obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."
E. A. Poe
obr
obr počet přístupů: 2916058 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Hlas srdce ::

 autor Nikis publikováno: 02.12.2016, 22:41  
Jak se Petr nakonec rozhodne? Máme tady finální část!
 

„A co ti v tom brání?" nechápala.
„Ty roky práce. Nemůžu zklamat tolik tisíc fanoušků," vysvětlil jsem jí.
„Spíš nechceš zklamat sebe," přerušila mě, „neznám tě tak dlouho jako Pavel nebo Lukáš, ale umím lidi docela dobře odhadnout. Bojíš se toho, že bez Hoggyho na tebe lidi zapomenou." V té chvíli jsem měl pocit, jakoby mi četla myšlenky.
„Asi jo," přikývl jsem.
„Tohle si musíš rozhodnout sám. Řeknu ti jen, že člověk nemusí být slavný, aby si ho lidé pamatovali," usmála se.
„Asi máš pravdu," přikývl jsem a nabral si pořádnou lžíci zmrzliny.
„Budu muset jít. Pokud budeš potřebovat, tak mi napiš," rozloučila se a nechala mě v bytě opět samotného.
Seděl jsem na pohovce, ládoval se zmrzlinou a přemýšlel. Zapípal mi telefon a upozorňoval mě na fakt, že za hodinu mám schůzku se zástupkyní Studia Barrandov. Převlékl jsem se do něčeho společenštějšího, vzal si klíče od auta a vyrazil na schůzku. Ruce se mi chvěly a po zádech mi stékaly kapky potu. Stále jsem nevěděl, co vlastně chci.
„Dobrý den," pozdravil jsem mladou slečnu, která na mě čekala před kavárnou.
„Dobrý den," opětovala mu pozdrav a potřásla mi rukou, „půjdeme se posadit?"
Vybral jsem místo u okna a objednal dvě kávy. Slečna, která se mi představila jako Bára, si vytáhla složku, ve které bylo několik papírů, a rozložila si je na stůl.
„Nejspíš byste rád věděl, o jaký film se bude jednat, že ano?" usmála se na mě.
„To bych rád," přikývl jsem a ona mi podala první z papírů. Dal jsem se do čtení.
Bože, to je geniální, říkal jsem si v duchu.
„Jak jsem říkala do telefonu, natáčení by mělo začít na jaře," řekla, když jsem dočetl, „ a honorář je dle mého uvážení velmi štědrý." A podala mi další papír.
„Páni," vytřeštil jsem oči, když jsem částku uviděl.
Ještě další hodinu jsem se ptal na všelijaké detaily ohledně celého natáčení.
„Myslím, že tedy nastal čas, vytáhnout toto," usmála se a ze složky vyndala poslední papír.
Smlouvu jsem si vzal do ruky a začal si ji pročítat. Po dočtení jsem přikývl. Podala mi propisku a ukázala, kde mám dokument podepsat.
„Spolupráce s Vámi pro nás bude poctou," dodala.
Usmál jsem se a sklonil se nad papír. Už jsem ruku na papír pokládal, když v rádiu začala hrát písnička.
„Jsi mým světlem, co mi v tmách pokaždý zhasíná. Mlhou, která jak se zdá, už nic víc neskrývá. Jsi můj nejhlubší šrám, co se prej zhojí sám, když už to nečekám."
Zvedl jsem hlavu a zaposlouchal se. Srdce mi bilo jako o závod.
„Já se omlouvám," odložil jsem propisku a odešel na toaletu. Opřel jsem se o umyvadlo a díval se na svůj obraz v zrcadle.
„Chceš jen hrát, se mnou hrát, tu hru co nemá řád. Za vítězství ani jednou nevyhrát… Chceš jen hrát, tu hru co nemá řád. Stejně vím, že mě to bude vždycky brát," znělo z rádia.
Prohrábl jsem si své nagelované vlasy a sundal si sako.
„Tohle jsem já," řekl jsem si a usmál se. Rychle jsem se vrátil do kavárny.
„Je všechno v pořádku?" ptala se mě Bára.
„Myslím, že najdete někoho lepšího," řekl jsem jí, „rád jsem se s Vámi sešel. Na shledanou!" Vyšel jsem před kavárnu a nadechl se čerstvého vzduchu.
„A teď se jde zařizovat něco jiného," naskočil jsem do auta a uháněl domů.
„Čau lidi! Dnes tady sedím jako Petr, ne jako Hoggy. Z názvu videa jste si určité mnohé domysleli, a pokud vás napadlo to správné, tak je to bohužel tak. Hoggy pro mě byl posledních několik let mým únikem z reality. Už ale jako malý jsem snil, že se budu jednou profesionálně věnovat hudbě, a ta příležitost se mi teď naskytla. A proto vám chci říct, že končím s YouTubem," odmlčel jsem se.
„Vím, že si teď mnozí z vás řeknou, že nemám důvod, že se můj názor změní. Popravdě? Tak nějak jsem si našel jiné priority. Je možné, že toho za pár let budu litovat a že se k tvorbě zase vrátím, ale momentálně to cítím takhle. Doufám, že mě v mém rozhodnutí podpoříte, i když v to moc nedoufám. To by bylo asi tak vše. Mějte se krásně, skládejte básně a ahoj!"
Vstal jsem a vypnul kameru. Věděl jsem, že to je dobré rozhodnutí, ale i tak jsem cítil smutek. Video jsem šel rychle sestříhat, upravit a následně ho vložil na YouTube.
Zaklepal jsem na dveře a čekal, zda mi někdo otevře.
„Kdo je?" ozval se Lukáš.
„To jsem já," ozval jsem se, „můžeme si promluvit?" Odezvou mi bylo šramocení zámku.
„Pojď dál," vybídl mě.
Sedl jsem si do obývacího pokoje a napil se vody, kterou mi Lukáš přinesl.
„Odmítl jsem tu roli," řekl jsem dřív, než stihl cokoli říct on.
„To jako vážně?" vytřeštil oči.
Přikývl jsem: „A skončil jsem i s Hoggym."
Koukal na mě s otevřenou pusou: „Páni."
„Měl jsi tak trochu pravdu," přiznal jsem.
„A co budeš teď dělat?" zeptal se.
„Řekl bych, že nás na jaře čeká turné, ne?" usmál jsem se.
„Nikdo se mi neozval," vysvětlil mi.
„Já všechny haly před chvíli obvolal a je to naplánované," sdělil jsem mu.
„Tak jdeme do toho!" poplácal mě po zádech.
Svalil jsem se do postele a díval se ven na noční oblohu. Vzal jsem si notebook a dal se do čtení komentářů u mého posledního videa.
„Hoggy, to ne," znělo mnoho z nich. „S hudbou to daleko nedotáhneš," četl jsem mnoho dalších. „Doufám, že to dotáhneš daleko," zněl poslední typ komentářů. I před tolik kritiky jsem byl po dlouhé době šťastný.
Zaklapl jsem notebook a protáhl se. Zapípal mi telefon.
„Jsem na tebe hrdá!" psala mi Klaudie.
„Já na sebe taky. Nic z toho by se ale neuskutečnilo nebýt tebe. Děkuju hrozně moc!" odepsal jsem.
„To nestálo za řeč," odpověděla, „ráda jsem pomohla."
„Mám další písničku," přišla mi zpráva od Lukáše a pustil jsem si přiloženou nahrávku.
„To je super," odpověděl jsem, „je to takové oživení."
„Nestihl jsem ti to říct, ale ozvalo se mi jedno nahrávací studio," napsal mi.
„A co chtěli?" odepsal jsem.
„Chtějí nám vydat album," přišla mi obratem zpráva.
A tou zprávou se odstartovala naše hvězdná kariéra.

...Konec...


 celkové hodnocení autora: 92.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 5 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 aegitalos 06.12.2016, 12:01:54 Odpovědět 
   Dobrý náhľad do života ľudí od fachu. Pre nás laikov je to ako z inej planéty. Ale i tak sú to ľudia – podvádzajú s „chorobou“ a snažia sa vyniknúť za každú cenu. Tých šesť hodín strihania, to je sila! Preflákať toľko života pre pár tuctových odpovedí na nete... Ale o tom je dnešný svet, čas nemá žiadnu hodnotu. Komplikovaný štýl, ale myslím, že veľmi dobre zvládnutý. Vyhýba sa opisom a každodennému stereotypu, je zhustený do podstatného.
 Šíma 02.12.2016, 22:35:33 Odpovědět 
   Zdravím.

Příběh končí dramaticky, náš hlavní hrdina odmítá účast na filmu (jako herec) a vrací se k hudbě, dokonce skončil i s Youtube. Škoda že nebudou mít čtenáři možnost sledování vývoje této kapely. Ale jak se říká, jednou musí vše skončit - to dobré i to zlé.

Hezký den a múzám zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Rodea pán
pedvo
Cena odvahy - 2...
Anne Leyyd
Vzpomínky
Jan Václav Znojemský
obr
obr obr obr
obr

Posel smrti VI: K. IX - Jako v...
Lukaskon
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr