|
| |
|
|
Rozervaný uvnitř, navždy v sobě nosit budu,
a i když moje city, nikdy neukazuju,
jednou se všeho vzdám.
Tak pověz mi, jestli má to cenu,
budeš-li se na mě usmívat...
Já z tebe chtěl mít ženu,
jako dřív, s tebou se líbat.
A tak s hlavou sklopenou,
na vlastní utrpení,
s duší zhnusenou,
pro mne štěstí není.
Já květiny nenosil a málo se smál,
když tys tu pro mne nechala sil,
neuvědomil pocit... Vztahu král.
Slepý k výtkám, slepý k nám.
Hádce jsem se smál. Hádes - temný král.
Do podsvětí nás stahoval.
Smutný... zůstal jsem sám,
života s láskou jsem se vzdal.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
88.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 7 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
