obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši."
William Shakespeare
obr
obr počet přístupů: 2915778 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39713 příspěvků, 5825 autorů a 392910 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: VVálečné srdce - III. ::

 autor vanísek publikováno: 17.11.2015, 8:18  
Tak další čast. :) Snad se bude líbit. Enjoy it!
 

Probudila jsem se do chladné noci. Vstala jsem na chladnou zem a omotala kolem sebe deku. V okně se odrážely siluety postav. Vykouknu ven a zamrazí mě.
"Všichni vojáci nástup! Nouzové hlášení! Válka začala! Útočí na nás!" rozhlašoval nějaký muž, zřejmě další kapitán. Doběhnu ke skříni, kdy Leona vletí do pokoje. Pochopila, proto popadla nůžky. Rychle, ale přesto nádherně mě ostříhala. Můj letmý pohled v zrcadle učinil veselý úsměv. Vypadala jsem jako kluk. Ne jako muž. Jako devatenáctiletá dívka, jsem měla k muži daleko. Rychle se obléknu, obuju těžké černé boty a vyběhnu.

"Olivie dávej mi na Nicholase pozor!" křikne naposled Leona. Po dlouhých chodbách letím jak vítr. Vyběhnu na náměstí a prozkoumávám terén. Mému bystrému zraku neunikl žádný detail. Potřebuji najít známou osobu a té se následně držet. Jako velká úleva se naskytl Nicholas. Doběhnu k němu.
"Olivier Dinglendon," ohlásím se.
"Dobrá. Běž támhle. Škrtám si tě na seznamu," oznámí a ani se neohlédne. Jen ukáže rukou k davu. Kývnu a vyběhnu.

Adrenalin mi vře v krvi a hormony radosti se uvolňují po neskutečných dávkách, což by mohlo zabíjet. Ovšem mé nadšení lehce poklesne, když uvidím Jamese.
"Nicholasi jsme všichni!" zakřičí.
"Dobře tak jim rozděl koně a jedeme!" odpoví mu Nicholas.
Utvoříme dlouhou řadu a James nám přiděluje koně. Jde to celkem rychle. Konečně jsem na řadě já, kdy dostanu nádherného hnědého hřebce, který ovšem není tak nádherný jak můj Tis.

Nasednu na koně a podívám se po rozlehlém náměstí. Můj pohled sklouzne zpět ke Kapitánovi, kde se kolem něj motají dívky. On je rázně odmítá, což se musím zasmát. Konec řady má své koně a pak ho uvidím. Mého dokonalého a jedinečného koně. James ho vezme a láskyplně pohladí. Ten to však odmítne. Jde pořád vpřed. Možná až moc vpřed, navíc mým směrem. To není dobrý, cítí mou přítomnost. Seskočím z koně a dojdu k Tisovi. Pohladím ho jak předtím James. Tis spokojeně frkne.

"Jak jsi to dokázal?" zeptá se James.
"Je to jedinečný kůň. Potřebuje cítit lásku."
"Dříve mě přijmul, tak proč ne teď?"
"Prosím Artisi. On je dobrý," pošeptám Tisovi do kůže. Znovu ho pohladím a poplácám.
"Teď to zkuste," obrátím svou odpověď na Jamese.
James pohladil Tise a ten frknul. Obrátil k němu hlavu a šťouchl do něj. Přijmul ho...

"Jak? Jak jsi to dokázal?" podívá se na mě.
"Cítil lásku," usměju se.
"To není možné. Ty těm koním rozumíš?"
"Já jim nerozumím. Oni pouze rozumí mě."
"Tebe si budu pamatovat," ukáže na mě, vyhoupne se na koně.
"Jako bych o to stál," ušklíbnu se a dojdu ke svému koni. Vyhoupnu se též. Společně opouštíme město za ochranu naší vlasti.

Cesta byla nepohodlná. Střídaly se kamenité a písečné cesty. Jeli jsme dobré tři hodiny, kdy mně přidělený kůň nerozuměl mému pohybu těla, tedy neposlouchal a plahočil se vzadu. To se nedá říct o kapitánovi. Bylo to opravdu k zasmání. Tis bral nechtěné malé pobídky a zrovna, když to kapitán nečekal.

Dorazili jsme konečně na místo. První sluneční paprsky osvětlovali provizorní stany a velikou budovu. Slezu z koně, kdy ho uvážu k plotu. Dojdu k velkému chumlu. Rozdávají se postele no super... S mým štěstím, kdy se za celou dobu nestalo nic zlého, dostanu to nejhorší místo. Opak je však pravdou. Bůh se mnou, když nejsem u dveří. Nádherný střed.

Dobrá teď to beru zpět. Kapitáni nemají své vlastní pokoje tak budou spát s námi. Nesnáším zákon schválnosti. Vedle mě spí James a naproti přes uličku Nicholas. Nicholas mi nevadí, ale Jamese nemusím. Chápu, že mám nejlepší místo, ale tohle je už moc. Vážně prosím! Radši budu spát venku jen s dekou!

"Běžte se převléknout do uniformy, které máte všichni na své posteli," zavelí Nicholas. Pomalu se rozejdeme. Dojdu velkou, starou halou až ke své posteli. Číslo 110. Podívám se na něco jako uniformu. Ty do boje budou určitě honosnější. Rychle si převléknu kalhoty, poté zaváhám se svrškem. Nadechnu se a rychle si přehodím tričko. Rozhlédnu se po místnosti. Díky bohu jsou všichni zaneprázdnění svým převlíkáním. Usměji se pro sebe a vyrazím ven. Nadechnu se čersvého vzdchu a sednu na studenou zem. Spát tady by možná ani neuškodilo.

"Ahoj," uslyším za sebou. Nehezky sebou cuknu. Otočím hlavu. Stál tam vychrtlý blonďák a v obličeji celý vystrašený.
"Ahoj," usměju se mile.
"Já jsem Alexander a chtěl jsem se s někým seznámit. Jo to byl asi blbý nápad," zamumlá a otočí se.
"Já jsem Olivier. A děkuji!" zakřičím za ním.
"Proč děkuješ?" zmateně se otočí.
"Že jsi přišel první. Je to dobrý nápad. Nebudu tu aspoň sám," usměju se, když poplácám na chladnou zem vedle sebe. Alexander se taky usměje. Dojde ke mně a sedne si.

"Jak jsi se dostal sem?" začne Alexander.
"Sám jsem se přihlásil," odvětím.
"Tak to jsi blázen. Mě odvedly přímo ze svadby," zavrtí hlavou.
"To mě mrzí," položím mu ruku na rameno.
"Máš manželku? Nebo přítelkyni?" Rychle zakroutím hlavou v nesouhlasném gestu.
"Buď rád. Ten hnusný arogantní král! Jak já ho nesnáším! Je posedlý jen vládnutím! Nedbá na lásku druhých," rozčílí se Alexander.
"Neměř všechny jedním metrem. Třeba jeho dcera je jiná."

"Geny se předávají dál Oliviere! Bude stejná jako její otec!" rozčíleně vykřikne.
"Nebo jako její matka," vzdychnu.
"Neměli by jste urážet královskou krev," vmísí se do rozhovoru James.
"Říká někdo, kdo si má vzít princeznu na manželku," odfrknu.
"Jak to víš?" zeptá se James.
"Koně slyší všechno," ušklíbnu se. James si mě změří pohledem.
"Je čas na začátek výcviku!" zakřičí Nicholas. James kývne. Zvedneme se a namíříme si to k překážkám udělaným ze dřeva. Překážky stály na rozlehlé louce. Měli by nás nechat nejdříve vyspat ne?

"Chápeme, že jste unaveni, ale potřebujeme si vás roztřídit do skupin kde bude probýhat výcvik. V jaké skipině budete se vybere i váš partner při hlídce," odpoví na mnou nevyslovenou otázku. Postaví nás na jednu lajnu. Nicholas má v ruce hodiny, kdy James zapisuje výsledky. Konečně to odstartují a já vyrážím na trať. V běhu jsem mezi prvními. Rychle proběhnu slalom. Pak mě překážka dostane na zem. Přesněji plazení. Celá od bláta vybíhám ke zdi. Vyskočím, vytáhnu se a tvrdě spadnu na zem, protože velká jizva se ještě nezhojila. V ráně mi cuká, ale přesto do cíle jdu hrdá jako pátá...


 celkové hodnocení autora: 71.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 2 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 17.11.2015, 8:17:52 Odpovědět 
   Hlavní hrdince fandím, je to snad ozvěna sympatií k herečce z jednoho filmu,která se stala vojačkou a přesvědčila, že se vyrovná spoluvojákům. Tvoje hrdinka je odvážná neohrožená, neztrácí svou dívčí či ženskou povahu a miluje koně. Psáno je úsporně, přiléhavě, s atmosférou odpovídající vnější situci, s dobrými detaily Právě ona a kůň:zde se může najít můstek ke komunikaco s muži. V pozadí jsou naznačeny možné zápletky. snad v budoucnu se projeví její ženskost několika způsoby. Těším se na zápletku příběhu, doufám že bude a nebude laciná (trochu láce se už vloudilo do tohoto textu, ale nevadí). Díky, že jsi nepublikovala příliš dlouhý text, tento je pro mne dobře čitelný.
Probýhat??
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
Krysař
Lišák
Panenky 4
Amater
Ten, kdo rozhod...
Měneznáš
obr
obr obr obr
obr

Děda
SiLK
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr