obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."
George Sandová
obr
obr počet přístupů: 2915352 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39479 příspěvků, 5737 autorů a 390271 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Příběh z divokého západu ::

 redaktor čuk publikováno: 01.01.2007, 21:20  
Divoký západ opravdu existuje. Zobrazuji autentický příběh a text, samozřejmě v alegorické formě. Aneb: nebojte se kritizovat! A přečtěte si v následující povídce návod, jak na kritiku reagovat
 

Komentář před povídkou.
Všechny v následující povídce uvedené názory i přímé řeči byly otištěny v jednom literárním časopise, jako výtky na mou kritickou hlavu a i na rovněž separátně otištěný názor jedné mé známé. Autor, zde zvaný Nadějné Vé, kterého jsem kritizoval (proč, to se dovíte dále i v podtextu povídky ) je nesmírně experimentální, depresivní a současně soběstředný mladý student mírně pár let nad dvacet let. Má publikovaná kritika jím užitého zevšeobecňujícího obrazu cestujících v MHD: „důchodci jsou dobytek jedoucí na porážku“, tak ta byla ostrá. Napsal jsem například. „Jsou-li důchodci podle tebe dobytkem, jistě máš nějakého předka, který je v důchodu. A potomci dobytka jsou také dobytek.“ Výtky, názvy mé osoby a názory na ni a mou známou, kterých se mi dostalo, a které jsou přímo citovány nebo vyjádřeny opisem v následujícím textu, se mi zdají až přebroušeně ostré, a současně jako zrcadlo. Já se za potrefenou husu tím výše citovaným výrazem nepovažuji. I rozpoutala se diskuse s literárním teoretikem, jestli imaginace má své meze. Já jsem názoru, že určité etické jsou. No, nejsou ta literatura a reflexe na ni někdy fakt legrační?

Příběh z divokého západu
„Jsem mělký, správně to říkáš,“ řekl jsem a odstrčil již třetí láhev konzumní whisky, kterou mi nabídl karbaník zvaný Nadějné Vé. A jednoho téměř nejpopulárnějšího současného českého spisovatele označil za nájemného žoldáka konzumu.
„Byl jsem PODLÝ a nemám na hru nadhled, správně to říkáš. A rozsviť petrolejku“, dodal jsem sebekriticky, abych svého kumpána v pokeru poněkud uklidnil. Šil již sebou a dodal na adresu dívky, která si ho nevšimla, telefooonujíc před salooonem: „Proud moči ji vyvěral z temene“. N.V. totiž přijel na koni s cejchem ranče MHD. Při té jízdě dospěl k zdrcujícímu poznání a já byl po ruce jako bleskosvod. A taky žárlil na mou krásnou LÝ.
Náš rozhovor u karet nesledoval v rohu sedící čtenář brakové literatury, který chrochtal blahem přes růžové brýle. Kumpán na něj ukázal prstem a ke svému předchozímu názoru na mne dodal: „Determinuji ho, tupce. Ať je jeden z desíti nebo je jich miliarda.“
Vyjádřil jsem údiv a neporozumění, a to jsem neměl.
„Na koho a na co si tady hraješ?“ podíval se z okna na dvůr s husou, chtěl i jí vynadat, jejím hlasem. I vydral se z něho zvuk: „Bééééé.“ (Opravdu toto řekl!)
Vynesl jsem trumf. Prohlédl mě i mou kartu:
„Zahoď předsudky! Zkus nebýt ovcí!“ A ukázal prstem na dvůr! Zabručel jsem, to jako že nejsem ovce, jak říkáš. A očekávál jsem nejhorší.
Osopil se na mne: „Považuješ se za fašistu? Partyzána? Oportunistu? Cenzora? Čidoplňtesitolaskavěsáma?“
A dodal : „Tvoje konzervativní kydy takřka s nulovou argumentací mě zarážejí do země.“ A skutečně, židle pode mnou se strachy zmenšovala. Zapadal jsem.
On se zasmál : „Kdybys psal na internet, kde píšou skoro samí ztroskotanci, to bys zapadl dokonale!“ (Poznámka Čuka: a já dal na jeho radu a tam opravdu pod pseudonýmem Čuk píšu!)
Musel jsem být v odpovědi opatrný, a tak jsem zakňoural odpovědi na položené otázky se samými předponami ne: „Nechápu! Nemám rozum! Nechci vyhlásit válku, nechci, aby se na tebe vrhli důchodci-pistolníci z celé širé prérie. Správně jsi mě označil a podsunul mi nekalé úmysly!“
Přesto si poklepal na pouzdro s coltem: „ Nemyslíte, vy a vaši přitakávači, že konec svého života poněkud zlehčujete, už to tady někde bylo? Idealizujete.“ Znělo to poněkud zlověstně. „Myslíte, že to bude něco vznešeného a skvostného a radostného a všelijakého?“
A aby svou výhrůžku poněkud zmírnil a mě obalamutil, snažil se mě rafinovaně dojmout sdělením, jak má velice rád své dvě babičky a své dva dědečky. Ihned potlačil dojetí a vyskočil, až jsem málem i já vletěl do stropu a židle pode mnou se vysunula zpět do původní polohy.
Zařval: „Jsem holt masový vrah.“ Rozklepal jsem se (naoko!).
Zachechtal se. „Skočil jsi mi na špek. Naříkáš! Nejsi kreativní. Je v tobě jen žluč.“ (znal dobře anatomii lidského těla!).
Pak mě obvinil, že hraji zbabělé divadlo, kde se bojím tabu smrti a mám moralistní sklony. A že nemám do čeho kopnout (věděl, že mám nohy do O jako pravý pistolník a že kulhám!), a že si vlastně zpestřuji život těsně před smrtí.
Ale co mi malinko zvedlo temperaturu, byla výtka, že nejsem přímo pasivní, že aspoň něco dělám, ale ta tupost dobytka a můj zúžený pohled, milej zlatej, a on že, jak mu zobák narostl.- Jako by ho ta husa venku inspirovala!
Trochu jsem se rozrušil, když dodal zlověstně, že logika v něm je velmi zkřivená a pokřivená, že etika je mu cizí a že míjím cíl. Prskal. To už mě jako pistolníka urazilo, pomalu jsem sunul ruku k boku.
Neuváženě však řekl: Ó, vy světaznalý!“ Nemýlil se. Číše s whisky přetekla. Nebyl jsem pasivní.
Sejmul jsem ho jako žaludské eso, jednou ranou své šestiraňákové přítelkyně. Jeho poslední slovo bylo Bůůůůůůůů. V okamžiku neuvěřitelně zestárl.
Zachechtal jsem se jeho hlasem a jako nekrolog jsem užil upravený padouchův citát: „Vražda přece vyjde nastejno, koroner řekne, že jsi umřel přirozenou smrtí po ráně kladivem jako dobytek v důchodu sedící v přecpané ohradě.“
Na dvoře zesmutněla „afektovaná, erudovaná moralistka, expertka na současnou literaturu, která zrovna byla mimo mísu, loutka moje, přitakávačka a potrefená husa žalostně kejhala, že zaspala dobu.“
V tu chvíli do baru vešla šerifka, jejíž jadrné tělo jsem neznal, avšak názory ano: na příklad, že „zabíjet je lepší než umírat“, a vidouc mrtvolu a mne se staženými koženými kalhotami v zadní části (to je nemoc z povolání texaských jezdců), utrousila: „Žabomyší vojna! Staří a mladí! Opravdu osobité vyjádření, klišé, desorientace brakovou literaturou.“
Zdrhnul jsem jako malý kluk, neboť na atraktivní ženy nestřílím.. Ke svým přisluhovačům na dvoře jsem však kráčel hrdě. Dopřisluhovali a dopřitakávali. Nasedli na své Pegase a odjeli. Já taky. Doma pod dobře skrytým cowboyským stanem, na stole pobryndaném whiskou, jsem pak udělal další zářez. Označit pažbu coltu vrubem za nebohého mrtvého, poznamenaného zdrcujícím poznáním, že za 40 let by byl důchodcem a cítil by se jako dobytek na porážku, to se mi zdálo opravdu kruté, k té bohatě zdobené pažbě především. Jsem přece lidumil! Nestane se důchodcem! Zásluhou mého coltu!!
Avšak: našla se indiánská víla, která ho svým kouzelným dechem na přímluvu M.P. (Milosrdné Pisatelkobikonetky) probudila z věčného spánku a poskytla mu potřebnou výchovu, aby už nebyl provokujícím pistolníkem a měl jako budoucí správný cowboy rád dobytek.
A já? Půjdu raději na coltové střelecké závody, ať vyhraju nějakou tu soutěžní cenu.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 5 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 19 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 stevenson 08.01.2007, 16:54:36 Odpovědět 
   tak nevim, komu ten muj komentar vlastne prisel, patril hlavne autorovi i tenm prede mniou, tak pro jistotu jeste jednou
Samozrejme souhlas s ostatnimi, co do zameru a pohledu na soucasny stav jak prispevku, tak kritik. Ale kdybych podobne vyroky nekdy slysel v tom redneckem saloonu, asi bych tam zacal chodit nejen kdyz maji happy hours a small ponny za tri dollary.. i kdyz s tim coltem nizko u pasu.-)))
 stevenson 08.01.2007, 16:52:35 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Maura ze dne 01.01.2007, 21:19:44

   Samozrejme souhlas s ostatnimi, co do zameru a pohledu na soucasny stav jak prispevku, tak kritik. Ale kdybych podobne vyroky nekdy slysel v tom redneckem saloonu, asi bych tam zacal chodit nejen kdyz maji happy hours a small ponny za tri dollary.. i kdyz s tim coltem nizko u pasu.-)))
 Anquetil 06.01.2007, 4:49:32 Odpovědět 
   Čuku, tahle parodie je hotová pecka! Přinejmenším by si ji měli přečíst všichni ti nesmírně experimentální, depresivní a současně sebestřední mladí studenti mírně nad dvacet let, kteří neznají pokoru ani úctu před nikým a kterými se to tady jenom hemží. Obávám se však, že se i tak elementární věc se příčí jejich chápání, jsou totiž příliš zaujati sami sebou a svými nihilistickými díly s nulovou literární hodnotou, jakož i bezbřehou soutěživostí v počtech komentářů ve fórech.
A co by se snažili, oni, DOKONALÍ? Vždyť očividný rektální alpinismus, jánabráchismus a klany kámošů je vystrčí nahoru.
God save the SASPI!
 amazonit 02.01.2007, 6:25:52 Odpovědět 
   moc se mi líbí, jak jsi dnešní dny převedl do doby divokého západu, opravdu to sedí, se vším všudy...
takže souhlasím s Maurou ...slupka, kterou jsi poselství zakryl je velminpodařená, čtivá, svižná a pod tím jasně prosvítá co má, co avizuješ v anotaci
 Maura 01.01.2007, 21:19:44 Odpovědět 
   Je to úžasně svižně napsáno a má to osobitý styl. Až je z toho cítit střelný prach a pot koní. A tak to má být, pěkně se obout do čtenáře a nenechat na něm niť suchou, ať si to pěkně užije. Opravdu, líbilo se mi to. I to, co je uvnitř skryto , je půvabné. 1
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Dve rozprávky
Sisi
Prokletí nebo d...
elajza
Místo, které mě...
Akt Emil
obr
obr obr obr
obr

Jsi pro mě ...
Admin
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr