obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé."
Caesar
obr
obr počet přístupů: 2916105 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Zakázaná láska 19+epilog ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Zakázaná láska
 autor Petra Vávrová publikováno: 23.07.2016, 13:37  
Konec mé první novely.
 

Martínkovi už je půl roku. Rozhodla jsem se jet za Miroslavem a říct mu pravdu.
Cesta do Nových Hradů byla celkem dlouhá. Ale Martínek ji celou prospal.
„Kněžna Petronela z Třeboně,“ ohlašuje mě sluha.
„Vítej, Petronelo!“ řekne Miroslav, když zůstaneme sami, jen my dva a náš syn.
„Co tě ke mně přivádí?“
„Musím ti něco důležitého říct. Martínek je TVŮJ syn.“
„Co to povídáš?“
„Je to tak.“
„Jak si můžeš být tak jistá?“
„Protože… jsem už před mou svatební nocí neměla měsíčky. Myslela jsem si, že je to z nervozity, ale nebylo. A pak… podívej se sám…,“ ukazuju mu Martínkovo mateřské znaménko.
To Miroslava přesvědčí.
„Opravdu… tohle je v našem rodě dědičné.“
„Mama, mama,“ natahuje ke mně Martínek ručičky.
Beru ho do náruče.
„Smím si ho pochovat?“ zeptá se Miroslav.
„Jistě.“
Usmívá se a bere si jej ode mě. Martínek si ho prohlíží a pak se váhavě usměje. Strávíme spolu příjemné odpoledne a mě se ani nechce domů.

Když dojedu na zámek, je všude shon.
„Dobře, že jste tady, kněžno. Váš manžel se zranil při projížďce, kůň se pod ním splašil.“
Předám Martínka chůvě a běžím do manželovy ložnice. Je u něj lékař. Když mě uvidí, přijde ke mně.
„Už mu nepomohu, při pádu si těžce zranil páteř a míchu. Je mi to líto,“ říká potichu.
„Petronelo?“ volá mě Jiří.
„Jsem u tebe,“ sedám si na jeho postel.
„Od… odpusť mi,“ vypraví ze sebe namáhavě.
„Dávno jsem ti odpustila,“ odpovím a beru ho za ruku.
Jiří mi chce ještě něco říci, ale….
Vycházím z komnaty.
„Zařiď vše potřebné na pohřeb,“ řeknu sluhovi a pak odcházím za chůvou.

Epilog
Sedím v altánku novohradského zámku a pozoruji Miroslava, jak si hraje s nyní ročním Martínkem. Točí se s ním a Martínek výská radostí.
„Tak, to by stačilo,“ zastaví se Miroslav a jde se synem ke mně.
„Chutnají Ti?“ zeptá se a vezme si jednu malinu.
„Ano, moc.
Pohladí mě po tváři a něžně políbí. Martínek nás pozoruje s prstíkem v pusince. Když se odtrhneme, zvolá:
„Táta!“ a vztáhne po Miroslavovi ruku.
Miroslav se usměje a já také. Jsme spolu a nad námi právě vysvitlo slunce…


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 3 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 23.07.2016, 13:36:05 Odpovědět 
   P.S. Na konci příběhu již není Petronela tou nezkušenou a nesmělou dívkou, prošla určitou proměnou a to nejen díky Miroslavovi, ale i Jiřímu, který se k ní choval hodně zle, avšak i zde platí, že vše zlé je k něčemu dobré a odchod Jiřího na onen svět posloužil věci, aby mohla být "zakázaná láska" naplněna. Každá postava zde má svou roli, tu menší tu větší, jen mne mrzí skoky v čase u jednotlivých událostí (odchod z kláštěra, svatba, první dítě a podobně), kde jsi se mohla hezky rozepsat a příběh pěkně okořenit a dát mu větší hloubku (i prostor postavám, nejen co se děje týče, ale i v rámci psychologie postav), aby byl příběh více uvěřitelnější.

Tolik mé celkové hodnocení.
 Šíma 23.07.2016, 13:26:07 Odpovědět 
   Zdravím.

Epilog je vlastně takovým happyendem. Jiří umírá po pádu z koně a Petronela má jako vdova volné ruce. Takžte nakonec po všech peripetiích k sobě konečně najdou cestu (Petronela s Miroslavem) a dají se dohromady. Na práci šotků jsem nekoukal.

Hezký den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Tilda a její př...
Tilda
Přijde ten, jen...
Filip Hurdálek
E, Variace na l...
D. V. S.
obr
obr obr obr
obr

The Means of Death
NocturnalDaylight
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr