obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915540 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39802 příspěvků, 5772 autorů a 391725 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Do tmy ::

 autor Nicolas publikováno: 30.08.2015, 8:55  
O co se vlastně jedná? Jde o jakýsi úvod, první řádky, které mají čtenáře navnadit k další četbě. Nejde o nic extra dlouhého, smyslem těchto pár odstavců není to, aby byly nekonečné. Představují hrubou kostru k začínajícímu příběhu, který postupně připravuji. Jejich účelem je přilákat, možná i šokovat, ale hlavně upoutat. Prvotním cílem je vyvolat ve čtenáři otázky. Otázky, na které dostane odpovědi v dalších kapitolách.
(Podle mé známé je text vyloženě depresivní, tedy alespoň takové pocity v ní po přečtení vyvolal. Je zajímavé, že v každém čtenáři ono dílko vyvolá zcela jiné pocity a myšlenky.)
 

Zavřu oči, nasaju do plic zatuchlý vzduch pokoje. Vidím bílé plátno a černé kaňky. Počkat… utvářejí nějaké obrazce. Panáčky. Kreslené domy a dlážděné cestičky. Je krásně, ach, tak krásně. Slunko svítí, ty malé figurky pochodují kolem, všem je fajn.
Pak se začnou rozpouštět.
Rychle, divoce, v jednu velkou černou skvrnu. Studený inkoust zatopí plátno, pokryje mé dlaně, steče k mým nohám. Snažím se uprchnout, jenže je příliš pozdě. Proud je příliš silný.
A když otevřu oči, ležím v posteli, zcela nahý, ruce složené na prsou. Pomalu, jen velmi pomalu si uvědomuji, že už nedýchám…


Starou pláň pokryl šedivý prach. Vítr ho tam zanes. Vláčel jej prostorem, cloumal jím a prostupoval, dokud konečně neležel na té zpustlé zemi plné špíny a kamení. Sledoval jsem celé to dílo. S rukama v kapsách, s cigaretou v puse. Docela lhostejně, mlčky a bez přemýšlení. Jako by se čas v tu chvíli zastavil.
Zastavil.
Já se vracel zpátky. O den, o týden. O měsíc. O několik let. Všechny mé chyby, všechna má očekávání se změnila. Mohl jsem manipulovat sám sebou, vyhýbat se zdem, do kterých má maličkost předtím narazila. Vyhýbat se pádům až na samotné dno. Měl jsem šanci něco změnit. Změnit svůj život, najít pro něj nový smysl.
Jenže pak se zvedl vítr.
A ten šedivý prach zase unášel dál. Ode mě, daleko od mé zbloudilé duše. Čas znovu běžel. Já, to bezcenné smítko, jsem tam stál. Na pláni. Mé oči sledovaly naději, jak si to štráduje do oblak. V mých uších zase doznívaly poslední zvuky jemného povětří. Vzduch zřídl.
Típl jsem cígo, sešlápl jej podrážkou. A za broukání a s rojícími myšlenkami v hlavě mé kroky vedly k další kapitole. Té temné v mém životě.

Přímo…


Do tmy.


 celkové hodnocení autora: 98.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 8 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 30.08.2015, 8:54:39 Odpovědět 
   Že by posmrtné retro? I když pocit, že nedýchám,nemusí znamenat, že opravdu nedýchám, pak by se jednalo o iluzi. Anebo tak trochu sci-fi posun do jiné osobní reality. Duše? Ta přece nekouří! Uvidíme, jak bude náš hrdina profilován, prozatím je v neutěšené krajině, osamocen. Ale že bude směřovat přímo do tmy, tak kategoricky? Uvidíme. Prozatím nelze příliš hodnotit ani známkovat. Psáno obratně.
 ze dne 30.08.2015, 23:23:53  
   Nicolas: Skutečně. Pocit, že nedýchám, nemusí nutně znamenat, že opravdu nedýchám. Ptám se, proč by duše nemohla kouřit? Pokud jde o iluzi, je přece možné cokoli a v úryvku výše se zcela jistě nepohybujeme v reálném světě.
Každopádně děkuji za vyjádření :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Hromada
Anna Weberová
O myších a lide...
Stanislav Klín
(MEM)BRÁNA
Tilda
obr
obr obr obr
obr

Anděl a ty
Janette
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr