obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915733 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39654 příspěvků, 5807 autorů a 392676 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Bojová akce: VRAŽEDNÉ OVCE ::

Příspěvek je součásti workshopu: Vražedné ovce
 autor Doubravka publikováno: 22.07.2015, 22:24  
Pro mě není největším hororem nějaké sci-fi nebo fantasy, ale to, co se (bohužel i v naší době) docela reálně v (h)různých obměnách děje nebo dít může.
 

„Abychom pronikli bez větších ztrát do města Badelon, použijeme starý známý princip Trojského koně. Přesně vyškolené šestnáctileté dívky, Abdala a Mira, se budou vydávat za naše utečence. Nudou působit dojmem, že zde zakoušely nesnesitelné mučení a znásilňování. Vzbudí maximální soucit. Až pomine podezření, že by mohly být námi vyslané, zmocní se klasickou ženskou lstí zbraní, pozabíjí stráže a ihned nám otevřou brány. Bude to v noci při úplňku. My pak vnikneme do spícího města a málokdo se zachrání. Dívky v bojovém umění a v nenávisti k nepřátelům a především k mužům bude cvičit Remina v uzavřeném objektu B3.“ Mufti udělal pauzu, aby jeho posluchači měli čas vstřebat informace.

Objekt B3 byl všem přítomným znám svou ponurou stísněností, železnými mřížemi v oknech a neustálou stráží před vchodem. Nebylo pochyb, že jakmile dívky vstoupí do B3, do normálního života se nevrátí hodně dlouho. A zřejmě už nikdy.

Mufti nechal vyznít v tichu ponurou atmosféru vyvolanou zmíněním objektu B3, uhladil si plnovous a pokračoval. „Operaci jsem nazval ´VRAŽEDNÉ OVCE´, protože dívky budou působit nevinným dojmem tichých oveček, ale pak budou nemilosrdně vraždit. Plán zná jenom nás šest a Remina. Jinak podléhá nejpřísnějšímu utajení. Do vyslání Abdaly a Miry zbývají tři měsíce výcviku a přípravy. Abdala a Mira musí získat potřebnou nenávist vůči mužům. Remina jim bude důsledně vštěpovat, že muži jsou zvrhlé zdivočelé bestie a že je třeba, aby město Badelon padlo o úplňku do rukou žen. Proto je třeba, aby tu noc muže nelítostně vraždily a otevřely vrata ženám, jak se dívky budou mylně domnívat. Pochopitelně po našem vniknutí do města musí Abdala a Mira ihned zemřít. Obě dívky jsou zatím panny. Aby celá akce vypadala naprosto věrohodně, musí na nich být patrné stopy mučení a znásilňování.“ S mírným úsměvem přejel očima po všech zúčastněných.

„Máte tři měsíce na to, aby Abdala a Mira uvěřily a bylo na nich patrné, že muži jsou bestie a že strádaly a byly nepředstavitelným způsobem sexuálně zneužívané. Nás šest se bude tomuto úkolu věnovat každý večer po západu slunce a ráno do jeho východu. Dovoleno je vše. Čím brutálnější budete, tím lépe. Jen tak se z oveček stanou vlci, jen tak se z povolných ovcí stanou ´vražedné ovce´. Je vše jasné?“

Přítomní muži spokojeně zamručeli. Takovýto úkol si rozhodně představit dovedli. Položili mlčky pravou ruku na čelo a levou do klína jako vyjádření slibu věrnosti vůdci Muftimu. Byla to jejich přísaha na rozum a na mužství.

***

Abdala a Mira se blížily po dvou dnech strastiplné cesty k městu Badelon. Tři měsíce samotky a brutalit s nimi udělaly své. Včera se vzájemně uviděly poprvé s přísným zákazem spolu cestou mluvit vyjma nejnutnějších příprav stran vstupu do města a pak ohledně útoku. Včerejší noc, první mimo B3, usínaly obě mlčky, třásly se zimou a podvědomým reflexem, že co nevidět může přijít s nastupující tmou i pravidelné znásilňování. Abdala se několikrát za noc vzbudila a tiše plakala bolestí. Tělo měla poseté špatně se hojícími jizvami a popáleninami od doutníků. Na levém prsu měla hlubokou jizvu od dýky. Nejvíc zmučené však bylo srdce.

Když v dálce uviděly město Badelon, právě zapadalo slunce. Mlčky na sebe pohlédly, zastavily se a začaly se připravovat ke spánku. Abdala věděla, že pokud udělá chybu, poruší mlčení nebo nebude přesně plnit úkol, má jí Mira bez váhání zabít. Totéž věděla Mira o Abdale. Tyto zásady jim Remina dostatečně každé zvlášť tloukla do hlavy. Obě měly pod pláštěm schované dýky.

***

Mufti přece jen na sto procent dívkám nevěřil. Věděl, že Remina obě dostatečně vyděsila, takže spolu pravděpodobně skutečně nepromluví. Ale nebyl si jistý, když nyní budou dva dny nikým nekontrolované, když zdánlivě ochutnají pocit svobody, zda se dobrovolně vydají opět do rukou mužů, byť s vědomím, že jdou splnit posvátný úkol s následným zachráněním všech žen, jak se domnívají. Proto se rozhodl za nimi vydat a zkontrolovat, že skutečně dorazí do Badelonu. Věděl, že by neměl být problém je nalézt, protože z cesty nebylo uprostřed skal kam uhnout.

***

S nástupem tmy nepřišlo znásilňování, ale pronikavý chlad a také se ozvaly jizvy se svou ostrou bolestí. Abdala se tiše rozplakala. Uslyšela, že se něco pohnulo. Možná je poblíž nějaké zvíře. Nebo nějaký muž. Muži jsou nejodpornější bestie, budou vás vždy mučit a znásilňovat, dokud je nezabijete. Tak je to Remina učila den co den. Ano, je temná moc noci, přichází muži, a s nimi možnost mučení a znásilnění.

Abdale začalo docházet, že není pravděpodobné, aby muži ponechali jejich útěk, který jim Remina umožnila, bez toho, že by se pokusili je pronásledovat. A kdy jindy by na ně zaútočili, znásilnili je a případně zabili, než právě v noci.

Šelest se ozval zase o něco blíž. Podvědomě si vsunula levou ruku mezi nohy. Bolest v oněch místech byla veliká, zranění příliš živá. Pravou rukou uchopila dýku. Opět šramocení, teď už velice blízko. V tom ucítila čísi chladnou ruku na svém krku. Nebyla schopna vydat ani hlásku. Krev jí ztuhla v žilách.

***

Cestu, kterou šly dívky dva dny, urazil Mufti na koni za několik hodin. U sedla měl dostatek vody, teplou deku pro případ, že by musel ve skalách nocovat, a sušené maso. Abdala a Mira jistě budou tak hodinu cesty před Badelonem, jak měly nakázáno. V pustině se dobře vyzná, neměl by být problém je objevit díky svitu měsíce.

***

Abdala se vzpamatovala. Bleskově vytáhla dýku a bodla do tmy. „Co děláš, to jsem já!“ vykřikla bolestně Mira a sevřela ránu v levém rameni pravou rukou. Krev se z rány valila proudem. Potom si padly do náručí. Všechna nastřádaná bolest se najednou provalila v proud slzí a v pevné objetí.

Možná by se mlčky k sobě tiskly do rána, kdyby neuslyšely blížící se kroky. „To jsou jistě muži, je po setmění, opět přicházejí“, zaúpěla Abdala.

„Nech mě tady. Já stejně daleko neuteču, ztrácím příliš mnoho krve, co nevidět zemřu“, odpověděla tiše Mira. „Utíkej rychle co nejdál a nikdy se nevracej, ani nechoď do Badelonu. Živá by ses odtud určitě nedostala.“

Po těch slovech se Mira bezvládně zhroutila na zem.

***

Mufti s neomylností lovce i ve tmě našel místo, kde dívky nocovaly. Stačilo pár drobností, které zkušené oko ani v noci nepřehlédne a reakce jeho dobře vycvičeného koně. Poslední úsek půjde pěšky, aby dívky překvapil. Připravil si dýku a postupoval vpřed.

Nechybělo mnoho a málem přímo šlápl na tělo jedné z dívek, ležící na zemi v tratolišti krve. Sklonil se k ní, byla mrtvá. Sáhl na její mladou heboučkou nohu, která si i přes mnohá zranění uchovala svou svůdnou krásu. Zemřela teprve před chvílí, ještě je trochu teplá. Roztrhl její plášť a olízl čerstvou krev z jejího levého ňadra. Cítil obrovské vzrušení ze směsice krve, smrti a sexuální touhy. Roztáhl jí nohy.

***

Abdala utíkala, co jí nohy stačily. Zcela vyčerpaná si pak sedla na kámen a rozbrečela se. Ne, nenechá ji tam ležet. Vrátí se a zakryje její tělo kamením, aby jí nesežrala divoká zvěř. To si přece nezaslouží. Ubohá Mira.

Pomalu hledala cestu zpátky. Tápala tmou, zakopávala, vracela se. Mira jako by se do země propadla. Opět usedla a bezradně plakala.

V tom uslyšela několik metrů od sebe divoký, zoufalý výkřik. Mužský výkřik. Bezmyšlenkovitě se tam rozběhla. Před sebou uviděla tělo muže a pod ním ležela bezvládně Mira. Její pravá ruka však ještě stále pevně svírala dýku v jeho zádech.

Rychle muže z Miry odvalila. Její život už ale zadržet nedokázala.

Tělo chlapa, který je chodil znásilňovat, jehož jméno však neznala, ale tušila, že je jejich šéfem, ponechala divé zvěři.

Miru zakryla pečlivě kamením. Potom stála nahá nad její mohylou, slavnostně si položila pravou ruku na ňadra a levou do klína a sklonila oči. To byl její slib a přísaha při jejím ženství, že sice dovolí každému muži, aby do ní vnikl, ale vzápětí ho probodne dýkou, tak jako to právě dokázala Mira. A vyškolí k tomuto úkolu i další ženy. My vám ještě ukážeme, co znamená akce VRAŽEDNÉ OVCE.

Ráno vyhledala Muftiho koně, objela Badelon a vydala se do širého světa naplňovat svůj temný plán.

***

Závěrečné ponaučení pro všechny muže: pokud si nahá žena před vámi pravou rukou zakryje ňadra, levou rukou klín a zdánlivě cudně sklopí zrak, je váš osud již zpečetěn. Nemáte šanci.


 celkové hodnocení autora: 98.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 6 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 24 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 39 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Ida 29.01.2016, 12:37:29 Odpovědět 
   Příběh mě bavil. To je asi to hlavní. Dokonce bych uvítala i pokračování. Nějak mám docela náladu číst o tom, jak se ženy mstí mužům :) Dílo není úplně typicky hororové. Co mě zarazilo, byla reakce Miry na to, když ji Abdala bodla: "Co děláš, to jsem já!" Nevím proč. Asi mi to přišlo jako zvláštní reakce. Asi možná i to, že Abdala neprojevila Miře nahlas žádnou lítost. Celý příběh mi nepřišel jako něco, co má vyznívat vtipně, proto se mi k němu také moc nehodí závěr. Ale četlo se mi dobře. Ať se nadále daří :)
 Nat Danielová 09.08.2015, 19:46:23 Odpovědět 
   Hezký nápad, hezky zpracovaný, nýbrž strachy jsem se nepočůrala. A ten feminismus, no šmajrá kdyby na mě chlapi ušili takovou boudu jako na ty dvě chuděry, stala by se ze mně feministka zcela určitě :-)
Pěkný příběh, Nat
 ze dne 16.09.2015, 13:34:09  
   Doubravka: Díky moc
 Alžběta 27.07.2015, 15:36:30 Odpovědět 
   Ahoj, já ti ten samej den odepisovala na tvůj koment u mého příspěvku... Tak proto :-)
Jinak pěkný den...
 Doubravka 27.07.2015, 15:12:23 Odpovědět 
   Odpověď pro všechny - rozhodně nejsem typ FEMINISTKA. Skutečně jde o nějaké dílo a ne o mou osobu!
 ze dne 27.07.2015, 15:29:45  
   SiLK: Ano. A dílo nese znaky feminismu. Řeší genderové role a ženy jsou v utlačované pozici, za kterou se chtějí pomstít a mají být čtenáři sympatické.

Tudíž je to jednoduché. Feministkou nejsi, dílo feministické je. Motivace neznámá.
 Jarda 27.07.2015, 13:58:49 Odpovědět 
   Dzravím.

Je v tom dostatečné množství napětí ze kterého jde málo strachu a hrůzy. Myslím, že kdyby v některých částech to bylo obohaceno o detaily a ve čtenáři se probouzela větší zvědavost, byl by to krásnej horor. Námět je to velice dobrý, ale takto mi to zavání feminismem.
 ze dne 27.07.2015, 15:13:31  
   Doubravka: Díky za přečtení a komentář. Feminismus - viz výše.

Doubravka
 Jenny 26.07.2015, 13:19:05 Odpovědět 
   Doubravko, povedlo se ti napsat napínavý (asi fantasy horor, nebo thriler) nevím k čemu se přiklonit, protože že bych měla strach, to ne, ale napětím to sálá
i mně se líbí pojetí vražedných akcí coby názvu a co se mi líbilo moc, tvoje schopnost pro navození atmosféry, zatímco já bych ji byla schopná tak maximálně popsat, ty jsi mě do ní vtáhla. super :-)
závěr je sice takový... no, asi bych si ho odpustila, ale to jsou drobnosti, stejně jako nějaké věci v textu, jako brečet vs.plakat, spíše ten pláč, než brečení
nicméně, líbilo, jednička.
 ze dne 27.07.2015, 15:14:07  
   Doubravka: Moc díky, potěší to.

Doubravka
 phaint 25.07.2015, 18:45:04 Odpovědět 
   Smekám před myšlenkou a spojením s vražednými ovcemi. I provedení se mi líbí, i když bych uvítala trochu víc zlidštěné hlavní hrdinky (aspoň přímá řeč, myšlenky, pohledy....) Povídka mohla vyvolat hlubší pocit - osobně bych usekla poslední 4-5 vět a volila jiný konec (se to radí, že jo...) A možná bych vyměnila slovo "rozbrečela se" - pro ten trochu hanlivý přídech, který má - takové rozplakala se, propukla v pláč atd?? (Jen návrh!)
Ale jinak strašidelné až běda!
 ze dne 27.07.2015, 15:14:49  
   Doubravka: Díky za pochvalu i věcné rady. To je moc fajn.

Doubravka
 SiLK 25.07.2015, 12:25:02 Odpovědět 
   Ahoj,

souhlasím, že "psychoanalýza" do hodnocení uměleckého díla příliš nepatří a samotného mě to už hodněkrát rozčílilo.

Nicméně je důležité také říct, že to nejvýraznější, co si čtenář z přečtení této povídky odnáší je především zamyšlení nad rolí mužů a žen a nějaký morální apel. Ačkoliv takový tvůj názor být nemusí, představuji si takto feministickou literaturu.

Samotný text je napsán poměrně zručně. Věrohodný nápad násilnických dobyvatelů se mi líbí, do nějakého prostředí přesně zapadá. Trochu jsem se ztrácel v tom, jestli Mira žije/nežije, možná to byl úmysl, zvláštní mi připadalo, že po bodnutí do ramene nedošlo ani k nějakému zachraňování (zastavení krvácení) , ale došlo k poměrně laciné smrti.

Do osudu hlavních hrdinek jsem se nedokázal vžít, ačkoliv považuji znásilňování za hroznou věc, nic jiného jsem se o nich ze čtení nedozvěděl.

Text by mi dobře zapadal do delšího dobrodružného celku (to není špatně) a oproti Alžbětě se mi závěr, společně s úvodem, líbil asi nejvíc.

T.
 ze dne 27.07.2015, 15:16:41  
   Doubravka: Díky za přečtení a zhodnocení. Jsem ráda, že se ti líbil konec - chtěla jsem tím právě dát najevo určitý vtip, který tu někteří nepochopili. Moc díky.

Doubravka
 Alžběta 23.07.2015, 20:40:50 Odpovědět 
   Pěkný den ti přeji jetě jednou.
Kromě povídky jsem si přečetla i komentáře. Myslím že jsem tu na Saspi několikrát narazila na to, že je hodnocen nejen literární počin, ale i "názor", který ovšem názorem nutně být nemusí.
Tvoje povídka se mi líbí. Co se literárního zpracování týče, občas je tam něco malinko takové násilné, ale nic zásadního. Jedna věc mi tam vadí, a to je ponaučení v závěru. Příběh je poutavý a napínavý. Velice dramatický a nejde ho nedočíst. Vnímám to celé jako literaturu - ne názorové vyjádření. A z tohoto pohledu se mi prostě nápad a zpracování líbí. Pěkné.
 ze dne 27.07.2015, 15:18:01  
   Doubravka: Ahoj Alžběto,
trochu nechápu to, že píšeš "ještě jednou". A kde je to poprvé? Nevypadlo ti něco neodeslané?
Jinak moc díky.

Doubravka
 Šíma 23.07.2015, 17:42:35 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 23.07.2015, 14:53:43

   Ahoj, už podle perexu jsi volně převyprávěla možné události z naší běžné životní reality (v rámci Tvé fantazie) do povídkové formy na téma WS o vražedných ovečkách! Ano, největší horory píše sám život... Měl jsem na mysli poněkud volnější zadání WS vs. Tvé pojetí (i pohled na věc). Ženy v očích mnoha mužů nejsou ženami, ale jsou brány jinak - v nejlepším případě jako věci (v mnoha zemích "třetího světa" mají cenu dobytka)... Je to horor.
 ze dne 27.07.2015, 15:18:47  
   Doubravka: S tím hororem v některých částech světa to je pravda.
 Šíma 23.07.2015, 14:53:43 Odpovědět 
   Zdravím. Ovečky (vražedné ovečky) jsou zde jen v přeneseném smyslu slova (hlavní roli hrají ženy, které chtějí rovnou zabít všechny muže a možná i ovládnout svět). Ale kdo ví, protože s koncem povídky vše teprve začíná. Jako muž se netěším, ženy (či dívky) s velkým (nebo i malým) nožem bývaji nebezpečné (viz hororový žánr). Podle zadání jde krapet o netradiční povídání...
 ze dne 23.07.2015, 17:09:43  
   Doubravka: Ahoj Šímo a díky za přečtení. Mně to tak netradiční nepřijde. Nebo jsem nepochopila, co máš na mysli.

Doubravka
 Harpyje 23.07.2015, 14:21:57 Odpovědět 
   Zdravím:) Po přečtení tohoto WS příspěvku mám trochu rozporuplné pocity. Není to tvoje chyba, snad moje... nemohla jsem se nějak do příběhu vžít.
Mylím, že svůj věk neuvádíš, typovala bych mladý ročník:)
Ze tvých slov v textu je cítit potlačovaná touha .... a možná i nějaké zklamání ... možná mám i já bujnou fantazii, Píši a vidím věci, které snad ani nejsou, ale vnímám to tak. Promiň moji otevřenost.

Dávám za dvě a zdravím.
 ze dne 23.07.2015, 17:15:35  
   Doubravka: Díky za přečtení, kritiku a amatérský pokus o mou psychoanalýzu. Nevím, ,čím jsem ti nesedla, ale v mém údajně nízkém věku ten problém nebude. Snad příště nekomentuj až tak mě, ale dílo. Díky.

Doubravka
 Svetla 23.07.2015, 0:59:47 Odpovědět 
   Novodobá Dívčí válka. Jsem hodně ráda, že ho ta mrtvá sejmula, prasáka nechutnýho.
 ze dne 23.07.2015, 17:07:39  
   Doubravka: Světlo, moc díky za přečtení, zájem a ocenění. Je to od tebe fajn.

Doubravka
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Wayne
(1.12.2020, 18:26)
jessyjason0321
(1.12.2020, 07:37)
ab0nd
(28.11.2020, 20:04)
p8aefwimsg
(28.11.2020, 18:36)
obr
obr obr obr
obr
Pye Dog
Fuxik(5)
Tváří v tvář
Hugozhor
Stav a nebo myš...
Martin Janda
obr
obr obr obr
obr

Ježeček
Lara
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr