obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele."
Francis Bacon
obr
obr počet přístupů: 2915542 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5772 autorů a 391753 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Bráchové ::

 autor Centurio publikováno: 17.11.2016, 18:16  
Text písně z právě připravovaného audio CD s názvem Vektor naděje
 

Podívej brácho, já už musím jít,
a nehleď na to, že chtěli jsme žít,
vždyt válka netrvá věčně, to víš,
možná se vrátím, možná, uvidíš.

Já vím, že z druhý strany na nás jdou,
stejný bráchové jak my dva tam jsou,
proto jsem slíbil: nechci zabíjet,
do země budu náboje střílet.

Kdo jednou prožil nelidskou vřavu,
nepomyslí na válečnou slávu,
bída lidí se tady odkrývá,
o tom ať žádná píseň nezpívá.

Jak slíbil jsem, já do země střílel,
v té hrůze nejeden z nás zešílel,
pak přišel rozkaz do útoku jít,
v té chvíli slábne naděje přežít.

Nakonec zůstali jsme tam jen dva,
já a můj protivník, co udělá,
já dosud nezabil, jak jsem slíbil
a teď zapomínám, pro co jsem žil.

Jeho hlaveň na mě namířená,
však rychlejší v té chvíli je zbraň má,
nechápu, jak se ta věc mohla stát,
kdo nám dal právo s životem si hrát.

Podívej, brácho, já nechtěl střílet,
říkal jsem, že nebudu zabíjet,
teď mám cejch na čele vypálený,
koho mám prosit za odpuštění?


 celkové hodnocení autora: 94.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 asi 16.12.2016, 17:56:41 Odpovědět 
   Pěkný. Takový filosofický předsevzetí – střelba do země. Nezabiju. Tak by to bylo pěkný - jenže? Není! Většinou. To jsou ty chvíle, kdy filosofie přichází do střetu s realitou a chutí a touhou po životě. S tím, že naše předsevzetí, ve střetu s realitou častou zůstávají jinde. Nejde to. Takový věci jsou, byly a bohužel asi vždy budou. Můžeme si klást otázku - „ jak mohou?“ . Jak může jeden myslící a rozumný tvor zabít druhého? Pro myšlenku? Přesvědčení? Peníze? Pro cokoli? Často není otázka vůbec takhle – ale „ pro svůj život“. Protože „ když ne já, tak on.“ Takhle je to často jednoduchý, prostý a přímý. Není to vůbec hlubokomyslný, filosofický ani křesťanský ( ani nejspíš jinakověrný). Mnoho věcí kolem nás je prostých a ve světle reality zcela jinak barvených, než se původně zdálo. Nejsou to hezký barvy, jsou to barvy života. Někdy. Jsou i takový.
Přesto …:-)
P.S.
Vzhledem k datu publikace bych napsala - skvělý načasování.
 Wojciech 16.12.2016, 10:58:30 Odpovědět 
   Hrozně se mi líbí konfrontace s faktem bratří, kteří jsou přece na každé straně barikád. Nejsem si ovšem jist, jestli jistá svázanost písně dovolila básni plně rozvinout svůj obrovský potenciál...
To ale neznamená, že se nelíbí, naopak. Jen píseň to asi bude lepší, než báseň.

W.
 Šíma 17.11.2016, 18:13:38 Odpovědět 
   Zdravím.

Napsáno jednoduše jde o písňový text s protiválečnou tématikou. Když se čtenář začte a pročte si Tvou báseň vícekrát, uvidí (uslyší) pocity hlavního hrdiny. Ovšem je snadné být soudcem, když ve válce lidé po sobě střílejí bez ohledu na fakt, že na obou stranách jsou lidé, kteří mají své rodiny (kupříkladu i bratry).

Hezký den a múzám zdar.
 ze dne 20.11.2016, 15:38:32  
   Centurio: Dobrý den,

děkuji Vám za reakci. Nevím, z čeho usuzujete, že by někdo někoho soudil. Chtěl jsem naznačit, jaké pocity by mohl zažívat člověk, který má nějaké silné předsevzetí, ale pak je sám sebou zklamán. V mezních situacích, které si sice nepřejeme, ale každý člověk jimi prochází, jednáme podle toho, co v nás skutečně je, nikoliv podle našich přání. Ano, je to protiválečná píseň, kterou chci sdělit, že bychom se měli víc snažit o mír, aby nedocházelo k takovým osudům. Vaše poznámka, že čtenář uvidí (uslyší) pocity hlavního hrdiny, je pro mě vyznamenáním. Děkuji.

Vše nejlepší, mnoho radosti (nejen) z poezie
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
část II: U pana...
gerhartest
Jedna noc
Alenka1993
Snílek, kapitol...
Ash
obr
obr obr obr
obr

Ztracená 9.část
Kondrakar
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr