obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Sen je sůl bez chleba."
Ramón Gómez de la Serna
obr
obr počet přístupů: 2915693 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5809 autorů a 392469 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: HUČENÍ ::

Pro hlasování musíte být přihlášen(a)!
 autor Tilda publikováno: 15.08.2016, 21:25  
I zde se může stát chybka...
 

HUČENÍ


Ráno, jako každé jiné, na každém kousku planety odlišná doba podle podnebného nebo časového pásma. V Evropě však bylo šest hodin, když to začalo. Šestého června, kdy slunko ještě kousek nad východním obzorem slibovalo vydařený a teplý den časného léta.
Tehdy se ozval nejprve skoro podprahový hluk, který zaznamenali nižší savci a ptáci a senzitivněji založení lidé. Ten zvuk bylo slyšet všude stejně a naše planeta byla najednou obdařena dalším zemským obalem, tentokráte audiosférou.

Zvuk poznenáhlu sílil a nabýval na intenzitě, až dosáhl plynule hranice osmdesát decibel.
To už slyšeli všichni i ti, co nechtěli. Zvířata se plašila: hejna ptáků popleteně vylétala vysoko k oblakům, jako by hluku mohla nějak uniknout, když byl všude kolem. Potom dezorientovaní létavci, maličcí i velcí, dravec vedle vrabce, sova v těsném závěsu s netopýrem, poraženecky slétali dolů na zem a neměli, kde by před tím protivně řvavým rámusem unikli. Zalézali do děr ve stromech, puklin ve skalách a v zemi a stejně to nepomáhalo. Stáda zvěře v panice křižovala komunikace plné narychlo parkujících a bourajících vozidel, přeskakovala střechy, narážela do bočních dveří a oči vytřeštěné panikou upírala na neviditelný cíl kdesi vepředu.
Psi a kočky, domestikovaní predátoři a věční soupeři, běží bok po boku, uši přilepené k zuboženým lebkám, sliní nebo zvracejí a snaží se dostat do nějakého bezpečí – do podzemních prostor, metra, garáží a suterénů, podchodů a kanalizačních šachet. Tam je hluk trochu tlumený a oni se poněkud uklidní a polehávají v roztřesených skupinkách, jazyky z tlam a tlamek visící a třepotající, jako růžové praporky na oslavě holčičích narozenin. Průsmyky, strže, kaňony, jeskyně, všechny tyto přírodní zlomy, propadliny, dutiny a kotle, jsou obývána stády, smečkami, hejny a uskupeními volné zvěře, aby aspoň trošku umenšili týrání svých slechů, uší, ušních otvorů, boltců a oušek. Žijí vedle sebe solidárně, všichni stejnou měrou trpící a doufající v rychlý konec jejich společného soužení. Mnoho jich padne, propadne amoku a zahyne tou trýzní, která zase o kousek zintenzivní, tentokrát na bolestivé hranici stořicetpět decibel.

Lidé tuhle pohromu řeší po svém. Sotva hluk narostl do neúnosné hladiny, rodiče ucpávají ouška dětem vším, co je zrovna po ruce, než seženou robustní plastová sluchátka: vosk do uší, polštáře ovázané obinadlem, výplně z dutého vlákna, smotky ponožek a nejprve matčiny dlaně. Teenageři, zvyklí z přebuzených koncertních hal, open festivalů, diskoték a celodenního mordování sluchu titěrnými, ale na nejvyšší hlasitost vytočenými sluchátky chytrých telefonů, zprvu statečně vzdorují a posmívají se uplakaným tvářím trpících spoluobčanů. Aby nakonec také poraženecky nasadili na hlavy „tlumiče“ všech tvarů, velikostí, aniž by byli „trendy“. Teď na tom houby záleželo.

Ne všem matkám se podaří děti ochránit a hodně jich ohluchne přepětím ve zvukovodech, prasknutím bubínků a přerušením nervů vedoucích do mozkových center, stejně jako staří a nemohoucí lidé, o které se nestará prakticky nikdo. Procento neslyšících na Zemi rapidně stoupne a nemocnice nestíhají. Skupiny samozvaných vizionářů táhnou krajinou a za nimi zástupy bosých kajícníků a všichni chtějí do Jeruzaléma na Olivovou horu a očekávat Apokalypsu co nejblíže Bohu. Protože co jiného to může znamenat, než že andělé zaduli do trub a vojska Boží jdou???

Na světových vědeckých základnách, observatořích a tajných vládních projektech nastává panika, jak se všichni zainteresovaní snaží odhalit zdroj toho zvuku. Nepodaří se to ani nejvyspělejším technologiím. Hluk, který je VŠUDE aspoň zůstává stabilní - na hladině stočtyřicet decibel a celý týden už všechny levné i nejdražší digitální hlukoměry ukazují stejně.
Lidé, kteří zbyli, nezešíleli, nezemřeli a neztratili se, jsou teď poschovávaní co nejvíce v podzemí a v krytech, najednou vládami velkoryse odtajněnými.

Sebevraždy, vraždy v afektu, hromadná rituální obětování v rádoby náboženských komunitách, terorismus, krádeže, únosy dětí, které jsou nějak poznamenány a jsou tedy mesiáši a vyvolenými, postupně ustanou…
Obloha je pořád lhostejně prázdná a za hlukem nic nepřiplouvá, nezastírá světlo, nevysává vzduch ani nezapaluje povrch ohněm spravedlivým.

Po dvou týdnech trýzně, bolesti a pro mnohé už stálého šumícího ticha, hučení ustane, jako když utne. A paradoxně všechny znova bolí uši, tentokrát z toho nečekaného, milosrdného a normálního ticha.
Mnoho ještě nevěří a celé dny nevylezou na povrch, aby se přesvědčili a možná se i bojí, že konec světa konečně nastal.
Když vystoupají po schodech, plahočí se po kovových příčlích, vyjedou eskalátory, výtahy a plošinami - vydechnou radostí. Kromě pestrých skupin zvířat, oblohy plné úlevně poletujícího ptactva a trochy hmyzu, je všude klid a mír.

Svět se velice pomaličku dává do pořádku a jeho obyvatelé pořád s obavou, která už nikdy nezmizí, napínají ze snů uši, jestli něco nezachytí…



***


Bůh si pořídil novou hitech zvukovou soupravu, aby Jej bylo slyšet i do těch nejzapadlejších končin Království nebeského. Zdálo se mu totiž už delší dobu, že jej mnozí nanebestoupenci nějak špatně slyší…
Proto ta inovace a modernizace. Pokud je Bůh muž a všichni předpokládáme, že ano, není tedy divu, že instalaci prováděl sám a intuitivně, aniž by se zdržoval čtením návodu, který je naprosto zbytečným cárem papíru. Proto ten hluk, když zapnul všechny spínače u zesilovačů, připojil mikrofon, zkusmo nastavil až nadoraz ovladače na monstrózním mixážním pultu a zapojil reproduktory velikosti Evropy. Hučení, jež na Zemi skoro vyhubilo veškerý život, a když, tak jej aspoň poněkud zdecimovalo, bylo jen zkouškou Božího zvukaře…
Je nabíledni, že v Nebi zrovna moc audioznalých duší nenajdete. Všichni, kdo se pohybují kolem zábavního průmyslu, jsou ve většině nehodní a hříšní – drogy, alkohol, hazard, daňové úniky a podvody, promiskuita…
Proto se Bůh musel spoléhat sám na sebe… A ptát se KARLA…? Myslím, že to nemá smysl.

A poněvadž ON je všemohoucí a vševědoucí, nakonec na to přišel. Po čtrnácti dnech trýzně na Zemi nechtěně seslané (pro něj pouhých čtrnácti sekundách), svou aparaturu sladil a nastavil, a spokojeně se hlas Jeho rozléhá do všech končin nebeských.

Samozřejmě věděl i to, co svým nerozumným pokoušením způsobil lidem, zrozeným k obrazu Svému. A rozhodl se milosrdně odčinit jejich utrpení. Místo sedmi ran na Zemi seslal sedm milosrdenství:

1. Nechal zavlažit pouště a na nové, panenské půdě se mohly usadit národy a v údolích bujných a nevysychajících řek založily města a zoraly první brázdy.

2. Velkými a nezničitelnými záplatami dvojitým stehem zacelil všechny ozónové díry a zesílil celou vrstvu, že byla stejná, jako dávno před osídlením Země člověkem.

3. Nasál svými mocnými ústy přebytečný oxid uhličitý, metan a ostatní skleníkové plyny a civilizační choroby jako alergie, astma a bronchitida se staly minulostí. Ledovce se oděly novým, tlustým, zářivě bílým kabátem a moře znova zamrzala a děti se rozpomněly, jak se staví sněhulák.

4. Tabák napadl odolným škůdcem a nikde na Zemi už se nedal znovu vypěstovat, čímž nastal konec tabákového průmyslu a rakoviny plic se našla jenom v odborných knihách univerzit.

5. Vnukl vědci myšlenku a on do dvou let vyvinul nanotechnologií úplnou náhradu poškozeného zvukovodu a všechny děti i dospělí byli bezplatně operováni a znova navráceni mezi slyšící populaci bez jakýchkoliv následků.

6. Jedním božským dechem vymýtil smrtelné nemoci dětí a nechal je vyrůst a dokončit svůj běh života tak, jak se správně má.

7. V Červené knize ohrožených rostlinných a živočišných druhů pouhým lehkým tahem palce smazal záznamy a vrátil dávno ztracené zpátky na zem.


Lidstvo se nikdy nedozvědělo o Jeho technickém „klopýtnutí“.
On se zaujetím sleduje své pozemské mraveniště a na něm se lopotící dělnice, vojáky, chůvy s náručí plnou vajíček, královny a stráže a čeká, jak se světem naloží, když dostali novou šanci…


 celkové hodnocení autora: 97.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Jenny 05.09.2016, 12:30:08 Odpovědět 
   ahoj,
ta první část je fantastická. druhá taky, tam s Bohem a vysvětlení proč vlastně bylo to "hučení", jenže já s Bůh a tak kolem dokola, prostě přečetla jsem to, to víš, že jo, ale ta první část byla bravurní, fakticky skvěle napsaný.
za tu jednička.
 ze dne 05.09.2016, 19:58:23  
   Tilda: Ahoj,
děkuji za přečtení. Měla to být nadsázka a odlehčení a s Bohem jen tak koketuji a neberu jej zrovna vážně. A pokud Je - snad mi to Potom promine... T.
 Šíma 15.08.2016, 21:21:56 Odpovědět 
   Zdravím.

Tak Pánbůh si sehnal (pořídil) novou (boží) hightech Hi-Fi aparaturu... Chudáci lidi a zvířata na Zemi (o jiných planetách zmínka není). Čekal jsem mimozemšťany, text vypadal žánrově na scifko, ale vyklubala se z něj taková směska žánrů. Na práci šotků jsem nehleděl.

Hezký den přeji a múzám zdar.
 ze dne 16.08.2016, 14:06:05  
   Tilda: Zdravím,
měla to být nadsázka, která zřejmě pobavila jenom mě. Chtěla jsem odlehčit kýženému čtenáři od mých povětšinou chmurných textů a asi jsem se nestrefila. Díky, T.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
obr
obr obr obr
obr
1. Kapitola: Kd...
Sheizou
Devět životů 2
Fishie
Rozhovor se pse...
Intuista
obr
obr obr obr
obr

Slečny
Jeroným Večer
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr