedie propaguje novou představu pekla, ale kdo je četl?? poezie samozřejmě je pro lidi, o nich... ale oni ji dneska nemají moc zájem nebo snahu číst (podobně jako už málokdo poslouchá právě toho dvořáka, mahlera a brahmse )

Poustevník	23.06.2015, 0:09:22

Odpověď na příspěvek od uživatele: Lord Mordvig* ze dne 22.06.2015, 23:02:08* Trochu se bojím, jestli na to nejdeš moc intelektuálně. Podívej se třeba takový Mahler. Tomu vytýkali kdeco, včetně banality. Pro mnohé to byl(a ještě je) kýčař. A podívej, dnes je z něho pomalu největší symfonik. Je to samozřejmě také dílem cílené propagace. Ale nejenom. Zmiňuji to proto, že současná poezie (už pár desítek let) je zajímavá jen pro intelektuály (a také ne všechny), ostatní nudí. Jak se říkávalo: Brahms je vždy dokonalý, ale někdy nudí, Dvořák je občas banální, ale nikdy nenudí.Měj se.

Lord Mordvig	22.06.2015, 23:02:08

většina už byla řečena, přesto pár komentářů 1) viktora a miroslawka na vás, čerchmanti! ( :D :D ) 2) psala jsi, že tě zajímá názor někoho, kdo píše pro sebe než pro čtenáře - pokud píšeš pro sebe, neukazuj to ostatním, pokud si chceš hrát na post strukturalistku (já na text nemám vliv, jsem mrtvý autor a text je svůj), tak si o tom nejdřív něco zjisti - proč a jak - básně taky většinou po sobě neupravuju (ve skrytu duše však doufám, že tak nenudím), pokud chceš napsat něco delšího, i tak to musí být plné zajímavého obsahu, jinak se ti na to všichni vykašlou (aka TL;DR) ad klišé: klišé vskutku hraje roli v umění, ovšem, pleteš si jakou - nadmíra klišé a líbivosti, popřípadě touha publika po skandálu (jak kdosi napsal) vede ke kýči a braku, umění mísí zažité prvky (typy, klišé, pravidla) s prvky novými, neotřelými (zajímavá spojení, metafory, ujeté figury a šílené verše s puncem ožralého surreálna); ty se tady nepříjemně blížíš právě braku (na kýč to není dost líbivé) 3) mám takový malý dojem, že tohle by po troše úprav lépe fungovalo jako próza... jak již říkal poustevník, poezie, pokud se nesnaží o nějaký rozruch, je rytmická záležitost (někdy až melodická), tohle je rozbité škobrtání, srovnáno s hudbou - je to jako když se někdo učí novou skladbu a nezvládá hrát z not rytmus; chvílemi možná trochu glitchózní, ale to zase nepodporuje obraz... 4) zvedla mi hlavu tam kde kožený proužek objímá krk tak těsně nad ním nůž ostrá čepel chlad se prohání po zádech tahle část se mi docela líbí... je asi jediná... navíc mi po ní někde přibližně dochází schopnost se soustředit na průjem slov (silk říkal, že to připomíná dýku, ale ono to taky připomíná proud) 5) existuje způsob jak se nemuset zodpovídat z kvality básní zveřejňovaných, avšak starý, překonaný a dnes až lehce k smíchu, navíc levicový - obrátit se k Bretonovi a jeho nápadu, že by básník měl žít ve skleněném domě... ale to platí o surrealismu a automatickém psaní (což, vzhledem k "záhadnému způsobu kterým z tebe vylétají básně" nemusí být tak daleko - to automatické psaní, ne surrealismus, veverka a prak hrášku) //jo, nudím se

Poustevník	22.06.2015, 21:52:49

Odpověď na příspěvek od uživatele: SiLK* ze dne 22.06.2015, 10:49:44* Kdybych já byl na tvém místě, to bys viděl stupnici! Ta zdejší o ničem nevypovídá. Ale to by se komunita rychle rozutekla. A lidé sem chodí právě kvůli ní. Poezie je až tak nezajímá. Co se týká známky, předpokládám že je autorka mladá, a nechci, aby si myslela, že básně s 1 jsou nějak lepší a nezačala se v nich zhlížet.


ze dne 22.06.2015, 22:15:27
Julia de Sena: Mladá jsem, ale na to hodnocení se dívám hodně s nadhledem :) Spíš sem chodím kvůli konstruktivní kritice, jako je ta Vaše :) Co znamená njěaká známka, podle mě se báseň nedá oznámkovat, pouze zkritizovat :) A jak říkám, to jestli se líbí nebo ne, je subjektivní. Každopádně za krititku opravdu děkuju :))


ze dne 22.06.2015, 22:00:24
SiLK: Souhlas. :)

Poustevník	22.06.2015, 21:33:38

Odpověď na příspěvek od uživatele: Julia de Sena* ze dne 22.06.2015, 19:29:08* Možná se člověk občas potřebuje z něčeho vypsat. Pak to má nechat v šuplíku do doby, než z toho něco udělá. Pocity má každý. A jsou "kupodivu" dost stejné. Ty mohou být nanejvýš podnětem. Báseň je něco jiného. Nemusíš se nutit psát krátké věci, máš jiný dar, to je na básni vidět. A není v poměru k jiným zde tak špatná, jak ukazuje známka. Jen musíš znát míru.


ze dne 22.06.2015, 21:39:24
SiLK: Podepisuji s dodatkem, že má stupnice hodnocení je mírně odlišná, neboť používám celou škálu, tudíž i kdyby v nějakém vesmíru na mojí známce záleželo, tak není nijak příšerná. :)

Poustevník	22.06.2015, 21:17:30

Odpověď na příspěvek od uživatele: Julia de Sena* ze dne 22.06.2015, 19:29:08* Když to nechápeš, těžko vysvětlovat. Mohu posloužit jen nepřímým příkladem. Proč se některé opery, které by na to měly, nehrají na světových jevištích (např. Dvořákova Armida)? Prostě proto, že text (tady Vrchlický) je příliš rozvláčný. Takový Janáček škrtal a škrtal a škrtal. V dobré básni není ani slovo navíc. Stejně jako v dobré skladbě nota. Potom teprve záleží na tom, jaká ta slova jsou.


ze dne 22.06.2015, 21:21:48
Julia de Sena: Hraji, takže vím, o čem mluvíš. Děkuji :) U mě je fakt, že málo své básně upravjui, hlavně proto, že věřím, že nejsou mé. Jsou pouze své. Nerada do nich zasahuji poté, co ze mě nějakým tím záhádným způsobem vyletí. Jen občas a spíše, co se formy týká než obsahu. Ale děkuji za Tvůj názor i za ochotu mi pomoci a vysvětlit Tvůj pohled na věc :)

Poustevník	22.06.2015, 21:06:49

Odpověď na příspěvek od uživatele: Julia de Sena* ze dne 22.06.2015, 19:29:08* To máš pravdu. Na řadě básní je vidět, že jejich autoři recitovat neumějí. Zápis básně je vlastně něco jako noty. A první čtení jako hra z listu. Básně je dokonce možné i z listu nahlas recitovat, podle struktury. Samozřejmě, mohou tam být pasti, zaskočí tě nečekané slovo, které zvrátí smysl atd. Ale to je extrém. Ale tam, kde se báseň už jen kochá sama sebou žádná rétorika nepomůže.


ze dne 22.06.2015, 21:18:58
Julia de Sena: Dobrá... :) Pokusím se držet těch kratších... Ty sklízejí i celkem úspěch, ale je fakt že někdy se člověk prostě jen potřebuje z něčeho vypsat. Zajímá mě názor lidí i na tyto básně, které slouží spíše autorovi než čtenářům. Občas se i tyto někomu zalíbí. Je to hodně o osobitém vkusu každého člověka :)

Poustevník	22.06.2015, 20:54:43

Odpověď na příspěvek od uživatele: mylencz* ze dne 22.06.2015, 16:48:05* Ještě k rozvláčnosti a spádu. Jsou lidé s rétorickými schopnostmi, kteří vystaví dramatickou řeč, ve které mnoho neřeknou. Taková je i tato báseň. Ke sdělení, které přináší, včetně zaujetí, by stačil daleko kratší text. Je-li podstatou poezie zhuštění, pak tento text jde opačným směrem.


ze dne 22.06.2015, 20:58:04
Julia de Sena: Heh...Proč by mělo být podstatou poezie zhuštění??? o.O Tedy...kdysi jsem zjistila, že někdy jsou kratší básně lepší...ale přijde mi, že to hodně záleží na tom, o čem se píše...a proč.

Julia de Sena	22.06.2015, 19:29:08

Ještě k nerozdělení do slok. Básně se musí umět nejen psát, ale i číst :) Umíš? Rozděl si sám. Každý to vidí jinka a já nechci nikoho nikam tlačit, v této ne :)

Julia de Sena	22.06.2015, 18:38:48

Ke všemu, co tu bylo řečeno. K neviděly ano uznávám, chybička se vloudí :D K přílišné rozvláčnosti v druhé části: Naprosto se tam mění celá báseň, první část je příběh, druhá poté rozjímání, opakování, vzpomínání. K používání "klišé" výrazů, obratů...ano, používám, přiznávám se...a co? prostě se mi to líbí :)) navíc...označení pro klišé, značí něco, co je známé, opakující se...většinou proto, že je to buď krásné, nebo pravdivé :D ;) Ke své slovní formě nemám, co říct :D je prostě taková jaká je, a taková vždy bude :D Přílišné množství sloves?? samozřejmě!! Ta báseň je někomu určena, tak proč nepřipomínat, proč to nezvýrazňovat. S interpunkcí je to složité...každému, co jeho jest, já říkám. Někdy vůbec, někdy zcela, někdy jen trochu okořenit... červenoknihovní?? ok. možná. pravděpodobně...já sama jsme taková trochu jak vystřižená z dívčího románku, možná pak se to i odráží v mých básních :D


ze dne 22.06.2015, 20:50:37
Julia de Sena: SiLK: A tohle bude asi taky pravda :D


ze dne 22.06.2015, 20:46:59
SiLK: Už to celý chápu. Prostě se ráda čteš.

čuk	22.06.2015, 16:57:56

Neviděly má být správně: neviděly, jak si všimla Mylencz, Báseň na mne působí jako vychrlená, kdy se text neopravuje a nevylepšuje. Z jiného pohledu je spíš patetická a trochu červenoknihovní. Láska bez lásky: spíš jakási osudová přitažlivost až zimničnost, kdy je cosi mimo schránku (tedy běžného života).

mylencz	22.06.2015, 16:48:05

Díky předešlému komentáři mě zajímalo dílo, které je údajně rozvláčné a zároveň má spád :-). Až po "byly jsme si blízko" plyne báseň dobře, ženská poezie, něžná i kořeněná. Vynechání inverzí by možná mohlo zvěrohodnit hrdinčiny pocity, ale budiž. Spád myslím ztratila báseň v místech, kde hrdinky "odešly spolu", což několikrát opakuješ, aniž mají verše charakter důrazu... spíš se tu opakování točí v kruhu naprázdno a nového příliš nenabízí. Mnoho jsme si daly, v sobě tě mám navždy: jsou věty, které nemusí být vyřčeny, dobře, ba možná lépe, vyplývají z kontextu, druhé půlce básně by rozhodně prospělo provzdušnění, a to i na pohled: členění do strof, aby dílko nepřipomínalo jeden dlouhý nákupní seznam :-). Po slušném rozjezdu mě trochu zklamal i památníčkový závěr. a pak již jsme se neviděli / vypadá v celkovém kontextu jako gramatická chyba - neviděly? Přimlouvám se také za kontrolu nadužívání zájmen. Ještě podotknu k zvolené formě: pokud se rozhodneš v poezii používat interpunkci, pak důsledně: velká písmena, čárky, tečky. A nebo vůbec nic, bez otazníků, tří teček a vykřičníků.

Poustevník	22.06.2015, 11:45:06

Je to příliš rozvláčné. půlka by možná stačila. Ale má to spád.

SiLK	22.06.2015, 10:49:44

Ahoj, tvar básně připomíná čepel bodajícího nože, stejně tak pocity ukryté v básni nesou známky bolesti. Láska ani bolest nejsou v básni černobílé, už samotný název poukazuje na mnohoznačnost významů slov. Dojem z básně bohužel kazí několik nešvarů, kterých není tak složité se vyvarovat a jejich příští vynechání ponese ovoce. Jednak je to velký počet osobních zájmen a obzvlášť těch v druhé osobě s velkým písmenem. A druhak je to obrovské množství sloves a především sloveso být je ve všech různých podobách v přílišné koncentraci Styl jakým je báseň psaná je svižný, řádek po řádku tetuje pocit do paže papíru. Je však potřeba obrázek něčím okořenit. Zajímavou myšlenku a pocit doplnit i vhodnou slovní formou. Těším se na příště. 3 T.