| Taková pohádková. |
| |
|
|
Mladá víla Krasomila,
se skřítky si dobře žila,
její jméno pravdu hlásá,
svůdná, něžná, plavovlasá.
S princem, když se potká v lese,
srdce buší, hlas se třese,
oba tuší věci příští,
amorův šíp už k nim sviští.
Na zámek teď spolu míří,
snad se otec s volbou smíří,
uznale král kývá hlavou,
princ si vybral lásku pravou.
Moudrá slova pana krále,
rozhovor však plyne dále,
královna též vílou byla,
než tě chlapče porodila.
Náš rod dlouhé roky chrání.
láska je tou mocnou zbraní,
víly dobře kouzla znají,
na zradu však lék nemají.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 14 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
