obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."
Miguel de Cervantes y Saavedra
obr
obr počet přístupů: 2914952 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38820 příspěvků, 5664 autorů a 385779 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Na bedně ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: ne MOC i duše
 autor asi publikováno: 31.08.2016, 11:12  
úhel pohledu, aneb co je snadný...
 

Snažil se nezírat, ale moc mu to nešlo. Ručník na hlavu, sedí a kouká. Tak kde je? Přece je v rozpisu, už byly dvě rozplavby, určitě tu je. Poslouchal, jo, třetí dráha, všechny vypadaj stejně. Stejně? No skoro. Rozdíly by se našly…
Ale jo, poslouchá, samozřejmě, udělá to tak. Dá si na něj pozor, ví, kterej to je, třetí, bude objednu. No, jo, pořád. Slyší, vnímá, je přece spousta času. Jen se chtěl podívat, teď, jo, na naše holky, na co jiného asi?
Je dobrá, zatím, ale, jestli to nepřepálila, tohle vydrží? Tak to by byla hvězda. Asi ne, to bude moc. Sledoval časomíru a nejraději by ji nějak podržel, pozdržel, prostě něco…Bude to moc, určitě. Je. Teda, je to dobrý, ale ne tak, jak by potřebovala, tak ne. Sakra. Škoda.
Ale jo, vždyť už jde, ano, samozřejmě. Snad mu nedaj kruh a pásek, nějak to uplave. Hlavně ten jejich zlatej Tomáš, toho teda nemusí. Klubová hvězda. Jejich. Aby se z něj nezbláznili.
Slyšel jak na ni ječela. Dělaj to všichni, když vám to nevyjde, jemu taky. Ne často,
u nich je hvězda on, ale taky někdy. No a? Přece se nad to povznese, copak někdo nedá limit schválně? Celej rok dře a pak to udělá schválně? Co si vlastně myslej? No, tak to přepálila, no, neposlechla, nevyšlo jí to. Sezóna v tahu, ale neumírá se na to. Stejně z ní má pocit, že tím až tak nežije. Baví ji to, to asi jo, ale nežije tím. Jako on třeba.
Kdyby jemu řekli na třetí, tak to udělá, prostě. Nádech na třetí. Nepřemejšlí nad tím, udělá to. Nikdo není stejnej jako druhej. Dost. Soustředění. Nemyslete si, že vám to dneska dáme. To teda ne!
Poslední dohmat a??? Kouknul, dobrý, víc než dobrý, má to. Jo! Viděl toho jejich boha, dobrý, ale taky mu to nestačí. Tak, toho nelituje. Je to nejen celý jejich, ale ještě jsou všichni v limitu. Skvěle. To je doba. Myslel, že ji ještě někde uvidí, třeba by i něco řekl, no to spíš asi… Jenže je to věčnost, medaile, fotky. Vzorní rodiče, ach jo. Kdyby tu nemusel čekat na tu medaili, vítězství, už jich má…
Samozřejmě, odvoz autem, řídit bude táta. Jak jinak. Každý vítězství je vlastně jeho, mámy a jeho. Dali by mu všechno. Odjakživa. Servis na trénink, během něj, odvoz, škola, učební plány, strava, prostě malý, domácí, vrcholový středisko. Nikdy mu to nevadilo, je to pohodlný. Ale dneska? Dneska se to vážně nehodilo, vyhrát…
Viděl ji na zastávce. Určitě je to ona, podle tý tašky. Přece ji pozná, nejen podle tašky. Nic z ní skoro není vidět, ale pozná ji. Nemohli bychom ji vzít, když jí to ujelo? Zdálo se, že táta zpomaluje, zdálo…Jo, je od nich, vadí to? Vadí! Nesvezli, zbláznil se a vůbec. Vlastně jedou úplně jinudy.
Pitomý auto, řekl by i něco jinýho, ale? Tak zase počká do příští středy. Pojedou spolu vlakem, ona do školy, on nastoupí o dvě zastávky dál, jede na trénink. Takhle mu to vyjde jenom ve středu. Mohl by autem, pochopitelně, ale běží těch pár kiláků, pak se sveze a z tréninku ho máma vezme. Je tu ale trochu problém. Ona ani neví, že je v tom vlaku. Nikdy nenastoupí k ní. Tak teď ve středu? No, ještě uvidí….Když ne teď, tak další týden? Kdyby to bylo tak snadný jako vyhrávat…


 celkové hodnocení autora: 97.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 8 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Adam Javorka 10.08.2017, 16:25:35 Odpovědět 
   Nečítalo sa mi to ľahko, ale je to zaujímavé. Tie myšlienkové pochody a hrdinu.
 ze dne 11.08.2017, 9:16:09  
   asi: Některá vítězství jsou tak snadná, pro někoho...Našim očím se taková zdají, naše duše si možná myslí něco jiného....:-)
 Šíma 31.08.2016, 11:09:56 Odpovědět 
   Zdravím.

Hned na úvod musím napsat, že nepíšeš "lehké" texty. A své čtenáře nešetříš (myšleno pozitivně a bez výčitek). Četl jsem natřikrát a přemýšlím, co napsat do svého komentáře. V textu je spousta otázek a spousta myšlenkových pochodů (hlavního hrdiny). Co je lehčí, vyhrávat, nebo se dát s někým dohromady? Asi záleží na vnitřní statečnosti dané osoby a také na tom, jak moc chce to či ono udělat, protože v životě nejde vše tak lehce, jak se na první pohled zdá. Doufám, že je můj komentář alespoň trochu k věci, také to není snadné reagovat na autorské texty, ono asi i tady záleží na úhlu pohledu (čtenářova)...

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 31.08.2016, 20:38:33  
   asi: Kdo má rád „lehké“ věci? Je to tak. Co je vlastně snadný? Co se nám zdá takovým být? Nevím určitě jestli je to nějak spjato s vnitřní skutečností. Spíš s nějakým vnitřním žebříčkem. Proto taky to patří do sbírky neMOCi duše. Takhle napsaný je to už snad jasnější. Protože některé duše, které vypadají na první pohled dokonale, mocně. Jako úspěšné, krásné takovými třeba vůbec nejsou. Na pohled druhý a další. V něčem jiném. Je to spíš tak, že nikdo nejsme dokonalý ve všem. Zrovna třeba tam, kde to není na první pohled vidět. Tam, kde to nikdo nečeká. Taky je otázka co je vlastně snadný? Vyhrát? Ale co? Pro našeho hrdinu je výhra v plaveckém závodě v podstatě snadná. Ve smyslu – trénink, přesnost, příprava – výhra. Napsala jsem to jako reakci na jednu povídku jiné autorky. Její hrdinka, byla ta dívka co nevyhrála a šla na autobus. Jen tak mne napadlo, že někdo, tam jistě vyhrál a jak se třeba mohl cítit on. Jak ten závod mohl vypadat jeho úhlem pohledu. Pohledem, který ona dívka zase vůbec nevnímá, ani vlastně neví, že se na ni někdo díval úplně jinak než na tu, co to „ přepálila“. Myslím, že ten kluk by chtěl jí to nějak dát najevo, jenže je pro něj tisíckrát jednodušší stát na tý bedně. Na tý, na který by ona taky chtěla být. Jak píšu co je vlastně snadný? Kod a kdy je vítězem?
Díky za čtení i tvůj úhel pohledu. Případným dalším čtenářům děkuji za trpělivost…

P.S. Nedovolila bych si tě urazit něčím jednoduchým...:-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Dominika Veselá
(7.10.2018, 17:55)
Pišta Pištovič
(7.10.2018, 01:01)
Dír
(4.10.2018, 21:20)
Díra
(4.10.2018, 21:15)
obr
obr obr obr
obr
Jelen
Euridika
Volám sa Thyra....
D.B.
Televize
Tomáš Najman
obr
obr obr obr
obr

Bambulka a dráček Fráček 10
Dani
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr