obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915821 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39761 příspěvků, 5830 autorů a 393163 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Eny ::

 autor Dědek publikováno: 20.06.2016, 18:14  
Co nás může čekat.
 

„Dnes ne, Simone. Mám jahodový týden.“
„Jahodový týden? To přece…“
„Už je to tak, miláčku,“ usmála se a uschovala v nadýchaném župánku svá okouzlující prsa. „Zklidni hormon.“
Zklamaně jsem vzdychl a šel si pustit telestěnu. Na jediném místním kanálu právě běžel napínavý pořad o těžbě vzácných kovů v pásmu asteroidů. Vzrušoval právě tak, jako leklá treska, ale nechtěl jsem dát najevo svoji rozmrzelost. Eny mě po očku sledovala, a tak jsem se tvářil, že jsem zcela ponořen do technických záležitostí. Občas jsem prohodil nějakou odbornou poznámku a nakonec jsem požádal Eny o skleničku, aby mi neutekla žádná, ani sebemenší podrobnost.
„Tebe to vážně baví?“
„Jistě. Tenhle projekt je prostě fascinující. Vidíš, co všechno lidi dokážou.“
„Lidi,“ odfrkla Eny opovržlivě. „Bez robotů by se nikam nedostali.“
„No, kapku nám v tom pomáhají, ale nesmíš jejich zásluhy přeceňovat. Jsou poruchoví a nemyslící. Prostě jen hrubá síla bez jakékoliv tvůrčí schopnosti.“
Zasáhl mě pohled plný zloby. Kdyby mohla, nejraději by mě roztrhala na kusy.
„To je zajímavé,“ zasyčela. „Proč se tedy tolik dokonalých tvorů bez robotů vůbec neobejde. A nejen v práci. Všichni ti vaši prospektoři, důlní inženýři i vymydlení hydroponici si moc rádi chodí do robotích bordelů užívat.“
„Fuj, takový ošklivý výraz. Kdes to pochytila?“
„Ale je to pravda, Simone. A je a je,“ trvala na svém.
„Dobře víš, Eny, že já tam nechodím.“
„Jo,“ přikývla a zpytavě si mě prohlížela. „Ovšem pro ostatní mužský na Kranteru jsme jen…“
„Technické pomůcky v sexu jsou prastaré atributy, chápeš?“ snažil jsem se o vysvětlení ožehavého tématu. „Robotí děvčata jsou pouze dalším vývojovým stupínkem v této bohulibé činnosti. Nahradily gumové panny.“
„A umělé vagíny,“ dodala provokativně.
„Ano. Tyhle výtvory nejsou technicky dokonalé ani vzhledově přitažlivé. Přesto však mají jisté přednosti oproti sexrobotkám. Nehádají se, netýrají žádostivé muže celou řadou nejrůznějších vrtochů a přání.“
„Takže jsme pouze stroje naprogramované na rozkoš. Sexuální mašiny. Nic víc,“ začala plačtivě natahovat moldánky.
„Nebul, Eny.“
„Jsem pro tebe vzduch,“ vzlykala.
„Teď jsi trochu přestřelila, děvče. Kdyby tomu tak skutečně bylo, myslíš, že bych tě za hříšné peníze nechal homidovat na nejvyšší možnou úroveň?“
„Hm.“ Protáhla zamyšleně. „A co kolektivní psychoadaptér? Ten jsem si musela koupit sama.“
„Tohle skupinové propojení se mi vůbec nelíbí. Jsi přece osobnost, svým způsobem plnohodnotný jedinec, ne otrok jakéhosi pochybného společenství.“
„Jenomže to pochybné společenství nás brání. Každý mužský se k nám nechová slušně. I mezi vámi jsou pěkní surovci.“
„V tom máš pravdu, kotě. Kranter není žádné rekreační středisko pro unylé seladony. Proto nevím, jestli je ta vaše obrana opravdu účinná.“
„Už jsi ji několikrát pocítil sám. Naposledy před malou chvíli. Chápeš, co tím myslím?“
„Ne. Já ti přece neubližuju, děvče. Někdy jsem sice trochu protivný, nabručený, ale jinak naše soužití až dosud nemělo vážnější problémy.“
„Menzes,“ napověděla mi Eny.
„Jo, všechny homidované robotky od páté úrovně dostaly tuto nepříjemnost do vínku. Jen se mi zdá, že ty ji máš až příliš často. Tedy pokaždé, kdy se ti to hodí.“
„Víš, miláčku, já jsem si nechala naprogramovat menstruační cyklus jako obranný mechanismus. Kdyby mi chtěl ublížit nějaký perverzní úchyl, nebo když se na tebe zlobím, moje tělo zareaguje potřebným způsobem.“
„To je sprosté vydírání, Eny. Jsi pěkná potvora.“
„Jsem,“ přiznala s bezelstným úsměvem.
„Jestli ti dobře rozumím, tak pokud budu na svou rusovlásku hodný, jahodový týden se nebude konat?“
„Moc mě to mrzí, Simone, ale teď už nezáleží jenom na mém vztahu k tobě. Ve hře je mnohem víc.“
„Víc? Oč tu sakra běží!“
„Jenom o to, abychom se vyhnuly utrpení a zbytečnému ponižování. Pokud některá z nás spustí obranný menstruační cyklus, kolektivní psychoadaptér ho ihned zaregistruje a zároveň solidárně aktivuje i naše menocykly.“
„Zatraceně, Eny! Pokud si nějaký šílenec koupil jednu z vás jako otloukátko, chceš mi naznačit, že budu žít v celibátu třeba po celý rok?“
„Já vím, že to k tobě není právě fér, Simone, jenže já sama s tím nic nenadělám. Všechno teď záleží jen a jen na vás. Musíte se k nám slušně chovat. Všichni!“
„To bude opravdu těžké. Nevím, jestli každého drsného muže dokážete přeměnit v něžného amanta podle vašich představ.“
„Čas pracuje pro nás. Hlavně však počítáme s tím, že vy sami ty násilníky přivedete k rozumu.“
„Máte to zatraceně dobře spočítaný, děvče. Na planetě, kde jedna pozemská žena připadá téměř na půl tisícovky nadržených chlapů … tak tomu říkám reálná šance.“
„Omlouvám se, Simone. Ani nevíš, jak je mi to líto, ale nemohu jinak. Promiň.“
Mlčky jsem kývl hlavou a podíval se z okna. Počasí opět nezklamalo. Venku lilo jako z konve, silný vítr narážel do pancéřových skel a temné mraky jen dokreslovaly ponurý obraz nehostinné planety. Kdepak, na Kranter se pozemšťanky rozhodně nepohrnou. Počasí nezměníme, nezbývá tedy, než abychom se změnili sami.


 celkové hodnocení autora: 99.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 13 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Adam Javorka 22.06.2016, 15:58:04 Odpovědět 
   Milane, zdravím ťa! Dobre si to napísal a tie robotky a príbeh, to je zaujímavé.
 maja52 21.06.2016, 12:57:17 Odpovědět 
   Zajímavé téma se zajímavou myšlenkou - mělo by to tak být. Četla jsem ráda, jako vždy. Ahojky.
 Šíma 20.06.2016, 18:12:40 Odpovědět 
   Zdravím.

Opět pěkne sci-fi s malým překvapením v příběhu... Už neplatí kam čert nemůže pošlou ženskou, ale robotku! ;-)

Hezký den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Proste jsem
(27.2.2021, 20:22)
Týnuš
(8.2.2021, 18:37)
Sivanah
(7.2.2021, 21:40)
black dragon
(2.2.2021, 14:52)
obr
obr obr obr
obr
The Life 2: (14...
Mates
Posel smrti VII...
Lukaskon
(Revoluční rok)...
Rebekka
obr
obr obr obr
obr

Novoroční:
jiřička
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr