obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Přítel všech - přítel nikoho."
Aristoteles
obr
obr počet přístupů: 2915204 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39232 příspěvků, 5717 autorů a 388987 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Dortíček pro šéfa ::

 autor Werrona publikováno: 20.05.2016, 11:57  
Taková jedna ze života :)
 

Dortíček pro šéfa



„Dortíček šéfe, maminka pekla,“ nabízí pětadvacetiletá Monika Hrubá zákusek způsobem, o kterém ví, že funguje. Obzvlášť u mužů jako je padesátiletý Luboš Novotný. Stačí našpulit pusu, vypnout prsa a při vyhupnutí na jeho pracovní desku, nechat sukni, aby se vyhrnula vysoko nad koleno…
„Děkuji, ten vypadá dobře.“ Usmívá se obchodní manažer Luboš mnohoznačně na jednu ze svých asistentek. Má rád, když se ženy hezky oblékají a umí nechat vyniknout své přednosti. A že jich má Monika hodně, těch předností… Jinak je sice jako pracovnice podprůměrná. Zbrklá, nepořádná a navíc chodí pozdě. Když však už dorazí, každý o tom ví. I ze sousedního oddělení se vyklánějí chlapi, když v open air zavoní její Chanell č. 5 (sám jí ho koupil k narozeninám). Líbil se jí, hezky se na něho za to usmála a dala mu pusu. No nic…

To Aneta Křečková, rozená Volfová má už svá nejlepší léta dávno za sebou. Tři haranti z ní dokonale vyždímali veškerou energii a sex apeal. Také bývala před deseti lety pěkná, ale teď? Po návratu z mateřský ji málem nepoznal. Místo načesaného účesu, na hlavě mastná koudel. Líčit se také nestíhá a přitom by jí make up jen a jen prospěl. Alespoň by nebyly tolik vidět kruhy pod očima. Dříve nosívala kostýmky, teď se sotva vejde do úpletových šatů. Ale pracuje zodpovědně jako vždy, to se musí nechat. Má nejlepší obchodní výsledky a klienti si ji chválí. Jenže mizí domů ze všech první a v pět už se jí nikdo nedovolá. Vyzvedávat děti ze školy, školky, kroužků. No má toho hodně.

Luboš Novotný přichází z odpoledního meetingu s těžkou hlavou. Sice si všichni tykají a uznávají neformální firemní strategii s filozofií keep smiling, ovšem výpovědi se zde rozdávají naprosto stroze, s úzce staženými rty.
Gabriela Vránová, čtyřicetiletá ředitelka jejich úseku mu suše oznámila, že na dvě asistentky si jeho oddělení nevydělá a bude muset jednu z nich propustit. Má z toho těžkou hlavu. Po Monice by se mu stýskalo, je na něho milá a navíc taková pěkňoučká. Vždycky mu pohled na její lepé křivky zvedne náladu a tep…
Aneta je suchar. Vždycky byla. Nezasměje se vtipu, neudělá fórek a na žádném večírku nebo teambuildingu už taky dlouho nezazářila. Navíc má nereprezentující zevnějšek. A taky se dost potí. Jenže má tři děti. Její muž nedávno přišel o práci a nedaří se mu sehnat novou, splácejí hypotéku…
Dost bylo nekonstruktivních myšlenek, zarazí se. Přece nemůže mít soucit s každým, kdo si neumí uspořádat život. Kam by přišel. Musí myslet za firmu a její kulturu.

Obálku s výpovědí předává Anetě Křečkové, rozené Volfové…

O týden později si ho zve ředitelka Gabriela Vránová ke krátké schůzce.
Dopne knoflík na břiše, které se pokusí zatáhnout. Jde to čím dál hůře. Manželka mu pořád říká, ať neďobe arašídy u televize a nepije furt to pivo. Utáhne kravatu, učeše pár zbylých vlasů a s úsměvem keep smiling vchází do její prostorné kanceláře.
Není tam sama, uvědomí si překvapeně. V křesílku naproti sedí mladý velice pohledný muž s mohutným hrudníkem a úzkým pasem. Evidentně cvičí. Pečlivě padnoucí oblek na něm vypadá jako ze žurnálu. Husté vlasy dodávají šmrnc jeho rošťáckým očím.

„Seznamte se, pan Novotný, pan Horn,“ usměje se Gabriela Vránová koketně na hosta, když ho představuje.
Luboš zamrká. Do podbřišku se mu zakusuje neblahé tušení.
„Pozoruji tvoje obchodní oddělení už nějakou dobu a mám pocit, že nevzkvétá.“ Zabodne se do něho přísně pohled jeho šéfové. „Naopak, zisky klesají a ty to nijak neřešíš. Jako test jsem ti nechala propustit jednu z tvých kolegyň a ke svému úžasu zjistila, že to byla ta s lepšími obchodními výsledky. Nejsi dobrý vedoucí a navíc tvůj zevnějšek není příliš reprezentativní při kontaktu s klienty. Víš, že naše firemní kultura zní: Mládí v před. A ty jsi Luboši všechno, ale mladý tedy určitě ne…
A tak jsem přijala pana Horna, který tě ve tvé funkci nahradí. Doufám, že to pochopíš a než odejdeš, tak ho do všeho zasvětíš a řádně zaučíš. Budeš přeci chtít odstupné, ne?“ sladce se na něho usmívá.

Luboš Novotný odchází jako spráskaný pes.

Boží mlýny melou. Pomalu ale jistě…

"Nedáte si dortíček, maminka pekla?" usmívá se Monika Hrubá od ucha k uchu na svého nového šéfa. Hezky prsa vypnout, našpulit rty a dát nohu přes nohu.


 celkové hodnocení autora: 95.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 20.05.2016, 11:56:02 Odpovědět 
   Zdravím.

Příběh s morálním podtextem. Koho propustit? Sexy vypadající kolegyni, nebo tu šedou myš se třemi dětmi. Celek pak vyznívá jako zkouška (a to nejen charakteru našeho pana vedoucího). Psychologická próza ze života? Slečna s dortíčkem by zřejmě mohla vyprávět, a co na tom, že její pracovní výsledky jsou podprůměrné.

Hezký den a múzám zdar.

P.S. Pozor na přímou řeč:

-- „Děkuji, ten vypadá dobře.“ Usmívá se obchodní manažer Luboš mnohoznačně na jednu ze svých asistentek. -- „Děkuji, ten vypadá dobře,“ usmívá se obchodní manažer Luboš mnohoznačně na jednu ze svých asistentek.

-- „Pozoruji tvoje obchodní oddělení už nějakou dobu a mám pocit, že nevzkvétá.“ Zabodne se do něho přísně pohled jeho šéfové. „Naopak, zisky klesají a ty to nijak neřešíš. ... -- „Pozoruji tvoje obchodní oddělení už nějakou dobu a mám pocit, že nevzkvétá,“ zabodne se do něho přísně pohled jeho šéfové, „naopak, zisky klesají a ty to nijak neřešíš. ...

-- sladce se na něho usmívá. -- Sladce se na něho usmívá.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Bob bobb
(12.6.2019, 12:18)
Jakub Žák
(11.6.2019, 15:22)
Tatyana
(6.6.2019, 22:39)
Tvořitelka
(4.6.2019, 10:28)
obr
obr obr obr
obr
Variace na V. 1
Stanislav Klín
Cesta, která ni...
Larkin
Gladitáor
Casstial
obr
obr obr obr
obr

Naděje pro hříšnici
Totenherz
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr