obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."
Luigi Pirandello
obr
obr počet přístupů: 2915490 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39731 příspěvků, 5764 autorů a 391411 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Deratizér - Čas spatřit světlo ::

 autor Seraph publikováno: 16.10.2015, 18:45  
Kapitola třetí
 

Nastal čas zahájit tiskovou konferenci. Netrpělivý dav reportérů se mačkal v budově zdevastované elektrárny. Nechybělo mnoho a úspěšně by dosáhl nefalšované davové psychózy, kdyby muž, který vykročil ze tmy, nezdvihl ruku, aby učinil přítrž novinářské vřavě. Dav ztichl téměř okamžitě. Svým gestem dal ihned najevo, kdo je pánem situace. Málokdo by byl takový blázen, aby ještě cekl. Onen muž si posunul brýle ke kořenu nosu, aby jeho ledové kry lépe viděly na stádo pisatelských ovcí pod provizorním pódiem. Prohlédl si své senzacechtivé publikum, založil si ruce za zády a spustil:

„Původně jsem vás chtěl informovat o našem posledním úspěšném tažení, avšak když vás takto vidím, jak se tlačíte jeden přes druhého, musím konstatovat, že se mi dělá zle. Za těmito zdmi jsou holé pláně plné kamení a písku, ohořelé stromy a zdejší krajina se již ani nedá nazývat krajinou a já mám na vás jednu jedinou otázku... Co jste udělali pro to, abychom žili v lepším světě? Odpovím si za vás. NIC. Když pod mým velením padali vojáci jeden po druhém do hlubin nicoty, mělo vše nějaký význam. Věděli, že umírají pro blaho lidstva. Pro naději, že jednoho dne na Zemi nebudou žádné krysy, které by parazitovaly na našich životech. Jak se na vás dívám, vaše existence pro mne pozbyla významu. Dnes jste tu jen proto, abyste parazitovali na mých názorech. Jste tu jen proto, abyste mohli v nějakém rádoby slušném plátku pošpinit jména těch, kteří to s vámi mysleli dobře. Až do chvíle, než jsem vás uviděl, jsem si uvědomoval sílu médií. Lidé za vámi jdou jako prasata na porážku. Napíšete cokoliv a oni tomu věří. Vaše moc je nepopíratelná. Jenže jste pozapomněli, že neexistuje jen síla tisku. Hleďte na tento náboj. Nosím jej pro štěstí. Jeden nezmůže nic. Avšak tisíce nábojů přinesou lidem svět bez zášti a ponížení. Jsme na začátku nového zrodu a já si říkám, proč by neměla i média projít jistou očistou,“ dokončil svůj monolog, poodstoupil od svého řečnického pultu a zasalutoval davu novinářů.

Nepříliš osvětlený prostor elektrárny se rozzářil záblesky z hlavní a na kovové konstrukce, na kterých stáli generálovi vojáci, dopadaly prázdné nábojnice. Uběhlo jen pár minut a z náprsní kapsy vypadla poslední tužka.

Generál Bridges stál na pódiu až do doby, kdy z hromady novinářských těl nevydechla poslední duše. Otočil se a spatřil nevěřícné pohledy svých důstojníků, kteří si nechtěli přiznat, čeho právě byli svědky.

„Měli to v očích,“pronesl tiše a odešel.


14. 11. 1982

Možná bych měl skoncovat se všemi těmi primitivy. Nač doufat, že se lidstvo přestane hnát za penězi a ničit vše živé kolem jen pro svou marnivost? Již dávno se mi začalo hnusit žít ve světě plném zahořklosti, hrabivosti a přetvářky. Ty víš, můj milý příteli, že nejsem špatný člověk. Víš moc dobře, stejně tak jako já, že mé ideály nejsou temné. Miloval bych sníh, kdyby nesymbolizoval smrt. Jak bych mohl žít v tomhle světě déle, než čítalo mé mládí, bez milované ženy? Milovat není snadné, i přesto bych to dokázal. Jenže tady není koho milovat. Proradnost opačného pohlaví mi vyrazila dech. Stýkám se stále se svou ženou ve svých vzpomínkách. Byla jako já, však víš. Toužila po světě bez nenávisti. Často jsme se procházeli po lesích. Na ty chvíle klidu, lásky a pohody nikdy nezapomenu. Pevně jsem tiskl její ruku, aby věděla, že jsem s ní, že ji držím a že budu vždycky stát po jejím boku. Ellen nebyla typem ženy, která by se ráda hádala. Uvažovala racionálně, proto jsem si k ní našel tak snadno cestu. Věděla, že když nebude dělat to, co nemám rád, že to samé může čekat i ode mne. Možná jsem jí nemohl koupit tolik jako jiní, ale ona nebyla na peníze. Čerstvě natrhané voňavé květy jí udělaly daleko větší radost než jakýkoliv ručně tepaný šperk. Ona sama byla mým nejvzácnějším pokladem. Svět byl ještě barevný, než dostala rakovinu.


 celkové hodnocení autora: 91.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 16.10.2015, 18:44:14 Odpovědět 
   Podle datování v textu: za dva dny se toho tolik stalo?
Další vývoj hlavní postavy jde velice rychle (?). Tragedií je, že fanatický diktáror a vrah může vyjít z oprávěné kritiky použije-li demagogického uvažování. A duševní vyprázdnění může produkovat citlivost, většinou sentimentální. O hrdinově zemřelé manželce není v předchozím textu žádná zmínka. Anebo se dostal do stavu šílenství? Ale na to se vyjadřuje příliš plynule a spisovně.
Vzal jasi téma dost hopem, s příliš velkými střihy ve vývoji. Pokud jsi chtěl vykreslit vývoj diktátora, tak tím text ztrácí na přesvědčivosti. Anebo bude další pokračování?
 ze dne 16.10.2015, 18:55:59  
   Seraph: Datací v deníku se nedá přílišně řídit. Ta obsahuje jen rovinu "současnosti" (i když současnost v díle je taky pro nás minulostí). Od začátku až po záznam z deníku se jedna o deratizérův sen, tedy rovina z fantaskní budoucnosti. We wordu to odlišuji tak, že jsou sny psány tučně, záznamy deníku kurzívou a přítomnost standardně. Tady to tak nevynikne, tudíž došlo k mýlce. Mám napsané další kapitoly, takže text určitě bude pokračovat.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
endlessness
(3.4.2020, 01:58)
Elis66
(1.4.2020, 21:52)
kapsymedu
(30.3.2020, 15:36)
Abisek
(26.3.2020, 11:55)
obr
obr obr obr
obr
Nelítostná krit...
markus
...
VK
OBRAZ
Tilda
obr
obr obr obr
obr

Ty jsi ten déšť
lucinda
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr