obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Slunce tak neupřímně tvoří klam dokonalého světa."
NelaS
obr
obr počet přístupů: 2914983 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38873 příspěvků, 5674 autorů a 386247 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Dva kamarádi ::

 autor fool publikováno: 01.12.2016, 15:47  
Má rodná mluvo, ty drahý skvoste...
 

Vlastně byli tři. Toník a Franta byli místní, jen Petr dojížděl na chalupu o víkendech. Scházeli se v nevelké hospodě, na jejímž dvorku byla řada masivních dřevěných stolů s lavicemi pro letní hosty. Dvorku vévodila kdysi trochu nešetrně zkrácená košatá lípa. A právě ona bývala svědkem pravidelných soubojů Franty s Toníkem, protože se ti dva, nejspíš záměrně, neshodli téměř v ničem. Petr se sporů účastnil jen málokdy. Dával zapravdu střídavě jednomu i druhému. Většinou to ale vypadalo, že je duchem někde mimo.

Toho dne seděli Toník s Frantou každý nad svým pivem a mlčeli. Petr, zahloubán do nějakých papírů, si objednal obyčejnou sodu. Nebyli na dvorku sami, a tak Toník trochu znuděně prohlížel skotačící děti, pak i dospělé, z nichž většina patřila k místním chalupářům. Franta vylovil z krabičky další cigaretu a rozhlížel se po hospodském, který střídavě přibíhal a odbíhal...

"To už máš dnes třetí..." prolomil nakonec mlčení Toník. Sám pil zásadně jen jedno pivo a celkem jistě nevykouřil ve svém životě ani jednu cigaretu. "Tohle bude druhý," zavrčel podrážděně Franta a dodal: "Já to přece musím vědět. Kdyby bylo třetí, tak bych se už dávno musel jít vychcat..."

Toník se naježil. Trpěl. Mluvil zásadně spisovně a navíc byl vzdělaný člověk. "Podívej," spustil konečně. "Když už musíš používat vulgární výrazy, tak mluv aspoň tiše. Jsou tady děti..." Franta se pousmál, konečně si zapálil cigaretu, potáhnul a rozšafně pohlédl na Toníka." ... Promiň, ale člověk má nazývat věci pravým jménem. Já se chodím vychcat, ty zase vymočit... A vůbec... Kdysi jsem četl o jednom, co se kvůli tomu dostal do maléru..."

Toník zbystřil pozornost. Pokud Franta o něčem četl, tak to muselo být něco zajímavého, protože Franta měl blíž k životu jaký je než k nějakým historkám. "Tak se pochlub...!" prohlásil konečně.

Franta se nedal dvakrát pobízet. "No... To byl jeden takové jak seš ty, Tondo, a ten přijel na návštěvu ke známém a zůstal přes noc. No a oni ho uložili do děckýho pokoje na lůžko, kde dávali návštěvy..." Franta se napil a pokračoval: " ... No a tenhleten se v noci probudil a zjistil, že se musí jít..." Zarazil se a pak teprve našel správný výraz: "Vymočit..." A pokračoval: " No, jo...! Ono to ale mělo háček. Jediná cesta z toho děckýho pokoje vedla přes ložnicu těch známéch..."

Toník mlčel. Franta se usmál a prohlásil: "Vydrž...!" A vážil další slova: "... V noci ten borec nechtěl štráchat přes tu ložnico, a tak vymyslel dokonalý řešení... Vytáh to děcko z postele a položil ho na tu svó... Pak chvíli čekal, a dyž bylo ticho, tak se do postylky toho prcka... vymočil... Děcko klidně spalo, tak ho zase odnesl zpátke, že ta počůraná postel bude ráno... na to děcko... Nakonec zase vlezl do tý svý... a teprv pak zjistil... že se mu tam to škvrně mezitim pochcalo... teda pomočilo..." Franta se významně rozhlédl a ukázal hostinskému, že očekává další pivo. Dodal: "Vidíš, a to se stane takovém, jako seš ty...!"

Toník seděl zamyšleně, jakoby řešil nějakou důležitou rovnici života, a nakonec prohlásil: "Bůhví jak to bylo, a navíc, novinář si podobný příběh klidně vymyslí..." Petr zvedl oči od své četby a Franta se nachýlil směrem k Toníkovi s lokty opřenými o stůl. "Proč by si to vyméšlel...?! Dyž sem byl kluk, tak sme byli s našima na jedné takové návštěvě a taky sem musel zrovna na hajzl..." Toník rezignovaně sklopil oči: " ... Prosím tě...! Pokud nechceš mluvit slušně, tak raději nemluv vůbec..." Franta na něj nechápavě zíral: "Podivé se, já už kvuli tobě fakt nevim, jak mám mluvit... Jak mně zobák narostl... Kromě toho... vůbec neviš, jak se dnes mluví..."

Hospodský přinesl pivo, postavil ho před Frantu, a vzápětí zmizel. Toník chápal, že Franta mluví různě, jak kdy, a podle počtu vypitých piv a nálady. Dokázal mluvit i hanácky, či spíše čohácky... Konečně se probral ze zamyšlení a řekl: "A o co tehdy na té toaletě šlo...?" Franta upil, setřel pěnu ze svých rtů a pohlédl na Toníka: " ... O co...?! Otevřel sem dveře a na záchodě už seděla nějaká baba...!" Toníkovi ta věc přišla divná: "Jak nějaká?" otázal se. Franta vykypěl: " ... Nějaká, protože sem ju viděl poprve..." Toník se zamyslel: "A cos tedy udělal...?" Franta bezmyšlenkovitě zvednul krabičku cigaret a zase ji položil na stůl: "Řekl sem - dobré den, ona řekla take - dobré den..., tak sem zabóchnol dveře a šel... A co sem měl podle tebe dělat...?"

Toník pohlédl na hodinky, a pak odvětil: " ... Měl jsi říct třeba - promiňte, pane - a pak teprve zavřít..." Franta nadskočil: " ... Cóóó...?! A poté, posílen alkoholem, pokračoval stále hlasitěji: "... Podívé se, Tóncko...! To už je zpátke nejmiň padesát let a tenkrát se eščě dalo poznat, kdo je ženská a kdo chlap... A viš co...? Dopi to moje pivo, zaplať, a já se du zatim tade do šáší k potoko vychcat, páč dybych šel na hajzl, tak by tam mohlo sedět ňáký děcko, a z toho bech se už asi rovnó pos..." Nedořekl... Zděšený Toník téměř ztuhnul a navíc vypadal jako těsně před mrtvičným záchvatem... Franta mávnul rukou a pomalu vstal z lavice... Petr konečně položil své spisy na stůl a začal se chystat k odchodu...

Všichni tři se opět setkali na silnici stoupající kolem potoka k prvním domkům. Šlapali svorně do mírného kopce. Toník náhle zastavil, pohlédl na Frantu a pravil: "Tys tomu dneska zase dal..." Franta rovněž zastavil a začal zkoumat své nohy: " ... To je v té tmě vidět...?" Poněkud zmatený Toník upřel svůj zrak na asfaltový koberec silnice, pak na Frantovy boty, a konečně se zeptal: " ... A co zase, prosím tě...?" Franta chvíli váhal a nakonec odvětil: " ... Sem si v tom šáší přeci pochcal gatě...!"

Toník zvednul svůj pohled až k samému nebi a Petr se dal do smíchu. Byl krásný letní večer a mezi zvolna plujícími mraky začaly probleskovat první hvězdy...


 celkové hodnocení autora: 96.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 5 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 12 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Apolenka 08.11.2018, 18:45:58 Odpovědět 
   Náležitě okořeněná povídka, přímo jsem ji zhltla... ještě kdyby tak bylo pivo na zapití.
Ale foole, ty lišáku, mne neošulíš… kdopak se to schovává za tvými chlapáckými zády?!
 Eva Glgan 01.12.2016, 20:08:25 Odpovědět 
   Dobře se četlo ;-)
 ze dne 02.12.2016, 3:03:11  
   fool: Madam, máte mimořádně vyvinutou intuici, děkuji Vám za návštěvu...
 Šíma 01.12.2016, 15:47:25 Odpovědět 
   Zdravím a vítám na SASPI.

Pěkně napsáno, oč vůbec šlo? O močení a mateřské mluvě (nemluví každý, jak mu zobáček narostl?), tedy našem rodném jazyku, který díky jednomu z hrdinů dostával nafrak. Textík je lehce humorný má i svou pointu, která celé vyprávění zdárně uzavírá. Na práci šotků Překlepníčků jsem nekoukal (to jsou ty potvory malé, které nám do textu dávají různé překlepy a nedoklepy).

Hezký den přeji a mnoho dalších úspěchů ve psaní.

P.S. S těmi Tvými kamarády je to jako s mušketýry, mluvilo se o třech a byli čtyři, stejně je to o Tvých hrdinech této povídky jsou dva, ale vlastně byli tři. ;-)
 ze dne 02.12.2016, 2:59:45  
   fool: Děkuji za publikaci. Myslím, že by se tady tři až čtyři mušketýři našli... :-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Píšťalka
(12.11.2018, 00:38)
Dei
(9.11.2018, 18:15)
Theseus
(2.11.2018, 10:48)
Odyseus
(2.11.2018, 10:40)
obr
obr obr obr
obr
Vyděděnci - pří...
Elwig
Legendy Yveninu...
El Kostlivec
Lásku ještě nem...
KranadLesnár
obr
obr obr obr
obr

Po nocích
seńorita chiquita
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr