obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Slunce tak neupřímně tvoří klam dokonalého světa."
NelaS
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Kempování s.r.o. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Literární jednohubky!
 redaktor Šíma publikováno: 30.09.2015, 19:11  
Nikdy jsem nekempoval, a ve stanu nikdy nespal. Je to jen jednohubka, šotkům zdar!
 

Konečně nadešel ten den. Den D. Po šíleném balení a takřka zapomínání důležitých věci na přežití, jakými jsou zápalky, plynový vařič, karimatky, stan, lampa, lopatka, zásoby a další, včetně stanových kolíků, jsme vyrazili do přírody. Do lůna matky přírody mimo prostory určené k hromadnému táboření.

Pryč byly paneláky, králikárny, bez kterých by stovky a tisíce lidí neměly kde žít. Pryč byla světla velkoměsta. Byl jsem tu jen já, ona a komáři. V duchu jsem doufal, že jsem nezapomněl přibalit i repelent proti komárům a jinému bodavému hmyzu.

Postavili jsme stan. Třikrát nám spadnul, ať žijí stanové tyčky. Když byla našel nová vila bez toalety a koupelny hotová, musel jsem se pochválit. Moje druhá polovička se také usmívala, přestože za to mohla právě ona, že se stavba podařila až napočtvrté. A to prý mám obě ruce levé.

Udělali jsme si čaj, ať žijí výdobytky moderní civilizace, a pojedli něco ze skromných zásob. Jeden aspoň nemusí dělat oheň jako v pravěku. Láhev vařiče byla plná, tak snad nehrozilo, že budu shánět chrastí a suché větve. Je sice dvacáté první století, ale jeden nikdy neví, do jaké situace by se mohl dostat.

Začalo se stmívat, přeci jen ona snaha utábořit se na paloučku nedaleko říčky, jejíž jméno jsem si nepamatoval, nám zabralo docela dost času. Se západem slunce začali pískat komáři, poletovat mušky a štípat i další neidentifikovatelný hmyz. Lezoucí i poletující.

„Tomu se říká romantika,“ utrousila má polovička, která se snažila nacpat do spacáku, který měla jen z poloviny rozepnutý. Stále byla kost. V duchu jsem děkoval přírodě, že tu není nikde žádný pes.

„Děje se něco?“ zeptala se, když se jen v košilce a kalhotkách kroutila jako had.

„Ne, nic, jen že bys měla ten spacák více rozepnout, jinak se do něj nedostaneš! A večeře nebude?“

„Měli jsme čaj a sušenky, zbytek až ráno, pokud nás tvá příroda, mocná čarodějka, nesežere.“

„Jak myslíš, zlatíčko, jdu ztlumit lampu a zavřu stan, než usneš...“

„Ty jsi tak pozorný,“ zazubila se. „A ne že polezeš do mého spacáku máš svůj.“

„Neboj se, jsem na nějaké hrátky příliš unavený, nehledě na naše bratry komáry, kteří hladově poletují kolem stanu. Zdá se, že ten repelent zabral...“

„Dobrou noc, drahoušku,“ zašvitořila.

A nastal čas klidu a míru. Řeka čarovně pobublávala, měsíc nad řekou vesele zářil. Kdesi zahoukala sova a cosi zašustělo v křoví. Prostě romantická noc jako trám. Zalezl jsem do svého spacáku, když tu... Ozvalo se po několika minutách přímo nelidské zaječení: „Jau, co to je? Mravenci?!“

"Jací mravenci?" ozval jsem se a hnedle jsem se začal soukat ze spacáku. Nad hlavou se mi rozkývala petrolejová lampa. Jako Tarzan jsem si tedy nepřipadal. Mravenci?

A pak nám znovu spadl stan. Děkoval jsem prozřetelnosti, že jsem tu lampu nezhasnul úplně, a že nám ten stan nezačal hořet, protože nehybělo mnoho a rozbila by se. Kempujte v přírodě, když jste úplní zelenáči, co na tom, že máte vše nastudované z internetu a nakoupeno dle příruček. Vybavení může být extra třída, ale když není jednomu shůry dáno…

„Mravenci,“ zaúpěla má drahá polovička. „Jak to, že jsme si toho mraveniště dříve nevšimli?!“

Vylezli jsme ze stanu, který stál napůl žerdi a sledovali, jak si Ferdové pochutnávají na kostkovém cukru, sušenkách a dalších pochutinách, které nebyly zabalené a které jsme v tom úprku stačili rozsypat ve stanu. A ta lampa tam pořád ještě svítila, zatím co na nás zaútočili ze zálohy komáři. Je to tak, hmyz drží vždy při sobě, bez ohledu na to, zdali létá či jen pobíhá mezi stébly trávy.

A jaké bylo pro nás z toho všeho poučení? Nechodit kempovat do přírody, ale využít kempy, nebát se druhých lidí, kteří by nás i tak označili za zelenáče, ale třeba by nám pomohli a možná v prostorách určených pro kempování mravenci nejsou, což o komárech soudit nemůžeme, vzdušný prostor je vzdušný prostor, protože správný komár nezná bratra, natož kempaře zelenáče!


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 10 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 18 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Kondrakar 01.07.2018, 18:59:31 Odpovědět 
   Pobavilo, zvláště když si vzpomenu na svý první táboření na rybách a nešel mi postavit bivak. Kamarád, zkušený zálesák, prohlásil - seš tuleň, musíš takhle. A za chvilu bylo hotovo. Takže všem tuleňům zdar :-))
 ze dne 01.07.2018, 21:14:02  
   Šíma: Nazdar! ;-)))

Dík za zastavení a komentík.
 aegitalos 27.01.2016, 20:17:33 Odpovědět 
   Popravde, divím sa, v našom veku by sme vari mali vedieť, ako vybabrať s tou háveďou. Ja to aspoň viem /stan neotvárať, až keď je jasné, že ideme na vec/.
Ale nešikovným patrí keď nie svet, tak literárne pole.
 ze dne 27.01.2016, 20:20:13  
   Šíma: Děkuji za zastavení a komentík, tento text je čistá fantazie. ;-)
 Nat Danielová 04.10.2015, 22:34:33 Odpovědět 
   Jak píše Apolenka - nepřekvapí, ale potěší. Tvé kempování je napsáno takovým tím "laskavým" tónem, hrozně hezky se to čte, jenže najednou je tu konec a čtená se cítí být oklamán, protože chce číst dál. A nejde o nějaký humor, ten nemusí být, ale ta pointa, závěr, nic.
Jinak dobrý nápad, wska na téma kempování se asi nedočkáme, tak proč na toto téma nepsat jen tak?

Hezké dny, Nat
 ze dne 05.10.2015, 9:51:50  
   Šíma: Děkuji za kritiku a zastavení! Hezký den i Tobě.
 Apolenka 01.10.2015, 11:59:04 Odpovědět 
   Příjemná epizodka... nepřekvapí, ale potěší.
 ze dne 01.10.2015, 16:08:01  
   Šíma: Díky za zastavení a komentík.
 čuk 30.09.2015, 19:10:24 Odpovědět 
   Jednohubka jako ze života, s vypíchnutím možných smolných peripetií. Kromě komárů vše při zemi i charakter textu. Výstižné, ale humor nijak překvapující, spíš dobromyslný (a myslím si, že dost okoukaný). Čekal jsem pointu nebo nějaké důsledky a ne očekávané poučení.
 ze dne 30.09.2015, 19:53:36  
   Šíma: Díky za publikaci, čuku, textík se drží opravdu při zemi. Pointa chybí, jop.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Zločin a trest ...
aegitalos
Večerní rozjímá...
Bel Riose
Lukášův život
AnnaSova
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr