obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Slova jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy."
K. Čapek
obr
obr počet přístupů: 2916112 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Ztracená v minulosti 1 ::

 autor Petra Vávrová publikováno: 22.08.2016, 18:36  
 

Konečně, tohle byla poslední prohlídka, prolétlo mi hlavou.
Zamkla jsem dveře a vydala se k pokladně.
„Tak co, jsi unavená, viď?“ zeptala se mě pokladní Jitka, která si tu stejně jako já přivydělávala na letní brigádě.
„To jsem, dneska je fakt děsný vedro, už se těším, až si dám sprchu.“
„To věřím.“
Podala jsem jí klíče od druhé prohlídkové trasy a řekla:
„Zejtra tu bude nával, no jo, sobota. Snad to ve zdraví přežijem. Tak čau.“
„Čau Peťul.“
I když už je šest hodin, je pořád hrozná výheň.

Jdu podél Vltavy domů. Dusno je stále horší, v dálce jsou černé mraky. No sláva, že taky zaprší. Z toho špatného vzduchu se mi začíná točit hlava. Už abych byla doma. Vtom blesk proťal oblohu. Nemůžu se nadechnout. Rychle, k nejbližší lavičce. Sedám si, pořád se mi těžko dýchá a motá se mi hlava. Zablesklo se podruhé. Náhle se mi udělalo černo před očima a já padám na lavičku.

Víčka mám jak z olova, snažím se otevřít oči, ale nejde to. Vzduch je studený, vítr mi ofukuje tvář. Podařilo se mi otevřít oči. Ležím na trávě u Vltavy. Co se stalo. Jsem trochu zmatená. No já, já omdlela z toho horka. Ale…vždyť jsem seděla na lavičce a tady žádná není!
„Pomoc!“
Má malátnost je tatam.
„Pomoc!“
Popadla jsem batoh a rozeběhla jsem se k místu, odkud jsem slyšela volání. Ve vodě se topí dívka. Opodál stojí chlapec a vyděšeně se dívá na dívku.
„Proč pro ní neskočíš?“ ptám se.
„Já..já přece neumím plavat,“ koktá.
Nedá se nic dělat, musím ji zachránit já.
„Pohlídej mi to,“ postavila jsem před něj svůj batoh a vyběhla jsem k řece. Skáču do vody a plavu pro dívku. Už jsem u ní. Chytám ji pod pažemi a plavu s ní ke břehu, proud bohudík není silný.

Pokládám dívku do trávy a kontroluju, zda dýchá. Naštěstí ano, ale je v bezvědomí. Trochu jsem ji popleskala po tváři. Nic.
„Žije?“ zeptal se chlapec se strachem v hlase.
„Ano, ale musím ji probudit.“
Promiň, řekla jsem v duchu a dala dívce pořádnou facku. Uf, probudila se. Očima těká z chlapce na mě. Teprve teď jsem si oba dva pořádně prohlédla. Jsou oblečení a upravení jako šlechtici v renesanci.
„On se tu točí nějaký historický film?“ ptám se.
Chlapec vytřeštil oči a dívka se na mě nechápavě podívala.
„Nerozumím ti. Děkuji ti ale za záchranu mé sestry. Pojď, odvedeme ji na zámek. Jsem si jist, že se ti můj otec odvděčí.“
No jo, ty princátko, hraješ tu svoji roli pěkně, pomyslela jsem si.
Pomohli jsme dívce vstát, každý jsme ji podepřeli z jedné strany, já si hodila batoh na záda a vyrazili jsme k zámku.


„Jak se vůbec tvá sestra dostala do vody?“
„No..hráli jsme si. Popichoval jsem sestru, že si v té studené vodě určitě nesmočí nohy. Chtěla mi dokázat, že to udělá. Bohužel jsme ani jeden neodhadli hloubku vody, mysleli jsme, že u břehu bude mělko. A pak ji strhl proud.“
To město vypadá nějak divně, nikde žádná auta, žádní turisti, kterých jsou v Českém Krumlově obvykle mraky. Lidé, které míjíme, jsou také oblečení, jako v historickém filmu. Co to má znamenat? To už jsme ale u zámku.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 6 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 22.08.2016, 18:35:12 Odpovědět 
   Zdravím.

Docela zajímavý začátek příběhu na pokračování. Hrdinka se díky slabosti duchem přesouvá do těla dívky žijící o několik desítek či stovek let dříve. Údiv je na místě, když jeden nepoznává své okolí a lidé jsou i jinak oblečení (jiná mluva by byla určitě zajímavá). Na práci šotků jsem nekoukal.

Hezký den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Okna dialogů
Malíř
Co je to Láska
d.princess
Ruky a perute
Beduín
obr
obr obr obr
obr

Třída Speciál
Dědek
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr