| Věnováno básníkům |
| |
|
|
na konci dlouhé cesty básní
tam, kde hvězdy nekonečné slasti
s příchutí rocku a heroinu
svýma nohama se dotýkají zamilovaného davu
přišla ke mně múza a ptala se: „QUO VADIS?“
tehdy řekl jsem, že jím místo chleba lásky
pamlsky hříchu, kamení
řekl jsem, že jí zanechám svá záda
a ona pravila: „Zahyneš!“
byla svůdná jako ještěrčí král
tam, kde svými černými vlasy a rukama
slepýma rukama lásky
umývala básníkům bez obročí zkrvácené nohy
vzpomínám na naše skvělé poznámky pod čarou
že jiní mají rodiny
jiní ano, ale my opilí jako Noe
čekáme na druhý příchod chiliastického kněze
lamače nebeského chleba
jenž nás pozvedne
jako hada k životadárným ňadrům Poezie
čekáme až projde kolem norimberský zástup
deviantních pohlavárů
až projde kolem šaman bez knírku, bez ochrany
šaman bez pokřiku
až budeme žít vskutku
dlouho a blaze
tehdy dostanou slovo tiší
až zemře básník, tehdy i blesk odložíme
a půjdeme v jeho krvavých a vybledlých stopách nekonečnou plání
a tiší budou kráčet v čele
cestou na Horu uslyšíme jejich nezkalené slovo
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 10 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 19 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
